park Medlešice

Chrudim - Město chce pořádat kurzy pro nezaměstnané, především pak pro ty, kteří ještě nikdy nepracovali nebo shání práci jen velmi obtížně. Během těchto kurzů se mají tito lidé naučit zacházet s nejrůznějšími nástroji - od křovinořezů až po šicí stroje. 

Podle preventistky města Radky Pochobradské by měli absolventi těchto rekvalifikačních kurzů prodat poté získané zkušenosti a kvalifikaci v pracovním procesu. Radnice proto ve spolupráci s neziskovou organizací Šance pro tebe plánuje vytvořit sociální podnik, kde by se mohli rekvalifikovaní lidé uplatnit. "Není to jen o těchto lidech jako o společnosti, která jim není schopna poskytnout práci," uzavírá Radka Pochobradská.

Chvaletice/Opatovice - Teplo dodáváné prostřednictvím opatovického horkovodu nemusí být v brzké době jediným zdrojem tepla pro nejbližší městské aglomerace, jako jsou Hradec Králové, Pardubice nebo Chrudim. Společnost Litvínovská uhelná, patřící do skupiny Czech Coal, která před nedávnem ovládla elektrárnu ve Chvaleticích, uvažuje totiž o výstavbě vlastního horkovodu a chce Opatovicím konkurovat.

Potvrdila to mluvčí Litvínovská uhelné Gabriela Benešová, podle které je tato firma připravená investovat i do dalších sektorů, než je těžba uhlí, a to prostřednictvím Elektráren Chvaletice. Ty v současnosti odpadní teplo už prodávají přes ČEZ Teplárenskou a její zatím kilometr a půl dlouhý horkovod, který zásobuje teplem město Chvaletice, obec Trnávka, dva průmyslové areály a vlastní elektrárnu.

Podle Benešové není teď vyloučeno, že se bude podle situace na trhu investovat právě do rozšíření chvaletického horkovodu, pro který nejsou aglomerace, které zásobují Elektrárny Opatovice (EOP), nijak vzdálené. Pokud by se to podařilo, mohl by Energetický a průmyslový holding vedený Danielem Křetínským, který ovládá EOP, přijít o absolutní nadvládu nad uvedenými městy, které zásobuje teplem, a samozřejmě také o nemalé zisky. Otázkou však zůstává, zda bude chtět Litvínovská uhelná skutečně investovat do rozšíření vlastního horkovodu nemalé peníze a absolvovat poměrně náročné administratïvní řízení.

Pardubice - Společnost Agrofert Holding odvolala z pozice generálního ředitele Synthesie Pardubice a předsedy představenstva této firmy Dana Kurucze, který tak vydržel v podniku pouze dva roky. Jeho odvolání bylo nečekané a Agrofert nechce tyto důvody komentovat.

Ve funkci generálního ředitele nahradí Dana Kurucze Josef Liška, dřívější ředitel SBU Nitrocelulóza v Synthesii. Předsedou představenstva chemičky byl jmenován někdejší ředitel společnosti Lovochemie Jan Stoklasa. Oba muži se už svých nových funkcí ujali.

Odvolaný Dan Kurucz působil vedle toho ještě jako člen představenstva Agrofert Holding v pozici ředitele Divize speciální chemie. Také této funkce se vzdal po vzájemné dohodě a opouští tak v podstatě celou skupinu Agrofert.

Kuruczovo odvolání bylo nečekané a pro mnohé odborníky v oboru překvapivé. Dnes už bývalý ředitel Synthesie si totiž nevedl vůbec špatně. Po dlouhých letech dokázal přivést ztrátovou firmu poprvé do zisku, který loni činil 251 milionů korun. Výrazným zvýšením zisku za poslední dva roky se Synthesii podařilo například uchránit před úpadkem zadluženou firmu Explosia a zhruba 500 milionů investovat do ekologizace pardubické chemičky. Také zaměstnanci firmy nepřišli zkrátka. Byly jim o 2,5 procenta zvýšeny mzdy, což se předtím několik let nepodařilo. Synthesia si dokonce mohla dovolit po dlouhé době přijmout asi 30 nových pracovníků.

