modrý úplněk

Chrudim - Městského zastupitele za ANO 2011 Františka Pilného zaráží před pondělním zasedáním zastupitelstva skutečnost, že se kvůli nízkému výběru daní zastavují ve městě některé investiční akce a už podruhé v krátké době za sebou se přitom radnice chystá investovat miliony korun do místních fotbalových areálů. Právě pondělní schůze zastupitelstva má totiž rozhodnout o přijetí třímilionové státní dotace na rekonstrukci tribuny na bývalém stadionu AFK a současně také o tom, že město kvůli tomu sáhne hluboko do svých finančních rezerv.

"Zatím nevím, co si mám o těchto masivních investicích do zdejšího fotbalového klubu myslet, pokud vezmu v úvahu ještě novou tribunu na stadionu Za Vodojemem, kterou platilo město celou ze svého. Není to totiž tak dávno, kdy pan starosta v médiích ´naříkal´, jak je na tom náš městský rozpočet kvůli nízkému výběru daní špatně a že se kvůli tomu budou muset letos zastavit investice do oprav chodníků a další infrastruktury ve městě, kterou všichni užíváme," namítá městský zastupitel. "V případě fotbalového klubu to ale evidentně takový problém není, proto mi přijde upřednostňování jedné zájmové skupiny na úkor všech občanů minimálně dost podivné," dodává vzápětí.

K dotaci bude třeba přihodit takřka šest milionů

"Rovněž třímilionová dotace od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), o které máme jednat, je žalostně nízká v porovnání s celkovou investicí, kterou se město chystá do rekonstrukce tribuny vložit," poukazuje František Pilný. Jen pro úplnost - město bude muset totiž k získané dotaci přihodit dalších takřka šest milionů, aby se mohlo do akce pustit a dotaci od státu získat. "Ověřoval jsem si proto u MŠMT, kolik peněz bylo možné prostřednictvím dotace na takovou akci obdržet a zjistil jsem, že v případě rekonstrukce či modernizace sportovního areálu ve vlastnictví klubu nebo města a obce to mohlo být až 70 procent z celkové částky, zatímco Chrudim získala pouze 33,9 procenta z celkového objemu této investice," dokladuje Fratišek Pilný svá zjištění.

Pilného zároveň mrzí, že město nezačalo stavět s pomocí dotace také tribunu na hřišti Za Vodojemem. "V případě této tribuny nám někdo z vedení radnice neříkal pravdu, když tvrdil, že na její výstavbu nelze získat žádnou dotaci. U MŠMT jsem si teď ověřil, že Chrudim mohla obdržet na tuto novostavbu až polovinu všech nákladů z celkových 17,5 milionu korun, které radnice na tuto stavbu vynaložila. Podle všeho bylo tedy město v tomto případě poškozeno. Kdyby totiž vedení radnice před posledními komunálními volbami se stavbou této tribuny tolik nespěchalo, nemusela být Chrudim chudší o několik milionů, a to je další věc, o kterou se budu zajímat," tvrdí zastupitel Pilný.

Dojde k vyčerpání víc než poloviny finančních rezerv

František Pilný se nechal před pondělní schůzí zastupitelstva informovat městskými úředníky také o tom, kolik peněz z letošních finančních rezerv spolkne plánovaná rekonstrukce tribuny na bývalém stadionu AFK, protože se bude hlasovat i o rozpočtové změně, za kterou se skrývá právě spotřeba rezervního fondu města. "Tato investice spotřebuje víc než polovinu všech letošních finančních rezerv," upozorňuje městský zastupitel. "Chápu, že je tribuna ve špatném technickém stavu, měli bychom si ale také umět spočítat, zda město něco získá z pronájmu těchto prostor, aby neneslo na svých bedrech jen samé finanční mínusy, a klub MFK Chrudim, který tento areál využívá, zase jen samé plusy. Měli bychom se v této souvislosti ptát, jak moc se klub snaží získávat na svou činnost sponzory, anebo zda se jen spoléhá na pomoc města. Všechny tyto informace by přitom měli mít zastupitelé před hlasováním k dispozici," říká městský zastupitel.

