Když nám hoří za zadkem a nás to nevzrušuje, pak je něco špatně

Před pár dny usnula při vaření obyvatelka domu čp. 1207 v sídlišti Na Větrníku. Vařila snad nějaké kosti na polívku a dala si přitom šlofíka. Zkrátka, zařezávala u sporáku, zatímco dým z hrnce se valil z kuchyně do chodby bytu a dál do společných prostor dvanáctipatrového paneláku. Za chvíli tu nebylo takřka k dýchání a vypadalo to, že v domě hoří. Takhle to trvalo hezkých pár desítek minut a nikdo nevystrčil z bytu ani nos, aby se přesvědčil, jestli mu náhodou nehoří za prdelí.

Když nám hoří za zadkem a nás to nevzrušuje, pak je něco špatně
Postřehy
Původní autor (cross-post)
Roman Zahrádka
Klíčová slova

Před pár dny usnula při vaření obyvatelka domu čp. 1207 v sídlišti Na Větrníku. Vařila snad nějaké kosti na polívku a dala si přitom šlofíka. Zkrátka, zařezávala u sporáku, zatímco dým z hrnce se valil z kuchyně do chodby bytu a dál do společných prostor dvanáctipatrového paneláku. Za chvíli tu nebylo takřka k dýchání a vypadalo to, že v domě hoří. Takhle to trvalo hezkých pár desítek minut a nikdo nevystrčil z bytu ani nos, aby se přesvědčil, jestli mu náhodou nehoří za prdelí. Lidská nevšímavost byla v ten moment patrná na každém rohu a nebýt jednoho duchapřítomného strejdy, který šel právě venčit svého pejska a málem se s ním udusil ve výtahu, mohlo být i hůř. Dotyčný pejskař přivolal tedy strážníky, kteří byli v domě za pár minut a začali hned jednat. Na základě znalosti komínového efektu výškových budov vzali tedy dům po schodech od zdola nahoru, patro po patře. Naštěstí zdroj kouře velice rychle objevili už ve třetím poschodí, kde byla mlha a nebylo vidět na krok. Následné zvonění u dveří bytu ale nepomáhalo, protože se nikdo neozýval. Hrozilo tedy, že je někdo uvnitř a může být přiotráven kouřem, anebo mu jde rovnou o život. Strážníci tedy odtlačili horní roh dveří, aby měli stoprocentní jistotu, že jde právě o tento byt. A byl! Pokusili se tedy dveře vyrazit, jenže uprostřed byla bezpečnostní závora. Začali tedy na dveře znovu bušit a zvonit a probrali tím konečně ze spánku spící kuchařku. Ta přitom nebyla schopna ještě nějakou chvíli otevřít, protože nemohla v hustém kouři nalézt klíče od zpropadené závory. Najednou se ale ozvalo cvaknutí zámku, dveře se rozevřely a z nich se vyvalil ještě hustší dým a na chodbu vyšla otřesená žena.

Asi tak by se daly popsat napínavé chvíle v bytovém domě Na Větrníku, kde na jedné straně šlo o minuty a na druhé někteří ostatní leželi doma líně na gauči a čekali, jak to dopadne, až se ostatní o vše postarají. A někteří jedinci přitom ještě stihli pomluvit uvedeného pejskaře, že byl zase nějak moc aktivní. Šlo přitom o názornou ukázku naší společnosti na malém vzorku lidí, která dokáže být na jedné straně k mnoha závažným problémům netečná a na druhé ty, kteří se snaží o nápravu věcí, pomlouvají, až se jim práší od úst. Nepřipomíná vám to něco? Například malou účast ve volbách a následné nářky lidí, že ten nebo onen je vůl, neschopný diletant či v horším případě rovnou podvodník, který nás okrádá o naše společné peníze a užívá si za ně blahobytu a nepřiměřených výhod. Takových příkladů lhostejnosti a zbytečných pomluv a odsuzování bychom ale našli mnohem víc. Takže, dámy a pánové, dokud nezvedneme zadky a budeme se tvářit, že se nás to netýká, budeme mít doma smrad jako onoho večera v paneláku Na Větrníku. Ba co hůř, můžeme kvůli tomu přijít o vše, co jsme v posledních letech získali - svobodu a demokracii, z které se pozvolna ukrajuje stále víc, aniž to někoho nějak výrazněji vzrušuje. Hlavně klídek. Strážníci v bytě, v kterém nebylo vidět na krok, otevřeli všechna okna, dveře na schodiště a pořádně vyvětrali. A o ženu, která by se s největší pravděpodobností už nikdy nevzbudila, se postarali. Teď už jen zbývá udělat průvan v našich hlavách, aby se probudilo také naše svědomí a vědomí a my už nikdy nebyli lhostejní k tomu, co se děje kolem.

Asi v tom domě bydlí - chrudimský rodák a alcohol :) Nechtěli to nahlásit aby nebyli za bonzáky. A jsme u jádra věci jak jsem psal u jiného článku.Jaká je dnes mezi lidma velká lidská lhostejnost.

