modrý úplněk

Chrudim - Volby do krajských zastupitelstev se mají konat letos na podzim a všechny politické strany a hnutí, jež se jich účastní, sestavují kandidátky, zveřejňují programy a stanovují své priority. Jak jsou na tom politické strany v druhém největším městě?

V minulých měsících proto médii proběhly zprávy o sestavování kandidátek. Své lidi představila jak Strana svobodných občanů, kde se pozice lídra ujal chrudimský městský zastupitel Josef Káles, tak Hnutí ANO 2011. „Babišovci“ si jako lídra vybrali náměstka pardubického primátora Jana Řehounka, druhou pozici obsadil Chrudimák Michal Wof. V kandidátce Koalice pro Pardubický kraj se za lídrem Romanem Línkem (KDU – ČSL) vydalo několik chrudimských osobností. Nejvyšší pozici obsadil na patnáctém místě starosta města Petr Řezníček (SNK - ED). Z druhého místa se však usmívá slatiňanský starosta Ivan Jeník (Koalice pro Pardubický kraj). Občanská demokratická strana pak na současného pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) nasadila místostarostu Litomyšle Michala Kortyše (ODS). Zjistit další pozice na kandidátce je však prakticky nemožné buď vinou absentujících informací, nebo zmatečného webu.  

Velkým problémem je pro většinu politických stran a uskupení kandidujících do krajských voleb, zveřejňovat informace a aktualizovat své weby. Chrudimští sociální demokraté jsou sice velice aktivní ve sdílení všemožných článků na facebooku, ale jejich vlastní internetové stránky obsahují jako poslední informaci o setkání premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s čínským prezidentem z listopadu loňského roku. Jak přesně tato zpráva souvisí s místní politickou situací, web socialistů již neuvádí. Po chvilce pátrání se podaří nálezt i jméno lídra České strany sociálně demokratické v krajských volbách. Je jím současný hejtman Martin Netolický (ČSSD). Místní organizace však tuto informaci neuvádí. 

Místní organizace Hnutí ANO 2011 poté, co jí vyschnul informační kanál do většiny místních médií, pro jistotu zcela zlikvidovala své webové stránky a zájemce o činnost Františka Pilného (ANO 2011), Ondřeje Kudrnáče (ANO 2011) a Evy Kleprlíkové (ANO 2011) je tak odkázán na povšechné zprávy z centrálního webu hnutí Andreje Babiše (ANO 2011). Kam se poděla bývalá aktivita opozičních zastupitelů a proč nechtějí veřejnosti sdělovat své úspěchy, zůstává záhadou.

Jednookým králem jsou pak stále místní Svobodní, jejichž internetové stránky obsahují poměrně aktuální informace o negativním postoji  Petr Lichtenberga k „odpadové policii“. Toto téma se však řešilo v průběhu lednového zasedání městského zastupitelstva. Že by se za čtvrt roku nic významnějšího nestalo?

Naprosto tragické jsou stránky místních „odsáků“, kteří pouze sdílejí zprávy poskytnuté krajskou organizací. Světlou výjimkou je pak neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), jenž svůj osobní web pravidelně aktualizuje.

Po tomto letmém diskurzu ve virtuálním prostoru je zřejmé, že politické strany a hnutí v Chrudimi, se ze svého maloměstského nicnedělání nenechají vyrušit ani blížícím se termínem krajských voleb. Požadovat od politiků placených z peněz svých voličů informace o tom, čemu se právě věnují, jaké mají cíle a jak se jim daří plnit předvolební sliby, je již zcela z říše sc-fi. Redakce Chrudimských novin všechny výše zmíněné strany a hnutí požádala před čtrnácti dny o zodpovězení několika otázek týkajících se krajských voleb. Do středy 20. dubna nedorazila ani jedna odpověď.  

Chrudim - Místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) má na svém kontě další úspěšný „zářez“. Jeho přínos pro společnost teď ocenil i vydavatel údajně prestižní Oxfordské encyklopedie, jenž místního politika zařadil do svého seznamu lidí, kteří se nějakým způsobem proslavili, nebo zasloužili o společnost.