Rekonstrukce tribuny na bývalém "Emiláku" byla městem vysoutěžena za částku 8 854 044 Kč včetně DPH. Tři miliony z této částky by měla nyní pokrýt dotace. Zvednou pro ni tedy zastupitelé hnutí ANO 2011 nakonec ruku? "Nejprve je třeba zmínit, že už z principu naše hnutí vítá, že chce město investovat do údržby svého majetku. Na druhé straně je ale třeba zvážit, zda v tuto chvíli peníze v městské pokladně máme, nebo nemáme, a jestli je tato investice opravdu prioritou, když jsme nuceni další akce kvůli nedostatku financí zastavit. Zastupitelé ANO 2011 se proto nad tímto tématem sejdou na konci tohoto týdne, aby se mezi sebou poradili a dohodli, jak budou během pondělní schůze postupovat," uzavírá František Pilný.

Chrudim - Městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), který přiměl vedení radnice k větší aktivitě při zajištění bezpečnosti obyvatel sídliště Na Šancích po nedávných povodních, si teď chce více "posvítit" také na další často diskutovaný problém, jímž je střecha kostela Nanebevzetí Panny Marie, které se ve městě začalo kvůli dvojí použité střešní krytině přezdívat hanlivě "kočkopes".

Pilný, který je vlastní profesí stavitel, se chce zajímat hlavně o to, zda jsou peníze použité z městské kasy na výměnu střešní krytiny kostela vynaloženy účelně. "Mrzí mě, že se z celé záležitosti stala spíše politika, než uvážlivá investice," poukazuje Pilný na nedávnou schůzi zastupitelstva města, kterou se snažil marně přesvědčit, aby odložila rozhodnutí o poskytnutí půlmilionové dotace katolické farnosti na opravu kostela s tím, že jde o zbytnou investici. Už proto, že v městské pokladně schází miliony a Chrudim zůstala na financování rekonstrukce střechy kostela v podstatě sama. "Výměna střešní krytiny má přijít ještě asi na šest milionů, přičemž stát prostřednictvím ministerstva kultury na ni přestal přispívat úplně a kraj se zúčastňuje této akce finančně už jen symbolicky, takže veškeré břímě zůstává na městu," argumentuje zastupitel. "Obávám se proto, že budeme o dotacích pro kostel jednat znovu a znovu, aniž víme, zda jsou tyto peníze vynaloženy účelně," dodává vzápětí.

"A co mne k tomu vede? Dostáváme se totiž do situace, kdy měníme na střeše kostela obrazně řečeno mercedes s ojetými gumami za novou Škodu Fabii. Co tím chci říct? Že měděná krytina, pokud je správně položena, vydrží celá staletí a je prakticky nezničitelná, zatímco tašky, které tam jsou pokládány, mají maximální životnost 80 let," upřesňuje svoje pochybnosti František Pilný. "Také mne nepřesvědčily argumenty, že jsou tašky šetrnější ke gotickým krovům kostela, protože případné teplo, které měď vytváří, se dá poměrně snadno a levně odvézt izolací, jež se vloží pod plech, který je navíc oproti taškám asi tak desetkrát lehčí. U měděného plechu lze totiž počítat se zátěží čtyři až pět kilogramů na metr čtvereční, zatímco u pálené tašky zhruba 50 kilogramů na metr," vypočítává Pilný. "Proč myslíte, že mají všechny významné chrámy ve větších městech v České republice na střeše měď? Protože je praktičtější, takřka nezničitelná a dotváří od 18. století, kdy se začala měď používat, jejich monumentálnost," tvrdí zastupitel města. "Navíc věže kostela Nanebevzetí Panny Marie z tašek nikdy neuděláte, takže to pořád bude ten ´kočkopes´, o kterém se teď ve městě mluví. A přestože byly tašky na střeše kostela ještě dříve než v 18. století, je nutné rovněž připomenout, že i kostel vypadal tenkrát jinak," podtrhuje městský zastupitel.

