park Medlešice

Chrudim – V úterý dopoledne se koná jednání o zajištění podpisu jednoho z vlastníků pozemků v průmyslové zóně západ. Buď věc dopadne tak, že zajištění podpisu proběhne zprostředkovaně, nebo bude muset některý zástupce města odcestovat do severního Holywoodu.

„Na cestu do L. A. vyčleňujeme 80 tisíc korun,“ uvedl na tiskové konferenci starosta města František Pilný (ANO 2011) s tím, že je pár zastupitelů, kteří dopředu takovou cestu odmítli. Vzhledem k časovému posunu proběhne telefonický hovor starosty do Ameriky kolem dnešní 19. hodiny, kdy se vyjasní, jestli bude cesta nevyhnutelná. „Pokud se mi to nepodaří vyřešit do 21. března, tak vyzvu všechny zastupitele, jestli někdo z nich nechce jet.“ Celou věc komplikuje fakt, že vlastník pozemku vedle Dřevovýroby Ficek nemá žádné další žijící příbuzné, kteří by se zajištěním jeho podpisu pomohli.

Zájem o výstavbu v průmyslové zóně je mezi firmami veliký a mezi nimi je i chrudimská společnost CityZen. „Uvědomujeme si, že se přibližujeme k Markovicím, takže bych byl rád, kdyby tam byly takové tiché provozy, včera jsem to vysvětloval radním,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) a dodal, že výsledek je zatím nejistý, ale udělá vše pro to, aby město pozemky pro tyto účely vykoupilo.

Chrudim – Samotní iniciátoři středeční online schůzky k navrhovaným změnám shodně uvedli, že se jedná pouze o prvotní nástřel a vše je stále otevřené, uskuteční se i osobní setkání a na všechny dotazy dostanou občané písemnou odpověď. Starosta František Pilný (ANO 2011) navíc vyrazil do terénu, aby si celou komplikovanou situaci prověřil na vlastní pěst a podpořil nespokojené občany.

Starosta se po obhlídce dotčených ulic vyjádřil, že je dle jeho názoru potřeba projekt ještě upravit. „Chápu výhrady obyvatel ulic Dostálova a Koželužská proti přesunu parkování na druhou stranu ulice a souhlasím s nimi,“ uvedl František Pilný (ANO 2011) a přidal se k němu i  místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). „Osobně vidím jako problematické i to zamezení průjezdu po Jungmannově nábřeží směrem ke sportovištím,“ uvedl.

Na středeční online projednání se připojila více než stovka lidí, většinu tvořili logicky ti nespokojení s návrhem změn. Největším problémem byl ale velice slabý zvuk, což si nenechal ujít ani bývalý starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „Po pravdě, moc se to nepovedlo. Zvuk i bez roušek nebyl moc kvalitní a pohyb ukazovátka na projektech vidět nebyl vůbec,“ vyjádřil se kriticky.

Dotazy začaly chodit ještě před začátkem přenosu a i přes nekvalitní zvuk neutichly ani po té, co Pavel Štěpánek předal slovo svému kamarádovi, projektantovi Jakubovi Kutílkovi, který tyto změny navrhl a veřejnosti představil ještě před konečným projednáním s městem a policií. Vše si lze dodatečně pustit ze záznamu.

Pavel Štěpánek na závěr promluvil v duchu, že se není čeho obávat. „Ta opatření jsou navržena tak, že nejsou stavebního charakteru, nejsou nevratná, to znamená, my si tímto způsobem ten systém jednosměrek vyzkoušíme a ověříme v praxi,“ řekl a nepřímo přislíbil:  „Není vyloučeno, že v případě, že se návrh neosvědčí a přinese problémy, je možné všechna ta opatření vrátit zpátky, zrušit, předělat a vymyslet jiný systém.“ Jeden z občanů k tomu poznamenal: „Navrhované úpravy zkoušet z peněz daňových poplatníků není asi úplně nejlepší.“

Chrudim – Radní schválili zahájení výběrového řízení a současně i zadávací dokumentaci zakázky na realizaci projektu „Aktualizace analýzy rizika po provedení sanace podzemních vod na lokalitě bývalého státního podniku Transporta". Více se k tématu vyjádřili místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) a starosta František Pilný (ANO 2011).

Vše musí být dokončeno do podzimu 2023 a celková doba realizace bude trvat odhadem 16 až 19 měsíců. Práce jsou rozvržené do několika etap, včetně komplexního vyhodnocení kontaminace podzemních a povrchových vod. „Jsem rád, že se této dlouholeté ekologické zátěže v Chrudimi definitivně zbavíme,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Projektantský rozpočet dosahuje skoro 12,5 milionu korun včetně DPH. Na základě analýzy dat bude výsledkem samotné odstranění a likvidace zabezpečených skružových šachet a odborná likvidace vrtů, kterých zbývá 70. „V loňském roce jsme už 13 sanovali. Máme na to přislíbenou dotaci od ministerstva životního prostředí až do 85 procent uznatelných nákladů. V rozpočtu máme připraveno 2,5 milionu na náš nutný podíl,“ dodal místostarosta.

