Nová Koalice pro Chrudim

Jak čteme volební programy – 1. díl

Zahajujeme seriál, ve kterém budu porovnávat volební sliby s pravomocemi města, historií jednotlivých projektů a skutečnými možnostmi jejich realizace. Ne všechny kandidátky dostanou stejně dlouhý prostor. Šesti z nich věnuji samostatný rozbor, protože zveřejnily natolik ucelené volební materiály, že má smysl podrobit je stejné metodě. Další čtyři projdu společně. Není to žebříček jejich významu ani odhad volebního výsledku. Prostě tam, kde je co analyzovat, budu analyzovat.

Základním dokumentem je pro mě tištěný volební program nebo volební tiskovina, kterou kandidátka rozdala lidem do schránek. To je materiál, který dostal volič do ruky a podle kterého se mohl rozhodovat. Web se může během kampaně měnit, doplňovat a vylepšovat. Tištěný program už nikdo zpětně nepřepíše. Videa, rozhovory a příspěvky na sociálních sítích mohou program vysvětlovat, neměly by ho ale teprve dopisovat.

Jako první přišla s uceleným tištěným programem Nová Koalice pro Chrudim. Nabízí šestnáct hlavních bodů. Kandidátem na starostu je osmadvacetiletý právník a bývalý profesionální tenista Daniel Rabas, dvojkou bývalý místostarosta Roman Málek. Program je graficky čistý, profesionálně zpracovaný a stojí na řadě mladých a profesně ukotvených kandidátů. Pod novým obalem se však objevuje mnoho projektů a témat, které Chrudim řeší už řadu let.

Kdo chce být starostou

Z představení Daniela Rabase se dozvídáme o jeho rodině, sportovní kariéře, právnické profesi, práci v justici i osobním vztahu k Chrudimi. To všechno může vypovídat o jeho zkušenostech a životní cestě. Mladý právník se zkušeností z justice i lékařka, která v Chrudimi vykonává potřebnou profesi, jsou přesně typem lidí z běžného profesního života, jejichž vstup do komunální politiky může být přínosný.

Sympatický životopis ale ještě není komunálním programem. A kdo se uchází rovnou o funkci starosty, měl by podle mě veřejnosti předložit také svoji představu o řízení města. Z tištěného programu není příliš patrné, které problémy Chrudimi Rabas osobně považuje za nejzávažnější, které tři změny by prosadil nejdříve nebo co by jako starosta chtěl dělat zásadně jinak než současné vedení.

Politickou kontinuitu kandidátky naopak představuje Roman Málek, kterého volební noviny představují jako bývalého místostarostu a člověka, který je v chrudimském zastupitelstvu už dvacet let. Nové osobnosti tedy přinášejí generační a profesní obměnu. Současně je tu ale zřetelná návaznost na předchozí politickou práci části kandidátky.

Otázka proto zní, nakolik jde u Nové Koalice pro Chrudim o nový politický projekt a nakolik o pokračování starého projektu s novými tvářemi.

Šestnáct bodů a jednoduchý metr

Program obsahuje šestnáct hlavních bodů. Některé návrhy jsou věcné, jiné stojí přinejmenším za diskusi. U velké části z nich ale chybí cena, termín nebo zdroj financování. Neexistuje zřetelné pořadí priorit. Nevíme, které projekty chce koalice uskutečnit v prvním roce a které až na konci volebního období. Ne vždy je také jasné, co se stane, pokud město nezíská dotaci, nedohodne se se soukromými vlastníky nebo bude projekt záviset na rozhodnutí kraje či státní instituce.

Proto jsem při čtení začal používat několik jednoduchých otázek: PROČ – CO – JAK – ZA KOLIK – KDY. U ceny mě samozřejmě zajímá i to, kdo ji zaplatí a zdroj peněz. A u dlouhodobých projektů mě ještě zajímala jedna otázka: co je proti dnešnímu stavu skutečně nové a co už město připravuje? Nejde o požadavek na hotovou projektovou dokumentaci. Kandidát ale musí alespoň vědět, jaký problém řeší, jaký řád nákladů lze očekávat, kdo má projekt financovat a zda jde o práci na dva roky nebo na desetiletí.

