Spačice

Pardubice – Poprask okolo kácení aleje v ulici K Vápence pokračuje. Nejsou toho plné noviny, ale kdo chce, informace si najde. Stromy se většinou kácí v tichosti, jen zvuky motorových pil jim hrají poslední requiem. Vánoční stromy, poškozené stromy, jindy jdou pod pilu i stromy, na jejichž skácení máte schválenou odůvodněnou žádost.  Takové se kácejí beztrestně. Mělo by být ale důvodem k oprávněnému kácení stromů rozšiřování silnice k parkovacímu domu, kterou lemuje alej zdravých vzrostlých lip?

Alej lip vysazených v ulici K Vápence v městské části Pardubice V byla vysazena asi před třiceti lety. Na facebooku této městské části o ní nenajdete, na rozdíl od parkovacího domu, jedinou zmínku. V blízkosti aleje jsou firmy jako Chládek a Tintěra nebo Stavebniny Deko, či budova s nápisem Dřevěné podlahy. Stromy byly na této ulici dřív než existoval projekt parkovacího domu. Lípa srdčitá není jen naším státním stromem, ale z lipového dřeva se samozřejmě vyrábí kromě loutek třeba i soudky na uchování medu.

 Nezisková organizace Arnika, která se záchranou stromů v republice před nesmyslným kácením zabývá dlouhodobě a spolupracuje i s Univerzitou Palackého v Olomouci, vydala před pár dny statistiku získanou podle doručených odpovědí jednotlivých úřadů, ze které vychází, že se v Pardubickém kraji kácí více stromů, než je vysazováno. Kvůli malému počtu došlých odpovědí (ze 46 obeslaných úřadů odpovědělo 19) je tato informace některými politiky zpochybňována. Olga Kudrnová, členka spolku Chráníme stromy a hnutí Rebelové proti vyhynutí, včera odeslala za spolek i obyvatele pardubické Dukly otevřený dopis žádající vyjádření zodpovědných lidí k problematice aleje v ulici K Vápence.

Důležité kromě vysazování stromů je také umět předvídat a sázet je na bezpečné místo. Lípa srdčitá se dožívá při svých 30 metrech výšky věku 400 až 500 let a její příbuzná lípa velkolistá až 1000 let s rozpětím kmene až čtyři metry. V tu dobu už budou možná Pardubice vypadat asi jako v seriálu Futurama. Bude tam i ta lipová alej a s ní život, nebo jen prázdná ruina parkovacího domu?

Pardubice – Už uběhl rok od schválení rekonstrukce letního stadionu za 430 milionů a zhotovitel je stále neznámý. Zatímco některé představa moderního fotbalového stadionu uprostřed města dráždí jako povinná karanténa, jiným je tato představa pro smích, protože ani nevěří, že k tomu vůbec někdy dojde. Radní znají od čtvrtka dvě jména možných zhotovitelů.

Radní minulý čtvrtek otevřeli obálky, které prozradily dva ucházející se zhotovitele na zakázku na nový letní stadion v centru města, více informací je zatím drženo v tajnosti. Zadávací podmínky městská rada schválila 22. října, protože první zadání z června se muselo 5. října zrušit, jelikož se po mnoha připomínkách zjistilo, že za takových podmínek se stadion prý postavit nedá. „Že to vůbec někoho překvapuje? Tady už se žádný nový fotbalový stadion nikdy nepostaví," komentoval dění fotbalový fanoušek na twitteru.  První výběrové řízení zrušili dřív, než se do něj vůbec stačil kdokoliv přihlásit. Limitní cena však zůstala stejná. Společnost, která zvítězí, bude mít na starost projekt i stavbu.

