S čím vším pomůže aplikace Mobilní rozhlas?

Každý rok vzrůstá počet nehod na silnicích způsobených střetem s divokou zvěří. Všichni občas někam spěcháme. Ale někteří z nás bohužel zažijí situaci, kdy se jim do cesty připlete zplašené zvíře a přibrzdit nestačí střetu zabránit. Může to být divočák, srnka, ježek, nebo třeba i kočka. Co by měl řidič správně v takové chvíli udělat? Vše nahlásit! Aplikace Mobilní rozhlas vám usnadní hledání. 

Období častějších střetů aut se zvěří mohou někdy souviset se začátkem doby lovu. Ta je pro každé zvíře odlišná a stanovuje ji Vyhláška č. 4/1967 Sb. Od 1. srpna tak například začala doba lovu jelena, prasete divokého, králíka, kavky, sojky, holuba hřivnáče a hrdličky zahradní. Střetů s divokými zvířaty rok od roku přibývá. V průměru je uváděna srážka se zvířetem jako příčina dopravní nehody z 15 %. Královehradečtí policisté v květnu během 24 hodin museli řešit hned 9 střetů aut se zvěří. Kuriózní nehodu zaznamenalo v dubnu 2019 krajské ředitelství pardubického kraje, když došlo 1 km od Seče ke srážce srnce s cyklistou.Jsou případy, kdy zvíře srážku přežije, řidič by měl v každém případě zastavit, a pokud je zvíře pouze omráčené, zavolat záchrannou stanici, aby si pro zvíře přijela, pokud se Vám ho podaří na místě zajistit. V případě úhynu zvířete bezprostředně po něhodě je potřeba věc nahlásit na příslušný obecní úřad, ten většinou kontaktuje pověřeného pracovníka státní správy myslivosti.

„V letních měsících a během dovolených může být problém se na obec dovolat, omezené bývají i úřední hodiny, což mnoho lidí odradí od aktivního řešení problému. Proto stále víc obcí volí formu komunikace přes aplikaci Mobilní Rozhlas – chytrý telefon má dnes už skoro každý a nahlásit přes něj sraženou zvěř, rozbitou lavičku nebo zaběhnutého mazlíčka je otázka chvilky. Navíc přes ni mohou lidé i odebírat důležité zprávy z obce a sami se dozvědět o mimořádných událostech," doplňuje Ondřej Švrček, zakladatel projektu Mobilní rozhlas.

Pokud natrefíte na uhynulou zvěř při procházce lesem, měli byste to oznámit na myslivecké sdružení. Vždy platí, že se zvěře nedotýkáme a nikam ji sami neodvážíme. Jednak hrozí pokuta za přestupek, můžete se tím vlastně dopustit krádeže a při neodborné manipulaci při zpracování masa divokého zvířete se může laik snadno nakazit. Hospitalizace masožravých všeználků, kteří onemocní tularemií po vykošťování syrového zaječího masa, nejsou výjimkou. Paragraf 7 zákona o myslivosti také jasně stanovuje, jak je to v případech, kdy by si zachránce chtěl zvíře ponechat, což právě není ve většině případů povoleno: chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby. Za porušení tohoto paragrafu hrozí pokuta 40 000 Kč.

Jak je to s pohřbením domácího zvířete? Když nadejde čas a musíte řešit pohřeb vašeho domácího mazlíčka, máte 3 možnosti: Nechat jeho tělesnou schránku u veterináře, zaplatit si kafilerii, anebo pohřbít doma na zahradě, pokud dodržíte pravidla vyhlášky č. 82/2014 Sb., to znamená: místo posledního odpočinku řádně označit, umístit 200 m od vodního zdroje a dostatečně hluboko pod zemí, alespoň 50 cm. Vše záleží na příčině úhynu. V případě otravy musí být tělo předáno do kafilerie, těla hospodářských zvířat musí být odborně spálena. Při pohřbení koně na vlastním pozemku si musí majitel zajistit povolení od krajské veterinární správy.