Obyvatelka Hodonína: Pes ve vyhořelém domě rozhodně netrpí

Chtěla bych reagovat na článek o Binkových, který byl zveřejněn na webu Chrudimských novin, jenž se týkal údajně týraného psa ve vyhořelé chalupě v Hodoníně.

Je zarážející, jak někteří lidé dokážou být zlí a zavistiví, že něco takového napíšou, když tomu nevědí hlavu ani patu. Tato arogantní a povrchní slečna zřejmě vůbec nebrala v potaz, že rodina se zpamatovává ze šoku, který zažila. Snaží se pomalu vrátit zpět do normálního života a to, že ona je napadá skrze psa, který se má mimochodem dobře, jim moc nepomůže. Navíc to vůbec není pravda.

Této slečně jde jen o jediné - zviditelnit se a z nějaké vlastní zášti a závisti rodině uškodit. Od záčátku povídala „jedny lidi říkali“, ale rodinu vůbec nézná. Pocházím z obce a můžu říct, že za celý život s touto rodinou nebyly žádné problémy. Slečna je sice zamilovaná do zvířat, ale vůbec nehledí na okolnosti a hlavně krom zvířat se sama neumí k lidem slušně chovat. Nejprve vnikne na cizí pozemek, aby získala nějakou senzaci, pak napadne postižené majitele s tím, že na ně pošle ochranáře, že tam týrají psa, a pak se díví, že se rozzlobení majitelé brání a osočují. 

Sama se k nim chová jako malý, neurvalý, rozmazlený spratek, který by prý socialně slabým rodinám vůbec nepomáhal. Tudíž slečna sama zřejmě upřednostňuje jen lidi vyšších vrstev, a to o ní samé něco vypovídá. Kde bychom pak byli, kdybychom pomáhali jen bohatým?

Sami lidé z okolí chodí Binkovím pomáhat, pejska znají, není vůbec hubený ani zanedbaný, z očí mu nic neteče. Naopak je přítulný, přátelský a hlavně vděčný za to, že může zůstat tam, kde je zvyklý. I lidé z obce mu nosí granule a vždy má pejsek vodu i jídlo. Navíc na vše obec dohlíží, takže i na pejska se myslelo. Doufám, že se slečna naučí nejen mít ráda zvířátka, ale také o nich něco vědět. A o lidech se toho musí naučit ještě mnohem víc.

Marcela Brázdová, Hodonín