"V situaci, kdy má výměnu střešní krytiny na kostele zafinancovat v podstatě celou město, mi přijde taková investice zbytečná. Kostel totiž vyžaduje z mého pohledu jiné nutnější opravy, než je střecha, protože je zabezpečena velmi kvalitním střešním pláštěm. Měnit měď za tašky je z mého pohledu opravdu krok zpátky. I proto bych se chtěl v dohledné době sejít s panem arciděkanem Hebltem, abych si mohl kostel v jeho doprovodu prohlédnout a detailněji se seznámit s plány na jeho rekonstrukci. Může mě pochopitelně odmítnout, přesto si myslím, že by město mělo vidět do věcí, které financuje. Stále mám totiž za to, že zastupitelé posledně rozhodli spíše pod dojmem jednání zastupitele Jaroslava Moučky z KSČM, který upozornil na předchozí chybné využití dotace katolickou farností při opravě kostela, než aby uvážlivě zhodnotili účelnost investice, kterou umožnili z peněz občanů města. Proto podle mne také dotace prošla. Z věcných problémů by se však neměla stávat politika," uzavírá František Pilný.

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přijal hned druhý den ráno po skončení veřejného zasedání městského zastupitelstva jednoho z největších kritiků postupu vedení radnice při řešení protipovodňových opatření v sídlišti Na Šancích, městského zastupitele a profesí stavitele Františka Pilného (ANO 2011). Ten se přitom neúspěšně pokoušel přesvědčit svoje kolegy v zastupitelstvu, aby nasměrovali půlmilionovou dotaci určenou původně na další rekonstrukci střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie raději do příprav zabezpečení ohrožené lokality Na Šancích před dalšími možnými povodněmi. Starosta mu nyní nabídl spolupráci při hledání řešení, jak sídliště do budoucna zabezpečit.

"Byl jsem neprávem osočen z toho, že mě střecha kostela nezajímá, ale to není vůbec žádná pravda. Naopak. Jen si myslím, že jde v tuto chvíli o zbytnou investici. Zvláště ve chvíli, kdy si současné vedení radnice stěžuje na velký propad příjmů z vybraných daní a chystá se škrtat v chystaných investicích, a přitom tu máme akutní potřebu zabezpečit životy, zdraví a majetky občanů žijících v sídlišti Na Šancích," říká na úvod František Pilný. "Minimálně proto by mohla rekonstrukce střechy kostela počkat a peníze by šly vynaložit daleko účelněji," dodává vzápětí.

Žijeme tady a teď, nechme minulost být, apeluje zastupitel
Zastupitel Pilný iniciativu starosty Řezníčka vítá, přesto je dál přesvědčen, že vedení města mohlo a mělo pro bezpečnost lidí Na Šancích udělat daleko více, než doposud vykonalo. "Nemělo se hlavně zarazit hned při prvním problému, ale zcela určitě mělo hledat další cesty a možnosti, jak riziko v této lokalitě minimalizovat, což se za celých devět let od poslední povodně bohužel nestalo. Poznatků o tom mám celou řadu. I proto jsem byl hluboce lidsky zklamán z toho, že se vina svalovala na ty, kteří neměli se zaplavením sídliště Na Šancích vůbec nic společného. To, si myslím, že do politiky v 21. století už dávno nepatří a že je zcela na místě, aby vedení města přiznalo i vlastní podíl viny na současném neutěšeném stavu v této hustě obydlené lokalitě a nerozptylovalo zbytečně pozornost lidí tím, co tu bylo, nebo se mělo stát před sto či padesáti lety. Žijeme tady a teď a nechali jsme se občany zvolit pro to, abychom jim poskytovali určitý servis, který je v případě sídliště Na Šancích, jak se nyní ukázalo, nedostačující," pokračuje městský zastupitel.

