modrý úplněk

Chrudim – Jiřího Stunu není třeba příliš představovat. Bývalý místní aktivista spojený s Holešovskou výzvou a Pirátskou stranou však proslul především jako vrchní strážník skutečské městské policie, který spíš než za pomoci represe snažil se pracovat lidsky a s pochopením. Nyní se do politiky vrací.

Jiří Stuna však již jako strážník nepracuje. Přestěhoval se sice do nedaleké Skutče, ale při zaměstnání stačil vystudovat psychologii na vysoké škole a je to právě psychologie, co ho momentálně živí. Poskytuje služby v oblasti psychoterapie, poradenství a koučingu. Úzce také spolupracuje s Vězeňskou službou České republiky.

Před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se však Stunovo jméno objevilo nikoli na kandidátce Pirátů, ale SPO – Strany práv občanů, kteří dříve vystupovali jako jakýsi fanklub prezidenta Miloše Zemana a vysloužili si tak přízvisko „Zemanovci“. Na kandidátce Zemanovců bývalý vrchní strážník a bojovník za legalizaci konopí obsadil sedmé místo a vystupuje jako osoba bez politické příslušnosti.  

Chrudim – Velkou pozornost vzbudil článek Chrudimských novin, který přinášel informace o údajných snahách městského zastupitele Františka Pilného (nez. za ANO 2011) založit před blížícími se komunálními volbami nové politické hnutí.

„Nic takového aktuálně neřeším,“ tvrdí v současné době František Pilný. V roce 2014 ho oslovilo Hnutí ANO 2011, aby za něj kandidoval jako nečlen a podnikatel Pilný souhlasil. „Do komunálních voleb zbývá zhruba rok, uvidíme, co nám doba přinese,“ říká diplomaticky zastupitel.

Předseda spolku Hurá na výlet Tomáš Martinek je ve svém odmítnutí úřednických spekulací daleko jasnější. „Na politiku nemám dostatek času, věnuji se charitativní činnosti a pomoci druhým, to jako dobrovolník bez nároku na honorář a jsem tím velmi zaneprázdněný, vedle toho chodím do zaměstnání,“ uvádí bojovník proti Šmejdům Martinek. V minulosti však úzce spolupracoval na projektu "Perspektivní Chrudimsko" Richarda Herbsta. 

Třetí jméno, které v této souvislosti padlo, patří Richardu Herbstovi. Ten se do „vrcholné“ místní politiky pokusil dostat nejprve prostřednictvím projektu Víta Bárty s názvem „Věci veřejné“, později uspěl s Hnutím ANO 2011 Andreje Babiše. Spekulace šířící se chrudimských éterem sice nevyvrátil, ale bez silného předsedy v podobě Františka Pilného na divokou kartu nového hnutí jen těžko vsadí. 

Chrudim – V říjnu letošního roku budou v kurzu volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Silně sledované a v mnohém jistě průlomové. Především šéf Hnutí ANO 2011 Andrej Babiš hraje o všechno. V roce 2018 však jsou na programu volby prezidentské a na podzim také volby komunální. V nich by se v Chrudimi mohla objevit nová síla.

Vrabci na střeše místní radnice si sice momentálně nic neštěbetají, protože je nahradili dělníci pracující na rekonstrukci celé budovy, přesto radniční kuloáry považují vznik nového hnutí ve městě takřka za jisté.

„Proslýchá se, že nejvýraznější postava Hnutí ANO 2011 na Chrudimsku, František Pilný, chce před volbami založit zcela nové hnutí, které by chtělo uspět v komunálních volbách. Spolu s ním by bárku Babišova projektu měl opustit také městský zastupitel Richard Herbst a třetím jménem do party je Tomáš Martinek, blízký Herbstův přítel a zakladatel spolku Hurá na výlet,“ říká jeden z městských úředníků, který si však nepřeje být jmenován.

Nutno podotknout, že František Pilný není členem Hnutí ANO 2011, ale nestraníkem. V současné době patří k nejhlasitějším členům radniční opozice, takže bez jeho účasti na kandidátce by měli zbylí „babišovci“ notně ztíženou pozici.

Redakce Chrudimských novin Františka Pilného oslovila s žádostí o bližší informace, ale stavař a politik se prozatím nevyjádřil. 

Chrudim – Politická situace ve městě připomíná svým ospalým nicneděláním charakter provinčního města za starého Rakouska – Uherska. Na podzim jsou sice vypsány volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a některé strany už zveřejnily své kandidátky, přesto jsou jejich weby přehlídkou neaktuálních informací a letargie.

