Jaroslav Koreček: Květnový úplněk

Dvanáctého května, v den prvního ledového muže Pankráce, je květnový úplněk. Je ve vodním znamením Štíra. Někdy se mu říká květinový, kukuřičný nebo mléčný. Astronomové ho považují za mikroúplněk. Je nejdále od Země. Přináší čas proměn, nejen přírody. Očistí tělo, ale i duši. Může nás vést k zamyšlení. co nás trápí a co opustit, abychom se mohli pohnout kupředu.

[[img:chrn_fullwidth:26338:Kresba Jaroslava Korečka]]  

Jaroslav Koreček: Květnový úplněk
Postřehy
Původní autor (cross-post)
Luboš Jelínek
Klíčová slova

Dvanáctého května, v den prvního ledového muže Pankráce, je květnový úplněk. Je ve vodním znamením Štíra. Někdy se mu říká květinový, kukuřičný nebo mléčný. Astronomové ho považují za mikroúplněk. Je nejdále od Země. Přináší čas proměn, nejen přírody. Očistí tělo, ale i duši. Může nás vést k zamyšlení. co nás trápí a co opustit, abychom se mohli pohnout kupředu.

  

Po půl deváté večer nad jihovýchodním obzorem vystupoval obrovský rumělkový kotouč Měsíce. Klidně by se nechal zaměnit za zapadající slunce. Snad nejoblíbenější fotografický námět. Jak stoupal, tak postupně měnil barvy. Kukuřice a mléka, zmíněné na začátku. Nejjasnější byl na vrcholu, po půlnoci. Zároveň se zmenšoval a obloha kolem něho se tyrkysově zjasnila. Je to poprvé v letošním roce, kdy se nechal pozorovat na úplně jasné obloze. Třeba je to signál, že se konečně vyjasní současná situace.