První návrh: udělejme ze silnice v Topolské ulici hráz
"A jelikož je třeba hledat řešení namísto svalování viny na někoho jiného, přišel jsem přirozeně na schůzku se starostou připraven a měl pro něho nachystáno několik variant řešení, jak zmírnit Na Šancích možné přívaly vody z okolních polí," tvrdí František Pilný, který už mezitím stihl jednat jak se zástupci samospráv bytových domů postižených povodní, tak i zainteresovaných organizací, které mohou situaci v sídlišti významně ovlivnit. "První můj návrh spočívá ve změně výškové úrovně silnice v Topolské ulici. Jejím navýšením by vznikla přirozená hráz mezi kritizovaným polem a sídlištěm pod ním a voda by tak nemohla téct do silnice. Ke zvážení jsem dal i změnu výškové úrovně silnice Na Šancích, která potřebuje vyspádovat a vyvážit, aby odsud mohla voda volně odtékat. Za současné situace spočívá její vrchol paradoxně uprostřed a nikoli až dole u posledního bytového domu, takže zde při ucpání kanalizace vzniká oblast bez odtoku a voda se pak hrne přepadem rovnou do domů," popisuje situaci na místě zastupitel Pilný. "Na základě tohoto zjištění jsem zpracoval jednoduchou skicu, kterou jsem nyní předal panu starostovi ke zvážení," poukazuje František Pilný.

Protipovodňová stěna, retenční nádrž a zkapacitnění kanalizace v Malecké ulici
Dalším návrhem městského zastupitele je možnost přebudovat přímo v sídlišti současnou betonovou stěnu, která zpevňuje sráz hlíny nad parkovištěm, jež bylo opakovaně zatopeno, ve větší protipovodňovou stěnu. "Vím, že by šlo o další betonový prvek v sídlišti, které je samo plné betonu, avšak taková stěna by se stala dalším účinným prvkem zádržného systému a odvedla by vodu mimo parkoviště a oba nejvíce postižené bytové domy. Navíc by ji bylo možné nechat celou zarůst, například břečťanem, aby nebyla tolik na očích," vysvětluje zastupitel. "Další můj návrh, který není až tak z mojí hlavy, protože vznikl z iniciativy vedení VaKu Chrudim, s nímž jsem mezitím jednal, počítá se vznikem retenční nádrže na pozemku města v místě parkoviště hned za poštou. Pan starosta mi sdělil, že už o tomto návrhu ví a že prý o něm také uvažuje. A nakonec by mohla být ještě více zkapacitněna současná kanalizace v Malecké ulici, která by tak pojala větší množství vody přitékající z polí a odváděla by ji tak z této ohrožené lokality pryč," uvádí k návrhům, které předložil starostovi během ranní schůzky, městský zastupitel.

Bez pevných termínů nemá prý smysl ve snaze dál pokračovat
"Pan starosta mě pozval na půl osmou ráno a naše schůzka trvala asi 45 minut, během které jsem mu nastínil výše uvedené návrhy, jak řešit z mého pohledu možné záplavy v sídlišti Na Šancích. On mi na oplátku nabídl, jestli bych přijal účast v pracovní skupině, která by měla vedení města pomoci s danou situací. Osobně považuji takovou iniciativu za velmi pozitivní záležitost, nesmí ale zůstat jen u snahy a slibů, které zatím od roku 2006 nikam nevedly. Proto, pokud byla nabídka míněna starostou upřímně a budu k této práci přizván, budu trvat na tom, abychom se řídili pevnými termíny a věci se daly konečně do pohybu. Tohle se musí oproti dřívějšku změnit, jinak by ani nemělo smysl v takovém snažení dál pokračovat," uzavírá městský zastupitel František Pilný.