Encyklopedie je to prazvláštní, protože v běžném knihkupectví je prakticky k nedostání. Dostat své jméno do svazku vázaného v kůži a pokrytého zaručeně pravým zlatem, není nikterak obtížné. Stačí buď čekat na doporučení od jiných a následně si v rozhovoru s redaktorem encyklopedie vymyslet, co má patřičné heslo obsahovat, nebo zkrátka doporučit sám sebe. Po letmém nahlédnutí do postřehů těch, kdo mají s redaktory Oxfordské encyklopedie zkušenost, je zřejmé, že se jedná o další z projektů, jehož cílem je tahat z ješitných lidí finance, protože za vytvoření patřičného článku se samozřejmě platí a to obvykle částkami, které se pohybují kolem desíti tisíc korun.

Sám neuvolněný místostarosta Málek se zařazením do encyklopedie chlubí i na svých oficiálních internetových stránkách. Asistent poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Pavla Bělobrádka (KDU – ČSL) přitom tvrdí, že za zapsání jeho jména a životopisu do Oxfordské encyklopedie nic neplatil a placený přístup do interní databáze rovněž nemá.

Najít jména konkrétních osob a odpovědných redaktorů, kteří encyklopedii tvoří a za její nedostupný obsah odpovídají, je nemožné. Internetové stránky obsahují vágní informace o „renomovaném lexikonu úspěšných lidí a moderní on-line síti, která odpovídá duchu dnešní doby“. Nic víc se neregistrovaný a především neplatící zájemce z vnějšku nemá šanci dozvědět. Jaká je tedy hodnota této „pocty“, zůstává otázkou. 

Chrudim - Koncepce Muzea barokních soch, tak jak je nyní nastavena, se dostala pod palbu kritiky radniční opozice. Nadzvedla ji doslova takřka milionová investice z rozpočtu města do opravy barokních oltáře z farnosti římsko-katolické církve v Běstvině. Oltář se sice stane po svém zrestaurování součástí expozice muzea, ale pouze dočasně. Poté bude znovu vrácen církvi. Opoziční politici proto považují takový způsob hospodaření za černou díru, v níž jsou utápěny městské peníze.

"Od začátku jsem se netajil tím, že je Muzeum barokních soch špatný projekt. Ano, přivítal jsem, že byl opraven bývalý kapucínský kostel a obecně jsem rád za každou zachráněnou a opravenou kulturní památku či historický objekt, ale s tím, co následovalo, se nemohu ztotožnit. A nyní se všechno to špatné jasně ukazuje - nemáme peníze na záchranu vlastní opony, která je druhá nejstarší v České republice, a namísto toho investujeme do cizího majetku. Přijde mi to celé zvrácené," říká městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní). Jak dodává, mrzí ho především, že se na oponu musí zdejší občané skládat a sám na ni také přispěl, zatímco vynaložená částka na oltář by na její zrestaurování bohatě stačila. "Nejdříve je třeba investovat do věcí, které slouží všem, jako třeba chodníky, které často zmiňujeme, a teprve až potom, pokud peníze přebývají, můžeme pomýšlet na zbytnosti jako v tomto případě. Investovat ale 880 tisíc do záchrany cizího oltáře mi přijde jako výsměch chrudimským občanům," pokračuje Lichtenberg.