Není to žádné překvapení. Rezignace na komunikaci s občany a novináři prostřednictvím internetu totiž povážlivě „hapruje“ na všech úrovních české politické scény. Chrudim tak není výjimkou. Suverénně nejaktivnějším místním politikem, který pochopil výhody internetu, je místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Svou stránku pravidelně aktualizuje a zahrnuje tak své příznivce informacemi jak o dění ve městě, tak svých soukromých výletech za poznáním a zábavou.

Druhým nejaktivnějším hnutím je pak Strana svobodných občanů. I zde však povážlivě poklesla aktivita, protože dávno pryč je pravidelná aktualizace prováděná Josefem Kálesem a Petrem Lichtenbergem. Poslední článek je zde z 30. ledna a týká se vzpomínky na bývalého starostu Jiřího Nového.

Na paty Svobodným dýchá Občanská demokratická strana se svou moderní, avšak zoufale neaktuální stránkou. Přestože v nejužším vedení města sedí jako místostarosta Jan Čechlovský, ani jeho pravidelné příspěvky a bonmoty zde zájemce nenajde.

Netradičním zklamáním jsou neaktuální stránky strany pirátské, která si letos hodně věří a ráda by se dostala do parlamentu. Chrudimská odnož sice před nějakým časem vyrukovala s on-line přenosy z jednání městského zastupitelstva, ale i tato aktivita vyšuměla do ztracena. Od strany, která si právě na moderním způsobu komunikace přes internet taková nečinnost nepotěší.

Tradičními „zamrzlíky“ jsou sociální demokraté a také Evropští demokraté starosty Petra Řezníčka. Bez překvapení ani není absence internetových stránek Hnutí ANO 2011. To si centralisticky nechalo přesměrovat web na své ústředí, což je pro stranu jednoho muže přímo symbolické.  

Chrudim – Chrudimské noviny se nemohly nepokusit zjistit u zdejších představitelů Hnutí ANO 2011, jak se jich osobně dotýká kauza jejich bosse Andreje Babiše. Z oslovených politiků odpověděl jako první a prozatím jediný nezávislý kandidát za ANO 2011 František Pilný. Jeho reakci ponecháváme bez úprav.

„Osobně si myslím, že neznáme skutečné pozadí této krize. Můžeme o něm jen spekulovat. Nelze však nevidět dlouhodobou snahu některých politických stran, zejména ČSSD, TOP 09 a ODS, zdiskreditovat Andreje Babiše a hnutí ANO. Jsme toho svědky jak na celostátní, tak i na komunální úrovni, kdy jsme vystaveni štvavé kampani bez ohledu na dosažené výsledky,“ říká František Pilný, který patří k nejaktivnějším protihráčům současného starosty města Petra Řezníčka (SNK – ED).

„Znamená to tedy, že se nám práce daří a že se tyto strany zalekly možného volebního debaklu a ztráty podílu na moci. Proto vytvářejí ve společnosti napětí. Sám za sebe preferuji však dialog a spolupráci mezi politickými stranami než intriky, které jsou vydávány za pravdu a stávají se společenskou normou. Taková politika je mi cizí a jako nezávislý kandidát s ní nechci mít nic společného. Šel jsem do politiky s jinými ideály. Proto ani nemám potřebu se jakkoliv dál vyjadřovat k tomu, čeho jsme v posledních dnech svědky,“ uzavírá městský zastupitel František Pilný.

Česká republika - Velké společnosti, ale také malé a střední firmy se zásadní měrou podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu. Výkonnost firem a tedy i celé ekonomiky je ale často omezována a ze všech stran fackována spoustou úředních zbytečností. Proklestit si cestu spletí vyhlášek a zákonů je v podstatě nadlidský výkon. Neznalost zákona ale neomlouvá!

Přestože by stát měl vytvářet co nejlepší podmínky, často se zdá, že podnikatelům a živnostníkům spíše hází klacky pod nohy. Ti jsou stále obtěžováni nejrůznějšími byrokratickými nesmysly, které jim ztrpčují práci a život. Cílem vyhlašování Absurdity roku je upozornit na to širokou veřejnost, podpořit podnikatele a přimět veřejnou správu k sebereflexi a nápravě. A to se daří. Celá řada absurdit z předchozích let už ze zákonů navždy zmizela. To je ambicí i letošního ročníku. Absurdní předpisy nominovala i letos veřejnost z řady podnikatelů a různých oborových asociací, svazů a cechů. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v on-line hlasování. Hlasovat, a zvýšit tak šanci na odstranění konkrétní absurdity, můžete od 12. do 30. dubna 2017 na www.firmaroku.cz a www.zivnostnikroku.cz.