Po vyhlášení nových zadávacích podmínek se na twitteru objevila hláška: „Nikdo Vám nepostaví takový stadion, jaký mi vám slíbíme.“ Na internetu visí i nezdařený pokus o vyvolání referenda a s tím sovisející sběr sedmi tisíc potřebných podpisů. „Tak když to neumí vypsat na poprvé správně, není se čemu divit,“ napsal Michal Barták k vypisování nového tendru. Milan Sejkora prohlásil, že na ten rok dva to pro Pardubice stejně nemá cenu. Nejodvážnější byl komentář uživatele pod přezdívkou Lord McRashley, který tento postup přirovnal rovnou k soutěži na nemocnici v Náchodě nebo hřebčín v Kladrubech: „Tak dlouho vypisovali soutěž, až ty úředníky sebrali a odsoudili…“ zaznělo novodobé pořekadlo, „A po šesti letech se koplo do země.“ 

Primátor Martin Charvát měl v roce 2015 vizi, že by se město mělo vyhnout megalomanským projektům a stávající letní stadion zachovat. Původní stadion v roce 1931 otevíral Masaryk. Zůstane východní tribuna spolu s bránou Borců, které jsou národní kulturní památkou. Snad už se konečně občané Pardubic opravy dočkají. Už před rokem se ve městě objevily rozhořčené vzkazy zastupitelstvu, že slibují opravu stadionu už třicet let.

Pardubice – Pamětnící naštvaně vzpomínají. Kdo to nezažil, ten se jen diví, co aktuálně zamýšlí město Pardubice s bývalou diskotékou U Bobra. Objekt zeje prázdnotou, stejně jako budova v rekreačních lesích na Podhůře, kde se taky konaly vyhlášené diskotéky. Na rozdíl od objektu na Podhůře je ale Bobr naštěstí už pět let majetkem města. Někteří pamětníci, kteří s nostalgií po letech místo navštívili, pociťují zlost a aktuální stav budovy hodnotí jako před demolicí. Revitalizace okolního lesoparku z evropských fondů byla dokončena v roce 2015. Místo prázdné budovy možná bude psí útulek.

O novém využití místa se právě diskutuje. Momentálně přichází v úvahu podle primátora Martina Charváta přesunout sem psí útulek z pardubické Štrossovky. Stále tu ale chybí i něco jako lesní občerstvovna. K obojímu se vyjádřili Piráti, kteří by prý s přesunem útulku do lesoparku souhlasili, pokud by jeho součástí byla i kavárna. Revitalizaci lesoparku z roku 2015 za 20 milionů nehodnotí Piráti kladně: „V jeho středu ležela jedna výrazná vada na kráse – léta vybydlená budova, které se říká Bobr," jak uvedli na svém facebookovém profilu, kde vyzývají svoje stoupence k vyjádření, co by U Bobra zbudovali oni. Zatím bez odpovědi.

Ale podle nostalgických reakcí mnohých pamětníků,  kteří se jezdí k ruině fotit a zavzpomínat na staré dobré časy, by se zde kromě útulku s kavárnou uživilo i pamětnické centrum, jen by bylo potřeba více místa. Nebo času? „Člověk se párkrát vyspí a z hospody je ruina,“ shrnul Tom Pejter. „Já to pamatuji v 70. letech jako starou vodárnu, kam si kdekdo odskočil nejen na malou, a taky tam údajně dělal striptýz úchylák,“ zavzpomínala Ivana Tichá.

Jestli stěhování do lesoparku na Dukle městský útulek v Pardubicích kvituje, se zatím nepodařilo ověřit. Útulek prošel rekonstrukcí v roce 2003, aby vyhovoval směrnicím EU, ale kapacitní problémy řeší neustále a město hledá řešení už bezmála dvacet let.

Pardubický kraj – Poklidnou vánoční atmosféru můžete načerpat i jinde než na Pernštýnském náměstí, kde se letos tradiční vánoční trhy konat nebudou. Podle některých to tam stejně „stálo za prd“. Trhy jsou poblíž i jinde. A někam přijde i čert a Mikuláš!

