park Medlešice

Pardubický kraj – Zastupitelstvo Pardubického kraje včera schválilo krajskou zákonodárnou iniciativu Pardubického kraje, která by změnila rozpočtové určení daní pro kraje tak, aby žádný z krajů nedostával méně finančních prostředků a došlo k dorovnání znevýhodněných regionů, včetně Pardubického kraje. Bude se tím muset zabývat Poslanecká sněmovna ČR.

Zatímco některé kraje díky nynějšímu rozpočtovému opatření vydělávají, jiné jsou ve ztrátě, jak dlouhodobě upozorňuje hejtman Martin Netolický (ČSSD), který vysvětlil, že nespravedlivé rozdělování daní po celých dvacet let  znamenalo pro Pardubický kraj finanční ztrátu 800 milionů až 1,7 miliardy korun ročně oproti srovnatelně velkým krajům. Podobně jako Pardubický kraj jsou na tom kraje Středočeský, Zlínský nebo Jihomoravský. I tyto kraje by prý měly legislativní iniciativu připravenou Asociací krajů České republiky podpořit.

„Prostředky by se dle návrhu měly rozdělovat podle dohodnutého klíče. Parametry mají zohledňovat počet obyvatel kraje, délku silnic II. a III. třídy, rozlohu a strukturu kraje, dále pak počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, počet žáků středních škol zřizovaných krajem, počty urgentních příjmů I. typu v krajem zřizovaných nemocnicích a pro všechny kraje shodný vyrovnávací koeficient, který je nezbytným předpokladem pro nalezení shody mezi kraji,“ uvedl hejtman Martin Netolický, na čem se s Asociací krajů České republiky shodli.

Díky vyrovnávacímu koeficientu by už žádný kraj nezůstal ve ztrátě. „Při výpočtu dopadů nového nastavení vůči daňově uzavřenému roku 2022 činí navýšení rozpočtového určení daní pro kraj přes 1,1 miliardy korun ročně,“ dodal k návrhu hejtman s tím, že pokud se tím Poslanecká snemocna ČR nebude v blízké době zabývat, iniciovali by zástupci jednotlivých krajů dokonce změnu jednacího řádu Sněmovny.

Chrudim – Radar měl měřit rychlost na sloupu veřejného osvětlení před obchodem v Markovicích, mezi ulicemi Ke Hřišti a Okružní. Jedna z firem, která se ale o tuto zakázku ucházela, přišla s lepším, levnějším technickým řešením. Rada města se kupodivu místo přijetí nabídky rozhodla celou veřejnou zakázku zrušit a vypsat znovu.

Jak vysvětlil místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011), ke zrušení veřejné zakázky na úsekové měření rychlosti v Markovicích Rada města Chrudim přistoupila, protože jedna z firem, která by veřejnou zakázku díky nejnižší ceně vyhrála, toho docílila díky jinému technickému řešení, než bylo v zadávací dokumentaci. Jinak se nabídky od sebe lišily až o milion korun. Ta nejnižší byla právě ve výši 700 tisíc.

„Na tomto základě chceme dát možnost i zbylým dvěma firmám, takže bude zakázka zrušena a vypsána nová, akceptující levnější technické řešení, aby se mohly přihlásit i další firmy, a slibujeme si od toho podstatně nižší cenu,“ uvedl místostarosta. „Jednalo se o technické řešení, o kterém jsme v technických podmínkách neuvažovali,“ dodal, ale v čem přesně spočívala ona vychytávka, blíže neupřesnil. Nová veřejná zakázka na úsekové měření rychlosti v Markovicích bude vypsána v nejbližších dnech.

Chrudim – Ředitelství silnic a dálnic konečně po mnoha dlouhých měsících oznámilo na konci srpna vybraného dodavatele stavby nového mostu přes Chrudimku kudy vede silnice první třídy číslo 37. S rekonstrukcí už se letos nezačne. Most bude suplovat lávka pro pěší.

Do výběrového řízení se přihlásili čtyři uchazeči a cena stavby mostu se pohybovala od 21,7 milionů do 23,9 milionů korun i s DPH. Nejlevnější nabídku poslala společnost Mados MT z Kostelce nad Orlicí, a proto vyhrála. Most prý postaví od předání staveniště do 120 kalendářních dnů. Jedná se o kompletní rekonstrukci nosné konstrukce, která se zdemoluje, se zachováním spodní stavby, kde proběhne sanování. Za opěry se vybudují nová mostní křídla a základy mostu zůstanou nedotčené. Podle technické zprávy měly být celkové orientační náklady stavby ve výší 7,8 milionů korun.

