modrý úplněk

Chrudim - Zájem o blížící se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je mezi voliči prozatím menší, než tomu bylo v případě přímé volby prezidenta. Pozná se to třeba i podle množství voličských průkazů, které si lidé vyzvedli. Přivydělat si ve volební komisi chce ale víc zájemců, než je volných míst.

Prozatím si totiž Chrudimáci, kteří už dnes vědí, že v době konání voleb nebudou ve svých volebních okrscích, vyzvedli jen něco málo přes sto volebních průkazů. Zdaleka se však nejedná o číslo konečné, protože ještě necelý týden zbývá k podání žádosti a následnému vyzvednutí kousku papíru, který opravňuje volit. Posledním dnem, kdy je možné o průkaz požádat, je totiž 23. říjen. 

Zájem o účast ve volebních komisích je pro změnu enormní. Ve městě je totiž přesně 29 volebních komisí, do nichž musí strany, účastnící se voleb, delegovat 242 členů. Zájem, ať už členů stran nebo obyčejných Chrudimáků, však vysoko převýšil nabízená místa, takže mnozí odcházeli s nepořízenou. Letos se tak neopakuje situace z minulých let, kdy strany jen horko těžko sháněly dobrovolníky, kteří by za pár stovek nejprve hlídali řádný průběh voleb a následně i sčítali hlasy. Členové komise mají navíc často nárok na stravenky, dovolenou z práce a další výhody.

Mimořádné parlamentní volby se konají příští týden v termínu 25. a 26. října.

Chrudim - Vrchní strážník Městské policie ve Skutči a občan Chrudimě Jiří Stuna bude v předčasných parlamentních volbách kandidovat v Pardubickém kraji za Českou pirátskou stranu. Je delegován na třetím místě kandidátky této politické partaje, která je mezi středoškoláky v současnosti populárnější než "Karlova" TOP 09. Vyplývá to z výsledků letošních studentských voleb. V Praze by dokonce získali Piráti podle nejnovějšího průzkumu osm procent volebních preferencí.

Stuna není přitom žádným politickým nováčkem, jak by se mohlo na první pohled zdát, a z jeho veřejných postojů a dosavadní angažovanosti je zřejmé, že mu jde o blaho vlastní země víc než o tučný plat poslance a další s tím spojené výhody. Už před Piráty se loni na jaře angažoval například ve prospěch tzv. Holešovské výzvy, pro kterou organizoval a zároveň moderoval protestní demonstraci v Pardubicích na náměstí Republiky, kde se odhadem sešla více než tisícovka lidí. Stal se i koordinátorem Národní rady pro Chrudimsko, kde pomáhal s propagací, jež vyjadřovala nesouhlas s politikou koaliční vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase.

Vzorem pro Jiřího Stunu je pak Hördur Torfason, jeden ze strůjců revoluce na Islandu, jež v roce 2009 donutila rezignovat tamního premiéra i vládu, vybojovat zákon o veřejném referendu a přepsat zastaralou ústavu po předchozím bankrotu Islandu. Tato v Evropě dokonale mediálně "utajená revoluce" pohnala k zodpovědnosti před soudem jak politiky, tak i bankéře, kteří krizi zavinili, a "zmrazila" jejich majetky. Zároveň došlo ke znárodnění největší islandské banky.

A proč se vlastně dal vrchní strážník mezi Piráty? "V době, kdy jsem se zajímal o problematiku konopí, byla Česká pirátská strana jedinou stranou v této zemi, která se neřídila předsudky a její členové byli ochotni si něco o tom nastudovat a v některých případech se postižených lidí i zastat. Poznal jsem v té době osobně předsedu strany Ivana Bartoše a další členy v Pardubicích, kteří jsou nesmírně inteligentní a vzdělaní, takže ze mne byl nějaký čas jejich sympatizant," říká na úvod Jiří Stuna.

