modrý úplněk

Pardubice - Společnost Sanep, která měří popularitu primátorů v České republice, umístila pardubickou primátorku Štěpánku Fraňkovou (Koalice pro Pardubice) tři měsíce před komunálními volbami na nelichotivou třetí příčku od konce. Fraňková tak patří mezi nejméně oblíbené hlavy krajských měst.

Za Fraňkovou přitom skončili jen policií vyšetřovaní primátoři Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) a Českých Budějovic Juraj Thoma (Občané pro Budějovice). Předvolebního průzkumu společnosti Sanep se zúčastnilo v celé zemi celkem 16 tisíc lidí. Fraňková odmítla výsledky hlasování komentovat s odůvodněním, že k tomu nemá žádnou potřebu, i když v roce 2010 patřila k nejoblíbenějším politikům v Pardubicích a v komunálních volbách získala 7789 preferenčních hlasů, což jí umožnilo získat primátorský řetěz. Neuškodilo jí ani to, že tři roky předtím dělala náměstkyni tehdejšího neoblíbeného primátora Jaroslava Demla (ODS).

A kde ztrácí politické body nyní? Podle vyjádření korespondentů kazí její mediální obraz především to, že porušila svůj předvolební slib, když slíbila, že bude posílat do městské pokladny statisícovou odměnu, kterou pravidelně dostává za to, že zastupuje v dozorčí radě opatovické elektrárny město Pardubice. V posledních dvou letech přitom činila tato odměna vždy 480 tisíc Kč hrubého. Na popularitě nepřidaly Fraňkové ani rozpory se zakladateli Sdružení pro Pardubice, například s Miroslavem Petráněm, který se kvůli tomu rozhodl z politiky odejít, či neshody s některými svými náměstky - třeba s Jindřichem Tauberem (ČSSD). Rozpaky budí u voličů i některé velké projekty současné radniční koalice, mimo jiné rekonstrukce třídy Míru na pěší zónu. Posledním hřebíčkem do rakve Fraňkové měl pak být její návrh na zrušení městských obvodů v Pardubicích, proti kterému se postavily nejen všechny politické strany ve městě, ale i občané.

Chrudim - V restauraci U Václava se v neděli v podvečer uskutečnila schůze místních členů a sympatizantů České pirátské strany, která se zabývala složením kandidátky a přípravou na podzimní komunální volby ve městě. Piráti si za svého lídra zvolili jednohlasně Jiřího Stunu, bývalého manažera prevence kriminality ve městě, v současnosti vrchního strážníka Městské policie ve Skutči.

Vedle složení kandidátky schůze rovněž stanovila některé stěžejní body volebního programu chrudimských Pirátů, s nimiž se chtějí ucházet o přízeň voličů ve městě. Patří mezi ně třeba zprůhlednění financování městských zakázek na internetu, dále platů jednotlivých městských úředníků, provedení personálního auditu zaměstnanců města, či přehodnocení dosavadní koncepce vedení radnice ve vztahu k soutěžím, projektům a partnerství s některými městy. Piráti chtějí také osvobodit místní seniory a invalidní důchodce od poplatků za využívání městské hromadné dopravy a za psy. Peníze na to chtějí získat zastavením klientelismu při zadávání veřejných zakázek či vystavením důrazné "stopky" neefektivnímu nakládání se svěřenými prostředky v řadě neúčelných a veřejnosti nesrozumitelných projektů.

Podle mínění Pirátů město provozuje zbytečně moc internetových portálů, které jsou navíc nepřehledné. Chtějí je proto sjednotit a zjednodušit užívání pro občany města tak, aby se na městském webu snáze orientovali a získávali zde pravidelně a včas důležité informace, jež nebudou mít charakter PR jednotlivých politiků a stran. Česká pirátská strana by se rovněž chtěla zasadit o rozvoj cyklistiky ve městě, a to realizací chybějící cyklostezky na Podhůru. Vedle toho chtějí Piráti v Chrudimi co nejvíce podporovat soukromé občanské iniciativy například při pořádání kulturních akcí, aby za ně město nemuselo jako doposud tolik utrácet a lidé se tak více zapojili do dění ve městě. Stejně tak by rádi místní Piráti dohlédli na to, aby bylo dotaženo do zdárného konce radnicí původně slíbené avšak dosud nerealizované zakopání horkovodu podél řeky Chrudimky v sídlišti U Stadionu a zlepšila se zde občanská vybavenost stejně jako v dalších starších sídlištích ve městě.

"V současnosti jsme teprve v přípravné fázi tvorby našeho volebního programu, každopádně bychom chtěli už v srpnu zahájit předvolební kampaň Pirátů v Chrudimi," konstatuje lídr chrudimské kandidátky České pirátské strany Mgr. Lic. Jiří Stuna, který se vedle práce pro Piráty zabývá také psychoterapií a angažuje se za legalizaci léčebného konopí v České republice.

