park Medlešice

Chrudim – V pondělí byl na zastupitelstvu napoprvé schválen návrh rozpočtu města Chrudim na rok 2022 s příjmovou i výdajovou části ve výši 627,3 milionu korun. Kvůli rozpočtovému provizoriu, neboli „nouzovému stavu ve státním rozpočtu“, však nebude pravděpodobně až do konce března nic jisté. Vzhledem k tomu, že v jeho průběhu není nejen možné vypisovat nové dotační tituly, ale i schvalovat tarifní tabulky a zvyšovat platy, myslelo se na vše. Personální audit neproběhne a ušetřené peníze půjdou na platy nových úředníků. Vedoucí finančního odboru se vyjádřila, že bude finanční rezervy bránit i vlastním tělem.

Slovo, které vedoucí finančního odboru Hana Vránová několikrát během svého podrobného vyjádření k rozpočtu města na rok 2022 zopakovala, byl zodpovědný přístup. „Razantní růst rozpočtu pro rok 2022 proti předchozímu období dělá přes dvacet procent, je to téměř 100 milionů korun,“ uvedla. „Znamená to pro nás velký nápor, abychom to finančně zajistili, a vyžaduje to finanční zodpovědnost všech, kteří o penězích rozhodují."

Do doby schválení státního rozpočtu by neměly být zahajovány žádné investiční akce a závazky, ze kterých by plynulo ohrožení nepřijatými dotacemi. „Zhruba do konce března nebudeme znát naši výši příspěvku na výkon státní správy pro rok 2022,“ objasnila Hana Vránová. Finanční odbor se proto chystá vydat vnitřní pokyn k limitování výdajů.  „Dneska děláme nějaké propočty, úvahy, ale reálná situace může být potom ještě horší a budeme muset počítat s tím, že může dojít v průběhu roku k úpravám,“ uvedla také. „Pro případ nějaké havárie zajištěni jsme, ale jinak, na nějaké navyšování, nové akce, opravdu město mít nebude." Město Chrudim také zapojuje do svých finančních rezerv o 17 milionů více a vedoucí finančního odboru Hana Vránová byla vzhledem k současné hospodářské situaci opravdu nekompromisní, když dodala: „Otevřeně říkám, že budu dělat maximum pro to, abych zabránila plýtváním s finančními rezervami, a že je budu bránit vlastním tělem!“

Ušetřené peníze z auditu vydají na platy úředníků

Finanční výbor zastupitelstva s rozpočtem 627,3 milionů korun v příjmové i výdajové části souhlasil. Odbor správy majetku se posiluje předběžně o zhruba 43 procent a investice dokonce o 60. Zastupitelstvo si také odhlasovalo, že personální audit zatím neproběhne. Z této položky na jeho uskutečnění v částce 1,2 milionu korun se ponechalo 50 tisíc na zadávací řízení k personálnímu auditu a externí firma zpracuje podmínky, jak by měl audit vypadat. A zbytek, milion sto padesát tisíc, poputuje na platy nových úředníků, protože ti stávající prý už na vše v současné době nestačí. Posílit potřebuje odbor životního prostředí, odbor dopravy, odbor školství i odbor správy majetku.

Chrudim – Tímto způsobem by se měly financovat takové projekty, které by bez prostředků z Evropské unie nebylo jinak možné zrealizovat. Které to podle mínění chrudimských radních jsou? O tomto materiálu bude v prosinci ještě diskutovat zastupitelstvo, ale starosta František Pilný (ANO 2011) už dopředu prozradil, o kterých šest dlouhodobých projektů se jedná. Jaké projektové záměry by město Chrudim chtělo financovat z prostředků ITI (integrovaná územní investice) Hradecko-pardubické aglomerace? 

„Řídící výbor ITI po nás chce, abychom schválili, o jaké projekty se budeme ucházet. Zařadili jsme šest projektů,“ vysvětloval na tiskové konferenci starosta František Pilný (ANO 2011), který sám do řídícího výboru patří. „Očekávám celkem velkou diskusi na zastupitelstvu, osobně mám taky výhrady k projektu ITI, tak uvidíme, kam se to pohne,“ uvedl.