Když tyto odpovědi chybějí, dostáváme se do politických tekutých písků: slib zní dobře, ale po čtyřech letech se obtížně zjišťuje, co přesně měl znamenat a zda byl splněn. Politikovi se v tekutých píscích chodí docela pohodlně. Hůř se v nich ovšem měří, jak daleko došel.

Odpad, retardéry a první účty

Prvním bodem je snížení poplatku za komunální odpad na 500 korun. Program současně mluví o předcházení vzniku odpadu, třídění, recyklaci a dlouhodobě hospodárnějším systému. To už je něco víc než pouhé volební „zlevníme“. Pořád ale chybí účet.

Náklady na svoz, třídění a likvidaci odpadu nezmizí rozhodnutím zastupitelstva. Pokud má občan v prvním kroku platit méně, musí se buď skutečně snížit náklady systému, nebo rozdíl doplatí město ze svého rozpočtu. A právě to program nevyčísluje. Občan sice dostane příjemnější složenku, ale pořád je to tentýž občan, který plní městský rozpočet. Nižší poplatek je příjemný. Jenže účet nezmizí – jen se jeho část přesune do městského rozpočtu.

U takzvaných chrudimských retardérů v Široké ulici je program konkrétnější. Svoje PROČ uvádí: hluk, vibrace, nepohodlí obyvatel i řidičů a změnu dopravní situace po dokončení části obchvatu. Koalice navíc nechce zrušit zklidnění dopravy úplně. Chce počet retardérů omezit na nezbytné minimum a s dopravními odborníky prověřit vhodnější způsob.

Tady tedy problém není v tom, že bychom nevěděli proč. Otázka je, zda je diagnóza technicky doložená a co přesně současné řešení nahradí. Pokud retardéry skutečně poškozují dlažbu, domy nebo vozidla, bylo by namístě předložit měření nebo technický posudek. A taky občanům prozradit, že to nebude za hubičku. Protože odstranit retardér je jednoduché. Odstranit důvod, proč tam vznikl, bývá podstatně složitější.

Staré projekty v novém programu

Velká část dalších bodů stojí na projektech, které Chrudim řeší už řadu let.

U Klášterek koalice říká, že dosavadní projekt byl příliš rozsáhlý a finančně náročný a chce jej zmenšit. Současně ale počítá s vyšší kapacitou parkování, bydlením a službami. Tady bych potřeboval malou nápovědu: co se tedy vlastně zmenší? Vyšší kapacita parkování obvykle potřebuje víc prostoru, ne méně. A pokud má zůstat i obytná část, začíná to trochu připomínat kouzelnické číslo: menší projekt, do kterého se toho vejde víc.

U Nového Skřivánku je program konkrétnější a zaslouží pochvalu za to, že mluví o dokončení majetkové a dopravní přípravy. Jenže právě ta už nějakou dobu probíhá ve spolupráci města a investorů a projekt se posouvá k další fázi. Nová koalice se tu tedy do značné míry hlásí k rozjetému procesu, nikoli k novému nápadu. A tady bych od politického programu čekal ještě něco navíc. Když už kandidátka mluví o stovkách nových bytů, proč si sama nechce vzít na triko nějaký konkrétní městský závazek? Třeba: postavíme sto bytů pro Chrudimáky. To už by bylo něco, co by se za čtyři roky kontrolovalo velmi snadno. Buď by těch sto bytů stálo, nebo nestálo.

Také proměna letního kina je staré téma. Město má veřejně dostupnou studii areálu z roku 2019 a dokumentaci k územnímu rozhodnutí. Tady je ale fér říci, že Nová koalice starší původ projektu neskrývá. Výslovně píše, že na připravený projekt naváže, upraví jej, rozdělí do etap a začne s postupnou obnovou.

