park Medlešice

V úterý nepoteče v Chrudimi celý den teplá voda, důvodem je preventivní odstávka v opatovické elektrárně

Chrudim/Opatovice - V úterý nepoteče ve všech aglomeracích, které jsou připojeny k opatovickému horkovodu, celý den teplá voda. Tedy ani v Chrudimi. Důvodem je pravidelná kontrola těsnosti horkovodních rozvodů tepla.

V úterý nepoteče v Chrudimi celý den teplá voda, důvodem je preventivní odstávka v opatovické elektrárně
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Roman Zahrádka
Klíčová slova

Chrudim/Opatovice - V úterý nepoteče ve všech aglomeracích, které jsou připojeny k opatovickému horkovodu, celý den teplá voda. Tedy ani v Chrudimi. Důvodem je pravidelná kontrola těsnosti horkovodních rozvodů tepla.


Potvrdil to tiskový mluvčí společnosti Elektrárny Opatovice Petr Zadák, podle kterého začne postupná odstávka v pět hodin ráno a skončí zhruba v 18 hodin. "V případě větších netěsností se může odstávka ještě prodloužit," upozorňuje Zadák na možné problémy. Jak dodává, například loni odhalily zkoušky osm zeslabených míst, což bylo nakonec důvodem ke zdržení celé odstávky.


Společnost Elektrárny Opatovice zásobuje teplem více než 60 tisíc domácností na území Hradce Králové, Pardubic, Lázní Bohdaneč, Chrudimi a v dalších místech ve východních Čechách. Teplo z Opatovic odebírají rovněž stovky průmyslových podniků a organizací, dále zdravotnická a kulturní zařízení či sportovní objekty.

Stavební konsorcium Enteria přišlo o své hlavní šéfy, kteří jsou ve vazbě, firmu prozatímně vede Ondřej Chládek

Pardubice - Prozatímním šéfem stavebního konsorcia Enteria se stal Ondřej Chládek, který až dosud působil jako řadový člen představenstva a spolumajitel společnosti. Tato změna byla vynucena policejním zásahem, po kterém zůstali hlavní šéf firmy Libor Joska a generální ředitel hlavní části konsorcia firmy Chládek & Tintěra Petr Pejcha ve vazbě.

Stavební konsorcium Enteria přišlo o své hlavní šéfy, kteří jsou ve vazbě, firmu prozatímně vede Ondřej Chládek
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Roman Zahrádka
Klíčová slova

Pardubice - Prozatímním šéfem stavebního konsorcia Enteria se stal Ondřej Chládek, který až dosud působil jako řadový člen představenstva a spolumajitel společnosti. Tato změna byla vynucena policejním zásahem, po kterém zůstali hlavní šéf firmy Libor Joska a generální ředitel hlavní části konsorcia firmy Chládek & Tintěra Petr Pejcha ve vazbě.


Třetím zadrženým z firmy v souvislosti s kauzou evropské dotace pro kladrubský hřebčín, o které podrobněji informujeme v rubrice Krimi, byl náměstek Martin Havelka. Toho ale policie po výslechu nakonec pustila na svobodu, zatímco Joska "sedí" na Pankráci a Pejcha na Ruzyni. Potvrdil to sám Ondřej Chládek.


Nový šéf konsorcia se teď snaží situaci uklidnit a tvrdí, že policejní zásah nebude mít na chod firmy žádný vliv. "Firma jede normálně dál, lidem práci dáváme a své závazky hradíme," říká Ondřej Chládek. Jak dodává, je přesvědčen o nevině dvou svých zadržovaných kolegů a věří, že se konsorciu podaří své dobré jméno očistit.

Developer Milan Kušta postavil loni přes sto padesát bytů, raději ale investuje jinde než v Chrudimi. Proč?

Chrudim - Výstavba nových bytů ve městě byla v uplynulém roce prakticky jen v rukou soukromých investorů. Jedním z nich je i chrudimský developer Milan Kušta, který za uvedené období dokázal postavit celkem 156 nových bytových jednotek.

„Nejvíce bytů jsme v loňském roce nepostavili v Chrudimi, ale v Kolíně," upřesňuje Milan Kušta. "Právě tam vznikla bez desíti stovka nových příležitostí pro vlastní bydlení. V samotné Chrudimi jsme jich postavili 66,“ dodává místní podnikatel.