K Lichtenbergovi se přidává i další z jeho kolegů v městském zastupitelstvu František Pilný (ANO 2011), který označil Muzeum barokních soch za vzletný projekt, který se podle něj není schopen samofinancovat, jak na začátku tvrdili jeho autoři. A nepřímo to přiznává i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), podle něhož se radnici daří získávat na restaurování jednotlivých památek vždy jen asi čtvrtinu z celkových nákladů na opravy vystavovaných exponátů z rozpočtu Pardubického kraje. Zbytek hradí město ze svého. Tento model by měl přitom zafungovat podle Řezníčka i v případě běstvinského oltáře. Nevylučuje však, že by se městu mohlo podařit do budoucna získat peníze i z dotačních titulů některých ministerstev. "Město mělo mít už na začátku jasno v tom, z jakých dotačních prostředků bude celý tento projekt financovat a nemělo se dříve pouštět do tak nákladného dobrodružství, na které teď všichni doplácíme ze svých kapes," míní František Pilný. "Nelze se proto divit, že mají lidé pro další fungování muzea za stávajících podmínek jen pramalé pochopení," dodává vzápětí. "Na druhé straně už bych dnes ale nehodnotil, jestli je to dobrý nebo špatný projekt. Muzeum je tady, stojí a funguje. Nyní bychom se měli spíše vážně zamyslet nad tím, jestli by nemohlo být samofinancovatelné, ale my sami to neumíme. Proto souhlasím s Petrem Lichtenbergem, že vydávat 880 tisíc korun z rozpočtu města za situace, kdy tyto peníze potřebujeme nutně jinde, je neúnosné," uzavírá František Pilný.

Zastupitel Lichtenberg začal na téma Muzea barokních soch komunikovat s pardubickým historikem Janem Tetřevem, který považuje zdejší muzeum za produkt eurofondů v praxi. "Opraví se objekt, udělá expozice a pak se ukáže, že to všechno bude stát každoročně další peníze, s nimiž se jaksi zapomnělo počítat," přibližuje osud většiny projektů vzniklých s pomocí eurofondů pardubický historik. "Restaurování památek mne v tomto případě těší. Nějak ale nechápu, proč by Chrudim měla restaurovat oltář z Běstviny? Asi je bohatá a neví, do čeho peníze dříve vrazit," pozastavuje se Jan Tetřev nad způsobem hospodaření vedení města. Historik současně celý koncept zpochybňuje. "Problém je v tom, že autorům takových koncepcí v nich potom někdo nevymáchá pořádně ústa, protože pak zpravidla přecházejí do dalšího podobného ´potřebného´ projektu. Těší mne každá zachráněná památka, ale Muzeum barokních soch jsem od samého začátku viděl jako velkou bublinu a černou díru na peníze. Tohle téma prostě davy nikdy nepřitáhne, i kdyby se autoři zbláznili," nebere si historik Tetřev servítky.

Chrudim - K poslednímu zasedání městského zastupitelstva se teď vrátil jeden z jeho členů, městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní). Jak už Chrudimské noviny informovaly, Lichtenberg se zapojil do diskuse o odpadovém hospodářství a snažil se přítomným sdělit, že vytvoření „odpadové policie“ považuje za nesmysl.

Velkou diskusi totiž vyvolala myšlenka, kterou do pléna přinesli opoziční zastupitelé z hnutí ANO 2011. Podle jejich lídra Ondřeje Kudrnáče (ANO 2011) by tak popeláři neměli vyvážet popelnice těm, kdo do nich odhazují věci, které sem nepatří. V některých městech však popeláře v této funkci zastupují městští úředníci a tato představa vyděsila Lichtenberga natolik, že kategoricky odmítl vznik „odpadové policie“.

„Třídím odpad,“ říká na úvod městský zastupitel Petr Lichtenberg. „Přijde mi to smysluplné, protože to ušetří náklady. A třídím jej i přesto, že to poplatek za likvidaci odpadu nezohledňuje, protože jej domlouvá město a nařizuje všem občanům ve stejné výši. Přesto mi přijde zavádění odpadové policie jako naprostý nesmysl. Nesmysl, který je nevýhodný pro všechny daňové poplatníky, protože se tak děje za jejich peníze. Také si nemyslím, že by mělo být úřadu něco po tom, co házím do své popelnice,“ myslí si Petr Lichtenberg. A pokračuje. „Kdo si myslí, že nějaká cedulka na popelnici s pokáráním, že netřídíte odpad, někoho přesvědčí, aby se choval jinak, je naivní. Místo buzerování je mnohdy lepší lidi motivovat.“ Lichtenbergovi Svobodní tak prý udělají vše pro to, aby se občanům města nikdo v popelnicích nehrabal a nekontroloval jejich obsah. Podobně nepřípustný je i vznik dalších pracovních míst, která by s sebou „odpadová policie“ prý přinesla. 

