Spačice

Pardubický kraj – Je hysterie ministerstva zdravotnictví okolo nutnosti nosit respirátory u nenaočkovaných dětí ve školách oprávněná? Podívejte se s námi na výsledky testování žáků v Pardubickém kraji. Za dodržování předepsaných opatření je zodpovědný ředitel nebo ředitelka školy a za jejich porušení mohou být odvolání z funkce. Na to, jestli se opatření dodržují, má dohlížet krajská hygienická stanice.

Na úvod je potřeba říct, že žáci a zaměstnanci školy, kteří splňují podmínku alespoň 21 dnů od 1. dávky očkování nebo 180 od prodělání nemoci covid-19 nebo od provedení testu do 48 hodin či mají rovnou očkování, se testovat nemusí. Je s podivem, jaká opatření se ve školách musí dodržovat. Jak testování z 1. září dopadlo? V celé republice bylo vyšetřených vzorků 52 268, z nichž pozitivních vyšlo 213.

A jak jsou na tom jednotlivé školy v Pardubickém kraji? Z 285 otestovaných žáků vyšly 2 pozitivní výsledky na ZŠ v Chrasti, ze 487 testovaných žáků vyšel 1 pozitivní test na ZŠ Školní náměstí v Chrudimi, v Pardubicích na SŠ potravinářství a služeb byl také 1 pozitivní ze 186 testovaných žáků. Střední škola obchodu a řemesel v Žamberku ze 118 otestovaných žáků nahlásila 2 pozitivní výsledky. Na střední škole zahradnické a technické v Litomyšli se našel z 580 otestovaných 1 pozitivní žák.

Slatiňany – Kauza kompostárny, která se městu nedaleko Chrudimě poněkud vymkla z rukou, má pokračování. Kdo by se domníval, že radnice vedená Ivanem Jeníkem zjedná na polní cestě pořádek, mýlil by se. Odpad tu totiž nemizí, ale objevuje se i na místech, kde už vůbec nemá co dělat.

Kompostárna, kam si každý odveze, co ho jen napadne, a ani fotopast s kamerou případné hříšníky neodradí od kupení vrstev starých skříní a zbytků plotu i s pletivem, dále bují. Proč tu není zodpovědný pracovník, který by od zájemců přebíral kompostovatelné zbytky ze zahrad a domácností? Protože by prý mohl dostat klackem po hlavě. Toto vysvětlení se šíří neoficiálními kanály stejně, jako po polní cestě „močka“ z tlející trávy.

Aby se lidé vyhnuli kameře a fotopasti, začali nepořádek navážet i z druhé strany „lesíka“, který slouží jako kompostárna. Objevil se zde navíc odpad, který tu opravdu nemá co dělat – stavební suť. Tito výtečníci navíc jezdí auty po pozemcích, které nepatří městu. a tím se dopouštějí dalších prohřešků.

Chrudimsko – Nadešel čas a Pardubický kraj vyhlásil v kongresovém sále multifunkčního centra Golf Resort Kunětická hora výsledky hodnocení nejzdařilejších staveb silničního hospodářství. Na stupních vítězů na prvním a druhém místě se ve dvou kategoriích objevily stavby města Chrasti.

Podle očekávání se nejlépe umístila křižovatka, která se stavěla z bezpečnostních důvodů. Chrastí v minulosti denně projelo někdy skoro i deset tisíc aut. Místní už křižovatce přezdívají podle jejího neobvyklého tvaru – „šišák“ nebo „hruška“ tak obdržela první místo v kategorii dopravně bezpečnostních staveb. Pro každého, kdo tudy cestuje, je přejezd přes tuto oceněnou stavbu jistým způsobem opravdovým zážitkem. Své o tom vědí i někteří řidiči nákladních aut s přívěsem. Na druhém místě v kategorii nejzdařilejších velkých oprav silničního úseku se umístila rekonstrukce silnice III/35826 z Chacholic do Vrbatova Kostelce, která také patří pod Chrast. Ale po svém opětovném zprovoznění v určitých částech trochu kazí dojem z procházky naučnou stezkou Chrastecka.

Starosta Vojtěch Krňanský neskrýval nadšení: „Mám ohromnou radost a děkuji všem, kteří se na tom podíleli. Hlavně pánům Jančárkovi a Renzovi, za naprosto skvělý průběh realizací těchto staveb.“ Novinkou letošního ročníku bylo právě i hodnocení stavbyvedoucích.