Pardubice - Někteří místní politici, kterým v minulosti uškodila jejich kontroverzní pověst, se chtějí opět ucházet o přízeň pardubických voličů v podzimních komunálních volbách. Je mezi nimi exposlanec a šéf krajské ČSSD Miroslav Váňa, bývalý starosta Dubiny Ján Kasič (ČSSD), bývalý starosta Dukly Jaroslav Kňava (ODS) nebo bývalý starosta Rosic Milan Tichý, který ale mezitím "přesedlal" z ODS ke Svobodným.

Skandály Miroslava Váni jsou dostatečně známé. Média si jej stejně jako Kasiče podávala opravdu dlouho. Oba muže mimo jiné spojuje aféra s uplácením reportérů televize Prima, v níž byl Kasič pravomocně odsouzen k peněžitému trestu a Váňa vyslýchán před soudem jako svědek kvůli podezřelým smskám, které si posílal s dalším obviněným v této aféře, Svatoplukem Kodetem, jenž byl zajištěn v policejní cele. Kňava s Tichým zase prosluli svými výlety na Floridu nebo tryskáčem do Madridu na fotbalový zápas v roce 2009, které jim platila firma Remoex, jež byla napojena svými zakázkami přímo na radnici. O rok později to pardubičtí voliči oběma komunálním politikům spočítali a v hlasování propadli. Jaroslav Kňava se sice snažil dost nešťastným způsobem mediálnímu tlaku bránit, Tichý ale vytrvale mlčel a dnes, s odstupem času, to hodnotí jako mediální lynč. A to i přesto, že mezi spolucestujícími do Madridu byli zástupci počítačové firmy Xanadu z Českých Budějovic, která obdržela od města zakázku v hodnotě 10 milionů korun, anebo společnosti AZ Stavební Heřmanův Městec, která později zvítězila ve výběrovém řízení na zakázku za téměř čtyři miliony korun. Nebylo přitom žádným tajemstvím, že měli Kňava s Tichým na chod pardubického magistrátu, který zakázky přiděloval, velký vliv.

Chrudim/Pardubice - Polemika kolem financování nákladného postgraduálního studia MBA politikům z krajského rozpočtu neustává. Ukazuje se totiž nyní, že je Pardubický kraj v České republice patrně jediný, kdo investuje statisíce korun z veřejných prostředků do rozšíření počtu titulů u volených politiků, jako se tomu stalo v případě současného prvního náměstka hejtmana Romana Línka (KDU-ČSL) a bývalého hejtmana Ivo Tomana (ODS).

Ostatní krajské úřady dávají totiž zpravidla od takové praxe ruce pryč. Například Kraj Vysočina tvrdí, že nelze vynakládat veřejné peníze do pořízení titulů MBA nebo MPA, neboť to odporuje nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správ, jelikož studia zakončená oběma uvedenými tituly nejsou kvalifikačním předpokladem stanoveným v právním předpise vlády. Alespoň se tak pro MfDnes vyjádřila tisková mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Odmítavě se k financování studia zakončeného tituly MBA a MPA staví také Olomoucký kraj či Středočeský kraj. Tam si musí zájemci o tato studia hradit vše z vlastní kapsy. Jedinou výjimku udělal v minulosti Královéhradecký kraj, který finančně podpořil uvedené studium u dvou svých úředníků, nikoli volených politiků, avšak s opakováním této praxe už dál nepočítá.

Obdobně odmítavě se k této problematice v minulosti postavila i chrudimská radnice v případě studia MBA bývalého místostarosty a nynějšího městského zastupitele Romana Málka (Koalice pro Chrudim). Ten si musel podle vlastního vyjádření celé postgraduální studium zaplatit sám. "Považuji to za přirozené," říká Málek, přestože musel sáhnout hluboko do peněženky. Zaplatil prý dohromady za uvedené studium 400 tisíc korun. "Byl jsem tam jedním z mála, kdo to platil ze svého. Samozřejmě mi na škole radili, že si to mám na radnici zařídit," dodává Roman Málek. Například za školné jeho stranického kolegy Línka zaplatil Pardubický kraj 176 tisíc korun a za Ivo Tomana, polovinu všech nákladů, celkem ale 86 tisíc korun.

Chrudim - Opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) přišel na schůzi městského zastupitelstva s návrhem, aby občané města měli možnost volit namísto současných sedmadvaceti zastupitelů už jen patnáct svých zástupců, a odůvodnil to roční úsporou ve výši 310 tisíc korun, kterou vypočítal.

