Spačice

Pardubice - Lékaři by uvítali jednotný čas po celý rok. Střídání letního a zimního času má negativní dopad na lidský organismus, zejména na kvalitu spánku.

V noci na neděli skončil letní čas. Hodiny se v čase 3:00 posunuly zpět na 2:00. Noc tak byla o hodinu delší, můžeme si prodloužit spánek. Na první pohled to může být příjemná změna, leč názor lékařů je odlišný. Střídání letního a zimního času má vliv na lidský organismus. Narušuje právě kvalitu spánku, z čehož mohou plynout další zdravotní obtíže.

„Střídání časů přímo nepoškozuje zdraví člověka. Ale není to přirozené a změna určitě neprospívá lidskému organismu. Jde o náhlý a nepřirozený zásah do našich biorytmů,“ říká Petr Geier, který vede Neurologickou kliniku Pardubické nemocnice.

Přechody z letního času na zimní a zase zpět snášejí lidé různě. Zdravý člověk se vyrovná se změnou v krátké době, ovšem citlivější lidé reagují hůř. „Hlavním regulátorem spánku je melatonin, což je spánkový hormon. K jeho produkci dochází v noci ve tmě. S přechodem na jiný čas dochází i ke změně světelných podmínek. Jakmile světlo ubývá, melatonin se víc vyplavuje. Člověk je víc unavený, chce se mu spát,“ vysvětluje neurolog Geier a dodává: „Narušuje to biorytmus spánku. Člověk je pak nevyspalý, usíná v průběhu dne.“

Kvalitní spánek je však základem zdravého životního stylu. Pokud je narušen, může to mít další negativní důsledky pro organismus. Nevyspalý jedinec se hůře soustředí, je ve větším stresu, je u něho vyšší riziko nehodovosti, ale také je náchylnější ke vzniku kardiovaskulárních chorob.

„Dá se namítnout, že světelné podmínky se střídají i vlivem ročních období. Jenže to jsou postupné změny, na které je organismus zvyklý. Změna času, byť o jednu hodinu, znamená výrazný posun a organismu neprospívá,“ říká neurolog Geier.

Člověk se však může pokusit dopady střídání časů na svůj organismus zmírnit. Pro kvalitní spánek je velmi důležitá pravidelnost. Tedy chodit spát a vstávat ve zhruba stejnou dobu bez ohledu na letní či zimní čas. A především vyvarovat se stresu, jenž je jednou z hlavních příčin nespavosti.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. Důvodem k zavedení letního času byly úspory energie.

„Teď už se ale ví, že úspora je skoro nulová,“ připomíná neurolog Geier a dodává: „Proto vítám tendence, aby se střídání časů zrušilo.“

Povinné střídání času má v celé Evropské unii skončit v roce 2021. Členské státy by měly svůj postup koordinovat. Zatím se ale neshodly, který čas chtějí zavést celoročně.

„Je v podstatě jedno, zda bude zvolen zimní nebo letní čas. Z pohledu dopadů na lidský organismus je především důležité, aby se jednalo o jeden stálý čas po celý rok,“ říká neurolog Geier.

Pardubice – Začátek proměny Gočárových mlýnů se přiblížil. Radní Pardubického kraje dnes na svém jednání zahájili zadávací řízení veřejné zakázky s názvem „Obnova Winternitzových mlýnů pro krajskou galerii“. Projekt bude spolufinancován z evropských fondů a se zahájením stavby se počítá už v příštím roce.

„Máme hotový projekt od architekta Petra Všetečky a máme i stavební povolení. Jakmile vysoutěžíme firmu, může se začít stavět. Hotovo by mělo být po stavební stránce do konce roku 2022 a nové prostory se otevřou veřejnosti v roce 2023, kdy bude Východočeská galerie slavit 70 let,“ sdělil náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek (KDU - ČSL).

„Potřebné prostředky na zahájení stavby jsme zahrnuli do návrhu rozpočtu pro příští rok. Hodnota celé zakázky před soutěží je 230 milionů bez DPH. Jsme asi jedni z prvních v tomto areálu připraveni zodpovědně zahájit práce, v našem případě na revitalizaci hlavní budovy od architekta Josefa Gočára, kterou Pardubický kraj zakoupil pro účely Východočeské galerie. Zároveň máme připravenou žádost o spolufinancování z evropských fondů prostřednictvím ITI Hradubické aglomerace s využitím prostředků z Integrovaného regionálního operačního programu. Počkáme na ostatní partnery nejpozději do jarních měsíců a poté žádost podáme, abychom neohrozili realizaci stavby a zároveň čerpání evropských prostředků. Nelze nekonečně čekat, zvlášť když jsme připraveni,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který je zodpovědný za krajské finance.