Developer Milan Kušta postavil loni přes sto padesát bytů, raději ale investuje jinde než v Chrudimi. Proč?
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Jakub Valenta
Klíčová slova

Chrudim - Výstavba nových bytů ve městě byla v uplynulém roce prakticky jen v rukou soukromých investorů. Jedním z nich je i chrudimský developer Milan Kušta, který za uvedené období dokázal postavit celkem 156 nových bytových jednotek.

„Nejvíce bytů jsme v loňském roce nepostavili v Chrudimi, ale v Kolíně," upřesňuje Milan Kušta. "Právě tam vznikla bez desíti stovka nových příležitostí pro vlastní bydlení. V samotné Chrudimi jsme jich postavili 66,“ dodává místní podnikatel.

Mnohé radnice přitom na výstavbu bytů, či dokonce rodinných domků rezignovaly, chrudimská nevyjímaje.  „V současné době města prakticky do bytové výstavby neinvestují. Výjimkou není ani Chrudim a myslím, že je to správný trend. Samosprávy mají dost starostí s tím, aby udržely a renovovaly stávající bytový fond, který byl dlouhodobě zanedbáván,“ připomíná Kušta osudy zanedbaných městských domů, o nichž jsme vás už několikrát informovali.

O Milanu Kuštovi je známo, že už celé roky čeká na příležitost postavit celou novou bytovou čtvrť na chrudimském Skřivánku. Neustálé „handrkování“ politiků v Chrudimi a odkládání již schváleného projektu má však za následek, že své záměry Kušta raději uskutečňuje jinde. Doma je totiž prorokem jen málokdo. „Problém vidím zejména v tom, že některá města, mezi něž patří i Chrudim, neinvestují do infrastruktury pro nové projekty, ani nepodporují soukromé investice,“ poukazuje závěrem Milan Kušta ze svého pohledu na největší slabinu chrudimské radnice. 

Mlékárna Hlinsko uspěla v soutěži s Farmářským máslem i mlékem pro děti

Hlinsko - Mlékárna Hlinsko, která už sedmdesát let patří mezi přední české zpracovatele mléka, bodovala v letošním ročníku soutěže Mlékárenský výrobek roku. Její Farmářské máslo obsadilo první místo v kategorii „másla a mléčné pomazánky“ a úspěch slavilo i trvanlivé mléko pro děti Kravík.

Mlékárna Hlinsko uspěla v soutěži s Farmářským máslem i mlékem pro děti
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Jakub Valenta

Hlinsko - Mlékárna Hlinsko, která už sedmdesát let patří mezi přední české zpracovatele mléka, bodovala v letošním ročníku soutěže Mlékárenský výrobek roku. Její Farmářské máslo obsadilo první místo v kategorii „másla a mléčné pomazánky“ a úspěch slavilo i trvanlivé mléko pro děti Kravík.


Letošního, v pořadí již jedenáctého ročníku soutěže, se zúčastnilo 23 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 69 výrobků. Ty byly hodnoceny v devíti kategoriích: tekuté mléčné a syrovátkové výrobky, zakysané mléčné nápoje, jogurty, másla a mléčné pomazánky, tvarohy a čerstvé sýry, sýry přírodní měkké, sýry přírodní polotvrdé a tvrdé, sýry tavené a mléčné dezerty.


Všechny přihlášené vzorky hodnotilo patnáct nezávislých porotců. „Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených soutěžních vzorků, ale posuzována byla také obchodní rozšířenost na trhu, marketingové aktivity směřované na podporu prodeje a také správnost značení výrobku podle platné potravinové legislativy,“ přiblížil předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.


Mlékárna Hlinsko, která letos slaví sedmdesát let od svého založení, v soutěži bodovala hned se dvěma přihlášenými produkty – Farmářským máslem s 85 procenty tuku, které zvítězilo v kategorii „másla a mléčné výrobky“, a trvanlivým mlékem pro děti Kravík o objemu 750 ml. To obsadilo druhou příčku mezi tekutými mléčnými a syrovátkovými výrobky.


„Získané ocenění v letošním ročníku Mlékárenský výrobek roku nás velmi těší. Na Farmářské máslo i dětské mléko Kravík registrujeme ze strany spotřebitelů kladné ohlasy. Nyní jejich kvalitu ocenila také odborná porota,“ říká ředitel Mlékárny Hlinsko Jiří Tvrdík.