Za největší investici ze šesti předkládaných projektů k diskusi na prosincovém jednání zastupitelstva označil separační dvůr, pro který už je zpracována veškerá projektová dokumentace. K dalším takovým patří vybudování odborných učeben v ZŠ Husova. K výstavbě knihovny v Topolské ulici stejně jako pro protipovodňové opatření ve Stromovce se na projektovou dokumentaci teprve čeká. To na regeneraci Michalského parku už je  projekt historicky hotový a k tomu by starosta rád přiřadil i některé další zelené plochy v Chrudimi. Posledním zvažovaným projektem financovaným z dotaci ITI je rekonstrukce ubytovny v Tovární ulici, včetně její přístavby a nástavby, kde teprve probíhá výběr projektanta.

Pardubický kraj – Už na posledním jednání krajského zastupitelstva se radní Pardubického kraje Miroslav Krčil vyjádřil o podpoře venkovských prodejen v obcích do tisíce obyvatel. Nyní o tom informovalo i tiskové oddělení Pardubického kraje. Pro rok 2022 se bude finanční podpora kromě dotací z kraje rozdávat z programu Obchůdek 21+ ministerstva průmyslu a obchodu. To vyčlenilo tři miliony korun pro každý kraj a jak se ukazuje, jedná se při počtu žadatelů o zhruba 50 tisíc na každou prodejnu.

O inovaci návrhu programu obnovy venkova se zmínil radní Miroslav Krčil už na jednání krajského zastupitelstva 21. září 2021, nejen ve vztahu k místním akčním skupinám. „Navrhujeme propojit podporu krajského dotačního titulu venkovských prodejen s podporou regionálních potravin, navrhujeme zapojit se do dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu Obchůdek 21+ a zároveň v rámci programu obnovy venkova navrhujeme zřídit nový dotační titul na pořízení komunálních traktorů pro úpravu obecních veřejných prostranství.“

Krajský dotační  program se nakonec zaměřuje na obce do 500 obyvatel a ten ministerský do tisíce. „Celkově jsme od 22. října do 3. listopadu obdrželi na rok 2021 šedesát žádostí s finančním požadavkem zhruba 5,9 milionu korun. Třímilionovou alokaci jsme se rozhodli rozdělit rovnoměrně mezi všechny oprávněné žadatele. Maximální výše dotace v jednotlivém případě tedy bude činit nejvýše 50 095 korun na prodejnu,“ doplnil radní Miroslav Krčil.

Chrudim – Jedním z jedenácti bodů, které včera projednávala Rada města, byl návrh rozpočtu na rok 2022. Město si také vzalo 50 milionový úvěr na akci kanalizace Medlešice od ČSOB, který bude pět let splácet. Nejvyšší navýšení při přípravě rozpočtu zaznamenal odbor investic, o kterém starosta František Pilný řekl, že je dlouhodobě poddimenzovaný.

„Cílem naší koalice právě bylo investice posílit a to se nám povedlo o šedesát procent,“ uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci). Přilepšil si i odbor správy majetku, který „úspěšně prodával pozemky v průmyslové zóně západ,“ jak dodal. Rozpočet se totiž u investic zvýšil ze 100 milionů na 160 i díky získaným dotacím.

„Máme v koaliční smlouvě, že město Chrudim nebude zadlužené víc na začátku našeho funkčního období než na jeho konci. Máme to spočítané tak, že to tak je. Za ty čtyři roky, co máme na příjmech, máme i na výdajích," uvedl na tiskové konferenci starosta František Pilný (Ano 2011). Celkové navrhované příjmy ke schválení 13. prosince na zastupitelstvu přitom činí 491 304 Kč a výdaje 627 325,6 Kč. Starosta ale ujistil, že úvěrem na kanalizaci se „celková zadluženost města ani nezvýší, ani nesníží." 

Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) vyjmenoval všechny největší planované investice roku 2022, mezi které patří kromě kanalizace v Medlešicích třeba přístavba hasičárny v Markovicích, knihovna v Topolské, protipovodňový varovný systém Na Šancích, nebo lávka v Moravské ulici a parkoviště v ulici Dr. Milady Horákové. Starosta František Pilný ale zároveň dodal, že pokud nastane rozpočtové provizorium, některé investice budou muset jít stranou.

