modrý úplněk

Chrudim – S velkou slávou vyhlašovali zdejší Piráti změny v jednání a především složení komisí rady města. Všech 35 pirátských příznivců, nebo pouze členů strany, kteří v komisích zasedají, mělo dohlédnout na „čerstvý vítr“, který s sebou přináší. Prozatím se však změny daří prosazovat ztuha.

Jako první se již koncem února schází komise sportovní, kterou má „pod palcem“ jediný sociálně demokratický městský zastupitel, lékař a sportovec, Tomáš Vondráček. Jednání této komise se neslo v duchu seznamování se způsoby práce a také bylo třeba vyřešit mlčenlivost členů. Vzhledem k tomu, že „komisaři“ 26. února rozhodovali o částkách, které doporučí městu pro schválení jako sportovní dotace, bylo rozhodnuto následovně: mlčenlivost trvá do doby projednání záležitosti a přijetí usnesení v radě města, případně zastupitelstvu.

Přestože Piráti chtěli k jednání komisí rady města přilákat co nejvyšší počet aktivních občanů, v tomto konkrétním případě se obyvatelé města nemohli zúčastnit, ani kdyby kolenou prosili. Jednak absolutně netušili, kdy jednání komise proběhne a poté také předseda Vondráček rozhodl o vyloučení veřejnosti z únorového rokování. Do rozdělování sportovních dotací zkrátka lidé vidět nesmí, jakkoli se tento přístup snaží komise ukrýt pod ochranu osobních údajů.

Termíny jednání ostatních komisí rady města jsou k dispozici zde.

Chrudim – Ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky zvítězil starosta z Havlíčkova Brodu Jan Tecl (ODS). V pondělí 4. března otevřel v chrudimské Rybičkově ulici svou kancelář, která má být, překvapivě, jeho hlavním  „sídlem“ celého Havlíčkobrodsko-chrudimského obvodu.

Senátor Tecl na úvod setkání přivítal přítomné a ujistil je, že přes svou příslušnost k ODS chce zůstat politikem nestranným a především nestranickým. Dveře do jeho kanceláře tak má prý otevřené každý – od starosty po běžného Chrudimáka.

Mezi přítomnými nebylo možné přehlédnout třeba starostu ze Seče Marcela Vojtěcha (Sečská lilie), bývalou starostku Hlinska Magdu Křivanovou (ODS) nebo starostu Chotěboře Tomáše Škaryda (ČSSD). Město Chrudim vyslalo celé své nejužší vedení – starostu Františka Pilného (ANO 2011) a místostarosty Petra Lichtenberga (Chrudimáci), Pavla Štěpánka a Aleše Nunváře (Piráti). Dostavil se však i bývalý starosta Petr Řezníček (SNK – ED) a Teclův stranický kolega, městský zastupitel Jan Čechlovský.

Chrudim – Posprejovaná zeď Na Kopanici přinesla diskusi o veřejném prostoru. Malíř Ivan Baborák například upozornil na známý fakt, a sice obdobně „vyzdobené“ zdi, respektive náhrobky, kostela svatého Michaela Archanděla. Tato „bolest“ jde, dle výtvarníka, i za dnešními morálními vzory.

„Co u nás selhává - rodina, škola, výchova. Například v Itálii nemyslitelné - sprej na kámen. Stačí si obejít Kostel sv.Michala,“ píše na sociálních sítích Ivan Baborák. A pokračuje: „Morální úpadek za nás kamery nevyřeší. Podle mého mínění bych řešení hledal ve výchově a morálních vzorech - u současných politiků bych něco takového nehledal. Naopak,“ smutně konstatuje výtvarník.

Na tento Baborákům povzdech spolehlivě „naskočil“ místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). Že by se v něm ozvalo špatné svědomí? Pávě místostarosta Štěpánek třeba svým voličům před komunálními volbami zatajil nelichotivou insolvenci, v níž se nachází.

„Tím chcete říct, že jsme vzory amorálními? Pane Baborák, co jsme vám vlastně udělali? Na vaši žádost jsme vám dali možnost zapojit se do kulturní komise města. Jednáme s vámi na rovinu a férově. Přesto jsme svědky dalších vašich útoků,“ tvrdí Pavel Štěpánek. Závěry, které vyvodil z malířových konstatování, jsou však poněkud přitažené za vlasy. Ivan Baborák je totiž především známým kritikem premiéra Andreje Babiše (ANO 2011). Nabízí se však spekulace, že ve Štěpánkových slovech vyhřezly některé z interních sporů a tahanic o místa v komisích rady města. Místostarosta také nemusel „vydýchat“ podporu, jíž malíř Baborák vyjádřil pěvkyni Dagmar Peckové. Mnozí voliči Pirátů také jen těžko "překusují" jejich zdejší spolupráci s Hnutím ANO 2011 a starostou Františkem Pilným. 

