Možděnice

Dnes je 3.3. Hezká čísla, která se sešla v den třetího letošního úplňku. Věřím, že se jako včera mlha rozpustí a úplněk uvidíme. Včera zářil jeho téměř stříbrný kotouč na čisté obloze. Současně začne zatmění Měsíce, které bude možno sledovat mimo náš obzor.

Proto se mu také říká krvavý měsíc. Indiáni mu říkali Vraní úplněk. Vrány se vracely do svých hnízd, kde se po čase vyklubou ptáčata, která se vrátí zimovat. Po třetím letošním úplňku nastane čas zlomu, nebo obratu osudu. Nastane příhodná doba k úklidu domu, ale i k úklidu ve své duši. Zrození ve znamení Panny si splní své dávné sny.

Chrudim – Na chrudimských hřbitovech to v posledních týdnech začalo pěkně doutnat. Ne snad kvůli nadpřirozeným jevům, ale kvůli obyčejnému nepořádku. Někteří návštěvníci si totiž pro změnu místo na ptačí trus začali stěžovat, že na hrobech zarůstají mechem a lišejníkem prázdné květináče a zbytky svíček. Jenže jak se ukázalo, jejich prst míří úplně jinam, než by měl.

Mnozí ale dál žijí v mylném přesvědčení, že úklid má na starosti město, respektive Technické služby Chrudim. A proč by si to nemysleli – původní hřbitovní řád byl zrušen už v roce 2002 a nový dokument se mezitím schoval tak hluboko, že odkaz na něj nenašel ani městem zřízený pomocník využívající umělou inteligenci.

AI pomocník na webu Technických služeb i nový městský chatbot Chetty se při hledání Řádu veřejného pohřebiště zapotili tak, že už jim člověk div nezapaloval svíčku. Dokument ale existuje i bez vyžádání, které nám chatbot poradil, jen je ukrytý v sekci Služby → Správa hřbitovů, kam běžný smrtelník zavítá asi tak často jako na radnici pro sáčky na psí exkrementy, nebo pokud je jeho koníčkem vyžívání se v surfování na městském webu.

A protože řád není na očích, pak není divu, že většina nájemců hrobových míst o svých povinnostech ani netuší. To vysvětluje i nepořádek, na který Správa hřbitovů upozornila na facebookovém profilu TS Chrudim. Ve svém příspěvku citovala konkrétní pasáže z řádu, který je sice vyvěšen na všech hřbitovech, ale v uzamčených vitrínách – takže kdo si ho chce přečíst, musí si buď dobře vytipovat denní dobu, aby si vše stihl nastudovat, nebo mít po setmění hodně dobrý zrak a pro strach uděláno.

Připomínka hrdinů druhé světové války, kteří se vzepřeli a bojovali proti nastolení nacistického režimu v Evropě, proběhla v rámci akce Silver A v paměti tří generací letos už posedmnácté. Chrudimský starosta František Pilný (ANO 2011) se jí od svého zvolení na podzim 2018 účastní každý rok.

Jeho komentář na kameru se slovy „Připomněli jsme si oběti, které zde byly zavražděny Němci,“ však působí spíše jako formulace politika z 50. let minulého století než jako vyjádření současného veřejného představitele. A jak se ukázalo, nešlo o jednorázové přeřeknutí – stejná slova starosta později zopakoval i na sociální síti.

Kdyby nad tím všichni mávli rukou ve stylu: „Ale přece všichni víme, jak to bylo myšleno,“ otevírá to dveře k postupnému posouvání hranic veřejné komunikace. Nejde o to, že jeden neobratný výrok způsobí škodu. Problém je v tom, k čemu může vést opakované tolerování nepřesných či zobecňujících formulací – jak ostatně připomíná i temná minulost Zámečku.

Nacistická propaganda už dlouho před válkou pracovala se zobecňujícími výroky o „Židech“ jako o jednotné, nebezpečné skupině. Právě takové kolektivní označování je stále jedním z nástrojů, které už v minulosti umožnily postupné zbavování lidskosti, vytváření obrazu nepřítele a nakonec vedly až k systematickému vraždění vyčleněných skupin obyvatel. I proto je dnes velice důležité vyhýbat se podobnému zobecňování vůči jakékoli skupině obyvatel – a dbát na přesnost, zvlášť když jde o veřejné představitele.

Chrudim – Kraj v boji proti reklamnímu smogu rozhodl, aby zmizely reklamy nejen z plotu střední zemědělské a vyšší odborné školy v Chrudimi, ale i na dalších školách zřizovaných Pardubickým krajem. Hejtman Martin Netolický vysvětlil, co k tomu vedlo. Inspiruje se i město?

K překvapivému kroku se prý dospělo v souladu s trendem odstraňování přebytečné reklamy po jednání se zástupci iniciativy Kverulant, která v minulosti intenzivně upozorňovala například na nelegální billboardy podél dálnic a silnic I. třídy, což se týkalo i Chrudimi v době, kdy byl ještě místostarostou Pavel Štěpánek (Piráti).