Kvalitu českých mléčných výrobků chválil i předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček: „Letošní soutěž jednoznačně prokázala, že české mlékárenství umí produkovat vysoce kvalitní a hodnotové výrobky, a to v duchu současných světových výživových trendů.“

Výstavba bytů nejvíce rostla v rámci kraje v letošním prvním čtvrtletí díky soukromým developerům na Chrudimsku

Chrudim - Chrudimsko bylo jediným regionem v Pardubickém kraji, kde došlo v prvním čtvrtletí letošního roku k nárůstu počtu nově postavených bytů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Podle této evidence činil nárůst na Chrudimsku 9,4 procenta, avšak v kraji došlo k celkovému poklesu o 15 procent. V Pardubickém kraji byla přitom ve sledovaném období zahájena výstavba celkem 231 nových bytů, z toho ve 133 případech šlo o bydlení v nových rodinných domech.

Výstavba bytů nejvíce rostla v rámci kraje v letošním prvním čtvrtletí díky soukromým developerům na Chrudimsku
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Roman Zahrádka

Chrudim - Chrudimsko bylo jediným regionem v Pardubickém kraji, kde došlo v prvním čtvrtletí letošního roku k nárůstu počtu nově postavených bytů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Podle této evidence činil nárůst na Chrudimsku 9,4 procenta, avšak v kraji došlo k celkovému poklesu o 15 procent. V Pardubickém kraji byla přitom ve sledovaném období zahájena výstavba celkem 231 nových bytů, z toho ve 133 případech šlo o bydlení v nových rodinných domech.

V chrudimském regionu byla v prvním letošním čtvrtletí zahájena výstavba 16 bytů, a to pouze v nových bytových domech. Nutno v této souvislosti dodat, že se o ni postaraly výhradně soukromí developeři, zatímco města a obce na tuto službu v uvedeném období rezignovaly.

Těžařská firma chce u Chrudimi zkoumat ložiska ropy a plynu, aktivisté ale tvrdí, že jí jde o břidlicový plyn

Chrudim - Těžařská firma South Oil oznámila, že chce prozkoumat takřka celé území východních Čech, jestli tu nenajde ložiska ropy nebo plynu. Jejímu zájmu neuniklo ani bezprostřední okolí Chrudimě a firma už proto požádala o povolení provést zde průzkum.

Těžařská firma chce u Chrudimi zkoumat ložiska ropy a plynu, aktivisté ale tvrdí, že jí jde o břidlicový plyn
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Roman Zahrádka

Chrudim - Těžařská firma South Oil oznámila, že chce prozkoumat takřka celé území východních Čech, jestli tu nenajde ložiska ropy nebo plynu. Jejímu zájmu neuniklo ani bezprostřední okolí Chrudimě a firma už proto požádala o povolení provést zde průzkum.

Zainteresovaní experti však tvrdí, že je to celé nesmysl, a že zde žádná ropa ani plyn není. "V tomto území prokazatelná ložiska plynu a ropy neexistují," namítá Vlastimila Dvořáková ze státní České geologické služby. Podle aktivistů, kteří dohlížejí na ochranu životního prostředí, jde ze strany těžařské firmy jen o záminku, protože prý ve skutečnosti potřebuje ověřit vhodnost podmínek pro těžbu břidlicového plynu, který se například v USA stal v poslední době zdrojem levné energie a výnosným artiklem pro tamní těžařské firmy.

O tom, zda bude průzkum firmě South Oil povolen, rozhoduje nyní ministerstvo životního prostředí, a do 31. května se k němu mohou vyjádřit i všechna dotčená města a obce.

Já to pochopil tak, že South Oil chce pod stávající legislativou zkoumat ložiska ropy a plynu. Vtip je v tom, že v Čechách legislativa pro těžbu břidličného plynu ještě neexistuje. Jinak je to bomba, Rusáci brzo utřou hubu, ale je také možné, že budeme bez pitné vody:)

Chrudimský autobusový dopravce Veolia Transport Východní Čechy vykázal za loňský rok zisk dvacet milionů

Chrudim - Zdejší dopravní společnost Veolia Transport Východní Čechy vykázala za loňský rok hrubý zisk ve výši 20 milionů Kč, zatímco předloni byla ve ztrátě necelých pět milionů korun. Uvádí to výroční zpráva firmy.

Chrudimský autobusový dopravce Veolia Transport Východní Čechy vykázal za loňský rok zisk dvacet milionů
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Roman Zahrádka
Klíčová slova

Chrudim - Zdejší dopravní společnost Veolia Transport Východní Čechy vykázala za loňský rok hrubý zisk ve výši 20 milionů Kč, zatímco předloni byla ve ztrátě necelých pět milionů korun. Uvádí to výroční zpráva firmy.


