Jakub Valenta: Postavit dům, zasadit strom, zplodit syna

Napsal uživatel Jakub Valenta dne

Narodil se nám s mou drahou ženou syn. Na tom by nebylo nic tak divného, ale každý otec se chce pochlubit. Dvakrát, když jde o narození syna. Tatínkové dobře znají.

Jakub Valenta: Postavit dům, zasadit strom, zplodit syna
Postřehy
Původní autor (cross-post)
Jakub Valenta
Klíčová slova
porodnice
chrudimská nemocnice

Narodil se nám s mou drahou ženou syn. Na tom by nebylo nic tak divného, ale každý otec se chce pochlubit. Dvakrát, když jde o narození syna. Tatínkové dobře znají.

Žena rodila v chrudimské porodnici, na niž pějí chválu nejen sami její zaměstnanci, ale také porůznu matky píšící své zkušenosti na web. Nebylo to moc dlouhé rozmýšlení, kam chceme jet. Sice nešlo o žádné „rodím cestou v sanitce“, ale i tak nebylo radno zbytečně marnit čas. Ráno jsem ženu odvezl, došel si k holiči a večer už byl Bartoloměj na světě. Trošku mě zarazilo, po zkušenosti „otce u porodu“, že někteří tátové se z této události kácí do mdlob. Ale jsme holt každý jiný.

Mrzelo nás, že manžel nemůže být se svou ženou od okamžiku, kdy ji doveze do nemocnice až do chvíle samotného porodu. Přestože má vaše drahá kontrakce, musí koukat na jí neznámé obličeje podobně „postižených“ dam, s nimiž tráví čas na pokoji. Teprve v okamžiku převozu na porodní sál přichází chvíle manželova a ten je následně vpuštěn. Sice to pak často ještě pár hodin trvá, než se zadaří, ale pro ženu je právě přítomnost blízkého člověka velmi důležitá. I personál nemocnice se po příchodu otce rázem začne chovat jinak.

Čímž se dostáváme k tomu, co je minimálně stejně důležité, jako cokoliv jiného – lidé pohybující se kolem rodiček. Musím říci, že doktorka Dita Winklerová přes své mládí zvládla vše na jedničku. Chovala se profesionálně, vše nám klidně vysvětlila, navrhla alternativy. S porodními asistentkami to už bylo horší, protože jako známí kveluranti (doporučuji do slovníku doplnit pod heslo „potížista“ fotku mou, nebo mé drahé ženy) jsme odmítli přistoupit na vpichování epidurálu a rovněž zavádění oxytocinu nebylo tím, co bychom rádi. Lékařka respektovala naše přání, některé z porodních asistentek však nevěřícně kulily oči a ne právě vybíravými slovy se jaly rodičku i nastávající ho otce přesvědčovat, jak čupr skvělý je vyvolávání porodu chemickou látkou údajně totožnou s látkou, již produkuje tělo ženy. „Já kdybych znovu rodila, nechám si epi píchnout hned,“ vyjádřila se jedna z asistentek. Oukej, může být, ale náš názor je jiný.

Jak čas postoupil, bolest se stala nesnesitelnou a na zmiňovaný epidurál došlo. Pořád přemýšlím, jestli to nešlo bez toho nátlaku, který si některé dámy nemohly odpustit.

Potom už to jelo docela rychle, několikrát zatlačit a Bartoloměj byl na světě. Pokud však porodnice slibovala „bonding“, měla ho též poskytnout. Leč, nestalo se. Bártík ležel mamince na bříšku asi pět sekund a potom byl odebrán, měřen, vážen, oblékán. Zklamaní jsme byli. Vysvětlení se nám dostalo později od sestry, která rovněž nepřekypovala laskavostí. „Je nás málo. Na porodní sály a matky po porodu jsme tu dvě. Navíc, jak se teď poporodní maluje, musíme lítat mezi přízemím a porodnicí, která je ve čtvrtém patře. To se zkrátka nedá zvládnout a nikdo tu proto s vámi dvouhodinový bonding dělat nebude,“ pravila ta dobrá žena. Vlastně jí rozumím. Ona za to nemůže, na vině je zaměstnavatel, který by měl služby posílit. Sestry lítají jak šus a přívětivost bere za své jako první.

Na oddělení šestinedělek už to bylo lepší. Sestry se střídaly, ženu kojit naučily – vyzvednout musím především nebetyčnou trpělivost sestry Lucie Pavlišové a nakonec jsme odjeli všichni spokojeně domů.

Budeme dalšího potomka rodit v Chrudimi? Pokud nepůjde o nějakou rychlovku, tak asi nikoliv. Zkusíme vybrat místo, kde se na přirozené procesy dbá více v reálu, než na papíře.  

