Spačice

Neznámý vandal se snažil zbrzdit stavbu obchvatu marně

Slatiňany/Orel - O tom, jak ničí stavba obchvatu nervy mnoha obyvatel, jsme vás už před nedávnem informovali. Potvrzuje to i případ, kdy někdo soustavně pracoval na ničení strojů, které jsou pro stavbu obchvatu potřeba. Na jeho včasné zprovoznění to prý ale nebude mít vliv.

Neznámý vandal se snažil zbrzdit stavbu obchvatu marně
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Slatiňany/Orel - O tom, jak ničí stavba obchvatu nervy mnoha obyvatel, jsme vás už před nedávnem informovali. Potvrzuje to i případ, kdy někdo soustavně pracoval na ničení strojů, které jsou pro stavbu obchvatu potřeba. Na jeho včasné zprovoznění to prý ale nebude mít vliv.

Škodu už za téměř 150 tisíc prý způsobil neznámý vandal, který se zaměřoval od dubna do září na bagry, válce, i nákladní automobily, které na obchvatu pracují. Policie se zatím k současnému stavu vyšetřování blíže nevyjádřila. Jak ale potvrdil starosta města Chrudim František Pilný, letošní zprovoznění obchvatu tyto "sabotáže" neohrozily.

„Stavba obchvatu se nám blíží ke konci. Už vím předběžné datum zprovoznění, bude to letos! Chrudim a Slatiňany si oddechnou od tranzitní dopravy. Dnes spousta vozidel sjede u Medlešic a jede stále přes Masarykovo náměstí, Palackého třídu a tak dále, to zprovozněním tohoto úseku odpadne," uvedl starosta.

Do obnovy Rabštejnku se zapojila široká veřejnost

Chrudimsko/Rabštejn – Hrad Rabštejnek, protože zříceninou už se po probíhající obnově až tak úplně nazvat nedá, už je připraven na zimu. Na obnově střechy se podílelo několik skupin nadšenců z různých koutů republiky. Opravy ale ještě nejsou u konce a na jaře se bude zase pokračovat. Současnými majiteli Rabštejnku jsou Aleš Sýkora a Vít Novák.

Do obnovy Rabštejnku se zapojila široká veřejnost
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Chrudimsko/Rabštejn – Hrad Rabštejnek, protože zříceninou už se po probíhající obnově až tak úplně nazvat nedá, už je připraven na zimu. Na obnově střechy se podílelo několik skupin nadšenců z různých koutů republiky. Opravy ale ještě nejsou u konce a na jaře se bude zase pokračovat. Současnými majiteli Rabštejnku jsou Aleš Sýkora a Vít Novák.

Do obnovy zříceniny se kromě Pardubického kraje, Ministerstva kultury a zájmového sdružení Valesco zapojil i kastelán zámku Slatiňany, který některé věci projednával s památkáři, ale jak říká, jeho role je pouze stínová. „Za sebe jsem ale velmi rád, že se podařilo obnovení střechy vůbec provést. Je to opravdu skvělý počin, který není v našich zemích rozhodně obvyklý a zaslouží si obdiv především k majitelům Rabštejnku, kteří svou pílí a entuziasmem jdou za svým cílem, tedy velmi citlivou obnovou hradu, a to za spolupráce a ve shodě s pracovníky památkové péče,“ vyjádřil svůj obdiv Jaroslav Bušta.

Pracovníci památkové péče se na kastelána Jaroslava Buštu obraceli, když potřebovali ověřit, zda neexistují nějaké doklady či materiály, které  by prokazovaly přítomnost daného stavebního prvku či postupu. Výkonnou moc měl ale Městský úřad v Chrudimi, který rozhodoval na základě závazných doporučení pardubických památkářů.