Lidé si umí poradit a adventní časy rozhodně všude nechtějí vyměnit za dobu kovidovou. Třeba v areálu Automatických mlýnů to žije od 28. listopadu až do 20. prosince. Každý den si od 11:30 do 18:30 můžete vychutnat vánoční atmosféru i Medyho punč s překvapením, pivo z Pivovaru Beránek nebo další nejrůznější dobroty z Epifany Patisserie, Pekaře Optimisty, nebo Vinařství Bítovany. Pro nejmenší je tu pro svezení i dřevěný vláček. Do čtvrteční půlnoci si můžete rezervovat sms ticket i na Mikulášskou nadílku, na kterou sem zve moštárna Zdrcené jablko.

A jak probíhá advent mimo krajské město? Třeba ve Skutči už trhy proběhly 28. listopadu a v Chrasti, kde se v létě „pařilo o sto šest“, trhy vůbec nebudou, ale od sedmi do desíti dopoledne budou mít ještě v sobotu 5. a 12. prosince otevřeno Rosické trhy. Holické trhy proběhnou v pondělí 7. a 14. prosince.

Známí čerti a Mikuláš z Proseče, kteří měli přijet i do Kočí, to prozřetelně zabalili a letošní nadílku si budou škudlit na příští rok: „Bohužel z důvodu všeobecně známých a platných nařízení jsme nuceni po 20 letech poprvé zrušit náš čertovský průvod po obcích a městech v okolí Proseče,“ vzkázali z pekla. O průvod čertů tak letos přišli v Dětřichově u Svitav, na náměstí v Poličce, ve Včelákově i v Kočí u Chrudimě.

 V sobotu večer ale oficiálně vyrazí „mezi ploty“ čerti s Mikulášem a andělem ve Stolanech. Tím vás v žádném případě nenabádáme, abyste uspořádali hromadné nájezdy do této obce. Protože zatímco ještě dnes má Pardubický kraj stále nejhorší statut šíření nákazy virem v republice, od zítra jako mávnutím kouzelného proutku to už neplatí a opatření se rozvolňují celorepublikově.

Pardubice – Nebezpečný radon i po deseti letech stále ohrožuje, protiopatření se řeší každý rok. Už jste možná slyšeli tu hlášku od člověka držícího cigaretu u pusy, jak svůj zdraví škodlivý zlozvyk obhajuje tím, že někteří celý život ani nekouří, a stejně tu rakovinu plic dostanou. A právě hned na druhém místě po kouření cigaret je podle Státního ústavu radiační ochrany (SURO) příčinou dýchání radonu, který se uvolňuje na některých místech víc, než bychom si přáli.

Právě na koncentraci radonu a délce jejímu vystavení potom záleží, zda se rakovina projeví, nebo ne. Pokud byste žili v zamořeném prostředí, trvalo by to prý 10 až 30 let. Roční pobyt v objektu s koncentrací 400 Bq/m³ prý odpovídá hodnotě ozáření z 440 rentgenových snímků plic. Riziko při krátkodobém pobytu i při vysokých koncentracích je prý ale podle SURO zanedbatelné.

Podle celosvětové studie bylo statisticky prokázáno, že rizikovou pro vznik rakoviny je už koncentrace radonu vyšší než 150 Bq/m³, přičemž při každém zvýšení o 100 Bq/m³ se zvyšuje riziko rakoviny plic o 16 %. Více o zdravotních účincích RADONU — Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. (suro.cz) Že okres Pardubice a Chrudim jsou na tom v celorepublikovém měřítku relativně dobře, si můžete prohlédnout na regionální radonové geologické mapě zde.

Ředitelky ozařoval radon ve zdivu a kanál

Podle informační zprávy o měření radonu ve školských zařízeních při kontrolách za rok 2019 a 2020 odhalily přístroje vyšší hodnoty radonu na 23 místech, protiradonová opatření ale budou zvažována až po dlouhodobé detekci vyšších hodnot. Někdy vedou alarmující hodnoty k zásahu prakticky ihned. V roce 2019 v ředitelně MŠ K Polabinám vyřešilo zvýšené koncentrace radonu kvůli starému energetickému kanálu odsávací zařízení TERA.