Chrudim - Podle zdejších zastupitelů ANO 2011 Davida Kasala a Františka Pilného vedení města situaci v sídlišti Na Šancích podcenilo a nese na obou víkendových záplavách v této lokalitě svůj podíl viny. "Už proto, že povodně a drobnější lokální záplavy budou obyvatele České republiky trápit stále častěji a je tedy zapotřebí přijímat taková opatření, která by mělá škodám, k jakým nyní došlo v sídlišti Na Šancích, zabránit," říká zastupitel a poslanec David Kasal.

„Je škoda, že město tuto situaci neřešilo hned po první povodni v roce 2006,“ pokračuje Kasal. „Za tu dobu se mohly jistě najít prostředky na realizaci nějakého protipovodňového opatření," dodává vzápětí. „Je nutné hledat účinná řešení a nejsou to jen ta drahá, jako třeba suchý poldr. Možná by stačilo zrekonstruovat stávající kanalizaci v Malecké ulici nebo upravit niveletu silnice. Stačí jen chtít,“ navazuje na svého předchůdce další městský zastupitel ANO 2011 František Pilný. „Bohužel se stále více setkáváme s tím, že vedení města neřeší běžné problémy svých občanů, my to však považujeme za hlavní smysl samosprávy,“ podotýká Pilný.

"Říká se, že neporučíme větru, dešti, ale měli bychom se alespoň poučit z historie a snažit se škodám předcházet, to především. Konkrétně v ulici Na Šancích sice funguje, i když špatně, systém varování pomocí SMS, kdy v sobotu 13. 6. nepřišlo žádné varování a v neděli přišlo až ve 20.37 hodin, kdy už voda dávno kulminovala, ale je to určitě lepší než nic," dokládá Pilný svoje zjištění přímo z místa záplavy, kam se přijel osobně přesvědčit o vzniklé situaci. "Nejlepší ochranou je prevence. Je proto nutné dbát už při zpracování návrhů územních plánů, aby velká voda mohla proudit svými přirozenými koridory a nestavět jí do cesty například zmiňované bytové domy. Ovšem tam, kde už stojí, jako v tomto případě Na Šancích, je nutné hledat jiná ochranná opatření a nevzdávat to hned při prvním nezdaru," míní městský zastupitel, podle kterého bude zapotřebí překontrolovat také v místě stávající kanalizaci, zda v ní v důsledku zanesení nebo špatné údržby nedochází ke zmenšenému průtoku vody.

"Velký dík patří všem složkám Integrovaného záchranného systému, které v lokalitě postižené o víkendu velkou vodou zasahovaly," vzkazuje zastupitel a poslanec Kasal, který je prý připraven se zabývat všemi podněty občanů z postiženého sídliště a přijmout je ve své poslanecké kanceláři na Masarykově náměstí.

Chrudim - Česká pirátská strana nedoporučí svým členům v komisích města, aby podepisovali "Prohlášení mlčenlivosti", které jim předložila k podpisu radnice. Tento dokument totiž zavazuje všechny, kdo působí v městských komisích, že nesmí podávat veřejnosti žádné informace, s nimiž přišli v těchto poradních orgánech vedení města do styku. Nesmí dokonce s těmito informacemi ani dál pracovat a používat je ve svých podkladech.

Piráti to považují za jasné porušení základních principů "otevřené radnice", které většina stran a hnutí před posledními komunálními volbami v Chrudimi deklarovala. "Zejména druhý a třetí odstavec uvedeného prohlášení je z našeho pohledu diskriminující, proto jsme jej nechali podrobit důkladné právní analýze, která nám teď dává za pravdu," konstatuje lídr chrudimských Pirátů Jiří Stuna. "Předložené prohlášení o mlčenlivosti jde zcela zjevně nad rámec toho, co na poli ochrany (zveřejňování informací) stanoví příslušné právní předpisy. Problematické jsou zejména odstavce dva a tři, které jsou koncipovány příliš široce a stanoví povinnost mlčenlivosti na veškeré informace, s nimiž přijde člen komise do styku," uvádí pražský advokát Filip Hajný, u něhož si chrudimští Piráti právní rozbor před několika dny zadali. Advokát Hajný doporučuje proto nyní na základě svého zjištění sporné prohlášení nepodepisovat a Piráti se jej teď hodlají každopádně uposlechnout, aby se zbytečně nevystavovali případným sankcím ze strany města.

