Střechu chrudimského kostela pokrývala původně také břidlice, dokazují to staré fotografie na sociální síti

Chrudim - Stav střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie nenechává v klidu jak obyčejné obyvatele města, tak místní politky. Naposledy se k současnému „kočkopsu“ na střeše chrámu vyjádřil městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), jemuž se nelíbí investice do nového střešního pláště, jímž má být pálená taška.

„Věže kostela Nanebevzetí Panny Marie z tašek nikdy neuděláte, takže to pořád bude ten ´kočkopes´, o kterém se teď ve městě mluví. A přestože byly tašky na střeše kostela ještě dříve než v 18. století, je nutné rovněž připomenout, že i kostel vypadal tenkrát jinak," tvrdí napřiklad Fratnišek Pilný, jehož profesí je stavebnictví a je tedy odborníkem na slovo vzatým. Minimálně z neznalosti ho však usvědčuje několik starých fotografií, které nedávno zvěřejnil facebookový projekt „Vzpomínky na starou Chrudim“. Právě zde se objevily obrázky gotického kostela z doby, kdy už byla Františkem Schmoranzem provedena regotizace a na střeše se nachází Pilným kritizované tašky. Pravděpodobně se tu po taškách objevila i břidlice, která je tradiční krytinou užívanou k pokrytí střech kostelů už od středověku. Ukázkou takové břidlicové střechy je monumentální chrám svaté Barbory v nedaleké Kutné Hoře. Podle všeho byla stejná krytina užita v Chrudimi ještě v roce 1950.

V opozici k názoru Františka Pilného tak stojí třeba výtvarník Ivan Baborák, jenž je zcela jednoznačně pro návrat břidlice na střechu arciděkanského kostela. „Požadavek, dát střechu do původní podoby - břidlice - vítám. Mimochodem, pokud dobře počítám, tak na kostele je už třetí střešní krytina za jeden lidský život. O čem to asi svědčí? Kde asi pokrývači udělali chybu, kdo je kontroloval a kdo to platil?“ ptá se přestavlcký malíř s chrudimskými kořeny. Zdejší katolická farnost opravuje významnou kulturní památku za výrazné finanční pomoci státu i města. Naposledy tak radnice schválila třeba sedmdesát tisíc určených na instalaci sítí proti holbům.