S Vítem Novákem jsme se potkali před týdnem přímo na místě, když na hradě pracovali Petr a Helena Křemenákovi (Škrovád), Zdeněk Ješina (Pardubice), Miroslav Kubeš (Slatiňany), František Tuček (Pohled), Jiří Bleha (Mýtka), Martin Valenčík (Praha), David Rojko (Praha), Josef Štěňha (Stolany), ale o tom se více dočtete v naší další revue.

„Brigáda dopadla na výtečnou. Všichni pracovali do posledních sil a končili jsme až potmě.  Aleš ukončil v pondělí neschopenku a je již ve formě zúčastnit se poslední letošní brigády,“ informoval Vít Novák. Zazimování hradu proběhlo symbolicky včera, kdy se mohl účastnit i Aleš Sýkora. Na hrad proudí davy lidí, někteří přiložili i ruku k dílu. „Pokaždé se jednalo o jinou partu lidí a pokaždé byli skvělí. A co děvčata, která krov a bednění dvakrát natírala a brousila?  Celkem na střeše pracovalo 34 osob a odpracovali celkem 756 hodin,“ uvedl Víťa Novák.

Zdroj: Vít Novák

Toto jsou jména všech letošních pomocníků (zdění + střecha cca 1400 hod).  Tučně jsou zapsaní ti, kteří odpracovali při opravách hradu více jak 8 hod.:

 

Bleha Jiří (Mýtka), Brachtl Vlado (Rabštejnská Lhota), Čejka David (Slatiňany), Douša Martin ml. (Slatiňany), Douša Martin st. (Slatiňany), Harsová Dana a Barča (Slatiňany), Hazuka Filip (Seč), Ješina Zdeněk (Pardubice), Kadeřábek Jan (Orel), Koblížek Robert (Slatiňany), Machač Pavel (Křižanovice), Kosina Vláďa, Vojta a Valča (Sobětuchy), Křemenák Petr a Helena (Škrovád), Kubeš Mirek (Slatiňany), Kučerová Markéta (Nové Lhotice), Mariančík Michal (Chrudim), Novák Vít, Jan, Lucie, Anna, Vojta (Rabštejnská Lhota), Novák René (Vlčnov), Novák Roman (Sobětuchy), Nováková Lída (Hroch. Týnec), Rojko David (Praha), Smlsal Dan (Rabštejnská Lhota), Sýkora Aleš (Licibořice), Šotta Petr a Jitka (Slatiňany), Štěňha Josef (Stolany), Teplý Jarda, Věra a Katka (Škrovád), Tuček Fanda (Pohled), Valenčík Martin (Praha).

 

Vyhlášené české vánoční ozdoby nezanikly, koupíte je dokonce i v eshopu!

Chrudimsko – Mají nový název, ale pořád jsou to ty samé vyhlášené ručně malované a foukané tradiční vánoční ozdoby, dřívě vyráběné v Horním Bradle. Manželé Šrámkovi začali od září budovat s týmem 15 zkušených lidí novou značku Koulier. Výrobna v Horním Bradle skončila před rokem, kvůli dopadům z koronavirových restrikcí.

Vyhlášené české vánoční ozdoby nezanikly, koupíte je dokonce i v eshopu!
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Chrudimsko – Mají nový název, ale pořád jsou to ty samé vyhlášené ručně malované a foukané tradiční vánoční ozdoby, dřívě vyráběné v Horním Bradle. Manželé Šrámkovi začali od září budovat s týmem 15 zkušených lidí novou značku Koulier. Výrobna v Horním Bradle skončila před rokem, kvůli dopadům z koronavirových restrikcí.

Zkušený tým foukačů a kreslířů dříve zaměstnaných v Horním Bradle fouká a kreslí vánoční ozdoby od září pod novou značkou Koulier. V nabídce budou kromě tradičních ozdob, rampouchů a dalších originálních tvarů i baňky poplatné dnešní době, takže nebude chybět ani koronavirus. Můžete se těšit i na kolekce Bílé zlato, Zvonky štěstí, nebo Vlastenecké perníčky.