Odstraňování cedulí na krajských školách počkalo, až vyprší smluvené termíny s vlastníky inzertních ploch. „Nechtěli jsme naše školy vystavit jakýmkoliv sankcím za předčasné ukončení smlouvy,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Nelegální billboardy sice už z Chrudimi nadobro zmizely a s ním nyní i cedule na plotě zemědelky, ale jinak je město Chrudim ještě pořád dost plné reklam. Příkladem je třeba podloubí v historickém centru města, ale najdou se i v JEHO vzdálenějších koutech.

Zda se krajský zásah stane impulsem a inspiruje k širší debatě o podobě veřejného prostoru, ukážou až následující měsíce.

Pardubice – Pokud nakupujete rádi vánoční dárky na poslední chvíli, tak vězte, že letos můžete v Pardubicích zavítat už i do nově zrekonstruovaného OC Grand. Najdete ho naproti Zelené bráně přes rušnou Sukovu třídu na náměstí Republiky opravené a od 29. října znovuotevřené. Budova, kterou na přelomu 20. a 30. let navrhl architekt Josef Gočár, prošla rozsáhlou rekonstrukcí, od roku 1996 už podruhé. Jak vše vypadalo ještě před rokem?

Typický modrý kachlový plášť nebo mramorové obklady zůstaly zachovány. Ale třeba mezipatro vybudované v roce 1998 se zbouralo. Vstup z náměstí vylepšilo skleněné atrium. Firma PSN koupila budovu už v roce 1996, aby ji zrekonstruovala, v roce 2008 prodala, a následně zase v roce 2019 koupila zpět. V letech 2023–2025 se do finální opravy investovalo 300 milionů korun s cílem vyrovnat se prostředí srovnatelného s New Yorským Meatpacking District či Berlínským Bikini.

Na Obchodní centrum Grand navazuje také stejnojmenný parkovací dům. Chrudimské noviny byly v listopadu 2024 u toho, když se slavnostně otevíral, a při té příležitosti právě vznikly i následující fotografie z rekonstrukce OC Grand, které přidáváme pro zajímavost. Vznikly v době, kdy do otevření ještě zbýval necelý rok a práce byly hotové ze tří čtvrtin.

Foto: Chrudimské noviny

Chrudim – Náměstí je od samého začátku otevření stánků každý den plné nadšených lidí. Každý si najde to své a lidem ani nevadí, že jsou trhy více zaměřené na chutné občerstvení než na malé vánoční drobnosti. Ještě rovných 17 dní – do vánočních svátků – je můžete navštívit a užít si pěkné vánoční atmosféry. 

Čertovskou nebo šunkovou klobásu na grilu tady dostanete s křenemm, chlebem, hořčicí i beraními rohy za 120 korun a bývá je na ně největší fronta. Kornoutek domácích brambůrků zakoupíte za polovinu a krokety nebo hranolky za padesát. Vafle za 90 a palačinku za stovku. K nejlevnějším nápojům patří medový svařák za 40 korun, ovocný čaj nebo turecká káva za 30 korun a bezkonkurenční medový čaj se skořicí a zázvorem za dvacku.

Velký úspěch sklízí dřevěná vyhlídka a lidé oceňují také promítání na plátně, které podtrhuje vánoční atmosféru stejně jako možnost zazvonit si na zvoneček splněných přání u dřevěného betléma pod dokonale ozdobeným stromečkem, případně se vyfotit u srdce na plácku bývalého Modestinova domu, kde najdete stolky k posezení. Více fotek z večera najdete ve fotogalerii.

Chrudim – Participativní rozpočet znovu ukázal, že dětská hřiště v Chrudimi stále vedou. Originální nápady se sice objevují, ale většinou je převálcují návrhy na další prolézačky a skluzavky. Nabízí se otázka, zda by se v příštím ročníku neměla pravidla trochu upravit, aby se dostalo i na jiné nápady, a dětská hřiště realizovat jiným způsobem – i demografický vývoj tomu nahrává.

Do ankety „Tvořím Chrudim“ se zapojilo 1763 lidí

Nejvíce hlasů získal projekt automatického externího defibrilátoru (509). Na sídlišti U Stadionu bodovaly hned dva návrhy – doplnění dětských prvků na hřišti (498) a nové sportovní hřiště s relax parkem (323).

Naopak nejvíce záporných hlasů obdržela obnova rozježděného trávníku u jednoho z vchodů (-164), griloviště (-109) a cvrnkáliště (-100).

Participativní rozpočet znovu ukázal, že zatímco priority obyvatel Chrudimi směřují především k rozvoji dětských hřišť, jiné volnočasové projekty vyvolávají spíše kontroverze.

V roce 2024 se narodilo nejméně dětí v historii statistického sledování, jen něco přes 84 tisíc. Ve známé písničce zní: A co děti, mají si kde hrát? Podle současného vývoje by se ale otázka mohla brzy změnit spíše na: A co hřiště, hraje si na nich vůbec někdo?