Jak skutečský vrchní strážník dodává, rozhodl se za Piráty kandidovat proto, že nechce jako někteří pořád jen kecat v hospodě a nadávat na poměry kolem sebe, ale do správy věcí veřejných se osobně zapojit. "Je třeba v těchto záležitostech mladé krve, což je výhoda Pirátů, kteří umí zaujmout prvovoliče. A právě mladých lidí je v politice potřeba, nikoli ´dinosaurů a bafuňářů´, kteří se podílejí na vytváření korupce v tomto státě. Jde nám totiž o transparentnost a boj s korupcí. Živým příkladem toho je náš senátor Libor Michálek, který je společným kandidátem nás Pirátů a Strany zelených," pokračuje Stuna.

Stunu mrzí, že je Česká pirátská strana nálepkována mnoha předsudky - asi nejznámějším je tvrzení, že chce prosadit veškeré stahování filmů a hudby na internetu zdarma. "Není to pravda. Jsme samozřejmě pro co největší svobodu na internetu, ale rozhodně nechceme zpochybňovat autorská práva. Jediné, co opravdu zpochybňujeme, je tzv. výpalné institucím, jako je Ochranný svaz autorský (OSA) a další, proto například učíme podnikatele, jak využívat tzv. svobodnou hudbu, aby nemuseli odvádět těmto institucím přehnaně vysoké poplatky. Nevidím však jediný důvod pro to, aby nemohly být na internetu volně ke stažení odborné knihy a učebnice, jejichž vydání bylo hrazeno s podporou veřejných prostředků, tzn. že by v tomto případě nedocházelo k porušování autorských práv," argumentuje kandidát Pirátů.

Jak ale Stuna dodává, necítí se být v tomto oboru odborníkem, protože je v rámci České pirátské strany odborným garantem v jiných oblastech - v boji s korupcí a má na starosti i restrukturalizaci městských policií a Policie ČR, tedy obory, které vystudoval na vysoké škole. "Chci bojovat za transparentnost všech veřejných zakázek a od toho se odvíjí v této zemi vše ostatní. Žijeme ve 21. století a neexistuje proto žádný technický problém, který by znemožňoval na internetu zveřejnění průběhu všech veřejných soutěží, uzavřených smluv a dohod. Znamená to, že by se všichni mohli volně přesvědčit, jak se hospodaří a nakládá s prostředky, které svěřili politikům. Piráty totiž narozdíl od ostatních stran nepodporují žádní mafiáni, kteří pak za to požadují protislužby. Proč by tedy nemohly být veřejné zakázky transparentní jako náš účet na internetu?" ptá se Jiří Stuna.

A proč je Jiřímu Stunovi mezi Piráty dobře? "Protože jsou ochotni se dál rozvíjet, pracovat na sobě a dělat zodpovědná rozhodnutí. Vzdělávají se a využívají k tomu nejmodernější techniku, jejímž prostřednictvím se všichni navzájem radí a společně pak o věcech hlasují. Mají také odvahu říkat nahlas věci, které se běžně nahlas neříkají. Mohl jsem se teď o tom přesvědčit na předvolebním setkání s občany v Pardubicích, kde byl o Piráty velký zájem, a to nejen mezi mladými, protože přišli i senioři, které program Pirátů opravdu zajímal. Všichni se tak mohli přesvědčit, že Piráti představují pozitivní hodnoty v dobrém slova smyslu a nikoli jen pirátství, jak se s oblibou často zdůrazňuje v médiích," vyjmenovává veškerá pozitiva vrchní strážník.

O tom, že Česká pirátská strana o víkendu v mimořádných parlamentních volbách uspěje, je bytostně přesvědčen. "Vůbec o tom nepochybuju. Je sice dobré dávat si reálné cíle, ale myslím si, že tři procenta nutná k tomu, aby Piráti získali na svoji činnost státní příspěvek, už atakujeme nyní. Nejsme totiž strana bez preferencí a budeme vděční za každého nového Piráta, kterého budeme moci mezi sebou přivítat." A co by si Jiří Stuna přál? "Mám rád tuto zemi a Pardubický kraj, konkrétně Pardubice, kde jsem se narodil, Chrudim, kde žiji, nebo Skuteč, kde momentálně pracuji. Přál bych si proto, abych dostal příležitost udělat pro tento region i celou zemi co nejvíce prospěšných věcí. Také bych si moc přál, aby lidé našli odvahu, nenadávali jen u piva na komunisty nebo Kalouska, a uvědomili si, že je za situaci v tomto státě zodpovědný každý z nás. Měli by proto jít k volbám a volit pouze ty, o kterých si zjistí veškeré dostupné informace - jaké jsou jednotliví kandidáti osobnosti, nakolik jsou poctiví, pracovití a spolehliví, zkrátka zjistit si jejich charakter. Jen tak, že začneme každý u sebe, máme možnost změnit poměry v této zemi k lepšímu. Pasivitou a nadávkami nikoli," uzavírá Jiří Stuna.

