park Medlešice

ČR/Pardubický kraj – Státní fond dopravní infrastruktury letos kvůli neschválené změně rozpočtového určení daní, se kterou už se ale předem v rozpočtu 2025 počítalo, šetří. Kraje si  tak přijdou na méně peněz: Pardubický kraj s délkou silnic II. a III. třídy 3134 kilometrů dostane na opravy „úctyhodných“ 123 milionů korun, což je jen polovina obvyklého rozpočtu. Opraví se pár úseků a možná zbyde i na nějaký ten propustek.

Ale nebojte, politici slibují, že to tak nenechají a o získání obvyklých 250 milionů ze SFDI se bude usilovat dál. Jen se možná do té doby na některých místech připravte  na obvyklé slalomové závody mezi výmoly, a když se zadaří, užijí si řidiči letos ještě i jízdu na opravených silnicích. 

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK) vzniklou situaci uklidňuje slovy, že se alespoň rozjede stavební sezóna, zatímco ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák klidně dodává, že s tím už počítali, takže zbyde nejen na některé silnice, ale i na nějaké ty propustky a bezpečnostní opatření. 

A tak zatím neschválená změna rozpočtového určení daní dál čeká na schválení poslanců a kraje můžou jen doufat, že jejich silnice přečkají další sezónu. Nakonec, co by to bylo na českých silnicích za jízdu bez špetky adrenalinu.

Chrudim – Most v Malecké ulici má být mimo provoz až do konce června. Jeho rekonstrukce po několika měsících ale výrazně  postoupila. Vyplní se tak možná předpověď starosty Františka Pilného (ANO 2011). Už se začaly osazovat piloty mostu.

Město v roce 2016 udělalo chybu, když převzalo bez kontroly most od Pardubuckého kraje a záhy se ukázalo, že bude potřebovat velkou finanční injekci na opravu. Stavba nového mostu podle posledního dodatku z prosince 2024 má stát 12,59 milionů korun. Trvat bude až do konce letošního června. Starosta František Pilný (ANO 2011) ale odhadl, že kdyby byla mírná zima, termín by se mohl i zkrátit.

Však se také stará mostovka už sejmula a pod dohledem geotechnika začalo hloubení zeminy a zapuštění celkem deseti pilotů, které budou z každé strany zajišťovat stabilitu konstrukce nového mostu. 

Beton získaný ze zbytků starého mostu se buď použije jako zásyp za podpěry mostu, a to v případě, že vyhoví zkouškám, nebo bude využit jako podkladní vyrovnávací materiál v komunikacích.

Chrudim – Město Chrudim musí co nejdříve vyřešit problémy s překračováním limitů kvůli nedokonalému třídění odpadu. K povolení stavby separačního dvora v průmyslové zóně už zbývá jen krůček. Krajský úřad Pardubického kraje oznámil zahájení společného řízení v navazujícím řízení ohledně vzniku separačního dvora v západní části průmyslové zóny. Veřejnost má ještě poslední možnost vznést připomínky.

Už se odpočítává zákonná lhůta pro vznesení námitek. To se týká hlavně soukromých vlastníků sousedních pozemků v katastrálním území Chrudimi a obce Třibřichy. Právě jejich životy budou výstavbou a fungováním separačního dvora v blízkosti jejich domovů ovlivněny nejvíce.

Vše budou sledovat kamery

Separační dvůr sice pohlídají kamery s barevným záznamem umístěné na sloupech veřejného osvětlení a nad celým areálem budou kvůli tomu svítit osmimetrové stožáry s výložníky se stowattovými LED svítidly, očekávaného prachu a hluku to ale areál nezbaví.

Rukama vytřídí až 800 tun plastu

Komunální odpad se v areálu slisuje a nebezpečné látky poputují do Eko-skladu. Schvalovaný záměr spadá do kategorie zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů s kapacitou od 2500 tun ročne. Místo zapovězené kompostárny by se tu měly skladovat dřevěné vánoční stánky nebo nádoby na odpad. Zvlášť tu bude fungovat například i vytápěný sklad pro Chrudimskou besedu. V nové hale vznikne linka na ruční třídění plastů. Při jednosměnném provozu by se tu mohlo vytřídit nejméně 800 tun plastového odpadu ročně.

Bude stačit parkoviště?