Základní verze webu už je nastartovaná a už za pár dnů bude v provozu i eshop. V nejbližších listopadových dnech se také otevře prodejna v Mrákotíně, kde dříve provozovali manželé truhlárnu Oflenda a další prodejna bude na Zámku Loučeň u Nymburka, odkud pochází spolumajitelka Kateřina Šrámková.

Během listopadu plánuje obnovená výrobna českých vánočních ozdob s novým názvem Koulier den otevřených dveří.

 

 
 
 
View this post on Instagram

Příspěvek sdílený Koulier (@kouliercz)

Film Služka vytvořil ve Slatiňanech dokonalou atmosféru starých časů

Slatiňany – Pohled, který se jen tak nepoštěstí. Kdo jel v sobotu přes Slatiňany, nemohl si zvláštní atmosféry nevšimnout. V ulicích okolo zámku se združovali a korzovali nadšení komparzisté v dobových kostýmech. Do svých rolí se svými výrazy ve tváři tak vžili, že to vypadalo, že jste se opravdu ocitli v sobotu o víc jak sto let zpátky, a jako by místní občané některým návštěvníkům z minulosti nabídli zimní bundy, aby jim nebylo zima.

Film Služka vytvořil ve Slatiňanech dokonalou atmosféru starých časů
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková
Klíčová slova

Slatiňany – Pohled, který se jen tak nepoštěstí. Kdo jel v sobotu přes Slatiňany, nemohl si zvláštní atmosféry nevšimnout. V ulicích okolo zámku se združovali a korzovali nadšení komparzisté v dobových kostýmech. Do svých rolí se svými výrazy ve tváři tak vžili, že to vypadalo, že jste se opravdu ocitli v sobotu o víc jak sto let zpátky, a jako by místní občané některým návštěvníkům z minulosti nabídli zimní bundy, aby jim nebylo zima.

Až zežloutlo listí, dotáčení posledních scén filmu Služka mohlo po roce začít. „Tí ľudia nie sú iba komparz, sú to veľkolepé figúry. Sú ozajstní. Premieňajú filmové kulisy na rýdzu pravdu,“ vyjádřila se režisérka filmu Mariana Čengel Solčanská.

Jak potvrdil kastelán zámku Jaroslav Bušta, ve čtvrtek se kvůli silné vichřici přesunulo natáčení do suterénu zámku a v zahradě se točilo místo neděle v sobotu. Naše fotografie zachycují několik momentek před začátkem sobotního natáčení, když se chystaly poslední úpravy pro záběr na koňské spřežení projíždějící kolem kostela. Ve vzduchu poletovala zvláštní slavnostní atmoféra plná nadšeného očekávání, co vše se bude dít.

 

Natáčelo se v bezprostřední blízkosti zámku, kolem kostela, v zahradách a v interiérech tentokrát už jen částečně a například scéna s odbíjením z 500 let starého zvonu se natáčela v Holicích. Filmový štáb byl ubytovaný během natáčení v Chrudimi a ve Slatiňanech.

 

Po cestě za dobrotami na Kaštanobraní můžete stihnout i výlov rybníka

Nasavrky – Pokud se chcete ještě než spadne listí pokochat pohledem na krásný zářivě žlutý kaštanový sad, vyražte už tuto sobotu na farmářské trhy a jarmark do Nasavrk, který se shoduje se zdejším Kaštanobraním! A pokud jste se ještě nenabažili od minulého víkendu ryb, od 8 hodin v Loučkách u Podlíšťan, což je po cestě, se koná výlov rybníka i s jejich prodejem.

Po cestě za dobrotami na Kaštanobraní můžete stihnout i výlov rybníka
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Nasavrky – Pokud se chcete ještě než spadne listí pokochat pohledem na krásný zářivě žlutý kaštanový sad, vyražte už tuto sobotu na farmářské trhy a jarmark do Nasavrk, který se shoduje se zdejším Kaštanobraním! A pokud jste se ještě nenabažili od minulého víkendu ryb, od 8 hodin v Loučkách u Podlíšťan, což je po cestě, se koná výlov rybníka i s jejich prodejem.