Chrudim - Občané města si na novou podobu Chrudimského zpravodaje zvykli poměrně rychle. Některým městským zastupitelům se však nelíbí jeho obsah a kritizují, že o něm bylo rozhodnuto bez vědomí kulturní komise rady města. Vadí jim zároveň, že kvalita obsahu ustoupila fotografiím, kterých je tu nyní podstatně více než v minulosti.

"Je to rádoby pokus o obrázkový časopis typu Květy nebo Vlasta a jim podobným. S radničním zpravodajem to nemá podle mne moc společného. Proto se mi vůbec nelíbí," nebere si servítky městský zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011). "Grafickou úpravu a zejména vypovídací hodnotu nového zpravodaje považuji za hodně špatnou, protože je tu moc obrázků a málo textu. Není to tedy žádný posun vpřed," pokračuje v kritickém tónu zastupitel. Právě Ondřej Kudrnáč se posměšně vyjádřil nad úrovní nové podoby radničního zpravodaje na poslední veřejné schůzi městského zastupitelstva. Podotkl, že už mu v něm schází jen inzeráty zvoucí občany k dovolené v Karibiku.

Pozastavuje se také nad tím, že nikdo z vedení města nekonzultoval jeho nynější podobu s členy kulturní komise, z nichž někteří jsou i členy redakční rady Chrudimského zpravodaje. "Dozvěděli jsme se o jeho barevné podobě, až když byl nový zpravodaj hotový a jsem stále přesvědčen, že jde v tomto případě o vyhozené peníze, i když se některým lidem může líbit," míní další zastupitel, člen kulturní komise rady města i redakční rady zpravodaje Richard Herbst (ANO 2011). "Debatoval jsem na toto téma s dalšími členy komise, Pavlem Kobetičem a Standou Novotným, když byl ještě naživu, a shodli jsme se, že by měla být barevná pouze obálka a obsah uvnitř by měl zůstat černobílý," pokračuje Herbst. "Co ale od současného vkusu lidí chcete? Vždyť dnes je barevný a na křídovém papíře každý leták na zlevněnou krkovičku. Proto mě trošičku zamrzelo, že se s námi nikdo z vedení města nepřišel poradit," uzavírá městský zastupitel.

Průmyslová zóna Sever v Chrudimi je vyprodaná, z té druhé, větší, pojmenované Západ, ubylo nyní dalšího dva a půl hektaru, které si tady od města za 15,5 milionu korun koupil rakouský výrobce řetězů pewag. Vše tedy běží jak na drátku a investice vložené do obou průmyslových zón jsou zpátky v městské kase. V této souvislosti nezbývá, než připomenout, že na začátku všeho bylo politické rozhodnutí dřívější reprezentace města investovat do obou zcelených ploch. Nutno zároveň podotknout, že ne u všech se tehdy setkal tento záměr s pochopením a byl dokonce realizován i přes značný odpor veřejnosti. Dokonce byl spojen i s mediální kauzou, kterou vyvolali politici, kteří se s tímto záměrem neztotožnili a ochotně poskytovali vybraným novinářům a médiím nejrůznější informace, jejichž cílem bylo jediné - diskreditovat představitele radnice a podnikatele, kteří zcelenou půdu městu prodali. Světe, div se, prý se ziskem! Jako by to byl v tržním hospodářství zločin... A on se z toho málem zločin také stal, protože celá záležitost skončila u soudu. Váhy spravedlnosti se ale nakonec přehouply na stranu obviněného podnikatele Milana Kušty, který byl všech obvinění zbaven a z jehož iniciativy velká průmyslová zóna Západ v Chrudimi vznikla.