To je přesně typ formulace, který u starého projektu dává smysl. Na starém projektu samozřejmě není nic špatného. Město není hospoda, kde po každých volbách vyhodíme jídelní lístek a začneme znovu vařit. Jen bych rád věděl, co do starého receptu přidává nový kuchař.

„Nový Střelák“ zní jako rozsáhlá obnova celého parku. Program pod tímto názvem nabízí osvětlení hlavních cest, lavičky, dětské hřiště a částečně oplocenou zónu pro psy. To všechno může být užitečné. Jen bych rád věděl, zda jde o novou koncepční představu o celém parku, nebo o několik dílčích úprav. Lavička může být velmi užitečná věc. Ale ještě z ní nevzniká koncepce parku.

Slovo NOVÝ se programem táhne skoro jako refrén. Nová Koalice, Nový Skřivánek, Nový Střelák. Čím déle program čtu, tím víc mám pocit, že tady „nový“ neoznačuje stáří nápadu, ale spíš způsob, jak ho znovu zabalit.

Parkování, zastávka a školy

Podobně je to s parkováním na sídlištích. Nová Koalice chce navázat na dříve připravovaný projekt rozšiřování parkovacích míst, postupně budovat další stání, používat šetrnější propustné povrchy a prověřit také večerní zpřístupnění některých vyhrazených městských míst veřejnosti. To už je širší balík než jen změna dlažby. Pořád ale potřebujeme znát diagnózu. Kolik míst v jednotlivých lokalitách skutečně chybí? Je problémem celková kapacita, dlouhodobé stání, více aut na domácnost nebo nevhodné využívání současných ploch?

Vyměnit asfalt za polozatravňovací dlažbu může být rozumné. Jen bych tomu ještě neříkal řešení parkování. Auto je totiž pořád stejně široké. Každé nové místo musí někde skutečně vzniknout – a zpravidla něčemu jinému kus prostoru vezme. A právě tam začíná skutečné politické rozhodování. Ne u dlažby.

Železniční zastávka U Stadionu je zase učebnicový příklad otázky, co je skutečně nové. Studie je mezi městskými dokumenty už od dubna 2013. Třináct let je docela dlouhá doba. Kdyby ta studie byla dítě, příští rok si jde vyřizovat občanku.

Program správně uvádí, že realizace musí probíhat ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty, protože samotná železniční infrastruktura není něco, o čem může městská rada rozhodnout sama. Právě proto by bylo dobré přesně říci, který konkrétní krok bude úkolem města. Pozemky? Dokumentace? Povolení? Dohoda se státem? Pak by bylo možné po čtyřech letech přesně zkontrolovat, co vedení města skutečně udělalo. Protože „jednali jsme“ je v politice krásné sloveso. Dá se provozovat prakticky neomezeně dlouho.

U školství je program naopak konkrétnější, než napovídá obecný název „moderní přístup ke školství“. Těžko si ostatně představit kandidátku, která by šla do voleb s heslem „Za trochu staromódnější školy“. Program mluví o spolupráci škol, sdílení moderních vzdělávacích přístupů, podpoře duševního zdraví, školních psycholozích a také o společných IT, právních, projektových a administrativních službách, které mají ulevit ředitelům. Tady tedy CO a část JAK máme.

Chybí mi především místní diagnóza a rozsah. Kolik školních psychologů dnes skutečně chybí? Jaké služby chce město centralizovat? Co už funguje a co vznikne nově? Kolik lidí bude sdílené služby zajišťovat a kolik bude celý systém stát? 

Podhůra, obchvat a nemocnice

U Podhůry je důležité jedno slovo z programu: pokračovat. Město má studii napojení rekreačních lesů z roku 2014. Nová koalice tedy nepředstírá, že myšlenku právě objevila. Říká, že chce pokračovat v přípravě a zároveň doplnit citlivé osvětlení nejvyužívanějších a nebezpečných úseků.