Letos při pololetní kontrole v MŠ Brožíkova přístroje naměřily přímo v ředitelně hodnoty radonu ve výši 600 Bq/m³, ve špičkách až 2000 Bq/m³, přičemž limit po dobu pobytu je 300 Bq/m³. SURO označil za zdroj záření zdivo z plynosillikátových tvárnic z roku 1976 a doporučil starou zeď i podlahu vybourat. Stavební úpravy i protiradonová izolace se v těchto dnech dokončují, hotové by měli být do 15. prosince.

Impulsem k měření radonu byly přístavby

Koncentrace radonu se mohou měnit po zateplení nebo jiných stavebních úpravách souvisejících se změnou izolace nebo ventilace, jako je třeba výměna oken nebo dveří a různé přístavby. To byl právě impuls, proč se v Pardubicích začaly touto problematikou více zabývat: Při sběru podkladů pro stavební povolení kvůli přístavbám v MŠ Brožíkova, Mladých, Pospíšilovo náměstí, K Polabinám, Raisova a Popkovice byly v roce 2010 naměřeny významně vyšší koncentrace a muselo se začít jednat. Následovaly instalace měřících přístrojů na detekci radonu i jeho odsávaní a protiradonové izolace.

Harmonogram detekce radonu existuje od roku 2019 a týká 199 tříd ZŠ a MŠ. V současnosti je chráněno protiradonovými opatřeními 456 dětí v 18 třídách z MŠ Brožíkova, MŠ Odborářů, MŠ Rumunská, MŠ Pospíšilovo náměstí, MŠ K Polabinám a MŠ Raisova. Za rok 2019 se otestovalo 112 a letos se stihlo kvůli koronaviru otestovat 68, zbývající měření budou probíhat v příštím roce. Při přestupcích v souvislosti s nestanoveným radonovým indexem a nezajištěním protiopatření hrozí školským a zdravotnickým zařízením i zařízením sociálních služeb pokuty od 500 tisíc do jednoho milionu korun.

Chrudimsko – Omezení provozu a s ním související uzavírky na silnici směřující do Skutče už si řidiči užili minulý podzim. Když se objevili silničáři na vozovce mezi Přibylovem a Podlažicemi, vtipkovali někteří, že spravují silnici, aby to tam méně klouzalo, nebo zda nemají silničáři kam „ulít peníze“ na konci roku. Důvodem oprav je zničená silnice kvůli objížďkám souvisejícím s modernizací silničního mostu přes Anenský potok u Štěpánova u Skutče, které měly trvat od srpna do listopadu.

„No to jsem zvědavá, za jak dlouho to ty nákladní auta zničí,“ komentovala obyvatelka ze Štěpánova v červenci avizovanou objížďku kvůli opravám mostu. Opravy objížďky probíhají od 25. listopadu. Lidé se také podivovali nad celkovou délkou oprav. Celou akci zaštiťuje přímo Pardubický kraj, který je i vlastníkem nyní opravdu rozbité silnice, po které objízdná trasa vedla: 

„Firma MADOS začala od 25. listopadu opravovat objízdnou trasu Skuteč - Podlažice - Radim - kruhový objezd Luže. Mezi obcemi Přibylov - Podlažice byla provedena na třech místech velkoplošná výsprava vozovky a to vyfrézování v tloušťce 5 centimetrů a následovně strojní pokládka ACO 11,“ uvedl náměstek Správy a údržby silnic Pardubického kraje Marian Cvrkal.