„Tento rozpočet se vůbec nerodil lehce, protože třeba já si právě myslím, že kapitola investic je dlouhodobě v Chrudimi poddimenzovaná. Že městský majetek je potřeba více zejména opravovat, a samozřejmě v některých směrech i budovat,“ snažil se starosta vysvětlit, proč tomu tak doposud na mnoha místech v Chrudimi není.

Chrudim - Všichni máme jistě ještě v živé paměti opakující se pohled na některé muže v černých uniformách, jak zaklekávají na neposlušné spoluobčany, kteří si chtěli dopřát venku trochu čerstvého vzduchu místo roušky na obličeji. Naštěstí se to nedělo v Chrudimi. Ale kolik za službu navíc státu strážníci dostanou? Město čerpá dotace z ministerstva vnitra. A ty z ministerstva financí si uloží. Na jednorázovou odměnu si v přepočtu příjde 19 městských strážníků, kteří se nějak zapojili v boji proti covid-19.

„Schválené rozpočtové opatření číslo 14 navyšuje rozpočet o 2 miliony 538 tisíc. Na celkových 622 milionů 318 tisíc,“ upřesnil místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci), s jakými penězi město zachází. V příjmové části rozpočtu se hodně zapojují dotace, mimojiné i dotace od ministerstva vnitra na ohodnocení strážníků v souvislosti s pandemií covid-19 nebo dotace od ministerstva financí, opět jako kompenzace v době "pandemie."

Starosta František Pilný (ANO 2011) jako vždy doplnil drobné zajímavosti. „Dotace z ministerstva vnitra ve výši 95 tisíc na ohodnocení strážníků v souvislosti s covid-19. Ministerstvo vnitra vypsalo dotační titul. Pokud město dá svým strážníkům odměnu za pandemii covid, tak oni ji doplatí, město Chrudim dá tu druhou polovinu a strážníci budou mít tuto odměnu," snažil se vysvětlit starosta. Ministerstvo poskytuje na každého strážníka 5 000 korun. Minimálně má každý strážník dostat odměnu 10 tisíc korun. Tento minimální rozdíl město doplatí.

Druhá dotace kompenzuje "dopady covid-19" od ministerstva financí. „Máme 222 tisíc korun a jsem velmi rád, že to dáváme do rezerv na covid, protože asi všichni tušíme, že nevíme, co nás čeká, takže jsem rád, že takovouto rezervu se státní pomocí tvoříme,“ uvedl starosta.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) se dohodl s Romanem Línkem (KDU-ČSL) na možném řešení termínu opravy fasády Regionálního muzea v Chrudimi i způsobu jejího financování. Tento čtvrtek přijede do Chrudimi i hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Pardubický kraj v den jednání Rady města Chrudim zveřejnil, že už se snad blýská na lepší časy. Roman Línek totiž nakonec dosáhl toho, že se město na opravě fasády bude podílet. Z rozpočtu kraje se na opravu vyčlení 3,2 milionu korun. „Rada města doporučila zastupitelstvu, aby dotaci na opravu fasády město poskytlo a souhlasila s prodloužením povolení ochranného podchodného lešení. Na to hnusné lešení, které stojí kolem muzea,“ vyjádřil se starosta František Pilný (ANO 2011).

Jak dodal, „aby se budova ukázala v plné kráse,“ lešení by mělo zmizet do 30. června 2022, než začne Loutkářská Chrudim. Žádná změna vlastnických práv se prozatím neprojednávala, ikdyž: „Je stále otevřené, jak to bude, a jsem sám zvědav na čtvrteční jednání s panem hejtmanem,“ uvedl starosta.

Pardubický kraj – Třetí dávka očkování se blíží. Obyčejní lidé svoji dovolenou kvůli covidovým příznakům po očkování čerpat nechtějí, ale když je jim špatně, nic jiného jim nezbývá. Zaměstnavatel jim jinak ušlou mzdu nenahradí. Dva dny volna navíc pro 400 tisíc státních zaměstnanců, kteří se nechají z vlastní vůle sami kompletně naočkovat. Hejtman Martin Netolický (3PK) to nazval populismem před volbami. Tento krok doporučil premiér Andrej Babiš (ANO 2011) hejtmanům v republice už na konci července. Na zářijovém jednání krajského zastupitelstva zajímalo starostu Františka Pilného (ANO 2011), zda se krajský úřad ke vstřícnému kroku pro ty, co očkování dobrovolně podstoupí, připojí stejně jako Chrudim. Jediným krajem, který se zapojil kompletně, je Moravskoslezský. Z Pardubického kraje se zapojily ještě Svitavy.