"Už dopředu ale deklarujeme, že tím nemíníme porušovat ochranu osobních údajů, nechceme se však upsat k něčemu, prostřednictvím čehož nám může být zakazováno cokoliv," říká rezolutně Jiří Stuna. "Tak trochu je mi zároveň smutno z toho, že to lidé z ostatních stran a hnutí podepisovali jako ovečky a nechali si vnutit vůli někoho jiného, aniž by domysleli důsledky svého konání," dodává lídr České pirátské strany. "Vyčkáme teď, jak se k tomu postaví vedení města, které nás může potrestat maximálně tím, že nás vyloučí z práce v městských komisích. I na tuto alternativu jsme připraveni. Znovu ale zdůrazňujeme, že chceme pro město pracovat, avšak za zcela standardních podmínek a nikoli jako něčí vazalové. Členové komisí, kteří budou mít v úmyslu zveřejnit určité informace z jednání komise, popřípadě je zpřístupnit třetím osobám, musí totiž vzít pokaždé v úvahu, zda tím neporuší některý ze zákonů. To platí bez ohledu na to, zda daný člen komise podepsal předložené prohlášení či nikoliv," uzavírá Jiří Stuna.

Chrudim - Zdejší radniční opozice se chystá vymezit proti rozhodnutí vedení města připomenout si 70. výročí od konce druhé světové války netradičně už 7. května. "Nechceme přepisovat dějiny," říká v reakci na to František Pilný (ANO 2011) a dává za pravdu iniciátorovi protestu Josefu Kálesovi mladšímu ze Strany svobodných občanů, který je městským zastupitelem a politologem.

"Dělá to na nás dojem, že si chce město odbýt pietní akt během pracovní doby a nikoli v době státního svátku a volna, které je k tomu určeno," pokračuje zastupitel Pilný, který obdržel oficiální pozvání radnice k účasti na pietním aktu 7. května. Obdobně to chápe i lídr České pirátské strany v Chrudimi Jiří Stuna, který se přijde poklonit památce obětí druhé světové války až v den státního svátku. "Delegace Pirátů tím zároveň vyjádří nesouhlas s konáním pietního aktu v den, který nedává z pohledu dějin žádný smysl," doplňuje Jiří Stuna svoje kolegy z hnutí ANO 2011. Vedle Pirátů tak nepřijdou na pietní akt pořádaný městem 7. května ani Svobodní a o této možnosti se vyjednává také se zástupci TOP 09. Babišovci přitom ponechali svobodné rozhodnutí na svých členech. "Určitě nebudeme nikomu přikazovat, aby se zúčastnil ´truc podniku´ na úkor oficiální oslavy a naopak. Každý má u nás právo svobodné volby, přestože vnímám, že je datum 7. 5. neúctou k datu 8. května," říká František Pilný. Je tedy možné, že například takový zastupitel ANO 2011 a milovník všech možných srocení Richard Herbst přijde na obě akce zároveň a nikdo z hnutí mu to nebude mít za zlé.