Chrudim - Redakce Chrudimských novin oslovila vybrané zastupitele města i samotné vedení radnice s dotazem, jak chtějí řešit vzrůstající problémy s romskými přistěhovalci, kterých v posledních měsících v Chrudimi razantně přibývá. Z šesti oslovených našel nakonec odvahu zabývat se touto ožehavou problematikou pouze zastupitel Petr Lichtenberg (Strana svobodných občanů), podle kterého nevyvíjí radnice v této oblasti takřka žádnou aktivitu.

Lichtenberg se přitom odvolává na varování mateřské strany před protiromskými náladami ve společnosti, které jsou stále častějším jevem, a které právě nečinnost zodpovědných orgánů vyvolává. "Problémem není etnikum, ale jednotlivec, který porušuje zákony. Tím se zásadně lišíme od příznivců levicových stran, jako je třeba Dělnická strana sociální spravedlnosti. Jde nám o důsledné uplatňování rovného přístupu ke všem lidem a zároveň o toleranci odlišného způsobu života. Správným řešením ale rozhodně nejsou sociální dávky, které končí v peněženkách těch nejchudších, mezi něž Romové často patří, protože je to demotivuje při vyhledávání práce," namítá městský zastupitel.   

„Pravdou je, že cikány jsou nazývání ti Romové, kteří práci považují za nejhorší způsob obživy, páchají kriminalitu a žijí pouze ze sociálních dávek. A věřte, že dovedu odlišit slušné Romy a dovedu si jich vážit. Těch je ale, bohužel, opravdu málo. Nemám rád výraz nepřizpůsobiví, protože je to právě naopak. Někteří Romové se totiž dovedou přizpůsobit štědrému sociálnímu systému velmi dobře. Nevyčítám to jim, ale naší vládě i vládám minulým,“ pokračuje Lichtenberg ve svých argumentech. „Sám za sebe mohu říci, že nejdříve z pozice předsedy, později místopředsedy bytové komise dělám vše pro to, aby žádný člověk, který zneužívá dávky, či dluží městu peníze, nedostal v Chrudimi městský byt. A musím říci, že takto uvažuje většina členů bytové komise,“ popisuje městský zastupitel situaci v komisi města. 

„Bohužel, v ojedinělých případech se také stalo, že neúspěšný žadatel nelenil a vypravil se do vyšších pater městského úřadu, navštívil čelné představitele radnice a v ten moment byla bytová komise, která je bohužel pouze poradním orgánem rady města, obejita a městská rada následně rozhodla ve prospěch oné osoby, přestože městu dluží. Přitom nebýt dlužníkem je jedna z hlavních zásad pro přidělení městského bytu či ubytovny. To se slušnému člověku vážně nepodaří," sdílí se čtenáři svoje zkušenosti Petr Lichtenberg. A jak je to možné? "Mohu jen spekulovat, ale nejpravděpodobnější je následující scénář: sociální odbor si nechce přidělávat starosti - mnohdy je nutné řešit problém, kam s malými dětmi, což situaci samozřejmě komplikuje - a vedení města zřejmě nestojí o případnou publicitu v médiích. Neříkám, že tento postup je běžný, nicméně několikrát se to už stalo," upozorňuje na pohodlnost městských úředníků a vedení radnice zastupitel Lichtenberg.