Úsměv na tváři po zjištění, že kontrakce bolí.....fakt si myslíte, že kdyby nebylo ze stran sester nátlaku, že by si vaše žena epidural nenechala píchnout? To za nás nic takového nebylo, primář řval ať se kontrolujem...podle zkušeností mých snach je to teď na porodnici paráda. Ale taky můžete zkusit rodit doma,tam vám do toho nebude kecat nikdo.

Napsal uživatel Jakub Valenta dne Čt, 16 Bře 2017 - 07:26

Trvalý odkaz

Tak já to zkusím jinak :)
Nejde ani tak o přirozenost/nepřirozenost porodu. Jde o schopnost personálu respektovat/nerespektovat rozhodnutí rodičky ve věcech, jež nijak neohrožují její život. Nejsme materiál, ale osoby, které snad mohou mít na jisté, podružné věci jiný názor, než zdravotníci. A tento názor má být respektován.

To je zvláštní - když jsem před 17 lety rodila syna, byl se mnou manžel po celou dobu - tedy na předporodním pokoji i pak na porodním sále. myslela jsem, že se na tomto nic nemění. Takže díky za info.

Tak nejdřív (řečnická, protože to není žádné tajemství) otázka: Jaké máte, pane Valento, nejvyšší ukončené vzdělání, že si osobujete gebír veřejně klasifikovat práci vysokoškolsky vzdělaného specialisty? Já být MUDr. Ditou Winklerovou, asi někoho pošlu, aby vám za ty kecy o mládí a jedničce jednu střihnul.

A teď to veselejší. Nějak špatně jste se ženou četli Bibli. Vy jste nevěděli, že porod bolí? Ani nevíte, kdo to ženám zajistil? “Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení...” U něj byste si měli stěžovat, to on by si vás měl zapsat do seznamu kverulantů. Protože další stížnost byste měl podat za to, že vám (oběma, když jste sám pro rození zvolil množné číslo) nedal dostatečný morál tu bolest od něj poslanou vydržet. Jako ji vydržely miliardy žen před vynálezem anestetik. Od bolesti se při porodech neumíralo. Co jste u toho porodu vlastně dělal, když jste nebyl schopen ženu v těžké hodince podpořit duševně a ve víře? Nebo vy jste nebyl u toho, když “se bolest stala nesnesitelnou”? (Oj, jak to víte, že se už nedala dál snést? Nemělo být napsáno, že manželka už nechtěla dál porodní bolest snášet?) Vy jste prostě pánaboha oblafli. Obešli jste to, co řekl a co je zaprotokolováno už v knize Genesis. Ošidili jste ho, obešli jeho nařízení. A teď o tom informuje chrudimskou veřejnost, (kterou nota bene “nesmírně zajímají” podrobnosti páně Valentova rozmnožování). PV

Mnoho povyku pro nic aneb, vítězí ten, kdo "nejvtipněji" okomentuje cokoliv, co redaktor Valenta napíše. Škoda, je tolik zajímavých témat, která žijeme ...

Mně se tadle diskuze líbí. Ukazuje aroganci doktorů. Petřík záprdek nám ji tu hezky ukázal. Pacoš je tu od toho, aby držel hubu a tupě přijímal co mu bílej plášť naordinuje (v době internetu, kdy si každej může zjistit, co a jak!!! OMG!!!) a běda jak má jinej názor nebo chce něco na co má nárok ale doktor si o tom myslí vopak. Pacoš má akorát právo volit doktora do zastupka a parlimentu (zdravýme to vyžraný čuně Kasala!) a mlčet.
To že samotná nemocnice podle všeho vůbec nedodržuje to co slibuje rodičkám to je přece egal. My sme doktoři, my víme líp. To že jsou některý sestry protivný jak prdel a porodní asistentky arogance sama, to je egal. My sme doktoři. To že Winklerová ještě včera pařila na koleji, to je egal, my sme doktoři. https://www.facebook.com/dita.winklerova?fref=ts
Hoši a děvčata doba se poněkud změnila. Pacient už není kus masa ale člověk s názorem a často ví o daný věci víc než vy, zná alternativní metody (při vyslovení "léčitel" mnohde vyskakujou doktorům na prdeli nežity, přestože jsou úspěchy těhle lidí prokázaný a tak se dá pokračovat). Pacoš má právo se rozhodnout a dokonce v době netu i napsat svoji skušenost, aby ostatní věděli co a jak. Sorry jako, se s tim smiř.
Jo a ty skušenosti s chrudimskou nemocnicí sou různý https://www.modrykonik.cz/forum/porodnice-a-doktori/porodnice-v-chrudim…
http://www.emimino.cz/porodnice/chrudim/
Doktor nám tu sice cituje bibli, ale nás na gymplu učili že právě todle trhání z kontextu vedlo ke vzniku sekt. Komáři podobně "dokazovali", že bůh není. Protože se to kdesi v bibli taky píše. Prostě další demence a mlácení po hlavě pisálka kerej si dovolil napsat svoje skušenosti s místníma felčara. OLOL :-D