Pardubice - Rada Pardubického kraje na svém pondělním jednání řešila také záležitosti spojené s Nemocnicí Pardubického kraje a.s. Krajští radní svým usnesením uložili představenstvu společnosti předložit co nejdříve organizační a případně personální opatření, která reagují na nastalé nežádoucí události při poskytování péče v rámci Nemocnice Pardubického kraje a. s.

„Z pozice jediného vlastníka společnosti jsme uložili představenstvu předložit primárně organizační a případně také personální opatření, kterými chceme předejít možným nežádoucím situacím s vlivem na lidské zdraví, jež následně vyvolávají negativní vnímání našich nemocnic u veřejnosti. K tomuto kroku nás vede zvyšující se riziko potenciálních sporů o postup lege artis, tedy o to, zda byla nejdostupnějšími moderními metodami kvalitně poskytnuta zdravotní péče v daném spádovém zdravotnickém zařízení. Jsme jediným poskytovatelem akutní zdravotní péče ve veřejných rukou, a proto vnímáme naši zodpovědnost. Tato opatření musí být jednoznačná a účinná,“ řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Krajský radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS) dále upřesnil: „Důsledky nežádoucích událostí v NPK a.s. jsou velmi znepokojující a nepřijatelné. Žádáme představenstvo, aby Radě Pardubického kraje předložilo svou zprávu do 14 dnů, tedy nejpozději 21. října. Očekávám však, že se dozvíme více již v tomto týdnu po jednání představenstva a oblastní ředitelky pro zdravotní služby Pardubické a Chrudimské nemocnice.“

Pardubice - Počátkem července zveřejnilo město anketu, v níž se ptalo obyvatel Pardubic, jak dál postupovat při plánované opravě Zelené brány. Po dvou měsících zná odpověď. Většina lidí, kteří se do ankety zapojili, by souhlasila s tím, aby byl bráně při opravě navrácen původní vzhled, tedy aby byla omítnuta, přejí si také, aby pod ní mohli projíždět cyklisté.

„Ze 1813 hlasujících se pro omítnutí Zelené brány vyjádřilo 56 procent lidí, ostatní by preferovali, kdyby Zelená brána zůstala taková, jaká je dnes,“ řekl náměstek primátora Petr Kvaš. Město se zároveň ptalo na názor, zda by pod bránou měl být povolen průjezd cyklistů, nebo by zde měl dál platit zákaz vjezdu. „Z 571 hlasů jich bylo 359 (63 procenta) pro zprůjezdnění, 212 nikoli,“ dodal náměstek s tím, že s opravou brány se počítá v příštích letech.

Opravu Zelené brány město připravuje již několik let. Po prvních etapách, kdy byla mimo jiné zajištěna statika památkově chráněného objektu, musí nastoupit další etapa, při níž bude ochráněno samotné zdivo. Podle odborného posudku by jeho špatný technický stav nejlépe vyřešila obnova omítek, které zdivo věže chránily před degradací do roku 1912. Dalším možným řešením je tzv. konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky pro Zelenou bránu nedoporučují. Spočívá v náročném očištění a chemickém ošetření povrchu kamene. Stavební materiál by byl lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda ale nevyřeší přímé teplotní namáhání, které zdivu nesvědčí.

Pardubice - Před dvěma lety objevil náhodný nálezce u obce Kladina u Sezemic velkou nádobu z bronzové slitiny. Archeologové ji datovali do období kolem roku 900 před naším letopočtem. Radní Pardubického kraje dnes vzali na vědomí stanovenou odměnu pro nálezce.

„Nálezce se zachoval správně a na místo zavolal archeologa z Vysokého Mýta. Celá mimořádně velká nádoba tak byla odborně vyzvednuta, posouzena a převezena do Východočeského muzea v Pardubicích. Její stáří bylo určeno na přibližně tři tisíce let,“ připomněl průběh významného nálezu první náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL).

Znalecký posudek zpracoval Archeologický ústav Akademie věd České republiky. „Vzhledem k výjimečnosti tohoto předmětu určil znalec jeho kulturně historickou hodnotu na 3 405 000 korun. My pak vycházíme ze zákona o památkové péči, který umožňuje vyplatit nálezci až do výše deseti procent kulturně historické ceny a přiklonili jsme se k nejvyšší možné variantě. Nálezce tedy dostane 340 500 korun,“ vysvětlil Línek.