A co na to město? To už mezitím rozeslalo všem zastupitelům pozvánku k účasti na pietním aktu s vysvětlením, proč se koná právě 7. května. "Bavili jsme se o tomto datumu v průběhu roku s mnoha erudovanými lidmi, kteří neměli nic proti konání pietního aktu o den dříve, než-li doposud bylo zvykem. Nebudeme ani první ani jediní, kteří to takto budou slavit," napsala zastupitelům úřednice Blanka Pavlišová s poukazem na to, že se tak děje například v Praze, Brně nebo Plzni, a vzápětí dodává: "Je tady i fakt, že poslední dobou se pietních aktů zúčastňovali titéž lidé, tj. představitelé politických stran, pár pamětníků a toť bylo vše. Proto jsme chtěli dát možnost i jiným, mladším ročníkům, aby si měly možnost připomenout a hlavně uvědomit, že mají to štěstí žít v míru. A proto jsme oslovili i školy, aby se tentokrát zúčastnily a doufáme, že naše pozvání přijmou."

Piráti však mají i přes toto vysvětlení ještě jeden důvod k neúčasti na oficiálním pietním aktu. "Sledujeme totiž už nějaký čas, že jsou obdobné akce zneužívány k sebepropagaci úzkého okruhu lidí ve vedení města v městských médiích a přitom nechceme dělat nikomu stafáž," naráží Stuna například na nedávný pietní akt u sochy T. G. Masaryka, z něhož přinesl tiskový odbor města pouze výstupy s fotografiemi starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) a neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS), zatímco ostatní zúčastněné politiky a hosty ve svých zprávách zcela pominul.

Chrudim - Pohár trpělivosti s výroky „chrudimského“ senátora Jana Veleby (Nez.) podle všeho přetekl. Jsou to totiž právě senátorovy výroky o putinovském Rusku, které přiměly několik místních studentů, aby na pátek 17. dubna svolali poklidnou demonstraci. Ta se uskuteční v 17 hodin před budovou Ministerstva zemědělství ČR v Poděbradově ulici.

Právě zde má bývalý šéf Agrární komory svou senátorskou kancelář. „Chceme dát najevo nesouhlas s jeho kroky a chováním coby reprezentanta chrudimského obvodu. Nechceme osobu pana Veleby urážet, ale upozornit na jeho konkrétní činy, které považujeme za nepřípustné. Od případných projevů vulgarit se plně distancujeme,“ tvrdí jedním hlasem Jaroslav Svoboda, Jakub Losenický a Tereza Novotná.

Co tedy studentům na Janu Velebovi vadí? „Protestujeme zejména proti manipulacím a chybným závěrům, kterých se senátor Veleba dopouští v souvislosti s událostmi na Ukrajině, a proti jeho vytrvalým útokům na zpravodajství veřejnoprávní České televize. Senátorovo vystupování v těchto oblastech vnímáme jako snahu zpochybnit nejen demokratické principy, na kterých je naše společnost vystavěna, ale i prozápadní směřování naší republiky. Takovému zpochybňování je třeba se rozhodně postavit,“ popisuje výtky k senátorovu jednání Jaroslav Svoboda.

A pokračuje. „Chrudimský senátor Jan Veleba se fatálně mýlí, když ruskou agresi na východní Ukrajině nazývá občanskou válkou. Nespočet analýz a dokonce i veřejná prohlášení představitelů ruských státních institucí a separatistů jasně ukazují, že se jedná o vojenskou agresi Ruska na ukrajinském území. Veleba navíc trestuhodně opomíjí odpovědnost Ruska nejen za životy tisíců padlých vojáků a civilistů v rámci této agrese, ale i za celkový hospodářský úpadek země, pro níž je Donbas významnou hospodářskou oblastí,“ vysvětluje Svoboda důvody, proč svolal se svými přáteli na pátek demonstraci. Ta má na svých facebookových stránkách prozatím dvacítku účastníků. Pozvané jsou hned dvě stovky.