„Pane Štěpánek, to jste mne pobavil, že jste mou výtku směřovanou k nemorálním politikům vzal za svou. Tak myšlena věru nebyla. Jsou i jiní politici. Ještě by mne zajímalo, co myslíte tím, že jste svědky mých útoků. Mohl byste prosím nějaké mé útoky na vás zmínit? Buď jde o omyl, nebo vám opravdu nerozumím. Můj apel byl na výchovu. I já jednám na rovinu a férově. Do kulturní komise jsem se rozhodl jít právě proto, abych například mohl navrhnout odstranění nasprejovaného hnusu na Michalském kostele. Je víc podnětů, které pro komisi připravuju. Pevně věřím, že váš příspěvek byl omyl,“ reaguje na místostarostův post Ivan Baborák. Štěpánek se však nedá a kontruje: „Pan Baborák píše, že současní politici nejsou morálními vzory - spíše naopak. Protože jsem současným chrudimským politikem, logicky se ptám, čím jsem si to zasloužil. Jestliže se mě to netýká a možná ani celého chrudimského politického spektra, pak nevím proč ta škatulka,“ tvrdí Pavel Štěpánek, jako by snad politická scéna v České republice - Chrudim nevyjímaje – byla přehlídkou čestných, pravdomluvných a obětavých jedinců. 

Diskusi Ivan Baborák uzavírá reakcí, která se vysloveně nabízela. „Pokud byste měl pocit, že má replika o výchově a morálních vzorech, které nelze hledat u politiků, mířila na vás, je mi líto, ale znáte tu o potrefené huse,“ píše na facebook výtvarník.

Chrudim – Komise rady města jsou instituce, které v minulých dobách fungovaly spíše v symbolické rovině. Chrudimské noviny tomuto tématu věnovaly několik článků. Členové poradních orgánů městských radních se mnohdy scházeli jako pověstní „švábi na pivo“. Jejich závěry pro politiky nemají žádnou velkou váhu, mohou je směle ignorovat. Časy se ale mění.

Nové vedení města totiž chce do jednání komisí zapojit co největší počet obyvatel města. Setkávání „komisařů“ bude proto veřejné. Otázkou je, nakolik změna v jednacím řádu Chrudimáky zaujme. Ani veskrze veřejné a mnohem důležitější jednání městského zastupitelstva právě útokem neberou. Rovněž sledovanost on-line přenosů z politických rokování zastupitelů se pohybuje maximálně kolem desítek, častěji však jednotek diváků.

Personální složení komisí nyní prošlo výraznými změnami. Objevují se i komise zcela nové, a sice komise pro digitalizaci, komunikaci, cestovní ruch. Nově mají „komisaři“ také povinnost scházet se minimálně jednou za tři měsíce.

Chrudim – Nové vedení města již několikrát deklarovalo svou touhu šetřit finance. Zrušilo proto třeba výstavbu sjezdu ke sportovištím v Klobásově, výrazně také omezilo některé dotace, nepočítá s půjčováním peněz od bank. Pokud však jde o finanční náhrady samotným politikům, to je jiná. O jejich zvyšování se tu překvapivě snaží zástupci Svobodných.

Prakticky okamžitě po podzimních volbách a prvním jednání městského zastupitelstva v novém složení přišel šok. Výdaje na politické špičky, které musí městská kasa vyplatit, se nesnížily. Úsporami „posedlí“ Svobodní tehdy část svých voličů zklamali poprvé. Nyní se ukazuje, že toto zklamání není zdaleka poslední.

V pondělí 28. ledna se radní sešli k dalšímu ze svých jednání. Na městském webu lze nyní najít i zápis z této schůze. Pod bodem 24 předložili místostarostové Aleš Nunvář a Pavel Štěpánek (oba Piráti) návrh odměn za výkon funkce neuvolněným členům zastupitelstva města a peněžitých plnění pro fyzické osoby, které nejsou členy zastupitelstva města; za výkon funkce členů výborů zastupitelstva města a předsedů a komisí rady města. Jaké částky se tu skrývaly, radnice nezveřejnila, protože nakonec došlo ke stažení materiálu. Ještě před tím však proběhla diskuse, v níž zástupce starosty Petr Lichtenberg (Chrudimáci – Svobodní) navrhl, aby rada zvýšila odměny pro své neuvolněné členy ze 4 500 na 5 500 korun. V následném hlasování byl pro starosta František Pilný (ANO 2011), Josef Káles (Chrudimáci – Svobodní), Jiří Koblasa (ANO 2011) a samozřejmě i sám místostarosta Lichtenberg. Oba Piráti byli proti, Jan Axman (ANO 2011) s Tomášem Vondráčkem (ČSSD) se „hrdinně“ zdrželi. Svobodným záměr nevyšel.