Vedoucí úseku dopravních staveb Krajského úřadu Pardubického kraje, Dita Svobodová Koldrová, k tomu dodala: „V rámci výspravy by také mělo proběhnout prořezání a zalití spár, čekáme na vhodnější klimatické podmínky, které by měly být od čtvrtka, to znamená, že do konce týdne by i toto mělo být hotové s minimálním dopadem na omezení provozu.“

Pardubice – Technická univerzita v Liberci (TUL) testovala šest ochranných prostředků, u všech třech zahraničních potvrdila, že neobsahují vůbec žádná nanovlákna, která by chránila před viry. Mezi ně patří bohužel i roušky nakoupené Magistrátem města Pardubice. Celou záležitostí už se zabývá i Česká obchodní inspekce. 

„Magistrát nakoupil celkem 5500 roušek TNG za cenu 125 korun za kus bez DPH. Aktuálně máme na skladě cca 1 700 kusů roušek TNG, přičemž bezprostředně po uveřejnění aktuálních mediálních výstupů jsme zastavili jejich výdej,“ uvedl vedoucí kanceláře primátora města Pardubic, Radim Jelínek. 

Roušky, které město v několika vlnách nakoupilo, vykazují i podle zveřejněné studie AV ČR velmi vysokou propustnost virionových částic, srovnatelnou s bavlněným tričkem: „Podezření, že jsme mohli nakoupit zboží, které nesplňuje deklarované parametry, jsme získali především na základě článku portálu seznamzprávy.cz. S dodavatelem se snažíme komunikovat. Jaké budou další kroky v tuto chvíli nelze přesně specifikovat,“ dodal vedoucí odboru.

Zastupitelé obdrželi na čtvrteční schůzi pouze informativní zprávu, která kromě shrnujících údajů z testování roušek nastínila několik návrhů, jaké další kroky by město v této věci mohlo podniknout.

Emotivně se místo toho řešil Hockey Club Dynamo Pardubice. Existuje prý totiž možnost, že by Petr Dědek nebyl právoplatným spolumajitelem Dynama, a to kvůli chybějícím zápisům v registru smluv, což bude muset pravděpodobně rozřešit soud.

Skuteč – Ze dvou budov SeniorCentra ve Skutči je od 16. listopadu vyhlášena celková karanténa na jedné z nich a ve druhé budově panuje tento režim na jednom oddělení ze tří. Od pondělí nastoupí na pomoc dalších šest profesionálních vojáků, kteří zde budou zasahovat až do 10. prosince. Zlepšit náladu pomáhají zdejším seniorům i chrudimské děti.

I když to vypadá, že už jsou ve Skutči z nejhoršího venku, ředitel Josef Tumpach stávající situaci nepodceňuje: „K datu 25. 11. máme na Covid-19 pozitivních 46 klientů a 30 zaměstnanců, dalších 13 zaměstnanců je v běžné pracovní neschopnosti nebo čerpají OČR. Situace je tedy velmi vážná. Předpokládáme, že od 30. 11. se nám budou postupně vracet zaměstnanci.“

Na začátku potvrzené nákazy COVID-19 bylo ze 145 klientů bezmála 30 procent nakažených a zároveň ze 126 zaměstnanců mimo pracovní nasazení v tu dobu z různých důvodů okolo 45 procent. Z toho důvodu ředitel Josef Tumpach požádal už 10. listopadu o nasazení pomoci studentů: „Studenti pracují v přímé péči u klientů jak pozitivních na Covid-19, tak i u dalších klientů. Zajistili jsme jim samozřejmě ochranné prostředky, ubytování, stravu,“ popisuje. Armáda přišla na pomoc sedmi studentům až o devět dní později. Původních 12 vojáků bude v pondělí vystřídáno novou skupinou v polovičním počtu, která tu zůstane až do 10. prosince.