Sběrný dvůr má sloužit nejen pro místní, ale i pro obyvatele okolních obcí. Před samotným RE-use centrem by mělo být sedm parkovacích stání pro návštěvníky, včetně jednoho vyhrazeného pro imobilní spoluobčany. V areálu separačního dvora je navrženo celkem 26 parkovacích stání, 19 z nich, včetně jednoho pro imobilní spoluobčany, je už v popisku na prvním místě určeno pro zaměstnance, kterých má být celkem cca 30, a až teprve na druhém místě pro návštěvy, jak v Chrudimi bývá zvykem. 

Pomůžou nové stromy a broukoviště?

Při stavbě areálu se nebudou budovat žádné nové příjezdové komunikace, zato se počítá s vykácením posledních zbytků vzrostlých stromů. Místo nich vysázejí okolo plotu nové, měly by vytvořit smíšený zelený pás, který by bránil prašnosti a tlumil hluk, se kterým bude provoz separačního dvora nevyhnutelně spojen. V souvislém pásu nových stromů bude vybudováno i broukoviště jako kompenzace za zásah do kousku divoké přírody, odkud byli podle některých vyhnáni ptáci, ješterky i křečci, ale při posuzování vlivu na životní prostředí se to nepodařilo dostatečně prokázat.

Chrudim – Společným cílem vlastníka vodárenské infrastruktury VaK Chrudim prý bylo cenu vody odběratelům navyšovat jen minimálně. A jak tedy okomentoval předseda představenstva Vodovodů a kanalizací Chrudim, starosta František Pilný, navyšování vodného a stočného v roce 2025? Cena za metr krychlový se dle oficiálního vyjádření změní zvýšením o 3,2 procenta celkově pouze o pár desítek korun měsíčně. I pro rok 2025 ale zůstává dvousložková forma ceny pro vodné a stočné. Ta je více výhodná pro velké odběratele a pro vodárenské společnosti, doplácí na ni ovšem domácnosti s malou spotřebou vody.

V souvislosti se zvyšováním ceny vody pro koncové odběratele uvedl František Pilný (ANO 2011), předseda představenstva společnosti, která je vlastníkem infrastruktury a pronajímá ji Vodárenské společnosti Chrudim, že u čtyřčlenné rodiny žijící v rodinném domku se jedná o necelých 38 korun měsíčně navíc. „To považujeme u takto významné služby pro občany stále za přijatelné navýšení. Do jednání o ceně vody jsme i v letošním roce vstupovali s cílem udržet přijatelnou cenu pro spotřebitele a zároveň dosáhnout zvýšení nájemného za vodárenskou infrastrukturu, aby se navýšily i prostředky na její obnovu,“ dodal.

Předseda představenstva Vodárenské společnosti Chrudim Roman Pešek zmínil, že meziročně sice došlo k mírnému poklesu cen energií a od dalšího roku se budou zaměřovat na úspory v podobě obnovitelného zdroje energie, například ale vzrostly ceny chemikálií pro čištění odpadní i surové vody ,a dodal: „Od roku 2025 došlo k mimořádnému navýšení ceny surové vody od podniku Povodí Labe, a to o více než 17 procent.“ To ale nebyl jediný důvod pro navyšování cen vody. „Dojde také k navýšení mzdových prostředků,“ uvedl. „Udržení profesně zdatných zaměstnanců je pro kvalitní provozování infrastruktury zásadní.“

Ceny pro rok 2025 jsou následující:

Pohyblivá složka

Pohyblivá složka vodného se mění o 4,3 %, což činí 2,42 Kč/m³. U stočného je to o 2,2 %, což představuje částku 1,26 Kč/m³, obojí včetně 12procentní DPH.

• Vodné: 58,82 Kč/m³ (včetně DPH)
• Stočné: 58,34 Kč/m³ (včetně DPH)
• Celkem: 117,16 Kč/m³ (včetně DPH)

Pevná složka

Pevná složka se liší podle velikosti vodoměru. U nejběžnějšího typu domovního vodoměru s průtokem do 2,5 m³ za hodinu se pevná složka vodného nemění a zůstává ve výši 952 korun za rok. U pevné složky stočného se zvýšila o 73,92 korun na 1 025,92 korun za rok, což vychází za odběrné místo na dvacetník za den, včetně 12procentní DPH. Například pro vodoměry s kapacitou do 2,5 m³/hod je pevná složka stanovena na 1 977,92 Kč/rok (včetně DPH).

Chrudim – Jaký rozvoj mohou občané očekávat v Chrudimi v příštích letech? Město už zveřejnilo, na co všechno nezbudou peníze, aby se mohly plánované důležité investice zařadit do rozpočtu na příští rok 2025. Veškeré podrobnosti jsou k nahlédnutí ve střednědobém výhledu na roky 2026-2027.