Letošní nominace:

Informační cedulky k EET do každé hospody a nejen tam

O povinnosti dát kupujícímu účtenku už asi každý v České republice ví a nikoho nepřekvapí. Co v restauraci nebo hotelu ale udiví, je – ano, dle litery zákona viditelně a čitelně umístěná – cedule, většinou cár papíru, s hezkým českým a do každé provozovny se hodícím textem: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“ Proč je tím živnostník nucen obtěžovat své zákazníky? Protože je to v zákoně! Místa pro jídelní lístek nebo denní nabídku je přeci jinde dost. Ale pozor – nezapomenout informovat (ne o nabídce, ale o EET). Úřednické kontroly chodí, pokuty hrozí.

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, § 25 odst. 1) a 2)

Nominovala HK ČR

Papírové kolky v digitálním věku. Přežijí 21. století?

Název „kolek“ pochází od primitivních dřevěných razítek, jejichž otiskem na podání se kdysi potvrzovalo zaplacení poplatku. První papírové kolky se u nás vydávaly už v dobách habsburského mocnářství. K nelibosti živnostníků jsou hitem i v dnešní době elektronického bankovnictví, datových schránek a eGovernmentu. V případě, že je třeba kvůli podání dokumentu na úřadu zaplatit správní poplatek, část úřadů stále při některých úkonech neumožňuje zaplatit jej elektronicky. Dochází tak k bizarní situaci, kdy podnikatel nejprve pošle dokument elektronicky datovou schránkou, a poté musí hotově koupit kolkovou známku a tu doručit ve fyzické podobě úřadu. Je to na dobré vůli úřadů, na podnikatele zase zůstala pozice rukojmího. Změny se jen tak nedočkáme. S úplným nahrazením kolků se počítá při přechodu na euro!

Vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách, dle § 163 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Nerovný přístup při prokazování finanční způsobilosti dopravců

Pouze u jedné z bezpočtu živností existuje povinnost každoročně dodat na příslušný odbor krajského úřadu dokument prokazující finanční způsobilost. Dopravce je povinen prokázat kapitál a rezervy ve výši nejméně 243 189 Kč pro jedno vozidlo a 135 105 Kč pro každé další vozidlo. V případě, kdy podnikatel trvání finanční způsobilosti neprokáže, podává dopravní úřad návrh živnostenskému úřadu na zrušení nebo změnu rozsahu živnostenského podnikání. Paradoxem je, že finanční způsobilost nelze prokázat z daňové evidence (kterou by si mohli úředníci ověřit sami), protože příslušné evropské nařízení tuto možnost neuvádí. Zase práce a náklady navíc.

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 8

Nominoval Ing. Ivan Horák

Exekuce na mzdy – když si stát neumí poradit sám, vezme si jako rukojmí zaměstnavatele

Představte si, že jako podnikatel zaměstnáváte člověka, který má exekuci. To při jeho výběru ani nemusíte vědět, ani se podle toho rozhodovat. Hned po jeho přijetí vám začne do datové schránky chodit lavina zpráv a povinností. Exekutoři jsou totiž napojeni na registr zdravotních pojišťoven a jejich automatické počítačové systémy začnou chrlit datové zprávy s rozkazy, co všechno jste povinni udělat a dodržet. Zaměstnavatel musí ze zákona poskytnout součinnost a v případě, že tak neudělá, hrozí mu pokuta až do výše 50000 Kč. Zákon přitom nedefinuje jasně, co všechno takové poskytnutí součinnosti zahrnuje a nejednoznačnost hraje do karet různým výkladům. Asi se někomu zdá, že má zaměstnavatel povinností ještě málo. Ale má být pokutován za něco, co by si měl stát s konkrétním člověkem vyřídit sám?

Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 33

Zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 128

Nominoval René Kuchár, agentura Student

Novou občanku si můžete vyřídit kdekoli, u řidičáků to ze záhadných důvodů stále nejde

Člověk by si řekl, že když o vydání občanského průkazu lze požádat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, stejně jako o živnostenské oprávnění u kteréhokoliv živnostenského úřadu, bude to možné i s řidičákem. Opak je pravdou. Výměnu řidičského oprávnění lze provést pouze na příslušném úřadě obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště řidiče. Absurdní situace se netýká pouze podnikatelů, řidičů z povolání, ale také všech občanů. Jde o exemplární příklad nepružnosti státní správy, jejímž hlavním posláním má být služba občanům. Mimochodem, že statisíce lidí ročně musí na řidičák přinést papírovou fotku, i když veřejná správa ji má v elektronické podobě na občanský průkaz, nad tím už rozum zůstává stát.