I přes tyto úspěchy se vedení Agrofertu nakonec rozhodlo jinak a úspěšného ředitele odvolalo. A stejně jako Agrofert nechce důvody svého odvolání komentovat ani Dan Kurucz. Jak ale naznačil, do hry prý vstoupily vnitřní záležitosti mateřské společnosti, které měly sehrát úlohu v jeho odvolání. Nad svou budoucností nyní nepřemýšlí. Dá si prý měsíc pauzu k přemýšlení a pak se rozhodne, kde se bude realizovat. Podle všeho se ale chystá podnikat ve východních Čechách, odkud pochází. Není rovněž vyloučeno, že zužitkuje svoje obchodní kontakty v zahraničí, například v Číně, kde v minulosti vedl firmu PTT v čínském Tonglingu.

Pardubice - Zdejší společnost eBrána otevřela ve svých prostorách firemní dětský koutek, v němž se budou o děti zaměstnanců firmy ve věku od šesti měsíců do šesti let starat dvě kvalifikované vychovatelky s praxí v mateřských centrech.

Služba tak umožní zejména ženám, kterých pracuje v eBráně většina, pokračovat nerušeně v zaměstnání a udržet si tak potřebnou kvalifikaci v náročném IT oboru, kterému se společnost už několik let věnuje na poměrně vysoké profesionální úrovni.

Kapacita firemní "mateřinky", která je svého druhu jediná v Pardubickém kraji, je maximálně šest dětí najednou, přičemž se v ní prostřídá přibližně dvanáct předškoláků podle dnů v týdnu, nebo zčásti dopoledne a zčásti odpoledne. Firma přitom využila ke zřízení dětského koutku jednu z bývalých jednacích místností, kde je teď herna s hracím kobercem, stoly, židličky, dětské postýlky, přebalovací pulty včetně pomůcek všeho druhu. Pokud se zlepší počasí, budou moci děti využívat i venkovní prostor s klouzačkou. K dispozici je také firemní tělocvična.

Tím ale starost o zaměstnance firmy nekončí. Spolumajitelé eBrány Martin Semerád a Jiří Janků, který je mimo jiné výkonným ředitelem společnosti a předsedou Oblastního sdružení ODS, plánují vedle vlastní školky a tělocvičny také vlastní kuchyň a jídelnu, a jakmile dojde k celkové rekonstrukci firemního sídla, vznikne na zatravněné střeše místo pro opalování a sauna. Takovým zázemím pro zaměstnance se může v Pardubickém kraji pochlubit málokterá středně velká firma, jakou je eBrána.

Pardubice - Společnost Synthesia investovala po loňském úniku jedovatého plynu do ovzduší 80 milionů do zařízení, které má případné další havárie minimalizovat. Peníze totiž putovaly do bezpečnější výroby nitrocelulózy, která byla příčinou ohrožení místních obyvatel v uplynulém roce.

Potvrdil to odstupující generální ředitel společnosti Dan Kurucz. Podle něj bylo investováno především do daleko výkonnější filtrace při výrobě vojenské nitrocelulózy. Jak ale dodává, práce na zabezpečení provozu Synthesie tím zdaleka nekončí, protože se v nich bude pokračovat až do léta.

Do té doby se podle Kurucze bude ještě investovat do dalších technických vylepšení provozu, jako například do instalace míchačů s elektromotory v každé nádrži na odpadní kyseliny. Tyto práce mají být hotovy ještě dříve, než dojde ke zvýšení venkovních teplot, které byly jednou z příčin loňské havárie.

Hlinsko - Mlékárna Hlinsko, která je známá svou obchodní značkou Tatra a která se stala po smrti dřívějšího jednatele a majitele společnosti Milana Domáčka z Hlinska součástí impéria miliardáře Andreje Babiše, hodlá letos invesovat zhruba 100 milionů korun do nákupu nové výrobní linky.

Potvrdil to generální ředitel hlinecké mlékárny Jiří Tvrdík. Podle něj si mlékárna slibuje od této investice rozšíření portfolia svých výrobků a výraznější proniknutí na potravinářský trh. "Budeme tak zároveň odolnější proti cenovým výkyvům komodit," říká Tvrdík, aniž by prozradil, o jaké výrobky rozšíří hlinecká Tatra svoje portfolio.