Střednědobý výhled slouží občanům pro jasný přehled o tom, jak smysluplně hodlá město využít vlastní i přidělené finanční prostředky nebo jaké splátky úvěrů a pohledávek zbývá doplatit. Najdeme v něm zásobník investičních akcí, o kterých sice město ví, že jsou důležité, ale na které mu i přesto nezbývají peníze, aby se zařadily už do rozpočtu na rok 2025. Některé z nich se odsouvají rok co rok a čeká se na vhodnou příležitost.

K těm největším výdajům, na které město momentálně ještě nemá peníze, a proto se akce odkládá až na období 2026–2027 patří výstavba separačního dvora za 166 milionů. Jsou tu ale i protipovodňová opatření na sídlišti Stromovka za cca 50 milionů nebo zateplení MŠ Strojařů za 33 milionů. V Tovární ulici chybí potřebné zázemí pro lidi bez domova, ale rozšíření by stálo 19 milionů. Stále se čeká i na rekonstrukci smuteční síně za 19 milionů, zatímco výstavba hasičárny v Medlešicích bude stát 20 milionů. Oproti tomu třeba na opravu kašny na Borzně by bylo potřeba jen 1,5 milionu a na kašnu Víta Nejedlého 2,6 milionu, ale ani na ně se z důvodu nedostatku finančních prostředků nedostane a do návrhu rozpočtu na rok 2025 se zatím nevešly.

Chrudimsko – V celé ČR má být zrušena až pětina všech úřadů práce, což je 83 poboček – 6 z nich se nachází v Pardubickém kraji. Ve Skutči se proti tomu stejně jako v sousedních Holicích na Pardubicku rozhodli ozvat a následně dokument zaslat jako obranu na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Tam mají ale dlouhodobě nastavenou jinou strategii řešení problémů: místo chození na úřady práce by měli lidé žádat o dávky online, pro podporu a radu si chodit na poštu a úředníci sloučení pod jednu střechu větších úřadů práce by jen počítali dávky a rozhodovali, komu je přidělí.

Na Chrudimsku se rušení týká Úřadu práce ve Skutči. Vedení města se rozhodlo po vzoru Holic na Pardubicku postavit proti tomu elektronickou peticí, kterou plánují zaslat přímo na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vede v současnosti Marian Jurečka (KDÚ-ČSL). S jeho spolustraníkem Markem Výborným se pokouší o stavu věcí jednat krajská samospráva. Ta je sice také proti rušení poboček, je ale otázkou, jestli jejich vyjádření překvapení a nesouhlasu v tuto chvílí pomůže zastavit rušení vytipovaných poboček.

Samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se potýká s problémy už delší dobu. Opakovaně na to upozorňuje i Národní kontrolní úřad, který například jen v poslední době odhalil hned několik zajímavých nesrovnalostí. Shodou okolností ještě i před tím, než se začala stahovat pozornost na neúspěšné stavební řízení v rukou Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž podle Národního kontrolního úřadu nejenže nezvládlo za posledních deset let provést patřičnou digitalizaci, aby úředníci stále dokola nemuseli přepisovat údaje z kolonky do kolonky, o čemž se na veřejnosti moc nemluví, ale také se v mnoha případech bezúčelně rozdávaly peníze ve formě nejrůznějších podpor a dávek – aniž by se dalo následně prokázat, že skutečně pomohly lidem, pro které byly určeny, anebo pro změnu ti lidé, kteří z toho měli užitek, vůbec nespadali do určené kategorie a nepotřebovali pomoc a nezaměstnanost jim nehrozila.

Zlověstnou předzvěstí výsledného řešení nedostatku peněz v podobě rušení úřadů práce napříč republikou, aby se ušetřilo, pak byl inovativní pokus, který skutečně běžel od června na více než 100 pobočkách České pošty ve třech krajích. Samozvaný „pilotní projekt“ spočíval ve vyzkoušení, jak by to fungovalo, kdyby si lidé místo na úřad práce chodili pro radu od úředníků a výplatu peněz na poštu. Na poštách přitom už tak sami nevědí, kde jim hlava stojí, zatímco na úřadech práce by úředníci koncentrovaní z menších poboček pod jednu střechu už jen počítali a schvalovali dávky, což na některých místech nestíhají už teď a výplaty dávek se kvůli tomu opakovaně i o týden zpožďují.