Otázka se tím správně posouvá jinam: co realizaci dosud bránilo a kterou z těch překážek chce nové vedení během čtyř let odstranit? Po dvanácti letech už totiž není hlavní zprávou, že chceme cyklostezku. Zajímavější je, proč ji pořád nemáme.

U severozápadního obchvatu program mluví o dokončení přípravy, výběru výsledné trasy, přípravě potřebných pozemků a spolupráci se státem, krajem a okolními obcemi. Město má veřejně dostupnou vyhledávací studii severního obchvatu z roku 2021. Tady bych čekal ještě jednu poctivou větu: navážeme na dlouholetou přípravu města a předchozích vedení.

Podobně je na tom nemocnice. To je komunální evergreen, ale tentokrát program nezůstává jen u věty „budeme bojovat“. Nová koalice chce po Pardubickém kraji a vedení Nemocnic Pardubického kraje konkrétní a veřejně kontrolovatelný plán personální stabilizace, plný provoz klíčových oddělení a odpovídající investice. Město chce zároveň pomáhat při získávání lékařů a zdravotních sester například podporou dostupného bydlení.

To už je normální politický závazek. Zbývá upřesnit, která oddělení jsou podle koalice klíčová, jaký konkrétní problém dnes řeší a jaký výsledek jednání s krajem bude považovat za úspěch. Město může jednat, tlačit, nabízet spolupráci a pomáhat. Nemůže ale ráno přijít do nemocnice a přijmout tři chirurgy.

Co je politika a co už je správa města

U údržby je situace trochu paradoxní. Koalice slibuje pravidelnou údržbu, souvislé opravy chodníků, obnovu dětských hřišť a přípravu rekonstrukce smuteční síně. Zároveň sama hned v úvodu programu opravy silnic a chodníků, péči o školy, sportoviště, zeleň a veřejný prostor označuje za základní povinnost města.

Tady se vlastně shodneme. Opravovat chodníky, pečovat o zeleň a nenechat městský majetek spadnout občanům na hlavu je jistě chvályhodné. Jen jsem si dosud myslel, že se tomu říká správa města.

Pokud má být údržba jedním ze šestnácti hlavních politických cílů, pak by mělo být řečeno, co se dnes dělá špatně, kde je největší dluh a co bude v příštích čtyřech letech jinak. Smuteční síň je naopak konkrétní věc. Tam se za čtyři roky dá jednoduše podívat, kam se příprava rekonstrukce dostala.

Investoři a energie

Program chce také oslovit české i zahraniční investory, podpořit místní podnikání a vytvářet nové rozvojové zóny. Ještě před otázkou JAK ale chybí PROČ. Jaký hospodářský problém Chrudimi má nový investor vyřešit? Nedostatek pracovních míst? Jejich strukturu? Výši mezd? Nedostatek určitého typu zaměstnavatelů?

A potom přichází praktická otázka: kde mají nové rozvojové zóny skutečně být? Velký investor potřebuje pozemek, infrastrukturu a dopravní napojení. Může být velmi potěšen, že ho v Chrudimi chceme. Pak ale pravděpodobně položí trochu nepříjemnou otázku: Dobře. A kde?

U energetických úspor je formulace programu naopak poctivá. Koalice výslovně říká, že chce pokračovat ve snižování energetické náročnosti městských budov. A skutečně je na co navazovat. Příkladem je komplexní renovace MŠ Strojařů se zateplením, řízeným větráním, hospodařením s dešťovou vodou a fotovoltaikou.

Tady tedy není potřeba hledat nový objev. Stačí prostá otázka: která budova bude další?

Profesionální divadlo: nejdřív proč

Jeden bod je proti většině programu skutečně nový a stojí za zvláštní pozornost: vznik menšího profesionálního divadelního souboru. Koalice chce, aby působil nejen v Chrudimi, ale aby mohl město reprezentovat také na dalších scénách po České republice.