A nyní? Emoce odvál čas, jen tu a tam někdo nezapomene škodolibě připomenout, že má Kušta z dřívějška "škraloup" (zejména jeden současný rudolící místostarosta), který na tom svého času založil svoji předvolební kampaň, ačkoliv zamlčel, že to, co říká, není vlastně pravda. To ale není na existenci zdejších průmyslových zón to nejhlavnější a teprve až čas prověří skutečnou hodnotu činů onoho nepřejícího politika. Podstatné je, že se nyní v plné nahotě ukazuje správnost a užitečnost dlouhodobého záměru s průmyslovými zónami, z kterých Chrudim a její občané už jen těží a dokonce se mohou těšit i na další investice a nová pracovní místa. Tím nejhlavnějším zjištěním pak je, jak důležití jsou pro naše město politici, kteří dokáží vidět na roky dopředu a předvídat a netěží jen z momentálních škobrtnutí svých soupeřů. Stejně tak se nebojí názoru veřejnosti a dokáží prosadit i přes její odpor to, co jí jednou přinese prospěch. A právě fungující průmyslové zóny v Chrudimi jsou pádným argumentem toho, jak se běh na dlouhou trať vyplácí a jak ošidné bývá někdy naslouchat těm, kteří žonglují s pojmy a skutečná práce za nimi není téměř vidět.

Chrudim - Zdejší lídr České pirátské strany Jiří Stuna nebude už v příštích komunálních volbách kandidovat na post městského zastupitele. Zhruba do čtvrt roku se totiž plánuje z Chrudimi odstěhovat a změnit adresu trvalého bydliště. Jeho novým domovem se má stát nedaleká Skuteč.

"Dostal jsem nabídku získat ve Skutči služební byt a tuto nabídku jsem z rodinných důvodů přijal. Budu tak mít více času na výchovu svých dětí, stejně tak budu lépe v dosahu jako vrchní strážník Městské policie ve Skutči a v neposlední řadě mi byl rozšířen pracovní úvazek vyučujícího ve skutečském gymnáziu," vyjmenovává Stuna důvody, proč se rozhodl, že Chrudim za pár měsíců nadobro opustí. "V Chrudimi budu ale i nadále provozovat svoji psychoterapeutickou poradnu," upřesňuje vzápětí.

Stejně tak se nechystá opustit Piráty, jejichž zůstává krajským předsedou. "To znamená, že budu za Piráty kandidovat v blížících se krajských volbách a stejně tak budu z této pozice hovořit i do dění v Chrudimi, protože tu stále není ještě založena místní organizace strany. Nebudu už ale moci s ohledem na změnu trvalého bydliště kandidovat do městského zastupitelstva. Myslím si, že to některým lidem udělá velkou radost," usmívá se Jiří Stuna. "Krajským předsedou se přitom chystám být jen do té doby, dokud o to budou zdejší Piráti stát. Nejsem totiž z těch, kteří na funkcích lpí a mají na nich založen svůj život, stůj co stůj. Něco takového rozhodně neplánuji," uzavírá Jiří Stuna.

Chrudim - Skandál, jímž žije politická scéna v České republice a jenž se týká údajného prolomení emailových schránek vrcholných představitelů státu, má i první chrudimskou oběť. Do hledáčku hackerů se totiž dostal také zdejší městský zastupitel a poslanec Jan Chvojka (ČSSD).

Sám Chvojka upoutal v nedávné minulosti pozornost svými výroky, z nichž mělo plynout, že jedna z oceněných kapel v soutěži Český slavík má neonacistické pozadí. Příznivci kapely Ortel se však právníkovi Chvojkovi vysmáli a ten s několika hněvivými reakcemi, jež uveřejnil na facebooku Chrudimských novin, podle všeho celou nepovedenou kauzu zametl pod koberec.

Nejnověji se teď ale ukázalo, že poslanec Jan Chvojka chtěl využít svého vlivu a pokoušel se protlačit svého stranického kolegu Jindřicha Taubera, bývalého náměstka pardubické ex-primátorky Štěpánky Fraňkové (Sdružení pro Pardubice), do nejvyšších postů ve vládě České republiky. Náměstkyni pro řízení Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky Běle Hejné měl proto zaslat mail, v němž za svého přítele Taubera „orodoval“. Pokud se prokáže, že je elektronická pošta pravá, půjde o další názornou ukázku klientelismu mezi politickými špičkami této země.