„Podle posledních zpráv z ŘSD by měla být v letošním roce vedle mostu postavena lávka pro pěší,“ uvedl místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011) k oddalujícímu se začátku rekonstrukce, se kterou souvisejí i přeložky veškerých sítí. Rekonstrukce mostu by měla začít s ohledem na počasí v březnu. Součástí oprav v režii ŘSD bude i nový chodník k odbočce k zahrádkářské kolonii nebo přeložka veřejného osvětlení.

Chrudim – Celkové investice do Chrudimské nemocnice se vyšplhaly na desítky milionů korun jen za poslední dva roky. Naplňují se tak věštecká slova Romana Línka (KDU-ČSL), která pronesl před osmi lety? Posledním nově pořízeným přístrojem za miliony je mamograf.

Investice za desítky milionů korun se slibovaly hned od fúze nemocnic v roce 2015. Řeč byla o kompletním zateplení budov, obnově lůžkového fondu a modernizaci lékařské přístrojové techniky. Roman Línek (KDÚ-ČSL) se tehdy nechal dokonce slyšet, že spolu s plánovaným urgentním příjmem tím bude vyřešena situace v Chrudimské nemocnici na příštích padesát let.

Jen za poslední dva roky se podle vyjádření tiskového oddělení Nemocnice Pardubického kraje investovalo do chrudimské nemocnice 75 milionů korun.

V chrudimské nemocnici aktuálně slouží nový mamograf v hodnotě 4,5 milionu korun za peníze z evropských fondů, konkrétně z 98. výzvy IROP-REACT-EU. Kromě nutné výměny elektroinstalace se položila i nová podlaha a upravily další povrchy. Nový mamograf je rychlejší a umožňuje více funkcí. „Funguje velmi dobře. Snímky z něj jsou kvalitní a pacientky si chválí, že vyšetření na něm je komfortnější,“ zhodnotila lékařka radiodiagnostického oddělení Chrudimské nemocnice Marie Tlustá.

V České republice se mamografický screening provádí pomocí mamografického vyšetření. Každé ženě ve věku nad 45 let je z veřejného zdravotního pojištění všemi zdravotními pojišťovnami v ČR plně hrazeno screeningové mamografické vyšetření jednou za dva roky. Stačí žádanka od gynekologa nebo praktického lékaře a vyšetření je bezplatné.

Chrudim – Rekonstrukce lávky V Průhonech podle španělské předlohy se zdárně rozjíždí i přes námitky odpůrců, kteří si všimli, že se úplně nehodí do okolního prostředí chrudimského maloměsta ani neladí se zelenou trubkou horkovodu. V tuto chvíli už je ale dokončena projektová dokumentace a podaná žádost o stavební povolení. Za přeložku kabelů by ale mělo město Chrudim dát v příštím roce více než milion korun. Rada města doporučila materiál zastupitelstvu schválit.

Jak uvedla tisková mluvčí Sylva Drašnarová, Rada města Chrudim v pondělí doporučila zastupitelstvu schválit prioritu na rok 2024 v kapitole odboru investic ve výši 11,9 milionů korun. Samotná lávka je dle projektantského rozpočtu za necelých 10,5 milionů korun. Významnou položkou jsou ale přeložky kabelů.

Za zhotovení lávky a pověšení na lávku si ČEZ Distribuce určila 198 a 808 tisíc korun. „Kabely nebudeme dávat na lávku, ale rovnou pod řeku, aby už se to v budoucnu nemuselo znova řešit,“ vysvětlil radní Aleš Nunvář (Piráti).

Výběrové řízení na zhotovitele bude zahájeno v druhé půlce září a předání staveniště by se mohlo stihnout v průběhu podzimu. Na konstrukci se bude pracovat v dílně přes zimu a osazení lávky by mohlo proběhnout do léta.

Chrudim – Stavitel nové knihovny v Topolské ulici  přišel pro město Chrudim s výhodnou nabídkou. Postaví knihovnu z technologicky lepšího materiálu. Radní dodatek ke smlouvě schválili.