K dalším zajímavým stavbám v okolí Chrudimi se podle poroty umístily na třetích místech modernizace silnice III/0362 Staré Hradiště – Ohrazenice, silnice II/305 Horní Jelení, BESIP, rekonstrukce silnice III/3437 Srní – Hlinsko a rekonstrukce mostu ev. č. 32225 – Černá u Bohdanče.

Chrudim – Rallye Železné hory je jenom jedním z pěti závodů Českomoravského poháru rallye. Další rallye jiných pořadatelů se konají v různých koutech po republice. Jedno mají ale společné: adrenalin, rychlou jízdu a svoje příznivce a odpůrce. Protože pořadatel už zveřejnil mapu sobotního závodu, můžete se spolu s námi místo luštění v oznámení na chrudimské úřední desce podívat přehledněji, kudy v sobotu rozhodně nejezdit. Případní diváci lační po senzaci se kvůli své bezpečnosti musí vyhnout hlavně prostorům označeným na místě jako „zakázaný prostor“, který mají za úkol ohlídat traťoví komisaři. 

Odbor dopravy Městského úřadu Chrudim jako správní úřad neshledal důvody, které by bránily uskutečnit naplánovanou trasu závodu, a vydal povolení k přechodné úpravě provozu. Závod se pojede v sobotu 14. srpna a ostatní řidiči, kteří se ho neúčastní, se budou muset vyznačeným trasám třech rychlostních zkoušek vyhnout objížďkou, která bude v platnosti od 6. hodiny ráno do 20. hodiny večer.

Kapacita 120 posádek je plně naplněna. Letošního závodu se zúčastní i pět Trabantů. Závodit budou i dvě řidičky, jedna z nich dokonce bez spolujezdce. Žen jako spolujezdkyň je přihlášených 22. Pořadatelé opět sháněli na brigádu ještě týden před závodem po uzavření přihlášek také traťové komisaře. Ti mají obrovskou zodpovědnost. V případě, že neohlídají „zakázané zóny“ a včas nevykáží diváky nerespektující bezpečnostní pokyny, mohou později při případné nehodě čelit také obvinění z těžké újmy na zdraví nebo usmrcení z nedbalosti a hrozbě několikaletého vězení.

Slatiňany – Kompostárna v režii města je bohulibý a dobrý záměr. Lidé, kteří nemají možnost likvidovat bioodpad ve svém kompostéru, rádi využívají tuto službu. Bohužel, čas od času se to může i docela zvrhnout. Radnice ve městě Slatiňany by mohla vyprávět.

Kompostárnu vybudovalo město Slatiňany v roce 2014 ve Škrovádu za seníkem jako malé zařízení sloužící ke kompostování biologicky rozložitelných komunálních odpadů rostlinného původu. Provoz kompostárny je stanoven platným provozním řádem.

V současné době se situace v okolí kompostárny stává nezvladatelnou. Odpad je sem vyvážen v množství, které neodpovídá kapacitě tohoto zařízení, a je zde ukládán odpad, který sem nepatří. Lidé sem vozí prakticky cokoliv, co je napadne, přes polní cestu se tu často nedá ani projet, jak je zaplněna hnijící travou, dřevem, zbytky nejasného původu. „Močka“ z hnijící trávy pak místnímu zemědělci teče až do pole. Auta se tu střídají jedno za druhým – nikdo je totiž nekontroluje a umístěná fotopast rozhodně řidiče nevyděsí.

Řešení je v nedohlednu.

Pardubický kraj – V rámci rozvoje infrastruktury v oblasti vodního hospodářství bylo ve druhém kole schvalování dotací rozděleno přes 20 milionů korun. Přesto je podle údajů z Českého statistického úřadu Pardubický kraj z hlediska napojení obyvatel na kanalizační síť v mezikrajském srovnání na druhém nejhorším místě. A jak pomáhají kanalizaci budovat krajské dotace? Nová kanalizace čeká hned několik obcí.