Když jde člověk darovat krev, má ze zákona nárok na den volna. Podniká totiž něco pro dobro společnosti. Stejně se dá chápat i rozhodnutí nechat se naočkovat, ať už se o smyslu očkování říká cokoliv. Lidem bývá po očkování často špatně, mají teplotu a sami si raději berou dopředu den nebo dva dovolené, a plánují očkování tak, aby po něm nenásledoval pracovní den.  „Vzala jsem si preventivně volno, aby se můj stav po očkování kdyžtak nezhoršil. Určitě bych placené volno využila. Bylo mi špatně, cítila jsem se unavená a dvanáctihodinovou službu bych nezvládla. Celkově jsem si musela vzít tři dny dovolené. A takových kolegyň nás bylo víc," vyjádřila se pro Chrudimské noviny například jedna z pracovnic v sociálních službách, která nechtěla být jmenována. 

„Vláda vyhlásila, že kdo je očkován, má nárok na dva dny volna navíc. My jsme to zavedli i na Městském úřadě v Chrudimi, vím, že krajský úřad k tomuto řešení nepřistoupil, tak bych se zeptal, jestli uvažujete, že přistoupíte k tomuto řešení i na krajském úřadě, případně, proč ne. A to je za mě všechno, děkuji,“ ukončil svůj dotaz na jednání krajského zastupitelstva ve vší slušnosti starosta František Pilný (ANO 2011).

Ředitel Folprecht chce dohnat časové výpadky

Na krajském zastupitelstvu se ale nesetkal s pochopením, natož s chováním, které by se na jednání přenášeném online veřejnosti dalo očekávat. Od Michala Kortyše (ODS) se dočkal chvatné odpovědi: „Ne!“ a v místnosti následoval smích s dalším vysvětlením: „Pardon, pan ředitel Folprecht,“ který přitakal: „Děkuju za slovo a potvrzuji to jedno slovo, které vyřkl pan náměstek Kortyš,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Pardubického kraje, Jaroslav Folprecht. Náměstek pro dopravu v uvolněné atmosféře dodal: „Ještě prej proč?“ A ředitel krajského úřadu vysvětlil: „Proč, no tak protože se domníváme, že jsme jaksi v minulosti těch časových výpadků měli hodně a že je potřeba prostě napnout síly a dohonit je.“

Hejtman Netolický považuje krok za populismus

„Tak jako v minulosti jsme už avizovali, nebudeme naskakovat na každé populistické návrhy. Jednalo se pouze o státní zaměstnance. Nám to bylo pouze doporučeno jako hejtmanům, my jsme to na radě Asociace krajů projednávali a skutečně to nepovažujeme za motivační,“ připojil se do debaty hejtman Martin Netolický (3PK). „Prostě nebudeme na to naskakovat, protože to není férové a vyvoláváme pouze nějaká očekávání a jsou zbytečně trapná. Prostě není to motivační," trval na svém hejtman. „Ukázalo se to už na ledasčem. Je dobré si to říct prostě na rovinu. Od nás doporučení směrem ke školám, sociálním ústavům a všem dalším prostě nešlo a na krajském úřadu jsme se prostě tak dohodli. Je to fér.“

Podle náměstkyně Matouškové přišel krok pozdě

„Já jenom doplním, že vláda se k této nabídce uchýlila až ve chvíli, kdy my už jsme měli v našem Pardubickém kraji oočkováno v našem krajském úřadě a v sociálních službách většinu pracovníků. Pokud tam má vznikat nějaký motivační prvek, tak musí být učiněn před tím, nikoliv potom,“ ozvala se náměstkyně pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN). „Takže si myslím, že i v té době dodatečně někomu dávat dva dny volna, když mají být použity v případě, že by člověku nebylo nejlépe a mají být motivační, tak v tuto chvíli tu motivaci naprosto ztrácí.“