Na nasavrckém Kaštanobraní na vás budou čekat kaštanové palačinky, kaštanový Gilles Burger a mnoho dalšího, včetně třeba ručně šitých doplňků a oblečení. A také vystrojení Keltové zvoucí k návštěvě blízkého skanzenu.

Sad založil v roce 1776 kníže Auersperg. Akce v Kaštance probíhá od 12 do 17 hodin a keltský skanzen bude otevřený od 10 do 16 hodin. 

 

Bankovní úřednice se v práci přiotrávila neznámou látkou

Lázně Bohdaneč/Jevíčko – K neznámé látce z lahvičky si za zatím za nezjištěných okolností přičichla pracovnice nejmenované banky v Jevíčku, která má pobočku i v Chrudimi. Na místo musela být povolaná speciální jednotka hasičů a budovu evakuovat. Analýzu odebraného vzorku provede specializovaná laboratoř Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč. Jestli policie věc prošetřuje jako cílený útok na banku, zjišťujeme.

Bankovní úřednice se v práci přiotrávila neznámou látkou
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Lázně Bohdaneč/Jevíčko – K neznámé látce z lahvičky si za zatím za nezjištěných okolností přičichla pracovnice nejmenované banky v Jevíčku, která má pobočku i v Chrudimi. Na místo musela být povolaná speciální jednotka hasičů a budovu evakuovat. Analýzu odebraného vzorku provede specializovaná laboratoř Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč. Jestli policie věc prošetřuje jako cílený útok na banku, zjišťujeme.

Zdroj: HZS PK

„Tři jednotky hasičů zasahovaly ve středu 13. října pozdě odpoledne v Jevíčku, kde došlo k otevření lahvičky s neznámou látkou v pobočce bankovního úřadu. Zaměstnankyně si přičichla k lahvičce, a poté si stěžovala na silné pálení dýchacích cest,“ uvedla mluvčí hasičů Vendula Horáková.

Zdroj:Institut ochrany obvytelstva Lázně Bohdaneč

Ženu převezla záchranka do nemocnice a ostatních pět osob evakuovali z budovy hasiči, kteří také provedli odvětrání a dekontaminaci místnosti. Průzkumná skupina v jednorázových oblecích s dýchacími přístroji umístila lahvičku s neznámou kapalinou nažloutlé barvy do přepravního boxu, který byl hermeticky uzavřen a poputuje k analýze v Institutu ochrany obyvatelstva HZS ČR do Lázní Bohdaneč.

Dlouhá stavba obchvatu ničí nervy některých obyvatel obcí na Chrudimsku

Chrudimsko – Stinná stránka dlouho očekávané dostavby obchvatu už nabývá na rozměrech. Zatímco někomu znehodnotila jeho výstavba bydlení tak, že na tom nezmění nic ani protihluková stěna, dalším lidem praská v domech omítka, nebo se dokonce nadzvedává dlažba. Je to kvůli bezohledným řidičům nedodržujícím předpisy. Odškodnění se obyvatelé těžko dočkají a ani přejetým domácím mazlíčkům život nikdo nevrátí.

Dlouhá stavba obchvatu ničí nervy některých obyvatel obcí na Chrudimsku
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Chrudimsko – Stinná stránka dlouho očekávané dostavby obchvatu už nabývá na rozměrech. Zatímco někomu znehodnotila jeho výstavba bydlení tak, že na tom nezmění nic ani protihluková stěna, dalším lidem praská v domech omítka, nebo se dokonce nadzvedává dlažba. Je to kvůli bezohledným řidičům nedodržujícím předpisy. Odškodnění se obyvatelé těžko dočkají a ani přejetým domácím mazlíčkům život nikdo nevrátí. Náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu, Michal Kortyš (ODS), na krajském jednání zastupitelstva v rámci bodu týkajícího se záležitostí v oblasti dopravy a silničního hospodářství pouze 21. září zmínil, že se bude opravovat most v obci Přestavlky. A dlouho potlačovaná frustrace obyvatel stoupá, jak se ukázalo i 8. října na volebním plakátu v jedné obci.