Původní návrh Pirátů schválen rovněž nebyl, radní proto musí připravit nový materiál.

Chrudim – Otevřené město se za jeho minulého vedení rozhodně nekonalo. Informace k veřejnosti prosakovaly často oklikou, se zpožděním, mnohdy však vůbec. Málokdo má totiž rád, když se mu druhý dívá pod prsty; dvakráte, je-li politikem. Nové vedení radnice slibovalo otevřenost větší a její první vlaštovka je tu.

Městská rada, v níž zasedají pouze členové současné vládnoucí radniční koalice, si na svém prvním letošním jednání schválila nový jednací řád. Většinově jde, samozřejmě, o „cár“ papíru, pro běžného člověka nesrozumitelný, v němž politici upravují způsob vedení jednání radních a další formality. Objevil se tu však i jeden oddíl, nad nímž angažovaní Chrudimáci a novináři zajásají.

Z každého jednání městské rady se pořizuje zápis, aby bylo jasné, jakým způsobem kdo hlasoval a o čem se vlastně jednalo. V době nedávno minulé byly tyto materiály „přísně tajné“. Chrudimské noviny o jejich zaslání – po patřičné anonymizaci – několikrát žádaly a ne vždy byly úspěšné. To se nyní mění.

Kancelář tajemníka nově musí zajistit, aby tento zápis byl v anonymizované podobě vyvěšen na webovkách města a každý tak mohl pohodlně zkontrolovat, jak politici hlasovali, o čem jednali. Pokud v budoucnu začne starosta města František Pilný (ANO 2011) odpovídat na otázky všech novinářů, bez rozdílu, posune to však radnici k otevřenosti podstatně více. 

Chrudim – Bývalí koaliční partneři mezi sebou mají mnohdy vztahy ne nepodobné těm mezi bývalými manžely. Nemohou si přijít na jméno a vzájemná konfrontace bývá spíše veselým divadlem pro nezúčastněné pozorovatele. Nedávno se do sebe sociálních sítích pustili bývalý místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) a bývalý starosta Petr Řezníček (SNK – ED).

Tejkl, dnes jeden z městských právníků, byl častým a vděčným terčem vtípků a sarkastických poznámek Petra Řezníčka. Legendární se stala přezdívka, jíž si sociální demokrat vysloužil. Před šesti lety proto doktor obojího práva Tejkl od Romana Málka (Koalice pro Chrudim) dostal postavičku šmouly. Ta měla vést bývalého starostu Řezníčka k sebereflexi a omluvě. Nestalo se tak.

Na druhé koleji se sociální demokraté cítili prakticky pořád. Petr Řezníček jim to dával najevo i v průběhu veřejných zasedání městského zastupitelstva. Není proto žádným překvapením, že Tejkl se svým stranickým kolegou Jaroslavem Trávníčkem po prohraných volbách doslova vecpali Tomáše Vondráčka (ČSSD) do náruče současné radniční koalice. Sám bývalý starosta Řezníček toto jednání samozřejmě považuje za zradu.

Jak může po letech vratké spolupráce vypadat vztah bývalých koaličních partnerů, ilustruje obrázek výše.

Chrudim – Veřejně činné osoby, politici a vysocí úředníci, musí s nástupem do své funkce podat majetkové přiznání. Toto „vysvléknutí do naha“ před voliči je jedním z důvodů, proč mnoho potenciálních politických „šíbrů“ nechce o veřejné funkci ani slyšet. Málokdo má totiž rád, když mu druhý zkoumá obsah peněženky.

Jde přitom o logickou a správnou věc, která pomáhá udržovat křehkou rovnováhu demokratické společnosti. Veřejně činné osoby totiž musí byt prosty jakéhokoliv podezření týkajícího se korupce, střetu zájmů a podobného. Sněmovna proto v loňském roce – po protestech pardubických krajských politických špiček, rozhodla, že majetková přiznání těchto osob zůstanou veřejná.