Ještě před otázkou ceny ale chybí ta nejdůležitější: proč? Jaký problém chrudimské kultury má nový profesionální soubor vyřešit? Chybí ve městě divadelní nabídka? Má vzniknout nové umělecké centrum? Přivést nové publikum? Lépe využít Divadlo Karla Pippicha? Reprezentovat město mimo region?

Teprve potom má smysl počítat. Profesionální scéna není jednorázová investice. Znamená trvalé výdaje na zaměstnance či honoráře, zkoušky, technické zajištění, administrativu, propagaci, prostory a výrobu inscenací. Menší profesionální soubor může být personálně malý. Jeho každoroční účet už tak malý být nemusí.

Nejde o to profesionální divadlo předem odmítnout. Je to natolik zajímavý nápad, že si zaslouží pořádnou odpověď na otázku, proč právě toto má být jednou z kulturních priorit města. Chrudim přitom podporuje Regionální muzeum, jehož zřizovatelem je Pardubický kraj, a těží z přítomnosti Muzea loutkářských kultur, které zřizuje stát. Vedle toho má vlastní Muzeum barokních soch. Než založíme další městskou kulturní instituci, stálo by za to nejdřív říct, co chceme dělat s těmi, za které už město odpovědnost nese.

Co je tedy vlastně nové?

Po přečtení všech šestnácti bodů se mi pořád vrací stejná otázka: co z toho bude za čtyři roky skutečně hotové a za co ponese nové vedení odpovědnost? Nápady v programu jsou. Problém je spíš v jejich vyúčtovatelnosti. Co bude dokončeno, co bude alespoň ve zřetelně definovaném stadiu a kolik to bude stát?

Město není mobilní telefon, který po čtyřech letech zahodíme a pořídíme nový model. Nové vedení musí převzít staré projekty, některé dokončit, jiné změnit a některé třeba zahodit. Proto není problém, že řada hlavních projektů Nové koalice není nová. Problém by byl, kdyby po čtyřech letech nebylo možné zjistit, co na nich bylo skutečně její.

Nový je kandidát na starostu. Nová je část kandidátky. Nový je název a způsob prezentace. Pod novým obalem ale zůstává hodně starého zboží. To ostatně nemusí být špatné zboží. Jen bych rád věděl, co s ním nový obchodník udělá.

Protože konkrétní volební program má pro politika jednu nepříjemnou vlastnost: dá se schovat a za čtyři roky zase vytáhnout.

•

Webové stránky, videa, rozhovory ani sociální sítě nepoužívám k dodatečnému doplňování tištěného programu. Ten zachycuje, co volič skutečně dostal.
Základním měřítkem jsou otázky PROČ – CO – JAK – ZA KOLIK – KDY; u ceny mě zajímá i to, kdo ji zaplatí. U dlouhodobých projektů také CO JE PROTI DNEŠKU NOVÉ.

Poděkování: Děkuji lidem, kteří se mnou jednotlivá témata probírali, upozorňovali na chyby a pomáhali dohledávat souvislosti a podklady.

Při rešerši, porovnávání dat, kontrole souvislostí a redakčním zpracování byl použit ChatGPT. Výběr témat, metoda, argumentace a závěry jsou odpovědností autora.

Časová hranice: Analýza vychází z tištěného programu a veřejných podkladů ověřovaných do 22. září 2026. Pozdější změny internetových materiálů obsah analyzovaného programu zpětně nemění.

Analyzovaný materiál: Nová koalice pro Chrudim, Volební noviny 2026, osmistránkový tištěný volební materiál distribuovaný občanům před komunálními volbami 2026.

Můžete se našim čtenářům představit?

Je mi 28 let, jsem právník a bývalý profesionální tenista. Vystudoval jsem právo a politologii, část studií jsem absolvoval také v rakouském Salcburku a po dokončení školy jsem pracoval v justici jako asistent soudce. Vedle toho mě prakticky celý život provází sport. Tenis jsem hrál na profesionální úrovni a dnes jsem kapitánem družstva dospělých TC Chrudim. Chrudim jsem si vybral za svůj domov. Žiji zde se svou ženou Alžbětou, která pracuje jako zubní lékařka, a právě tady chceme založit rodinu a dlouhodobě zůstat. Proto mi není jedno, jak bude naše město vypadat za pět, deset nebo dvacet let. Rozhodnutí, která bude město dělat dnes, ovlivní prostředí, ve kterém budeme za deset nebo dvacet let žít my, naše děti i další generace. A právě proto mi není jedno, jakým směrem se město bude vyvíjet.