 „Studenti i vojáci jsou naprosto úžasní. Ale i pro ně je tato situace velmi stresující a velmi fyzicky náročná. Patří jim náš velký dík. Stejně jako všem zaměstnancům a dobrovolníkům,“ vyjádřil se ředitel a na závěr ještě dodal: „Jedna MŠ z Chrudimi pro nás vyrábí přáníčka a drobné dárečky. Ozval se nám i Červený kříž Chrudim s nabídkou dobrovolníků. Potřebu dobrovolníků vyhodnocujeme každý den.“

Pardubice – Když jsou zavřené hospody, našli mnozí lidé povyražení v účastnění se alespoň nejrůznějších diskusí na internetu. Hitem včerejšího dne bylo, kdo má lepší informace o nové zastávce, která by měla vyrůst v centru Pardubic, na ulici Hlaváčova nebo 17. listopadu. Věřte, nevěřte, opravdu možná bude, ale dopravní komise o tom se Správou železnic nejednala.

Mluvčí Správy železnic, Nela Frýbová, uvedla věc na pravou míru: „V rámci aktuálně probíhající modernizace železničního uzlu Pardubice se s novou zastávkou Pardubice centrum nepočítá. Výstavba nové zastávky je však součástí aktualizace studie proveditelnosti uzlu Pardubice. Pokud bude aktualizace této studie proveditelnosti schválena na Centrální komisi Ministerstva dopravy ČR, předpokládá se zřízení této zastávky v rámci samostatné stavby.“

Mezitím už se na internetu šířila zpráva o nové zastávce, která by se už nyní měla stavět, a několikrát přitom zaznělo v pardubickém internetovém prostoru i spojení „chrudimská dopravní komise“. Příspěvky se nezakládaly na pravdě: „S dopravní komisí města Chrudim jsme v této věci nekomunikovali,“ uvedla Nela Frýbová na závěr.

Ale zatímco vznik zastávky je teprve ve hvězdách, lidé už věštili, že tam budou zastavovat i vlaky z Hradce a nejinformovanějším mluvčím pro Pardubičáky se stal právě samozvaný člen chrudimské komise, který dezinformací šířil nejvíce: „To bylo řešení, proč bude jezdit vlak až na 17.listopad – Hlaváčova, na idnesu to neví, se naší komise dopravy neptali,“ rozumoval například a svou diskusi ukončil, že o všem vědí a na další informace se může zeptat svých kolegů. Dříve možná vznikne Nástupiště 9 a tři čtvrtě.

Pardubický kraj - Diskuse vyvolávají v Pardubicích kompostéry. Piráti dokonce zvažují založení komunitní zahrady. Lidé nemají jasno, jaké výhody jim kompostéry přinesou, někteří v nich vidí jen smradlavé návnady pro hlodavce.

V Pardubicích se nemůžou shodnout, jestli kompostéry patří do moderního města, nebo ne. Na odděleném sběru bioodpadů pracují v Pardubicích už od roku 2007 a každý účastník má nárok na 50 kg kompostu z Dražkovic, kam se bioodpad sváží, zdarma. Někteří ale vidí v dalších kompostérech jen bufet pro sídlištní krysy. Například v očích Petra Vlka se rýsuje spíše novodobý obraz města s hradbami ze smradlavých kompostérů plných krys. Kompost patří prý leda tak na chatu, nebo na konec zahrady, ale na sídlišti nemá podle něj co dělat. Hana Veverková by kompostéry s radostí uvítala. Jiní lidé už se složili na kompostéry i sami bez ohledu na město. Piráti z Pardubic chtějí být „zase o krok před nimi“ a představovali by si založit rovnou celou komunitní zahradu. Starosta Chrasti se na sociální síti pochlubil, že obyvatelé se mohou těšit na slibované kompostéry už příští rok na jaře. V Heřmanově Městci využívají kompostéry už od letošního jara. 

Problémy s potkany na kompostu řeší často i zahrádkáři a jedinou možností, jak je odtamtud vystrnadit, je omezit jim přísun k potravě. Jejich rada zní: „Opravdu je potřeba nevyhazovat na kompost zbytky z kuchyně, žerou úplně všechno, včetně kůry z pomeranče.“ V tom případě by se ale celá věc s kompostéry míjela účinkem, leda že by se mlsní hlodavci nedokázali prokousat dovnitř. O problémech, které mohou nastat, se bude ještě diskutovat.