Kompostárna u Markovic je stále ve hře

Chrudim – Územní plán města Chrudim prozatím nepočítá s ničím, co by bylo zacílené na likvidaci odpadu. Ve hře jsou dotace a celý záměr výstavby separačního dvora by se mohl dle starosty Františka Pilného (ANO 2011) podle oznámení podmínek pro čerpání dotace ještě změnit. Současná koalice se však shodla, že se nebude pokračovat ve stavebním povolení s kompostárnou. Záležet ale bude, jak se k tomu ještě postaví zastupitelstvo.

Podle odborného posouzení kompostárna v průmyslové zóně „nemá potenciál k obtěžování obyvatel města Chrudim“, i když nejbližší zástavba je odtud 120–150 metrů. Realizací záměru by také došlo k vytlačení ohrožené ještěrky obecné do ponechaného dvacet metrů širokého zeleného pásu poblíž trati u severní a západní hranice plochy. 

Starosta promluvil o tom, že navržená kompostárna je momentálně jediná uznatelná z pohledu dotace. „Tak, jak jsou postavené dotace z ITI, tak můžeme žádat na takovýto projekt pouze tehdy, pokud budeme mít tu koncovku, ten finální produkt. A finální produkt rozhodně není slisovaný komunální odpad nebo vytříděný plast nebo slisovaný papír. Za finální produkt se v případě kompostárny považuje kompost.“

V úvahu proto přichází místo kompostu výroba kanálových vpustí nebo přepravních palet zřízením výrobní linky na plasty.  „Tohle všechno je ale potřeba nastavit až v okamžiku, kdy budou známy dotace, jak to přesně bude, jestli to bude, jak jsem předestřel, protože to ještě definitivní není, a pak se k tomu bude muset následující vedení města nějak postavit,“ dodal starosta.

Kompostárna bude potřeba. Současná koalice o ní ale rozhodnout s odvoláním na dotace zrovna nechce. „Ukazuje se, že obcím se vlastní provoz kompostáren nevyplácí,“ uvedl například místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Stejně tak by se v současné chvíli razantní krok mohl promítnout do uvažování, čí volební lístek vhodit na podzim do urny. Problém s kompostováním je v udržení kvality navezeného odpadu z hnědých popelnic, s čímž souvisí zápach, a toho se obávají hlavně obyvatelé přilehlých Markovic. Místostarosta poukázal na to, že se dá kompostárna provozovat jinde i bez hermeticky uzavřené haly, která by byla velmi drahá. „Jsem rád, že jsme se jako koalice shodli na společném postupu,“ uvedl Aleš Nunvář, než záležitost projedná zastupitelstvo.

Starosta František Pilný (ANO 2011) si prý ohledně realizace kompostárny musel nejdříve vše důkladně promyslet. „Nejsem takový střelec,“ uvedl. Město už totiž investovalo několik milionů korun do tohoto projektu, včetně průzkumného geologického vrtu, který odhalil podzemní vodu v kojenecké kvalitě. „Doba se změní. Kompostárny nebudou stíhat a pak se stane, že i cena kompostování stoupne, protože bude přetlak požadavků pro kompostování proti kapacitám. Řešit kompostárnu pro Chrudim určitě ano,“ dodal. Kompostárna se i dle jeho slov dá vybudovat na jiném místě, s menším rizikem z možného zápachu. „Prozradím, že vhodný pozemek stále hledáme,“ uvedl. 

V úvahu přichází prý silážní žlab, slévárna nebo bývalé zemědělské družstvo. Řeč byla v minulosti i o Prosetíně. Průmyslová zóna u Markovic je díky kladnému vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) ale také stále ve hře. „Jako koalice jsme se domluvili, že se nemá pokračovat ve stavebním povolení s kompostárnou, uvidíme, co tomu řeknou zastupitelé,“ dodal starosta.