Mezi další obce, které budou kanalizaci mít už brzy, se kromě obce Kočí zařadily nově také obce Horka, Třibřichy, Kostelec u Heřmanova Městce či Jankovice, jak uvádí zpráva vydaná tiskovým úsekem Pardubického kraje. Výstavba výtlaku z Medlešic do ČOV v Májově se bude stavět na podzim. Samotná stavba kanalizace podle projektantského rozpočtu vychází na cca 108 milionů korun s DPH.

 „V případě Kočí se jedná o projekt za 102 milionů korun na území celé obce. Na dalších 11 milionů by pak měl vyjít 155 metrů dlouhý úsek na silnici I/36 směrem na Chrudim,“ řekl hejtman Martin Netolický. Kvůli plánu případné rekonstrukce tohoto průtahu obcí bude nutné komunikovat s Ředitelstvím silnic . Na tuto část nemá obec státní dotaci. „Pomůže krajská dotace, kterou obcím dáváme právě na budování kanalizací,“ uvedl Netolický. Obec získala na projekt dotaci z Operačního programu životní prostředí v hodnotě 47 milionů korun.

Kvůli velkému převisu žadatelů se snížil objem finančních prostředků na dotace i částka na projekt.  „U novostaveb vodovodů, kanalizací a čističek odpadních vod jsme maximální částku na jednoho žadatele navrhli ve výši 3,2 milionů korun,“ uvedl krajský radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil. Na projektovou dokumentaci jde ze stejného důvodu maximálně čtvrt milionu korun, což činí polovinu rozpočtových nákladů.

V napojení obyvatel na kanalizaci je na tom kraj skoro nejhůře v republice

Podle posledních informací z Českého statistického úřadu je na tom Pardubický kraj s podílem 74,7 % obyvatel domů napojených na kanalizační síť po Libereckém kraji nejhůře v republice. Za deset let se tento podíl zvýšil o necelá tři procenta. Rozpočet obcí také často ruinují, a výstavbu kanalizace komplikují, záchranné archeologické průzkumy. Délka kanalizační sítě se od roku 2010 prodloužila o téměř 680 km na 2 605 km v roce 2020. V domech napojených na kanalizaci žilo v roce 2020 v Pardubickém kraji 391 tisíc osob a z toho více než 386 tisíc osob bydlelo v domech napojených na kanalizaci ústící do čistíren odpadních vod (ČOV). V roce 2020 bylo v Pardubickém kraji v provozu 144 ČOV, což řadilo kraj na šestou nejnižší příčku v mezikrajském srovnání. Jejich počet se od roku 2010 zvýšil o 45. 

Pardubický kraj – Od pondělí rozhoduje veřejnost v hlasování o Stavbě roku 2021. Vybírat můžete z 18 přihlášených objektů. Pardubický kraj o tom vydal tiskovou zprávu. Hlasovat je možné až do konce srpna. Žádná stavba z okresu Chrudim v seznamu ale nefiguruje. Celou polovinu přihlášených staveb tvoří dopravní díla.

„Hlavními kritérii poroty jsou architektonická kvalita stavby, ale také její začlenění do okolního prostředí. Nezanedbatelná je pro nás kvalita stavebních prací a samozřejmě chceme vědět i to, jak je spokojený stavebník s funkčností stavby po jejím dokončení,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek, který byl zvolen předsedou odborné poroty. „Veřejnost může na rozdíl od poroty posuzovat stavby pocitově a podle vlastních priorit,“ dodal.

Hlasuje se do konce srpna

Pardubický kraj vydal tiskovou zprávu, ale s nefunkčním odkazem na hlasování, který upozorňuje, že hlasování veřejnosti už skončilo, což není pravda. Hlasovat můžete na stránce Hlasování - cena veřejnosti :: Stavba roku 2021 (pardubickykraj.cz). Přihlásit se mohla stavební díla, která byla zhotovena, zkolaudována nebo uvedena do provozu v období od 1. července 2019 do 30. června 2020. V seznamu najdete devět dopravních staveb, dvě mateřské školy, dva rodinné domky, kulturní centrum a hasičskou zbrojnici, Dům hudby a Knihovní centrum U Vokolků na Přihrádku. Největší přihlášenou stavbou je administrativní centrum Chládek a Tintěra. Slavnostní vyhlášení Stavby roku 2021 proběhne 21. září.