Proč jste se rozhodl kandidovat na starostu právě teď?

Mám pocit, že Chrudim stojí na určité křižovatce. Je to krásné město s výbornou polohou, historickým centrem, dlouhou kulturní a sportovní tradicí a především se spoustou schopných lidí. Zároveň ale podle mě svůj potenciál nevyužívá tak, jak by mohla. V uplynulých letech vznikla řada zajímavých studií, projektů a plánů, ale příliš mnoho z nich zůstalo na papíře nebo se jejich realizace stále odkládala. Nechci přitom přicházet s heslem, že všechno, co bylo uděláno před námi, bylo špatně. Naopak – pokud existuje dobrý projekt, je podle mě správné na něj navázat, případně jej upravit a hlavně jej konečně realizovat. Město podle mě potřebuje stanovit jasné priority. Nemůžeme každý rok představovat dalších deset nových vizí, když nedokážeme dokončit ty předchozí. Nechci Chrudim, která se pouze udržuje v chodu. Chci město, které se bude rozvíjet, vytvářet nové bydlení, přivádět nové obyvatele, podporovat podnikatele, sport, kulturu a vytvářet podmínky pro kvalitní každodenní život. Zkrátka Chrudim, která roste a žije.

V čele kandidátky střídáte Romana Málka. Jak vnímáte vaše spojení?

Roman Málek je naší dvojkou a jeho zkušenosti jsou pro náš tým velmi důležité. Dlouhá léta působí v komunální politice, byl místostarostou Chrudimi a velmi dobře zná fungování radnice, městských organizací i procesy, kterými musí jednotlivé projekty projít, než se skutečně začnou realizovat. Já do našeho spojení naopak přináším nový pohled, energii, právní odbornost a možná i určitou netrpělivost ve chvíli, kdy se dobré projekty příliš dlouho odkládají. Myslím si, že právě kombinace těchto dvou přístupů může být pro Chrudim užitečná. Nechceme stavět mladou generaci proti zkušeným lidem. Naopak chceme spojit obojí. Nová energie je důležitá, ale stejně důležitá je zkušenost a znalost města. To ostatně není jen princip spolupráce mezi mnou a Romanem, ale filozofie celé naší kandidátky. 

Jaký tým se vám podařilo sestavit?

Na kandidátce máme lidi od 18 do 77 let a právě její pestrost považuji za jednu z našich největších předností. Máme mezi sebou lékaře a další zdravotníky, učitele, právníky, podnikatele, programátory, manažery, zemědělce, technické pracovníky, trenéry, studenty i seniory. Jsou tam lidé z veřejného i soukromého sektoru, lidé se zkušeností z vedení organizací i ti, kteří se politiky nikdy předtím neúčastnili. Podle mě tak kandidátka velmi dobře odráží samotnou Chrudim – město, ve kterém vedle sebe žijí různé generace, profese a lidé s různými životními zkušenostmi. Nehledali jsme kandidáty podle toho, jestli celý život působí v nějaké politické straně. Hledali jsme především lidi, kteří něco umějí, mají zkušenosti ze svého oboru a jsou ochotni část svého času a energie věnovat městu. Komunální politika podle mě ani nemá být především soubojem politických značek. Na radnici se rozhoduje o tom, jestli máme opravený chodník, kde budou nová parkovací místa, jak budou fungovat školy, jestli se podaří udržet kvalitní nemocnici nebo zda vznikne nová obytná čtvrť. U těchto témat by měla být důležitější schopnost domluvit se než stranická příslušnost. Proto chceme i po volbách hledat podporu pro dobré projekty napříč zastupitelstvem. Dobré nápady podle mě nemají politickou značku.