Podle reakcí i informací od občanů z dříve jinak poklidné obce Řestoky je toho už příliš. Na svízelnou situaci se pokusili nedávno upozornit i peticí. Žádali například alespoň snížení rychlosti a posunutí značek označujících vjezd do obce. Od té doby se tu ale nic nezměnilo a provoz ani bezohlednost některých řidičů mířících směrem z Chrasti na Chrudim nebo Hrochův Týnec, nebo na opačnou stranu, neustaly.

Důležité osoby se ale o těchto problémech ani nedozvěděly. Na programu jednání krajského zastupitelstva bylo pouze konstatování, že kraj přispěje obci Přestavlky na obnovu mostu přes řeku Ležák ve výši jednoho milionu korun. Jak uvedl Michal Kortyš (ODS): „Po dlouhých debatách jsme došli k závěru, že asi bychom jim měli přispět, protože ten most je jejich a protože i to, že naše doprava jezdí přes tento most, pokud by se zavřel, najela by se kupa kilometrů a byli bychom na tom ještě hůř než ten milion korun, který jim nabízíme.“

Kvůli kyvadlově řízenému provozu a časovému presu mezi obcí Orel a Slatiňany šlapou řidiči na plyn skoro až na doraz a svojí bezohlednou jízdou neustále projíždějící nákladní automobily zkracující si cestu přes Tři Bubny směrem přes Přestavlky na Hrochův Týnec ničí domy, kterým pod tíhou jejich kol praskají fasády i dlažby uvnitř. Bezohlednost některých řidičů bohužel odnášejí i domácí mazlíčci, kterým život nikdo nevrátí. K smutnému incidentu zachycenému na fotografii došlo 4. září, za zatáčkou na hlavní silnici, kousek od značky POZOR DĚTI, kde řestočtí žádali o snížení rychlosti. 

Funkčnost radaru v Hrochově Týnci je ve hvězdách

Chrudim/Hrochův Týnec – Došlo ke zrušení veřejné zakázky na software ke zpracování agendy přestupků zachycených radarem, protože se do výběrového řízení nikdo nepřihlásil. V Hrochově Týnci si podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) zatím záznamy z radaru, který zde stojí od 7. července, zpracovávají strážníci sami. Jak se ale ukázalo, není to tak. Vše brzdí právě nákup softwaru.

Funkčnost radaru v Hrochově Týnci je ve hvězdách
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Chrudim/Hrochův Týnec – Došlo ke zrušení veřejné zakázky na software ke zpracování agendy přestupků zachycených radarem, protože se do výběrového řízení nikdo nepřihlásil. V Hrochově Týnci si podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) zatím záznamy z radaru, který zde stojí od 7. července, zpracovávají strážníci sami. Jak se ale ukázalo, není to tak. Vše brzdí právě nákup softwaru.

„První stacionární radar už funguje v Hrochově Týnci. Už dokonce měří, ale jaksi nemá tady u nás kdo zpracovat přestupky. Čili zatím ty informace z toho radaru jsou zpracovány tak, že Městská policie Hrochův Týnec si je vyzvedává a sama si to řeší,“ tvrdil starosta František Pilný (ANO 2011). Po zrušení výběrového řízení byli přímo odborem dopravy osloveni tři dodavatelé a ve finále se prý ukázala jako nejvýhodnější nabídka INIT Technology ze Sehradic. Zakázka bude předběžně podle slov starosty stát bez DPH 292 tisíc. 