Patrně píšete v jakémsi deliriu, alcohole, což vás ale neomlouvá, protože z mého pohledu vcelku zbytečně zlehčujete poměrně závažné téma - laxnost většiny našich spoluobčanů, kteří nejsou schopni a ochotni zvednout svůj zadek, aby někomu pomohli a přiložili ruku k dílu. Snad jen, kdyby opravdu hořelo u nich v bytě... Pokud by tedy jen nekřičeli: "Pomóóc!!!" Tady stačilo opravdu málo a ta žena zemřela, protože ostatní sousedi, alespoň ti nejbližší, dělali, jako že se nic neděje. A to je podle mne varovný moment, který nevede nikam jinam, než... Na zbytek si odpovězte sám. A jinak, abych ukojil vaši zvědavost, máte pravdu - venčím pejska a jezdím s ním výtahem, ale v úplně jiném domě.

Již od Nového roku držím "alkoholový Ramadán" - tj. že si standartně udržuji hladinku nad 1 promilkou.

Má otázka byla na p. Navrátila, jelikož mě označil ve svém příspěvku. Ne na Vás :) ...

Laxnost je zlá. Nicméně ne vše bych na ni sváděl. Ne všichni musí být doma (nevím v jaký den se to stalo, ani to v článku není uvedeno). A ne všichni to mohli cítit. (ti kteří mají spol. stoupačku asi ano ;) - ale lidé s byty na druhou stranu třeba ne) .... Pěkný večer.

Tak aby jste to pochopil proč jsem Vás zmínil.
Bylo to kvůli tomuto článku:http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/zpravy/parkuje-se-pred-lekarnou-po…
a kvůli vaší odpovědi: Až se majitelé naštvou, udělají tam nonstop, v horším případě nonstop hernu, to se budou pozorní obyvatelé divit :D

Trvalý odkaz

Me se libi jak nekdo kdo si pri registraci napise napr. Jmeno Navratil.... ostatnim s prezdivkou rika anonym :-D pritom tam muzu napsat jmena jako Robert Pacovsky, Kamil Dlouhý, Petr Pilný a takhle bych mohl pokracovat donekonečna :-) si myslim, ze to jsou stejne lide z redakce :-)

Dobrý den, zase "kvalitně" napsaný článek pane Zahrádka, který dělá z obyvatel domu 1207 nevšímavé parchanty. Pokud vím tak událost se stala až po 23. hodině a ne okolo 20 hodiny. Máte pravdu většina obyvatel byla doma, ale byl všední den a dost lidí už spalo, protože také chodí do práce. Tudíž o dané situaci neměli ani tušení. I já jsem obyvatel tohoto domu a podle Vás jeden z těch co je jim jedno, že by se paní udusila s ní půlka domu. A jak jsem událost viděl já? Vracel jsem se krátce před 23. hodinou a ve výtahu byl cítit zápach spáleného jídla, proto jsem ve svém patře vystoupil a jelikož zde nic cítit nebylo šel jsem se podívat na schodiště, kde byl opět cítit zápach, proto jsem se vydal směrem dolu patro po patru. Jak pes čuchal ke dveřím, které oddělují chodbu od výtahů a takhle až do 4. patra. Zřejmě jsem si na ten zápach zvykl ale v tomto patře jsem již téměř nic necítil a na rozsvíceném schodišti nebyl ani žádný kouř o kterém píšete. Proto jsem níž nepostupoval a opět patro po patru jsem šel nahoru, když jsem nic neobjevil šel jsem spát. Ráno k mému údivu jsem si přečetl co se stalo a jak blízko jsem byl a vyčítal si že jsem nešel až do přízemí. Naštěstí vše dobře dopadlo za což strážníkům patří pochvala, ale zároveň jsem znechucen nad tímto článkem co dělá z obyvatel domu 1207 div ne zločince a vrahy. Jen proto že si dovolili jít v noci spát a nebo jen neměli společnou stoupačku, ze které denně vychází smrad cigaret, spáleného jídla atd. Omlouvám se za případné chyby, ale jsem rád že jsem se zdržel vulgárních výrazů na autora článku.

Čím to je, že jsou dnes lidé tak moc lhostejní a zároveň také podráždění a vztahovační? Pokud byste si, pane Michale, moji úvahu přečetl pozorně, tak byste zjistil, že jsem nenazval všechny obyvatele domu čp. 1207 šmahem nevšímavými parchanty. To jsou Vaše slova, nikoli moje. Ani bych se toho neodvážil. Napsal jsem doslova "někteří ostatní" - tím jsem myslel bezprostřední sousedy (ve 12. patře by to nejspíš cítili jen těžko...), především ty nahoře a dole, protože museli ten smrad cítit na sto honů (je toho dokonce schopen i spící člověk). Lidé vyšli ven jen ze dvou sousedních bytů, až když na ně strážníci zvonili, aby se ujistili, o který byt jde. Tou dobou už byl na chodbě nejen silný zápach, ale i hustý dým, který nešlo přehlédnout, takže jste nejspíš pátral v době, kdy paní maso teprve připálila. Každopádně Vám patří dík za to, že jste se alespoň snažil vypátrat zdroj zápachu. Byl jste opravdu blízko. Nicméně musím trvat na tom, že Vás v domě mohlo být víc, kteří mohli a měli pomoci. Snad jsem se vyjádřil jasně, aniž bych musel použít výrazy jako zločinci a vrazi :-), kterými mne častujete. Přeji Vám proto klidné bydlení a hezký víkend.

Lhostejní, podráždění, panovační? A nebude to i tím, že většina z nás má už skoro vše na co si vzpomene a k pomyslné dokonalosti tam schází snad už jen ta výhodná koupě té pověstné hrobky s pomníkem bez nápisu?