Jaké jsou tedy hlavní plány Nové Koalice pro Chrudim?

Nechceme lidem předkládat desítky líbivých hesel bez jasného výsledku. Opravené silnice a chodníky, péči o školy, sportoviště, zeleň a veřejný prostor nebo podporu kulturních organizací a spolků považuji za základní povinnost města, nikoli za nějaký mimořádný volební slib. Chrudim ale vedle běžné údržby potřebuje také větší projekty, které ji skutečně posunou dopředu. Chceme rozhýbat výstavbu nového bydlení, řešit parkování v centru i na sídlištích, dokončit obnovu Letního kina a revitalizovat Střelák. Chceme posunout přípravu severozápadního obchvatu, pokračovat v přípravě bezpečnějšího spojení na Podhůru a prosazovat železniční zastávku u sídliště U Stadionu. Za zásadní považujeme také budoucnost Chrudimské nemocnice. Město podle nás musí aktivně jednat s Pardubickým krajem a vedením Nemocnic Pardubického kraje o zachování a rozvoji plnohodnotné akutní péče, personální stabilizaci i investicích do nemocnice. Důležitá je pro nás také ekonomika města. Chceme aktivně oslovovat české i zahraniční investory a vytvářet podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí. Současně chceme hospodařit odpovědně, využívat dostupné dotační prostředky a každý větší projekt posuzovat také podle jeho skutečné finanční náročnosti. Chrudim musí investovat, ale nemůže utrácet bez rozmyslu.

Jedním z nejvýraznějších projektů jsou Klášterky. Co tam chcete udělat?

Klášterky považuji za jeden z projektů, na kterých se velmi dobře ukazuje náš přístup. O využití prostoru současného parkoviště za Klášterními zahradami se mluví už řadu let. Existuje připravený projekt nové budovy a parkovacího domu, jenže podle nás je v současné podobě příliš rozsáhlý a finančně náročný. A právě proto se jeho realizace opakovaně odsouvala. Výsledkem je, že máme mnoho let projekt na papíře, ale lidé stále parkují na stejném povrchovém parkovišti a místo se nijak zásadně neposunulo. Nechceme udělat tu nejjednodušší politickou věc a říci, že všechno předchozí zahodíme a začneme znovu. Na dosavadní projekt chceme navázat a využít práci, která už byla odvedena. Zároveň ho ale chceme upravit tak, aby odpovídal reálným finančním možnostem města a skutečně měl šanci vzniknout. Na místě současného parkoviště chceme vybudovat parkování s vyšší kapacitou a současně obytný dům s přízemními prostory pro služby. Projekt chceme propojit také s částí bývalého kláštera. Právě tam by mohly vzniknout startovací byty pro mladé rodiny a také dostupné bydlení pro začínající lékaře Chrudimské nemocnice. Klášterky tak podle mě mohou současně řešit několik problémů – parkování v centru, bydlení, využití části městského majetku i podporu nemocnice. A především bych chtěl, aby za čtyři roky nebyl výsledkem jen nový obrázek nebo další studie, ale skutečně zahájený nebo dokončený projekt.

Ve svém programu výrazně akcentujete také školství. Proč?

Kvalitní školy jsou podle mě jedním z nejdůležitějších důvodů, proč se mladé rodiny rozhodnou v nějakém městě usadit a zůstat v něm. Naším cílem je především vytvořit školám a jejich ředitelům lepší podmínky pro práci. Chceme podporovat rozvoj všech městských škol a větší spolupráci mezi nimi. Pokud se na jedné škole osvědčí nový vzdělávací přístup nebo určitý projekt, město může pomoci s tím, aby se dobrá zkušenost dostala také do dalších škol. Stejně tak chceme podporovat dostupnost školních psychologů a dalších odborníků a věnovat větší pozornost duševnímu zdraví dětí i pedagogů. To je téma, které podle mě bude v příštích letech stále důležitější. Velkým problémem je také množství administrativy, která dnes dopadá na ředitele škol. Proto chceme rozvíjet sdílené služby například v oblasti IT, projektového řízení, právní podpory nebo administrativy.