 

 
Přestupky se ale nikde nehromadí. Strážnící v Hrochově Týnci jsou v patové situaci, kdy mají vše připraveno, ale vybírání případných pokut z přestupků zachycených radarem brzdí úřad v Chrudimi. „Radar je v pořádku, funguje, je ve stoprocentním stavu, připravený na řešení jakýchkoliv přestupků, ale čekáme, až v Chrudimi obsadí pracovní místo a až si vysoutěží program, budeme jim to tam posílat. Za mě stačí pokyn ze správního odboru dopravy," uvedl Petr Bláha s tím, že je radar zatím v testovacím režimu. „Asi byl Hrochův Týnec rychlejší než Chrudim," popsal, jak se věci mají.
 

Sám starosta František Pilný přičetl rychlost v osazení radaru v Hrochově Týnci skutečnosti, že už měla obec na místě kabeláž z dob, kdy tam stál zpomalovací semafor, čili nic nebrzdil ani souhlas s policií, na který například zatím čekají Zaječice.  „A pak samozřejmě u těch obcí to brzdí peníze," vysvětlil starosta. Ale to zrovna není případ radaru v Hrochově Týnci, odkud příliv peněz do chrudimské městské kasy z pokut zatím brzdí chybějící software. K vyřešení komplikací by mohlo dojít snad maximálně do jednoho až dvou měsíců od obostranného podpisu smlouvy s vybranou firmou.


Referendum dalo zelenou výstavbě rodinných domů

Třemošnice – Průmyslová zóna se změní na pozemky pro výstavbu rodinných domů? Občanská iniciativa části zastupitelů Třemošnice dokázala prosadit spolu s aktivními občany trvale udržitelný rozvoj města v krásné přírodě Železných hor oproti představě ocelového města přizpůsobujícího se požadavkům úspěšného Kovolisu Hedvikov. V místním referendu občané rozhodli, co je pro ně na prvním místě.

Referendum dalo zelenou výstavbě rodinných domů
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Třemošnice – Průmyslová zóna se změní na pozemky pro výstavbu rodinných domů? Občanská iniciativa části zastupitelů Třemošnice dokázala prosadit spolu s aktivními občany trvale udržitelný rozvoj města v krásné přírodě Železných hor oproti představě ocelového města přizpůsobujícího se požadavkům úspěšného Kovolisu Hedvikov. V místním referendu občané rozhodli, co je pro ně na prvním místě.


„Můj děda se narodil na konci 19.století a byl to menší sedlák. Kdysi mi ukazoval svoje ruce a říkal: 'Tyto ruce a moje pole mě uživí, ale vy se svých aut nenajíte!' A měl pravdu! Je dobré si tato slova dnes připomenout!" psal týden před referendem Karel Kuželkář pod starším příspěvkem města Třemošnice. Příspěvek města vysvětloval, že Kovolis Hedvikov dopředu neinvestoval miliony do projektu k pozemkům, ke kterým by měl nějaký právní nárok a nebyla podepsána ani žádná smlouva o smlouvě budoucí. V původní verzi z roku 2005 se navíc měly stavět jen skladové prostory bez slévárny. Objevily se ale i dezinformace, které měly vyvolat dojem, že město už se k něčemu zavázalo a muselo by v případném právním sporu platit odškodné.

Referenda se zúčastnilo 99,6 procent osob oprávněných k hlasování. Ze 1450 platně odevzdaných hlasů se 954 hlasujících vyslovilo, že si nepřejí, aby město podporovalo záměr výstavby dalšího závodu Kovolisu Hedvikov. Jak totiž vysvětlil jeden z bývalých členů stavební komise, průmyslová zóna byla původně zamýšlena spíše pro lehký průmysl typu autoservisu a tomu už zamýšlený záměr investora neodpovídal.  Místo toho podpořilo 988 hlasujících občanů možnost změny územního plánu tak, aby se na pozemcích určených původně pro průmyslovou zónu mohly stavět raději rodinné domy a ukončil se tak stávající trend odlivu obyvatel za bydlením jinam a příliv další levné pracovní síly do města na úkor celkového dojmu z okolní malebné přírody Železných hor.