Nalezená situla z pozdní doby bronzové je v českém prostředí naprostým unikátem. Kromě jiného dokládá kulturní vazby, které v této době fungovaly ve střední Evropě. Nádoba bude po rekonstrukci zámku Pardubice vystavena ve stálé expozici.

Lukavice/Vížky - Necelých pět desítek stálých obyvatel Vížek na Chrudimsku se od soboty do svých domovů konečně dostane bez problémů. To budou 31. srpna po rekonstrukci zprovozněny necelé dva kilometry místní silnice z Lukavice. Ta podle pamětníků kdysi vznikla tak, že se nalil asfalt na polní cestu.

„Šlo vlastně o stavbu zcela nové komunikace, kde se až během prací ukázaly její původní neduhy, s nimiž ani projekt nepočítal. Především šlo o neúnosné podloží po celé trase, které se muselo nakonec sanovat lomovým kamenem,“ říká Martin Lukeš, ředitel oblasti Pardubice společnosti Swietelsky stavební. Ta na zakázce za 16,9 milionů Kč bez DPH pracovala od 13. května. Přes popsaná úskalí a změny projektu se s ní ale vypořádala prakticky v termínu. Došlo k posunu pouze o čtrnáct dní.

Investorem opravy 1648 metrů komunikace třetí třídy 33769 byl Pardubický kraj. Každý jízdní pruh je nyní široký 2750 mm, rozšířily se i směrové oblouky, v obci byly přeloženy silniční obrubníky, aby odpovídaly její nové výšce a šířce. Opravily se také propustky, prohloubily příkopy a zpevnily krajnice. Práce zahrnovaly také recyklaci původní vozovky za studena, kterou na místě provedla firma Rop-Stav.

Během stavby byla silnice kvůli havarijnímu stavu zcela uzavřena a obyvatelé Vížek se proto ke svým domům dostali jen pěšky. „Nebyla jiná možnost. Ale snažili jsme se jim maximálně vycházet vstříc. Když bylo třeba něco dovézt, převézt, pomohli jsme,“ dodal ředitel.

Kočí - Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 240 tisíc korun společnosti Telmont s.r.o. Firma navezla v průběhu srpna a září loňského roku celkem 11 079 tun odpadní zeminy na pozemek v obci Kočí na Chrudimsku. Pozemek však k nakládání s odpady nebyl určený a obviněný se tak dopustil porušení odpadového zákona.

Pomocí této odpadní zeminy společnost Telmont prováděla na svém pozemku terénní úpravy. Inspektoři při místním šetření zjistili, že část zeminy byla po pozemku rozhrnuta a část byla soustředěna v kupách. Mocnost navážky činila jeden až tři metry. „Společnost Telmont nebyla osobou oprávněnou k nakládání s odpady, takže odpadní zeminu nesměla převzít a nakládat s ní. Navíc v době, kdy zeminu na terén ukládala, neměla provedeny rozbory chemického složení a případného znečištění tohoto materiálu. Neznámá kvalita využitých odpadů přitom může způsobit ohrožení některých složek životního prostředí, zejména podzemních a povrchových vod,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Při stanovování výše pokuty inspektoři zohlednili zejména množství nelegálně navezeného odpadu, které hodnotí jako velmi velké. Jako polehčující okolnost posoudili, že se jednalo o první pochybení firmy v oblasti předpisů na ochranu životního prostředí. „Nicméně firma již od roku 1993 podniká v oblastní zemních prací a provádění staveb. Měla by tedy předpisy v oblasti nakládání s odpady bezpodmínečně znát,“ konstatoval Trávníček.

Společnost Telmont proti pokutě nepodala odvolání, sankce nabyla počátkem srpna právní moci.

Lozice - V Lozicích nedaleko Chrudimi se v neděli uskutečnilo slavnostní vyhlášení krajského kola Vesnice roku 2019. Z rukou hejtmana Martina Netolického (ČSSD), radních Hany Štěpánové (STAN) a Václava Kroutila (ČSSD) převzala nejvyšší ocenění hostitelská obec. Předány byly také další stuhy a ceny hodnotící komise. Celkově se v letošním roce do soutěže v kraji přihlásilo 17 obcí. Vítězná obec získá kromě postupu do celostátního kola také finanční dar jeden milion korun od Ministerstva pro místní rozvoj a 500 tisíc od Pardubického kraje.