I přes vykázaný zisk generální ředitel společnosti Jindřich Poláček namítá, že jsou ekonomické ukazatele Veolie, která zajišťuje autobusovou dopravu v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, ve skutečnosti příznivější než samotná skutečnost a dokládá to konkrétními čísly o krajských dotacích na ztrátovou dopravu. Předloni poskytly oba kraje tomuto dopravci finanční příspěvky ve výši 273 milionů Kč, loni už to ale muselo být 356 milionů, aby nedocházelo k rušení některých méně frekventovaných autobusových spojů.

Starosta Řezníček zaháněl s Japonci z velké průmyslové zóny Západ zlé duchy a zapíjel to rýžovým vínem

Chrudim - Společnost KYB Manufacturing Europe, s.r.o., se sídlem ve Starých Čívicích, jež spadá pod japonský koncern Kayaba Industry, začala ve velké průmyslové zóně Západ s výstavbou vlastního závodu na výrobu automobilových tlumičů a dalších komponentů. Předpokládá se přitom, že nová fabrika zaměstná až stovku lidí.

Starosta Řezníček zaháněl s Japonci z velké průmyslové zóny Západ zlé duchy a zapíjel to rýžovým vínem
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Roman Zahrádka

Chrudim - Společnost KYB Manufacturing Europe, s.r.o., se sídlem ve Starých Čívicích, jež spadá pod japonský koncern Kayaba Industry, začala ve velké průmyslové zóně Západ s výstavbou vlastního závodu na výrobu automobilových tlumičů a dalších komponentů. Předpokládá se přitom, že nová fabrika zaměstná až stovku lidí.

Samotné výstavbě předcházel s ohledem na přítomnost celé japonské generality tohoto mezinárodního koncernu slavnostní ceremoniál v podobě tradičního japonského rituálu, který spočíval ve vztyčení sloupu s deskou, jež je opatřena podpisy zástupců firmy i radnice, a následně v obřadu, v němž se děkovalo bohům, odrazovali se zlí duchové a vzdávala pocta přírodě. Tento starobylý rituál, který se provádí s pomocí rýžového vína, soli a rýže, má firmě, jejím zaměstnancům i regionu zabezpečit co nejdelší blahobyt. Za delegaci Chrudimských se rituálu mimo jiné zúčastnil i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Do městské pokladny přibylo 12 milionů, dalších 13 je na cestě
Město může být v této souvislosti maximálně spokojené. Přilákalo do Chrudimi nejen investora, ale vydělalo navíc na prodeji více než 20 tisíc metrů čtverečních půdy v průmyslové zóně Západ přes 12 milionů korun, které teď pomohou radnici zalátat četné díry v městském rozpočtu. Prodána byla přitom lokalita, jež se rozkládá na ploše mezi stávajícími budovami firmy Dřevovýroba Ficek a objekty společnosti Siag. Výrobce automobilových komponentů nyní ještě zvažuje, že k uvedeným pozemkům přikoupí v druhé etapě dalších 22 tisíc metrů čtverečních půdy za více než 13 milionů Kč, a vyjednal si proto už s chrudimskou radnicí na tyto pozemky předkupní právo, a to až do 31. prosince 2017.

Společnost KYB Manufacturing Europe, s.r.o. uvedenou lokalitu důkladně prověřovala, než vyslovila zájem ji koupit. Provedla zde například několik sondážních vrtů, s jejichž pomocí zjišťovala geologické podloží pro plánovaný provoz. Firma se dokonce zajímala i o takové podrobnosti, jako jsou případná věcná břemena váznoucí za zdejšími pozemky a místními komunikacemi, datum poslední povodně v místě zvažované stavby, či dokonce možnosti pádu dopravního letadla na pozemek, nebo zda Chrudim někdy zažila zemětřesení. Až do takových absurdností z pohledu Evropana zašel průzkum Japonců v Chrudimi.

Firma dodává komponenty pro celý evropský automobilový trh
Česká pobočka japonské firmy byla založena v srpnu 2003 a samotnou výrobu zahájila v prosinci roku 2006. Důvodem byla snaha pokrýt čtyři hlavní automobilové trhy. Mezi hlavní zákazníky Kayaby patří kolínská automobilka TPCA, maďarská pobočka Suzuki a Renault ve Slovinsku. Součástí firemního portfolia je i výroba náhradních dílů pro celou Evropu. Ty jsou distribuovány prostřednictvím sesterské společnosti KGE. V současné době firma zaměstnává v České republice přibližně 330 pracovníků.