 

 

Ekologickou havárii v Hlinsku policie stále prověřuje

Hlinsko/Kouty – Důvod úhynu desítek kilogramů ryb na řece Chrudimce je pořád neobjasněný, ale pozornost médií se po vydání tiskové zprávy hasičů o zásahu s použitím norných stěn strhla až do Vítanova u Hlinska, k výpusti čističky odpadních vod. Policie k události dosud žádnou oficiální tiskovou zprávu nevydala. Není vyloučeno, že někdo účelově vylil do řeky kanystr, ale podle informací policie se od 5.

Ekologickou havárii v Hlinsku policie stále prověřuje
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Hlinsko/Kouty – Důvod úhynu desítek kilogramů ryb na řece Chrudimce je pořád neobjasněný, ale pozornost médií se po vydání tiskové zprávy hasičů o zásahu s použitím norných stěn strhla až do Vítanova u Hlinska, k výpusti čističky odpadních vod. Policie k události dosud žádnou oficiální tiskovou zprávu nevydala. Není vyloučeno, že někdo účelově vylil do řeky kanystr, ale podle informací policie se od 5. září prověřuje důvod úhynu ryb v Koutech. V místní části Kouty sídlí i Mlékárna Tatra Hlinsko spadající pod koncern AGROFERT, která podle zkoumání spolku Arnika znečišťuje Chrudimku často. O kousek dál po směru toku řeky je ČOV Hlinsko (Vítanov) spadající pod VAK Chrudim, odkud v minulosti také unikly do vody fosfor, zinek, nebo rtuť. Další znečišťovatele vod až do roku 2020 si může zjistit každý, prostřednictvím jednoduché webové aplikace, kterou zmiňujeme v článku.

Spolek Arnika v tiskové zprávě ze 6. října informoval o výrazném meziročním nárůstu pro člověka poškozujících látek vypouštěných do vody, které způsobují mutace, rakovinu i negativně ovlivňují jeho hormonální systém. Vzrostlo také množství látek toxických pro vodní organismy, včetně kyanidů vypouštěných do řek. „Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, jako jsou PFAS nebo bromované dioxiny, které nikdo vůbec nemonitoruje. Proto důrazně vyzýváme k aktualizaci legislativy a rozšíření seznamu sledovaných látek,“ uvedl Jindřich Petrlík z Arniky.

Více se o znečištění ve svém okolí můžete dozvědět zadáním adresy do mapy na webových stránkách znečišťovatelé.cz. Spolek Arnika sestavuje žebříčky už 17 let a čerpá informace z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy samy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek. Za rok 2020 data poskytlo celkem 1257 provozů, což je o 116 méně oproti roku 2019. 

 

Policie prověřuje úhyn ryb na Chrudimce v Koutech

„V neděli 5. září 2021 okolo půl čtvrté odpoledne jsme od HZS přijali oznámení o úhynu ryb na řece Chrudimce v místní části Kouty. Událost jsme zaevidovali a dále ji prověřujeme, neboť se nám na místě nepodařilo zjistit důvod úhynu ryb,“ informovala policejní mluvčí Markéta Janovská. „Kromě nás na místě byli pracovníci Odboru životního prostředí MěÚ Hlinsko, kteří odebrali vzorky vody pro rozbor. Jak jsem uvedla věc prověřujeme, probíhají standardní úkony a vyčkáme i na rozbor odebrané vody.“

A jak po měsíci prověřování konstatovala včera policejní mluvčí Eva Maturová: „Věc je nadále v prověřování, ještě nemáme k dispozici veškeré výsledky rozborů.“ Více prý bude policie vědět příští týden.


Zdroj:Ekonomie (Robert Holman), dostupné online z: Mikroekonomie 1 (uhk.cz)