1. Dům u cesty pod Kunětickou horou, Ráby

2. Rodinný dům u lesa, Pardubice

3. Hasičská zbrojnice, Hradiště na Písku

4. Kulturní a společenské centrum, Staré Hradiště

5. Podpora veřejné dopravy v obci Vysočina, část Rváčov

6. Dostavba a navýšení kapacity mateřské školy, Nasavrky

7. Jablonné nad Orlicí - Nádražní ulice, zvýšení podílu udržitelných forem dopravy

8. Dům hudby, Pardubice

9. Lávka pro pěší a cyklisty, Rosice

10. Modernizace silnice II/343 Vršov–Trhová Kamenice

11. Administrativní budova Vápenka, Pardubice

12. Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi

13. Modernizace silnice II/358 Litomyšl–Česká Třebová

14. Mateřská škola Doubek, Svítkov

15. Divoká Orlice, Žamberk, protipovodňová ochrana

16. Modernizace silnice II/315, křižovatka s III/36016

17. Pardubice – Černá za Bory, malá okružní křižovatka silnic II/322 a III/2983

18. Příhrádek, Pardubice

Náš obrazový výběr přihlášených staveb nezahrnuje dopravní díla.

Celý obrazový doprovod naleznete na stránkách Stavby roku pro Pardubický kraj pod odkazem Přihlášené stavby, který ale není uspořádaný stejně jako seznam pro hlasování na stejných stránkách.

Pardubický kraj/Těchonín – Staromilci při prohlídce o zážitek nepřijdou. Velkou proměnou prošel vstupní srub tvrze Bouda. Vstupní srub dělostřelecké tvrze, KS-22a, dostal nový nátěr a vrátil se ke své předválečné podobě (1936–1938). Muzeum spravuje Společnost přátel československého opevnění a pro veřejnost je objekt opět přístupný od konce května. Z Chrudimi sem dojedete autem na výlet za hodinu a půl. Lidé rekonstrukci vnímají různě. K proměně se shodou okolností vyjádřil i starosta Proseče nebo kastelán hradu Rychmburk.

Nadšenci vojenské historie rekonstrukci vítají, ale někteří se nemůžou shodnout, jak vlastně dopadla: „Je to fantastická proměna, hromada nádherné práce, věc, o které se nám před dvaceti lety ani nezdálo. Ale mně se ten vchod nelíbí. Zakrývá a maskuje ty roky, kdy jsme tam jezdili. To byla ta stará Bouda, teď je to profesionální muzeum,“ napsal pod příspěvkem Bedřicha Škraňka například Libor Oliva. Profesionální muzeum to vskutku je. Například v pátek 30. července probíhají prohlídky od 10 do 16 hodin každou hodinu, ale časy prohlídek i okruhy se pravidělně mění.

Na postupné rekonstrukci se zde s přispěním kraje a dalších sponzorů pracuje od 90. let, v posledních letech byla do objektu zavedena i elektřina. Dělostřelecká tvrz Bouda je od roku 1995 pod památkovou ochranou. V památkovém katalogu se mimo jiné dočtete: Hodnota spočívá nejen v hmatatelném dokladu pohnutých historických událostí 1/2 20. století, ale hovoří i o vyspělém prvorepublikovém průmyslu a stavebnictví. Právě o tyto „doklady“ historická tvrz rekonstrukcí přišla. Šlo o  „stopy po ničení za okupace, vytrhání obou zvonů, střílny D a zkoušku ‚kumulativní nálože velké mohutnosti‘ na střeše“, jak udává facebooková stránka tvrze Bouda.

K proměně muzea se na internetu vyjádřili mimo jiné starosta Proseče Michal Vychroň a kastelán hradu Rychmburk Petr Tejkl. Vychroň si myslí, že by se jednou elektrifikovaná Bouda poblíž Těchonína mohla hodit. Proměnu považuje za zdařilou. „Je to krásné a poučné,“ uvedl ke své nedávné návštěvě tvrze. Někteří si ale myslí, že by se podobné úpravy měly zakázat, protože když ztratila nefunkční tvrz zub času, nemá podle nich smysl na ni koukat. Kastelán hradu Rychmburk Petr Tejkl proměnu uvítal: „Naprostá paráda, takto a jen takto to má smysl, jasně to ukazuje, jaké dokonalé pevnosti stály proti nepříteli.“