Jedním z vašich nejkonkrétnějších slibů je snížení poplatku za odpad na 500 korun. Je to dlouhodobě udržitelné?

V prvním kroku chceme poplatek za komunální odpad snížit na 500 korun. Nechci ale, aby z našeho programu zůstalo pouze jednoduché heslo „zlevníme odpad“. Podstatnější je druhá část našeho návrhu – tedy vytvořit dlouhodobě udržitelný a hospodárný systém nakládání s odpady. Náklady v této oblasti budou v budoucnu růst a město se musí připravit také na další omezení skládkování. Pokud nic nezměníme, může se za několik let stát, že se občanům poplatek výrazně zvýší. Proto chceme hledat koncepční řešení. Více podporovat předcházení vzniku odpadu, efektivní třídění a recyklaci a současně se podívat na hospodárnost celého systému. Smyslem je udržet náklady pod kontrolou nejen jeden rok před volbami, ale dlouhodobě. Nechceme lidem dnes slíbit nízký poplatek a za čtyři roky jim oznámit, že musejí platit několik tisíc korun.

Co dalšího byste chtěl v Chrudimi změnit?

Velké projekty jsou samozřejmě viditelné, ale kvalitu života ve městě často určují i zdánlivé drobnosti. Chceme například znovu systematicky rozšiřovat parkovací místa na sídlištích. Chceme také prověřit, zda by některá vyhrazená městská parkovací místa nemohla být večer a v noci otevřena veřejnosti, když je úřady a městské organizace nevyužívají. Chceme postupně obnovovat dětská hřiště a vytvářet nová moderní místa pro různé věkové skupiny. V kultuře bychom chtěli více využívat potenciál Divadla Karla Pippicha a otevřít jej také současné a alternativní tvorbě. A rád bych viděl více kultury přímo ve veřejném prostoru – například koncerty a doprovodné akce Loutkářské Chrudimi opět na náměstí nebo v parcích, volně přístupné obyvatelům města.

S čím byste chtěl, aby lidé šli v říjnu k volbám?

Přál bych si především, aby lidé Novou Koalici pro Chrudim nevnímali jako projekt jednoho člověka. Máme tým lidí různých generací, profesí a životních zkušeností a právě v tom je podle mě naše síla. Chceme spojit nový impuls s dlouholetou zkušeností lidí, jako je Roman Málek, a zároveň otevřít komunální politiku lidem, kteří v ní dosud nepůsobili. Nechceme vést kampaň založenou na osobních útocích ani tvrdit, že všechno, co před námi vzniklo, bylo špatně. Pokud někdo připravil dobrý projekt, chceme na něj navázat. Pokud je podle nás příliš drahý nebo nerealizovatelný, chceme ho upravit. A pokud něco ve městě dlouhodobě chybí, chceme mít odvahu přijít s novým řešením. Za čtyři roky bych chtěl být schopný projít Chrudimí a ukázat několik konkrétních míst, kde nebude jen nová studie, prezentace nebo vizualizace, ale skutečná změna. Současně bych chtěl, aby se městu podařilo vytvořit podmínky pro nové bydlení, kvalitní školy, fungující nemocnici, pracovní příležitosti a příjemný veřejný prostor. Nečekám, že během jednoho volebního období vyřešíme úplně každý problém. Ale věřím, že můžeme ukázat jiný způsob práce – jasně si určit priority, otevřeně o nich mluvit, spolupracovat s ostatními a potom za jejich realizaci převzít odpovědnost. Chceme Chrudim, která roste a žije. A především město, ve kterém budeme chtít žít nejen dnes, ale i za deset nebo dvacet let.

(Politická reklama, zadavatel: Nová Koalice pro Chrudim)