Mlékárna Hlinsko využívá obchodní značku Tatra už od roku 1964. Po roce 1989 ji zprivatizoval včetně uvedeného obchodního označení již zmíněný Milan Domáček. Ten dokázal mlékárnu jako jeden z mála v České republice prosadit na zahraničních trzích, zejména pokud jde o sušené a kondenzované mléko, a proměnit jí v ostré konkurenci obdobně zaměřených firem ve velmi prosperující podnik, který se výrazně podílel s místními firmami jako ETA či Pivovar Rychtář dlouhodobě na uspojivé zaměstnanosti v Hlinsku a nejbližším okolí.

Po jeho smrti koupil Mlékárnu Hlinsko od dědiců firmy Agrofert Holding Andreje Babiše, který její zaměření příliš nezměnil a těží z dříve uzavřených obchodních kontraktů. Pod obchodním označením Tatra se v současnosti vyrábí mléko v krabicích, máslo, smetana, sušené a kondenzované mléko. Mlékárna přitom ročně zpracuje kolem 200 milionů litrů mléka, které odebírá výhradně od tuzemských farmářů.

Pardubice - Vedení zdejší chemičky Explosia se prozatím nedohodlo s odboráři na nové kolektivní smlouvě a čelí proto stávkové pohotovosti svých zaměstnanců. Těm se především nelíbí, že jim firma, která je v majetku státu, plánuje prodloužení dosud zkrácené pracovní doby, aniž by jim chtěla navýšit platy.

Podle záměru společnosti by měli zaměstnanci přijít o benefit, který spočíval ve zkráceném pracovním úvazku, který využívali pracovníci Explosie k umytí před odchodem domů, a měli přitom zaplacenou celou pracovní dobu. To by teď mělo v rámci úsporných opatření skončit, protože firma není v nejlepší ekonomické kondici a potřebuje šetřit.

Podle vedoucí personálního oddělení pardubické chemičky Lucie Pošvářové nejde však o žádnou novinku, nýbrž o déle trvající proces, který v minulosti postihl už většinu pracovišť v Explosii. Nyní zbývá tento proces dokončit a týkat se prý bude posledních sedmdesáti zaměstnanců. Jak Pošvářová dodává, společnost tím chce docílit hospodárnější využivání pracovní doby a zvýšit produktivitu práce.

Odboráři jsou však proti a při vyjednávání nové kolektivní smlouvy se snaží zrušení tohoto benefitu zohlednit odpovídajícím navýšením mezd. Současná pracovní doba činí totiž v exponovaných provozech jen šest a půl hodiny, a to kvůli zvýšenému riziku i negativnímu vlivu pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců.

Jak ale přiznal odborový předák Josef Hostinský, jednání s vedením společnosti jsou prý na mrtvém bodě a vyhlásit stávkovou pohotovost bylo nutností. Jelikož obě strany sporu trvají na svém, bude je teď muset rozsoudit zprostředkovatel.

Chrudim - Zdejší finanční úřad rozšíří úřední hodiny za svými přepážkami. Opatření má souvislost s podáním přiznání k dani z příjmů, na které mají daňoví poplatníci už jen několik posledních pár dnů.

Až do úterý 2. dubna po Velikonocích tak budou úřední hodiny rozšířeny každý den do 18 hodin. V sobotu 30. března bude pro daňové poplatníky otevřeno od osmi do 12 hodin, kdy bude možné jak odevzdat daňové přiznání, tak i požádat daňové úředníky o konzultaci.

Ke včerejšku bylo v rámci celého Pardubického kraje odevzdáno zatím asi jen 50 procent očekávaného počtu přiznání a úředníci prý zvládají vyřídit daňové poplatníky bez výraznějšího čekání. Uvedla to mluvčí Finančního úřadu pro Pardubický kraj Hana Patočková.

Případnému dlouhému čekání ve frontě se lze podle Patočkové vyhnout podáním daňového přiznání prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu na Daňovém portálu a platbou na účet. Aplikaci lze nalézt na www.daneelektronicky.cz a platbu provést na číslo účtu 77622561, kód banky 0710.

Opatovice/Praha - Vrchní soud v Praze potvrdil předběžné opatření soudu v Ústí nad Labem, že firma Czech Coal musí dodávat po celý letošní rok Elektrárnám Opatovice (EOP) hnědé uhlí. Předběžné opatření přitom vydal ústecký soud loni v listopadu.