 

 

Senátor Veleba: řepková pole kolem Chrudimi jsou známkou nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou výrobou

Chrudim - Město je rok od roku sevřenější mezi žlutými řepkovými poli. Zvětšující se výměry, na nichž se tato plodina pěstuje, nedělají radost alergikům ani myslivcům. Své si o nich myslí i senátor Jan Veleba (Nez.). Zemědělci přitom mnohdy nemají jinou možnost, jak vylepšit svoje zisky, neboť výkupní ceny řepky neustále rostou.

Jak se díváte na záplavy žlutých polí s řepkou, která mnohdy obklopují naše město? Co motivuje zemědělce, aby tuto plodinu stále pěstovali?

Senátor Veleba: řepková pole kolem Chrudimi jsou známkou nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou výrobou
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Jakub Valenta

Chrudim - Město je rok od roku sevřenější mezi žlutými řepkovými poli. Zvětšující se výměry, na nichž se tato plodina pěstuje, nedělají radost alergikům ani myslivcům. Své si o nich myslí i senátor Jan Veleba (Nez.). Zemědělci přitom mnohdy nemají jinou možnost, jak vylepšit svoje zisky, neboť výkupní ceny řepky neustále rostou.

Jak se díváte na záplavy žlutých polí s řepkou, která mnohdy obklopují naše město? Co motivuje zemědělce, aby tuto plodinu stále pěstovali?

Ozimé řepky se v současné době pěstuje na orné půdě už 20 procent, respektive přes 400 tisíc hektarů. Před dvaceti lety to bylo necelých pět procent. Před dvaceti lety ovšem bylo ve stájích přes tři miliony kusů skotu a na polích činil podíl krmných pícnin (jetele a vojtěšky) 33 procent. Nyní jsou stavy skotu 1,3 milionu kusů a podíl pícnin na orné půdě klesl pod 15 procent.

Z našich polí zmizelo 600 tisíc hektarů zelených ploch a místo nich máme plochy žluté, tedy řepku. Za tento stav může špatná zemědělská politika našich vlád a špatně vyjednané podmínky při vstupu do EU, které způsobily nekonkurenceschopnost chovatelů dobytka, a zemědělcům nezbývá, než jeho stavy redukovat a na uvolněných plochách na polích pěstovat obilí a řepku. Něco tam pěstovat musí a když není dobytek, tak to dopadá takto.

Dá se tedy vůbec očekávat návrat k tradičním plodinám?

Jedině za předpokladu, že obnovíme rovnováhu mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Musíme se snažit vrátit do stájí dobytek a „zaměstnat“ část hektarů výrobou pícnin. Měli bychom přesměrovat dotační podpory tak, aby se na pole vrátily luskoviny, brambory, zelenina.

Jinými slovy musíme jinak nastavit naši agrární politiku. A to tak, že budeme daleko více podporovat ty zemědělce, kteří chovají dobytek, pěstují speciální technické plodiny a zaměstnávají lidi. Taková změna se připravuje, ministerstvo zemědělství má zpracovanou novou koncepci českého zemědělství od roku 2014 s výstižným názvem Strategie pro růst. V současné době vrcholí souboj o její konečnou podobu. Ti, co doposud pobírali mnoho dotací za to, že nic neprodukovali, tak dělají vše pro to, aby tato koncepce byla upravena. Uvidíme, jak to celé dopadne. Pokud špatně, pak vidím další osud českého zemědělství černě. Dělám ovšem v roli prezidenta Agrární komory maximum pro to, abychom tuto poslední šanci českého zemědělství neztratili.

Domníváte se, že bude Česká republika někdy opět soběstačná v zemědělské produkci?

Věci zašly příliš daleko, naše trhy byly obsazeny, zemědělství zredukováno a vrátit plnou soběstačnost zkrátka nelze. Otázkou je tedy míra soběstačnosti. Zásadní se jeví být navýšení stavů chovaných hospodářských zvířat. V prvé řadě musíme mít jasnou vnitřní agrární přírůstovou politiku. Dále musíme mít programy investičních podpor staveb nových výrobních kapacit pro chovy zvířat. K tomu by mělo školství připravit novou generaci a tak dále. Je to zkrátka běh na dlouho trať a musí tu být někdo, kdo bude tyto složité procesy řídit a koordinovat. Stejně jako to dělají v západních zemích. Ten někdo je vláda. A jestli to lze od té současné očekávat, na to ať si každý odpoví sám.

Děkuji za rozhovor.