„Lozice zaujaly porotu určitě tím, že i přesto, že se jedná o poměrně malou obce, tak je zde velmi aktivní spolkový život a dobrovolní hasiči. Zároveň má obec velmi aktivní zastupitelstvo v čele s panem starostou Novotným, který je ve funkci desítky let a vždy hledá cesty, jak pomoci co nejvíce občanům. Určitě si zaslouží uznání za odvahu, když se pustil do vybudování kanalizace v obci za 30 milionů korun, protože obecní rozpočet jsou pouhé tři miliony korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický a připomněl, že vítězná obec získá finanční odměnu jak od státu, tak od kraje. „Vzhledem k velikosti obecního rozpočtu je částka jeden milion korun od státu a 500 tisíc z krajského rozpočtu velmi výraznou vzpruhou pro jednotlivé rozvojové aktivity,“ řekl hejtman Netolický, který od starosty Jaroslava Novotného převzal také klíč od obce.

Kromě nejvyššího ocenění si své stuhy převzali zástupci dalších čtyř obcí. Modrou stuhu za společenský život na obci získal Koclířov na Svitavsku, Bílá stuha za činnost mládeže putuje do Trhové Kamenice, Zelenou stuhou za péči o zeleň a životní prostředí se mohou nově pochlubit v Radiměři a do Vendolí zamířila Oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Všechna ocenění tak míří do okresů Chrudim a Svitavy. Za stuhy získají obce z krajského rozpočtu 120 tisíc korun.

V letošním ročníku Vesnice roku soutěží celorepublikově 206 obcí. Nejvíce přihlášených je z Jihočeského kraje, a to 25, naopak nejméně, celkem 5, z kraje Moravskoslezského. V Pardubickém kraji se zúčastnilo 17 obcí. „Snažíme se každoročně motivovat starosty obcí, aby se do soutěže přihlásili, a ukazuje se, že se naše obce neztratí ani v celoevropském měřítku, jelikož v loňském roce získala obec Poříčí u Litomyšle titul v soutěži Entente Florale,“ řekl radní Václav Kroutil. Zkušenosti s vítězstvím v krajském kole Vesnice roku má radní Hana Štěpánová, které působila v pozici starostky Morašic nedaleko Litomyšle. Ty se staly Vesnicí roku Pardubického kraje v roce 2007. „Pro naši obec bylo vítězství v krajském kole velkým úspěchem, kterým jsme všichni žili. Jsem ráda, že se v letošním roce našlo 17 obcí, které podaly přihlášku do soutěže, ale ze svých cest po kraji vím, že by jich mohlo být mnohem a mnohem více, protože je skutečně čím se chlubit. Určitě budu chtít starosty podpořit a i na základě své osobní zkušenosti,“ řekla Štěpánová.

Komise hodnotila aktivitu obcí například v oblasti společenského života, podnikání včetně spolupráce obce se zemědělským nebo lesnickým subjektem, občanskou vybavenost nebo péči o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň.

Pardubice - Jedním z důležitých krajských projektů v oblasti silniční infrastruktury je modernizace silnice z Třemošnice do Trhové Kamenice v délce 30 kilometrů s předpokládanou hodnotou půl miliardy korun. Výběr stavitele prvního úseku z Vršova do Trhové Kamenice na svém pondělním jednání schválila Rada Pardubického kraje. Projekt je spolufinancován z Integrovaného regionálního operačního programu. Nejvýhodnější nabídka činí 148,6 milionů korun včetně DPH.

„Přípravě a realizaci celého třicetikilometrového věnujeme velké úsilí, a to jak ve fázi podání žádosti v rámci 70. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu, tak v průběhu příprav jednotlivých úseků. O harmonogramu jednotlivých úseků, ale také zajištění objízdných tras jsem v minulosti jednal se starosty Trhové Kamenice, Seče, Třemošnice a Ronova nad Doubravou, ale také zaměstnavateli v regionu. Všichni vnímají potřebnost investice, kterou budeme i nadále velmi pečlivě dozorovat. Nejvýhodnější nabídka na první vysoutěžený úsek z Trhové Kamenice přes Horní Bradlo až do Vršova, který je dlouhý přes osm kilometrů, činí 148,6 milionu korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

„Celá stavba bude technicky velmi náročná, jelikož silnice překonává několik vodních toků, a proto budeme muset modernizovat několik propustků a jeden most. Tento úsek byl prvním, u kterého se nám podařilo dokončit veškerá majetkoprávní vypořádání. U dalších úseků v jednáních postupně pokračujeme, avšak vzhledem k množství případů je to mnohdy velmi náročné,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš.

Předpokládaná hodnota stavby dle projektové dokumentace byla stanovena na 146 milionů korun včetně DPH. „Do výběrového řízení se nám přihlásili čtyři účastníci. Stejně jako v předchozích případech jsme využili kromě ceny také dobu realizace stavby. Ta se v tomto případě de facto nelišila. Rozhodující tak byla primárně cena stavby,“ řekl první náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL).