Jeho kolega Jakub Losenický upozorňuje, že o akci byl informován i sám Veleba. „O našem pátečním shromáždění jsme v neděli dali vědět i senátoru Velebovi a nabídli jsme mu prostor ke krátkému projevu. Od něj je to zatím bez odezvy. Zato jsme dnes dostali od Městského úřadu v Chrudimi potvrzení o přijetí našeho oznámení, takže ani z úředního hlediska naší akci nic nebrání,“ ujišťuje o korektnosti pořadatelů Losenický.
Studenti kupodivu nechtějí, aby Jan Veleba na svůj mandát rezignoval, ale poněkud se krotil v proruské rétorice, která se jim zdá nepatřičná. „Vyzýváme proto Jana Velebu, aby se při výkonu svého senátorského mandátu nedopouštěl manipulace s informacemi. Vyzýváme ho, aby se zdržel komentářů stran ruské agrese, není-li schopen dívat se na věc objektivně. Vyzýváme ho také k tomu, aby zanechal svých snah ovlivňovat Českou televizi s úmyslem paralyzovat její zpravodajství,“ uzavírá své prohlášení trojice studentů, kteří nesouhlasí s postoji chrudimského senátora Jana Veleby.

Chrudim - Zdejší Česká pirátská strana obdržela přesně do týdne odpověď města na dotazy, které vznesla k areálu firmy Penta v Píšťovech. Místní Piráti se mimo jiné zajímali na základě podnětu občanů v souvislosti s loňskou havárií v této firmě a následným únikem jedovatého mraku o zabezpečení tohoto objektu. Chtěli také vědět, zda tato společnost skladuje v blízkosti města radioaktivní materiál. Tuto skutečnost teď radnice nepřímo potvrdila.

Vyplývá to z vyjádření vedoucího oddělení krizového řízení MěÚ Chrudim Marka Kozáka, který odpověď pro Piráty vypracoval. Kozák totiž ve své zprávě uvedl, že v areálu Penty v Píšťovech provedl loni 12. prosince kontrolu Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který konstatoval, že tu neshledal žádné porušení zákona v souvislosti s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. "Jsem rád, že město reagovalo takhle rychle. Alespoň víme, že je v Pentě uloženo zatím nespecifikované množství radioaktivního materiálu, což by mohlo občany zajímat," říká šéf chrudimských Pirátů Jiří Stuna. "Nyní budeme chtět vědět, zda jde o plutonium, o kterém se spekuluje," dodává vzápětí.

"Docela mě překvapilo, že krizový plán města s těmito riziky nepočítá. Z obdržené zprávy to totiž nevyplývá. Pouze se odkazuje na havarijní plán Pardubického kraje, který stanovil ochrannou zónu kolem skladových a výrobních budov Penty v okruhu sto metrů. Z mého předchozího působení v krizovém týmu jiného města přitom vím, že by město mělo mít pro takový případ zpracován vlastní krizový plán a mělo by z něho vycházet. Přijde mi to minimálně zarážející," pokračuje Jiří Stuna. Marek Kozák se podle něj jen odkazuje z větší části svého dopisu na kontrolní orgány Krajského úřadu Pardubického kraje, které Pentu v Píšťovech po uvedené havárii opakovaně kontrolovaly. "Je mi proto jasné, že nemohl být konkrétní. Pardubický kraj je místně příslušný, a proto vyčkáme i na jeho zprávu. Na závěr se poradíme s odborníky a našimi právníky a po poradě s nimi budeme v této věci dál postupovat," konstatuje lídr Pirátů Stuna.

Podle něj je totiž důležité, aby se už neopakovala situace z loňska, kdy zajištění havárie v Pentě provázely organizační zmatky a především neinformovanost místního obyvatelstva, které se o opakovaném úniku jedovatého mraku do ulic města dozvědělo až po několika hodinách večer. Piráti se rovněž zajímají o možný dopad uskladněných nebezpečných látek na životních prostředí v Chrudimi a okolí a chtějí mít zároveň jistotu, že jsou občané města dostatečně chráněni před případným rizikem, které je spojeno s manipulací vysoce jedovatých a radioaktivních látek v těsné blízkosti Chrudimě a Slatiňan.