„Proti rozhodnutí je teď přípustné dovolání v termínu do 20. dubna,“ říká mluvčí vrchního soudu Jan Fořt. Stanovisko firmy Czech Coal není ale zatím jasné, protože se bude o jejím dalším postupu jednat až na nejbližším zasedání jejího představenstva.

Soudní spory se vedou už tři čtvrtě roku
Obchodní spor mezi oběma firmami se táhne už tři čtvrtě roku. Czech Coal vypověděl EOP smlouvu loni v červnu kvůli údajné půlmiliardové pohledávce a zastavil jí dodávky uhlí. Elektrárna ale namítala, že má ve skutečnosti u Czech Coal přeplatek a že mu ve skutečnosti jde pouze o zvýšení cen za dodávky uhlí. Soud následně skupině Czech Coal nařídil předběžným opatřením, aby dodával EOP uhlí alespoň do konce loňského roku. Loni v listopadu pak svoje rozhodnutí prodloužil na celý letošní rok.

Elektrárna pak loni v červenci podala žalobu na Czech Coal pro nedodržení smlouvy a požaduje náhradu vzniklé škody. Soud o této žalobě dosud nerozhodl. EOP však věří, že uspěje. „Postavení EOP v samotném soudním procesu je velmi dobré a budeme úspěšní,“ míní mluvčí elektrárny Petr Zadák.

Na teplu z Opatovic je závislých více než 60 tisíc domácností
Opatovická elektrárna má elektrický výkon 363 megawattů a tepelný výkon 700 megawattů. Ročně spotřebuje až dva miliony tun hnědého uhlí, což je dvacetina celého objemu těžby v Česku. Teplo z EOP odebírá prostřednictvím 305 kilometrů tepelných sítí více než 60 tisíc domácností v Hradci Králové, Pardubicích, Lázních Bohdaneč a Chrudimi. Společnost zásobuje v regionu teplem také stovky institucí a firem. EOP patří pod skupinu EPH, kterou ovládají Daniel Křetínský a finanční skupiny J&T a PPF. Czech Coal už v minulosti vedl obchodní spory i s další firmou z EPH, a to s teplárnou v Komořanech u Mostu.

Chrudim/Pardubice - Mladoboleslavská škodovka si i po pěti letech udržela prvenství mezi nejprodávanějšími osobními automobily v Pardubickém kraji. Vyplývá to ze statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jen za loňský rok si zde značku Škoda pořídilo do své "stáje" 1279 nových majitelů.

Druhým nejprodávanějším vozidlem byl v loňském roce v Pardubickém kraji ford, kterého tu bylo prodáno 651 kusů, dále hyundai 444 kusů, renault 441 ks, volkswagen 376 ks, kia 262 ks, citroën 188 ks, dacia 150 ks, peugeot 115 a suzuki 102 kusy.

Z první desítky vypadly opel a toyota
A jaká byla situace o pět let dříve, tedy v roce 2007? Škodovku si v Pardubickém kraji tehdy koupilo 1456 motoristů, druhý nejprodávanější byl znovu ford - 325 kusů, třetí renault 271 ks, na dalších místech se umístily tovární značky hyundai 235 ks, peugeot 214 ks, kia 194 ks, citroën 185 ks, volkswagen 175 ks, opel 145 ks a toyota 124 kusy.

Co se tedy po pěti letech změnilo? Škodovka si sice udržela prvenství s poměrně velkým odstupem před ostatními, avšak zaznamenala mírný pokles prodeje svých vozů. Ford si drží stabilně druhé místo, avšak dokázal svůj prodej po pěti letech takřka zdvojnásobit. Korejský hyundai sesadil z třetí příčky "francouzskou škodovku" - tj. značku renault, a dere se díky kvalitě v poměru s cenou nezadržitelně dopředu.

Do zdejších garáží se začíná vracet rumunská dacia
Ústup ze slávy postihl peugeot a především pak značky opel a toyota, které vypadly z první desítky nejprodávanějších vozů v Pardubickém kraji. Díky velmi nízké pořizovací ceně se po více než dvaceti letech vrací do obliby zdejších majitelů dacia, kterou v Rumunsku montuje francouzský renault jako jediné vozidlo vyráběné z recyklovaných materiálů.