Málek však nenašel pro svůj návrh takřka žádnou podporu. Důvodů bylo hned několik. Jako první mu podle očekávání oponoval jeho názorový odpůrce, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který uvedl, že počet volených sedmadvaceti městských zastupitelů odpovídá velikosti a významu města. Zároveň dodal, že kdyby došlo k tak razantnímu snížení počtu volených zástupců, jak navrhuje Málek, ocitla by se Chrudim rázem na úrovni Zaječic, které mají také patnáct zastupitelů. První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) zase okomentoval Málkův pokus tím, že mu ve skutečnosti nejde o úspory v městské kase, ale že se snaží zvýšit vliv jím vedené Koalice pro Chrudim v chrudimském zastupitelstvu a jeho případných spojenců, jakými jsou dnes někteří nezávislí zastupitelé zvolení původně za Věci veřejné a nyní jsou v hnutí ANO, dále TOP 09 a Strana svobodných občanů, čímž by mohl snížit šance tradičních stran na úspěch v komunálních volbách.

Pardubice - Bývalý dlouholetý poslanec a krajský šéf sociální demokracie Miroslav Váňa se pokusí vrátit do politiky. Ohlásil totiž překvapivě, že se bude na podzim ucházet v komunálních volbách o křeslo starosty pardubické Dubiny, kde žije. Dalším na kandidátce má být bývalý starosta Dubiny Ján Kasič, který musel v roce 2010 na tuto funkci rezignovat poté, co jej soud pravomocně odsoudil za korupci. 

Oba muže spojuje přinejmenším kontroverzní minulost a dlouholetá známost. Váňa totiž ustál v minulosti hned několik skandálů. Nejprve se pod ním zatřáslo křeslo ve spojitosti s tajnou nahrávkou, kterou pořídil a předal později policii pro podezření z braní úplatků pardubický podnikatel Libor Joska. Zejména Váňovy výroky, že "musí držet hejtmana Radko Martínka za koule, aby jeho náměstek (Jan Tichý) netlačil ceny veřejných zakázek dolů a nechlubil se úsporami", se staly pověstné. Spolustraníci jej následně několikrát vyzvali, aby rezignoval na všechny své funkce ve straně, ale nakonec dosáhli jen toho, že se nestal lídrem kandidátky ČSSD v posledních parlamentních volbách v Pardubickém kraji a musel dočasně opustit post krajského šéfa, kam se ale k překvapení všech nechal opět zvolit, když si v zákulisí vyjednal podporu většiny regionů v kraji.

Váňu však spojuje jeden ze skandálů také s exstarostou Dubiny Jánem Kasičem, který se spolustraníkem a dřívějším šéfredaktorem Týdeníku Pernštejn Svatoplukem Kodetem, jenž byl rovněž blízkým přítelem Miroslava Váni, uplácel novináře TV Prima. Kasič s Kodetem jim dali 60 tisíc za to, že neodvysílají reportáž o kontroverzní Kasičově minulosti v řadách SNB a při předávání těchto peněz je za dohledu televizních kamer zatkla policie. Když byli oba umístěni v cele předběžného zadržení, Kodet si s Váňou několikrát telefonoval, kvůli čemuž byl tehdejší poslanec Váňa předvolán k soudu jako svědek, aby o tom podal vysvětlení. Vina mu sice v souvislosti s uplácením novinářů žádná prokázána nebyla, avšak uřízl si ve veřejném slyšení pořádnou ostudu, když soudkyně označila jeho výpověď za nevěrohodnou. Zejména obsah Váňových smsek vzbuzoval minimálně podezření, že je do věci zapleten. "Sváťo, pomoz mi prosím. Jsi moje záchrana. Nesmí tam o mně být ani slůvko. Nezůstaneme nevyrovnáni. Pa, Mirek," psal tehdy Váňa Kodetovi do policejní cely.

Nyní je podle všeho už dávno všechno zapomenuto. Váňa je znovu krajským šéfem ČSSD a Kasič, přestože byl pravomocně odsouzen k pokutě 108 tisíc korun a byl vyloučen ze strany, se nedávno do sociální demokracie v tichosti vrátil. "Z hlediska zákona je naprosto čistý, protože pokutu řádně zaplatil a my neměli důvod jej nevzít zpátky," tvrdí na adresu Kasiče současný náměstek pardubické primátorky Jindřich Tauber. "Pan Kasič musí být připraven na to, že se tato věc v kampani objeví. Věřím ale, že to ustojí. Lidé, co ho znají, mu totiž důvěřují," hodnotí jeho šance Miroslav Váňa. On sám ale zatím neví, jak před voliči obstojí a přirovnává komunální volby k lakmusovému papírku, který mu prozradí, jak ho lidé doma na Dubině vnímají. "Nechci dělat ramena, ale mám skutečně zájem stát se starostou Dubiny. Kandidovat za nás bude i Honza Kasič, protože jsme dostali důvěru našich kolegů. Teď uvidíme, jak ve volbách dopadneme," uzavírá Miroslav Váňa.