Starosta František Pilný (ANO 2011) podotknul, že v Chrudimi vzniká spousta hloubkových vrtů, kde je vysoce kvalitní a ve stometrových hloubkách tisíciletá voda a je třeba zabránit jejímu znečištění pro budoucí generace. V bývalém areálu Transporty už se právě v minulosti stalo, že do zavřeného vrtu nalil zřejmě někdo vyjetý olej, ale najatá odborná firma naštěstí katastrofě včas zabránila. „Je to poslední věc, která udělá konečnou tečku za desetiletou historií sanace ekologické zátěže v Transportě,“ řekl.

Chrudim – Součástí příprav velkého sběrného dvora v průmyslové zóně západ je i zhotovení průzkumného geologického vrtu. Starosta František Pilný (ANO 2011) se na jednání Rady města Chrudim hlasování o průzkumném vrtu zdržel. Prý by raději místo separačního dvora na tomto pozemku umožnil výstavbu nějaké perspektivní firmě, uvedl pět dnů po zveřejnění dokumentace EIA k separačnímu dvoru. Radní ale průzkumný vrt, který by se do budoucna mohl využívat pro zkrápění bioodpadu v kompostárně, odhlasovali.

Jak padlo už i na červnovém jednání zastupitelstva minulý rok v diskusi o petici markovických občanů proti vybudování kompostárny, kapacity sběrného dvora v ulici Obce Ležáků jsou nedostačující a je nutné co nejdříve nějaký typ dalšího sběrného dvora postavit. Zastupitelstvo se s peticí vypořádalo tím, že odhlasovalo, aby se do hodnocení vlivů EIA nechala zpracovat ještě varianta bez kompostárny.

Už tehdy korigoval starosta František Pilný (ANO 2011) svoje dřívější vyjádření o možné, ale komplikované realizaci separačního dvora ve slévárně. „Byl jsem takový propagátor té myšlenky ‚pojďme do té slévárny‘, ale vzhledem k nevyjasněným vlastnickým vztahům na to nelze čekat, samozřejmě jde i o dotaci z ITI. Takže čekat další rok, dva, tři, jak se to vyvine, za mě nepřipadá dost do úvahy,“ uvedl zároveň.

Realizace vrtu firmou Ekomonitor by měla stát 1 183 429 Kč a dlouho se odkládala. Radní ji odhlasovali 20. prosince 2021.  „Jednak z důvodu, že se tam měnila ta zadání i vzhledem k odporu občanů z Markovic,“ vysvětlil starosta František Pilný k 88. jednání Rady města, pět dnů po zveřejnění dokumentace EIA k separačnímu dvoru, a dodal, že podle něj je místo pro sběrný dvůr i vzhledem k průmyslové zóně a ceně pozemků zvoleno nevhodně. Raději by prý pozemky nabídl dalším investorům, a proto se hlasování zdržel. „Příjde mi, že takový pozemek se zbytečně zabije stavbou sběrného dvora,“ řekl, když už se jen čekalo, jestli se někdo proti zveřejněné dokumentaci EIA k výstavbě separačního dvora ozve. Nakonec to před koncem zákonné lhůty stihl spolek Naše zdravá Chrudim.

Chrudim – Hlavním tématem na včerejší Radě města Chrudim bylo hospodaření v městských lesích. Radní vzali včera na vědomí hospodaření za rok 2021 a seznámili se s výhledem hospodaření Městských lesů, které vyázaly zisk 54 tisíc korun. Odsouhlasili plnou odměnu jednateli i navýšení platů zaměstnancům.

Městským lesům se sice nedaří jako v minulosti, přesto vykázaly mírný zisk 54 tisíc korun a zaměstnanci mají více práce a úroveň jejich platu tomu přitom neodpovídala. „Po dlouhé diskusi jsme schvalovali výplatu roční odměny řediteli a dále jsme schválili navýšení základních mezd zaměstnanců o šest procent,“ uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Svobodní). Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) doplnil, že hlasování nebylo jednomyslné a Piráti s plnou odměnou nesouhlasili, ikdyž s navyšováním platů nakonec ano. „Tam tu potřebnost vidíme, ale s plnou odměnou, v situaci, kdy není společnost a celý sektor úplně v kondici, jsme nesouhlasili, nicméně Rada města Chrudim nakonec rozhodla o jejich udělení i bez našich hlasů,“ uvedl.

Městské lesy jsou také specifické tím, že kromě komerčních hospodářských lesů provozují rekreační lesy, které ze zisku z těžby dotují. Produkci peněz z těžby v hospodářských lesích ale narušila kůrovcová kalamita, ze které se lesy jen tak nevzpamatují, jak se snažil vysvětlit starosta František Pilný (ANO 2011). „Než vyroste strom k těžbě, trvá to 80 let. Vy se o něj prvních 20 let staráte v podobě výsadby, vyžínání, údržby a v okamžiku, kdy vyrostlo spodní patro, už velkou péči o něj nemáte, maximálně kácíte suché stromy. Po 80 letech provedete těžbu a to je příjem, zisk, zaplacení nákladů za první dvacetileté období, a 81. rok zasejete znova,“ vysvětlil starosta celý koloběh, který se do ročního účetního období logicky nedá promítnout.