Pardubice - Elektrárna Chvaletice nepomohla v červnu odvrátit rozsáhlý blackout, jak tvrdili její zástupci. Žádný blackout totiž vůbec nehrozil a oblast mohla být zásobována elektrickým proudem i bez elektrárny Chvaletice. Vyplývá to z vyjádření společnosti ČEPS, která v Česku zajišťuje provoz elektroenergetické přenosové soustavy.

„Ohledně dotazu k informaci o údajně hrozícím blackoutu v souvislosti s ostrovním provozem elektrárny Chvaletice bych ráda uvedla, že z pohledu ČEPS se nejednalo o riziko vzniku blackoutu, jak bylo mylně uvedeno v některých médiích. (...) Vlivem poruchy na vedení V401 byla rozvodna Týnec oddělena od přenosové soustavy a elektrárna Chvaletice (B1 a B2) přešla do tzv. ostrovního provozu, kdy zajišťovala napájení uzlové oblasti Týnec cca 230MW. (...) Jako možné další řešení situace v případě výpadku elektrárny Chvaletice byly připraveny čtyři linky o napěťové úrovni 110 kV, které byly schopny celou oblast okamžitě zásobovat z jiných rozvoden,“ uvedla v reakci na dotaz Hana Klímová, vedoucí odboru Komunikace firmy ČEPS.

Provozovatelé elektrárny používají argument bezpečnosti sítě dlouhodobě jako jeden z důvodů, proč by měla být elektrárna provozována i v budoucnosti, případně proč by měla od krajského úřadu dostávat výjimky z platných zákonů. Ukazuje se ovšem, že v posledních několika letech nebyla elektrárna Chvaletice pro zajištění bezpečných dodávek elektrického proudu potřebná. V roce 2016 byla například celá elektrárna dlouhodobě mimo provoz kvůli požáru a stavebním úpravám a k blackoutu v té době nedošlo.

Provozovatelé elektrárny Chvaletice dostali na konci června od úředníků krajského úřadu Pardubického kraje výjimku z nových emisních limitů a po roce 2021 tedy mohou vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než povoluje evropská legislativa. Úředníci rozhodli na základě žádosti, která podle účastníků řízení z řad neziskových organizací a obcí obsahovala řadu chyb a ohýbala realitu podobným způsobem jako při nedávném informování o údajném blackoutu. V žádosti bylo například uvedeno, že elektrárna zásobuje teplem nemocnici, přestože teplo dodává jen do obcí Chvaletice a Trnávka, kde se žádná nemocnice nenachází. Během ústního jednání pak zástupci elektrárny přiznali, že nemocnicí rozumí „zdravotnické zařízení Chvaletice”, tedy zřejmě jen ordinaci praktického lékaře.

Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA se proti rozhodnutí úředníků povolit elektrárně Chvaletice znečišťovat nad rámec evropské legislativy minulý týden odvolaly. Provozovatel podle nich nesplňuje základní podmínky pro udělení výjimky. Udělení výjimky pro rtuť odporuje metodice ministerstva životního prostředí a hodnoty pro denní emisní limit ve výjimce pro oxidy dusíku jsou v rozporu s evropskou směrnicí o průmyslovém znečištění.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:

„K poruchám přenosové soustavy dochází a docházet bude i v budoucnu. Ale jak vyplývá z vyjádření ČEPS, žádný blackout v tomto případě nehrozil a i bez elektrárny by k němu nedošlo. Mnohé věci, které o elektrárně říkají její provozovatelé, jsou jen pohádkami a nezakládají se na pravdě. Úředníci Pardubického kraje bohužel naletěli a dali firmě výjimku na znečištění ovzduší. Doufejme, že lidé z ministerstva životního prostředí nebudou tak naivní a výjimku pro jednoho z největších znečišťovatelů v ČR v odvolacím procesu nepotvrdí.”

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Vedení Tykačovy elektrárny Chvaletice se neustále snaží přesvědčit veřejnost a politiky, že zastaralá elektrárna je nepostradatelná. Jednou zásobuje teplem neexistující nemocnici, podruhé zabrání blackoutu, který nehrozil. Přitom doopravdy slouží jako velmi plýtvavá výrobna elektřiny na vývoz do zahraničí. Pro majitele je to jistě velmi výhodné, ale státu a občany zůstává znečištění a těžbou zplundrovaná krajina. Neexistuje tedy důvod, proč by taková elektrárna měla dostat výjimky z limitů pro ochranu zdraví.”