Nezbývá, než se podívat, jak si vedou vrcholoví politici na chrudimské radnici. Bez překvapení je tu zjištění, že nejvíce majetku nashromáždil starosta František Pilný (ANO 2011). Seznam jím vlastněných nemovitostí a funkcí v nejrůznějších firmách je opravdu dlouhý. Zájemci ho najdou zde.

Z opačné strany – zdaleka nejchudším členem nejužšího vedení města je samozřejmě místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). Jinak to nejde. Insolvenční řízení dokáže být pořádně nemilosrdné. Štěpánkův pirátský kolega, místostarosta Aleš Nunvář, také není žádný „rothschild“. Vlastní dům a movité věci, jejichž hodnota přesahuje půl milionu korun.

Uvolněný místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) momentálně za svou politickou funkci dostává slušné ohodnocení. Není bez zajímavosti, že tento hrdý patriot vlastní akcie energetického gignatu „ČEZ“, jejichž aktuální hodnota je zhruba pět set čtyřicet korun za kus.

Chrudim – Po volbách se vyrojila celá řada zkazek a polopravd, jež mnohdy hrubě zkreslovaly realitu týkající se zvolených politických špiček ve městě. V jedné z diskusí pod článkem Chrudimských novin dokonce padl názor, že městský radní Josef Káles (Chrudimáci) prakticky nežije ve městě a nemůže tak znát jeho problémy.

Pokud by tato pomluva obsahovala byť jen špetku pravdy, šlo by již o druhého politika v nejužším vedení města, který sice má trvalý pobyt na chrudimské adrese, fakticky však svůj život „realizuje“ zcela jinde. Další radní, sociální demokrat Tomáš Vondráček totiž žije v Chrasti, přestože, zcela formálně, má v občance uvedenu Chrudim. O Josefu Kálesovi se pro změnu tvrdí, že žije a pracuje až v dalekém Brně.

Před koncem roku politik Káles vydal obsáhlé prohlášení, v němž se s několika skazkami vypořádal. Čtení je to převážně tragikomické. Obsahuje totiž, mimo jiné, barvitý popis třenic uvnitř Strany svobodných občanů, kterým právě vnitřní rozmíšky vzaly většinu voličského potenciálu. Hlasy liberálů se po rozkolu u "beranů", který z jejích řad vypudil i Josefa Kálese, přelily k jiným politickým subjektům.

Jak je to ale s Brnem? „Upřímně... pracuji v Brně a žiju tam, v Chrudimi jsem jeden den v týdnu, vlastním tam byt a vyrůstal jsem tam. Chrudim mám rád, znám ji jako své boty. A neuznávám trvalé bydliště, ale spíše něco jako domovské právo. Co mi přišlo hezké a symbolické, že zhruba po 100 letech se znovu Josef Káles objevil v městské radě. Myslím, že to byl můj praděda, kdo tam před těmi sto lety seděl,“ přiznává politik nepříjemnou pravdu. Obyvatelé města si tak do jeho vedení zvolili dalšího člověka, jenž sice má trvalé bydliště v Chrudimi, žije však jinde.

Chrudim – Rada města disponuje celou řadou komisí, které jí mají dodávat fundované podklady pro rozhodování. Závěry komisí však nejsou pro městské radní závazné a mohou je tedy směle ignorovat. Zastupitelům pomáhají pro změnu dva výbory – finanční a kontrolní. Jejich obsazení řešili komunální politici na svém poslední zasedání v pondělí 10. prosince.

Lukrativnější se jeví být výbor finanční, protože má podrobný vhled do rozdílení dotací, sestavování rozpočtu a také nejrůznějších prodejů městského majetku. Není proto divu, že na místo předsedy se snažil dostat bývalý starosta Petr Řezníček (SNK – ED), což mu, samozřejmě, současná koalice neumožnila. Místo totiž bylo dle zkazek z radničních kuloárů předem určeno pro zastupitele Jiřího Lesáka (ANO 2011). V minulosti výbor šéfoval politik opoziční, a sice komunista Jaroslav Moučka. Lesákovi má pomáhat Radka Vodičková, Petr Řezníček, Daniel Lebduška, Roman Málek, Jaroslav Trávníček, Erik Jahnický, Jaroslav Moučka a Michal Kálecký.

Po Ondřeji Kudrnáčovi (ANO 2011), který se již do městského zastupitelstva nedostal, převezme řízení schůzí kontrolního výboru Jan Čechlovský (ODS). Asistovat mu bude Boris Škorpík, Josef Sellák, Tomáš Vápeník, Jiří Hradec, Zdeněk Kubala, Petr Čápek Pavel Žampach a Ivan Pištora.