bílý bez

Praha - Většina lidí si říká, že hvězdy českého showbyznysu se topí v penězích. Platí to možná v případě Karla Gotta nebo Lucie Bílé, ale třeba herci, pokud náhodou nevezmou kšeft v reklamě, mívají hluboko do kapsy. Třeba taková Bára Hrzánová si měsíčně přijde jen necelých třináct tisíc korun!

Průměrný český plat je 24 tisíc korun. A většina z předních českých herců na něj zdaleka nedosáhne. Jen hvězdy, jako Miroslav Donutil, David Matásek či Iva Janžurová podle přehledu, který přinesl Blesk, měsíčně berou v Národním divadle 31 889 korun.

"V padesáti letech jsem na vrcholu a můj plat v Národním divadle je platem asistentky začátečnice po zkušebním období v PR agentuře," postěžoval si Matásek.

Avšak až daleko za ním a jeho kolegy ze Zlaté kapličky je s částkou 24 900 Zdeněk Svěrák, který přitom Divadlo Járy Cimrmana sám zakládal. O třicet korun méně na měsíc má v Klicperově divadle v Hradci Králové Pavla Tomicová, známá ze seriálu Ulice.

Ivan Trojan či Simona Babčáková, kterou diváci dobře znají coby barmanku ze seriálu Comeback, dostávají na účet každý měsíc od Dejvického divadla 22 230 Kč. A již zmiňovaná Bára Hrzánová si na 12 500 korun přijde v Divadle Na Jezerce.

Není divu, že většina herců bere kšeftíky oběma rukama. Díky seriálům, reklamám a sice špatně placenému, ale pravidelnému dabingu si přijdou nakonec na částku, za kterou se dá žít...

Super.cz

Brno - Vědci z brněnské Masarykovy univerzity, kteří zkoumali postavení starších lidí na trhu práce, vzkazují firmám: nabízejte práci lidem starším padesáti let, v budoucnu bude tato věková skupina v Česku tou nejpočetnější. V pátečním vydání o tom informuje Mladá fronta Dnes.

Autor: MED
Práci má nyní podle statistik přibližně 60 procent lidí starších padesáti let. Podle odborníků z Ústavu pedagogických věd brání starším lidem v získání nového zaměstnání především předsudky zaměstnavatelů.

"Ti se obvykle ptají, kde mají pro straší lidí brát místa a kolik je to bude stát. Tak ale otázka vůbec nestojí. Měli by se spíše zeptat, jak se staršími lidmi nastavit spolupráci tak, aby z ní měly prospěch obě strany," upozorňuje Petr Novotný, který se na mezinárodním projektu podílel.
 
Se zaměstnáváním starších lidí mají bohaté zkušenosti například ve Finsku. Zatímco v Česku mnozí nezaměstnaní řeší svoji situaci odchodem do předčasného důchodu, Finsko se naopak snaží lidi v práci udržet a motivuje je finančními výhodami.

"Ten, kdo odejde do důchodu v 68 letech, má o více než pětinu vyšší plat než ten, kdo jde do důchodu o pět let dříve," vyčíslila výhody setrvání v pracovním poměru vedoucí výzkumu Milada Rabušicová.
 
Podle Novotného mohou starší lidé v zaměstnání využívat zkušeností, které mladí nemají. Výsledky pozorování rovněž vyvracejí mýtus, že starší lidé se obtížněji učí nové věci.