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, § 92

Nominovala HK ČR

Zákruty stavebního zákona. Běh na dlouhou trať

Chtělo by se říci méně razítek a méně běhání po úřadech. Získání stavebního povolení totiž předchází 21 různých kroků, které trvají v průměru 247 dní. Podle průzkumů horší než v Rusku, Číně, Tádžikistánu nebo Papui-Nové Guinei. To jsou věci, které nepotěší domácí, ani zahraniční investory. Firmy musí navštívit řadu různých institucí od městského úřadu přes místního dodavatele elektřiny, dopravní úřad a požárníky až po katastr nemovitostí a další státní úřady. V reálu to znamená třeba i téměř 10 měsíců pro povolení výrobní haly nebo přes pět let čekání a vyřizování pro bytový dům. Chce to změnu zákona. Stostránkové průvodce stavebním řízením, které jsou různě k dohledání, to asi nevyřeší. Možná se ve sněmovně schválenou novelou zablýsklo na lepší časy.

zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon

Nominovala HK hlavního města Prahy

Nedostaneš proplacenou fakturu? Nezájem, DPH státu zaplať!

Neproplacená faktura za poskytnuté zboží či služby je černou můrou snad všech dodavatelů. V takovém případě totiž přicházejí nejen o své zisky a náklady vynaložené na výrobu zboží nebo zajištění služby, ale zároveň musí odvést do státního rozpočtu DPH. Daň mohou sice žádat zpět, ale jen za určitých okolností. Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned. Žádný pardon kvůli tomu, že čekají na peníze od svých dlužníků, neexistuje. To nepotěší hlavně provozovatele služeb, stejně jako firmy a živnostníky v oboru stavebnictví nebo dopravy, kteří čekají na své peníze ze všech nejdéle.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty

Nominovala HK hlavního města Prahy

Chrudim – S blížícím se termínem prezidentských voleb, jež jsou naplánované na leden a únor roku 2018 vyskakují na potenciální voliče další a další jména. Tu víc, tu méně známé osobnosti chtějí zkusit štěstí ve volbách, z nichž vzejde hlava státu. Pro Chrudimáky je radostnou informací, že o post nejvyšší se nyní rozhodl usilovat i starosta města Petr Řezníček.

Řezníček se v minulosti neúspěšně pokoušel dostat do Senátu Parlamentu České republiky. Suverénně však pravidelně vyhrává komunální volby, kdy „kraluje“ kandidátkám všech místních stran a uskupení s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Aby vůbec mohl kandidovat na prezidenta, musí pořádně „přitlačit“. Získat podporu nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, případně 50 000 občanů (to je jednou tolik, kolik má Chrudim obyvatel), nebude právě snadné.

„Je to výzva, kterou jsem se rozhodl přijmout. Hecovali mě kamarádi, naposledy manželé Trunečkovi, s nimiž pravidelně trávíme svou dovolenou na lyžích. Prý si pročítali seznam kandidátů a doslova se vyděsili. Chyběl jim tam někdo čestný, pravdomluvný, upřímný, se zkušeností s problémy obyčejných lidí. Jak večer postupoval a borovička z lahve mizela, slovo dalo slov. Ráno jsem si to pořádně rozmyslel, bouchnul do stolu a řekl ano,“ popisuje starosta první impulzy, které vyústily až ve veřejné oznámení kandidatury.

Není bez zajímavosti, že v roce 2018 se mají konat také volby komunální. „Svůj post v lokální politice již obhajovat nebudu. Dohodli jsme se s Tomášem Židkem, že by to po mně vzal. Ostatně, je to právě Tomáš, kdo získává druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů. Jde o člověka suverénně nejvzdělanějšího ze všech zastupitelů, je mladý, plný elánu. Jako starosta by se jevil ideálně,“ odhaluje plány stále ještě starosta Řezníček.

Kde chce politik získat hlasy padesáti tisíc občanů? „Nebude to sice snadné, ale věřím, že mne podpoří i starostové okolních obcí, s nimiž mám skvělé vztahy. Hodně spoléhám třeba na starostu Ivana Jeníka ze Slatiňan a Mirka Krčila z Hlinska. Jako prezident bych nikdy nezapomněl, odkud pocházím a postaral se třeba o dotažení projektu muzea barokních soch do podoby, která byla původně plánována, zařídil zrušení schodů v Široké ulici, dostavbu Hotelu Bohemia a samozřejmě také opětovné zřízení Chrudimského kraje. Stranou nezůstane ani nemocnice, z níž by přišla udělat fakultka. Prestiž města by pak nepochybně vzrostla,“ věří si dlouholetý lokální politik a patriot.

Jakou šanci má Petr Řezníček v konkurenci, kterou tvoří třeba současný prezident Miloš Zeman, jemuž předvolební kampaň de facto platí všichni daňoví poplatníci? Není příliš velká, přesto i jen snaha ukázat voličům, že je zde i alternativa v člověku, jenž neuráží novináře, veřejnou funkci vykonává nezištně a altruisticky, stojí za zvážení. A to i přes datum, které dnes vidíme v kalendáři.