O likvidaci Muzea barokních soch se bude hlasovat v přímém přenosu

Chrudim – Jak jsme upozorňovali už mnohokrát, Muzeum barokních soch je evropský unikát, projekt oceněný odbornou veřejností, návštěvníky i prestižní cenou z jihokorejského Soulu. Návštěvní kniha muzea je plná superlativů, přesto muzeum čelí soustavným pokusům o likvidaci. Vedení města tápe, jak ho využít, aniž by si přizvalo na pomoc odborníky na barokní sochařství. Dalším krokem v ničení muzea je nahodilý nápad starosty Františka Pilného. Začlenil by do Klášterních zahrad sochy, které se zrovna náhodou vyskytly poblíž, aby prý oživily MUBASO. Naprosto nepochopitelné pro ty, kteří vědí, že muzeum je ukázkou koncepční práce a vzniklo proto, aby upozorňovalo na slavnou éru, kdy Chrudim konkurovala Praze jako druhé nejvýznamnější sochařské centrum v zemi. Zastupitelé o všem rozhodnou už v pondělí.

Je smutné, že vedení města nechce oživit chrudimské kulturní dědictví a nepochopitelně by do Klášterních zahrad umístilo kopie soch nevýznamného barokního umělce tvořícího na Mladoboleslavsku, protože se zrovna náhodou vyskytly v restaurátorské dílně poblíž Chrudimi. Umístění a výběr soch do zahrad nenavrhl žádný odborník, partyzánská akce nerespektuje koncepci celého projektu. Místo osvěty a udržování kulturních hodnot spjatých se slavnou sochařskou érou Chrudimi tak přichází na řadu další krok v soustavné likvidaci Muzea barokních soch.

Skoro to vypadá, jako by bylo Muzeum barokních soch bohužel některým politikům trnem v oku. Autor koncepce muzea Luboš Jelínek poznamenal, že pokus o oživení muzea v podání starosty prostřednictvím nekvalifikovaných a diletantských nápadů připomíná počínání slona v porcelánu a celá starostova akce je proti zásadám památkové péče.

„Transfery ze zámku na zámek dělali kdysi bolševici,“ poznamenal Luboš Jelínek. „Pokud chce radnice oživit Muzeum barokních soch instalací bezvýznamných betonových kopií do zahrad a instalovat papundeklové kulisy zpovědnice do citlivě restaurovaného kostela, pak slovy kapucínů zbývá dodat jediné: Pánbůh s námi a zlé pryč,“ uvedl.

Stejně absurdní jako umístit výdusky soch ze zámku Bezno do Klášterních zahrad byly v minulosti vize o vybudování střelnice nebo muzea hlavolamů přímo v kostele. Jestli zastupitelé nápad, který boří samotnou podstatu Muzea barokních soch, podpoří, nebo smetou, se rozhodne na pondělním jednání, tentokrát výjimečně až od 18 hodin.

Posledním argumentem starosty je, že umístění už nic nebrání, protože umístění soch do Klášterních zahrad už schválil architekt Roman Brychta i úřednice přes městskou zeleň Kateřina Jánská – ti ale o barokním sochařství nevědí nic. Faktem je, že město žádného odborníka na barokní sochařství neoslovilo. Nezodpovědný návrh narušuje koncepci celého muzea. Levné betonové výdusky soch ze zámku Bezno sem zkrátka nepatří. Nepodtrhují výjimečnou historii Chrudimi, kvalitu chrudimského sochařství, identitu místa, ani nejsou autentické. Na druhou stranu, chrudimské sochy a především ty Rohrbachovy, se mohou srovnávat s nejlepšími sochami z Prahy nebo Kuksu.

Aktualizováno:

Přidáváme vysvětlení Kateřiny Jánské, které podtrhuje, na co jsme už v textu upozornili: „Nápad rozhodně v žádném případě nevzešel ani ode mne, ani od pana architekta Brychty,“ napsala Kateřina Jánská a převedla pozornost jinam. „Celou akci vymyslel a inicioval odbor školství, kultury a památkové péče, který ji také realizuje. Se mnou pouze konzultovali jejich umístění z hlediska bezpečnosti údržby zeleně.“ Úřednice z chrudimského úseku památkové péče dle svého vyjádření na nové koncepci potenciálního umístění soch do Klášterních zahrad spolupracovaly kromě starosty a již zmíněných i s ředitelem Chrudimské besedy nebo s architektem města.