Mlékárna Hlinsko má letos sedmdesát let, oslavy ale nechystá, protože prošla v loňském roce velkou ztrátou

Hlinsko - Letos je tomu 70 let, co byla v dubnu 1943 firmou Nestlé otevřena v místní části Kouty Mlékárna Hlinsko. Zákazníci znají přitom její výrobky už desítky let pod obchodním označením Tatra. Přesněji od roku 1958.

Mlékárna Hlinsko má letos sedmdesát let, oslavy ale nechystá, protože prošla v loňském roce velkou ztrátou
Ekonomika
Původní autor (cross-post)
Roman Zahrádka
Klíčová slova

Hlinsko - Letos je tomu 70 let, co byla v dubnu 1943 firmou Nestlé otevřena v místní části Kouty Mlékárna Hlinsko. Zákazníci znají přitom její výrobky už desítky let pod obchodním označením Tatra. Přesněji od roku 1958.

Po roce 1989 byla mlékárna zprivatizována tehdejším managementem firmy a dokázala i přes tuto změnu udržet dalších dvacet let svoje pozice na zahraničních trzích s vlastní produkcí sušeného a kondenzovaného mléka, které vyvážela do mnoha zemí světa. Po smrti jednatele a majitele firmy Milana Domáčka byla Mlékárna Hlinsko v říjnu 2011 prodána jeho rodinou společnosti Agrofert Holding miliardáře Andreje Babiše, který si do Hlinska následně přivedl vlastní management a chystá se do modernizace zdejší výroby investovat nemalé peníze.

Loňský proprad do ztráty 27 milionů korun
Současným generálním ředitelem hlinecké mlékárny je 40letý Jiří Tvrdík z Pardubic, který je ve funkci od března 2012. A právě on nyní připravuje v Hlinsku spuštění nové výrobní linky za zhruba sto milionů korun, která se začne stavět v červnu a zprovozněna by měla být ještě letos. Co však bude nová linka produkovat, nechce mlékárna s ohledem na konkurenci zatím prozradit. K této investici se Mlékárna Hlinsko rozhodla poté, co se loni propadla do ztráty 27 milionů korun a zaznamenala tak druhý nejhorší ekonomický výsledek ve svém hospodaření v posledních deseti letech. Firma v důsledku toho musela obměnit svůj management, snížit počet zaměstnanců a přijít s novou investiční a marketingovou strategií.

Nyní se podle ředitele Tvrdíka situace už uklidnila a firma se chystá s novou výrobní linkou přijmout dokonce i nové zaměstnance. V současnosti jich mlékárna zaměstnává 230 a do konce roku přijme zhruba dalších deset lidí na obsluhu linky, do expedice a laboratoře. I nadále také počítá s tím, že bude v Hlinsku sponzorovat malé hokejisty a tým místních házenkářek. Letos chce Mlékárna Hlinsko zpracovat 190 až 200 milionů litrů mléka od okolních farmářů na Vysočině, ale nejen od nich. Svážet ho bude rovněž ze Znojemska, Uherskohradišťska a Kolínska. Stejně jako dříve chce i teď a v budoucnu používat k výrobě výhradně české mléko.

Největší slávu přinesly mlékárně značky Piknik, Jesenka nebo Pikao
Za uplynulých sedmdesát let prošla výroba v Mlékárně Hlinsko částečnou obměnou. Firma Nestlé, která zde podnik stavěla od roku 1939, se začala v roce 1943 nejprve rozjíždět s produkcí sušeného mléka a podmáslí, kondenzovaného mléka a másla. Po válce pak výrobu sušeného podmáslí zrušila a naopak přidala výrobu krabicového mléka, smetany a ochuceného mléka. Největší slávu jí potom přinesla slazená a kondenzovaná mléka pod obchodními označeními Piknik, Jesenka nebo Pikao, která vyrábí dodnes, neboť představují pro firmu nejstabilnější příjmy. Navíc jsou dobrým exportním artiklem.

Mlékárna je nyní nabízí nově v malých plastových tubičkách a prorazila s nimi například v prodejních sítích benzinových čerpacích stanic, kde je o ně mimořádný zájem. Export v současnosti tvoří 45 procent produkce Mlékárny Hlinsko a aktuálně vyváží svoje výrobky asi za miliardu korun ročně do 24 zemí světa, což je zatím nejvíce v její historii. Firma tak patří nejen mezi významné zaměstnavatele na Hlinecku, ale především mezi české společnosti, kterým se podařilo prosadit na světových trzích.