Má situace podle Lichtenberga vůbec nějaké řešení? „Řešení existuje. Město Chrudim stále drží zhruba 350 městských bytů, které spolykají mnoho peněz na údržbě a platech úředníků - navrhuji jejich prodej, který nejen naplní prázdnou městskou kasu, ale zároveň ubyde administrativy, úředníků, protože nebude co přidělovat a opravovat. Zrušila by se tím samozřejmě, poté již zbytečná, bytová komise. Nechal bych k dispozici zhruba jen 40 bytů pro ty nejpotřebnější případy," navrhuje řešení zvolený zástupce Svobodných.

„Dlužníci v městských bytech dluží přes dva miliony korun na nájmech, pravděpodobně to však bude i více. Je až neuvěřitelné, že tyto dluhy se ještě v nedávné minulosti vůbec či téměř neřešily! V současné době se to již řeší lépe a aktivněji, z mého pohledu ale stále málo pružně. Za Svobodné mohu říci, že bychom neplatiče nekompromisně vystěhovali. Slušný člověk musí poznat, že slušné chování se prostě vyplatí. Tyto informace, které zde uvádím, se asi nebudou čelným představitelům města líbit. Už vidím, jak v rámci takzvané politické korektnosti bude můj názor znehodnocován, zkreslován, označován za nepravdivý a lživý. A možná jen proto, že nemám ten údajně správný názor. Jsem však zastáncem toho, že se věci mají říkat na rovinu a správně je pojmenovávat,“ nebojí se reakce představitelů radnice městský zastupitel.

A jak situaci řešit? „Řešením situace v Chrudimi je vystěhování neplatičů a osob, které v daném bytě nemají co dělat. Je též nutné zvýšit dohled městské policie, případně posílit součinnost s Policií České republiky. Jednoduše nekompromisní přístup. Dále by se městské byty neměly přidělovat takzvaně nepřizpůsobivým a neplatičům. Je nutné tato pravidla přidělování zpřísnit. Bohužel, podle mých informací, se v současné době připravuje jejich částečné změkčení," poukazuje skepticky na politiku vedení radnice městský zastupitel.

„Romů v Chrudimi dost přibylo, a když vidím, jak ještě nedávno děti rodí další děti, tak se velmi obávám dalšího vývoje - vedení města totiž tento problém značně podceňuje. Proto je třeba před ním nezavírat oči a nekompromisně řešit v rámci platné legislativy,“ uzavírá Petr Lichtenberg.

Chrudim - Několik měsíců trvající tabu, zda bude bývalý chrudimský starosta Jan Čechlovský (ODS) znovu usilovat o poslanecký mandát, je konečně prolomeno. Současný neuvolněný místostarosta však podal svoje prohlášení takovým způsobem, jako když jde už o dlouho dopředu známou skutečnost.

Ještě před necelým týdnem se přitom vyjádřil v tom smyslu, že volební kandidátky ODS teprve vznikají a že vedle politiky zvažuje i další pracovní nabídky. Nyní už byl ve svém dalším prohlášení mnohem konkrétnější a odmítl, že by se pokoušel o některou z čelných pozic na kandidátce do mimořádných parlamentních voleb v Pardubickém kraji s tím, že se chce naplno věnovat práci pro chrudimskou radnici.

"Nechtěl jsem kandidovat znovu a můj zájem neobhajovat mandát poslance trvá," říká doslova dnes už bývalý poslanec za občanské demokraty. Jedním dechem ale dodává, že se nakonec nechal svými kolegy z místního sdružení přemluvit a na kandidátce se přeci jen objeví. Bude prý ale až v její druhé polovině a svoji účast v ní považuje spíše za podporu svých spolustraníků.

My si jen připomeňme, že v posledních parlamentních volbách v roce 2010 byl Čechlovský až na devátém místě kandidátky ODS, avšak preferenční hlasy voličů, tzv. kroužkování oblíbených kandidátů, vyneslo tehdejšího chrudimského starostu na druhé místo, když dostal 3172 preferenčních hlasů. Do Poslanecké sněmovny se nakonec dostali tři lidé z ODS a Čechlovský pochopitelně mezi nimi. Zda jeho obliba mezi voliči vytrvala, ukáží teď mimořádně parlamentní volby ve dnech 25. až 26. října.