Jak uvedl radní Aleš Nunvář (Piráti), jedná se o změnu materiálu obvodového a nosného zdiva, které by znamenalo pro město výhodu. „Firma Viktorstav přišla s návrhem, že by se porobetonové tvárnice nahradily tvárnicemi z porothermu. Máme v ruce technický posudek, že nový materiál má lepší izolační i pevnostní vlastnosti,“ vysvětlil radní Aleš Nunvář (Piráti).

Firma navrhla, že vše provede za stejnou cenu, v dodatku se pořeší jen drobné změny, kterými se stavba ještě zlevní o 141 korun.

Chrudim – Autobusová čekárna v Pardubické ulici už se může pochlubit novým vzhledem. Pomyslné ocenění Stavba roku sice nejspíš jako zastávka v Němčovicích za originální zpracování nevyhraje, ale alespoň už se zbavila střechy z nebezpečného azbestu. Nebylo to ale zadarmo. Cena oprav se nakonec z 691 tisíc ještě navýšila. Jen o pár drobných v podobě desítek tisíc korun, jak uvedl uvolněný radní za Piráty Aleš Nunvář.

Na obnově zastávky se pracovalo i bez  ohledu na svátky a víkendy, když to bylo zrovna potřeba. Nebezpečné střešní krytiny z azbestu se čekárna zbavila za plného provozu. Cestující čekajíci na spoj si vytrpěli svoje i při broušení ocelové konstrukce od starých nánosů barvy kvůli novému nátěru. Zastávka po celkové rekonstrukci má také zbrusu nové omítky, na střechu se daly trapézové plechy, vyměnily se i skleněné tabulky a připevnily nové lavice. 

Rekonstrukce měla stát původně 691 tisíc. „Vyskytly se nějaké méněpráce, vícepráce, relativně drobné, v řádech desítek tisíc korun. Cena je po schváleném dodatku 716 tisíc korun,“ uvedl radní Aleš Nunvář (Piráti).

Čekárna stojí na parcele ve vlastnictví státu a platí tu věcné břemeno užívání. S tímto majetkem státu hospodaří podle výpisu z katastru nemovitostí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), nesmí s ním ale nijak nakládat, protože na parcelu byla zahájena exekuce. 

Chrudim – Dokončená studie budoucí sportovní haly je na světě. Zastupitelstvo musí 18. září schválit další navýšení financování této stavby. Před tím proběhne ještě 4. září seminář s architektem, který jim návrhy ještě jednou představí. Potom bude studie rozpracována do podrobné projektové dokumentace. 

Budova Sporthotelu půjde kompletně k zemi. Nový komplex navrhl architekt Filip Albrecht. Tyršův dům se bude rekonstruovat pod dohledem památkářů. Nově přibude parkovací dům s hřištěm na střeše. Dispoziční studie sportu je součástí studie a projednala ji i sportovní komise. Myslelo se na všechny. V podkroví Tyršova domu by měly vzniknout velké ubytovací prostory, jak prozradil starosta. Na studii se kromě architekta Filipa Albrechta částečně svými připomínkami podílel i městský architekt Marek Janatka.

S rostoucími nároky sportovců i komplexnější rekonstrukcí v podobě i nové obvodové stěny do ulice se spolu s parkovacím domem pohybuje odhad investiční nákladů v prvním stupni projektové dokumentace prý na 200 milionů korun bez DPH. Po přičtení zbývajících etap by se výsledná částka za rekonstrkuci sportovní haly mohla pohybovat okolo 300 až 350 milionů korun.

Aby vyšly finanční prostředky na všechno, staví se na etapy. „Se stavbou dalších etap se počítá do roku 2026. Bude to samozřejmě záviset na další politické vůli, to už bude po příštích volbách,“ uvedl radní Aleš Nunvář (Piráti). „Je to dlouhodobý projekt, chceme to dotáhnout kompletně do konce,“ dodal starosta František Pilný (ANO 2011).

V letošním roce se ze 75 schválených milionů využije 66,5 milionu. „Na rok 2024 je stanovena částka 80,1 milionů korun na dostavbu první etapy a zároveň zahájení projektové dokumentace pro provedení stavby a výběr zhotovitele druhé a třetí etapy. Do roku 2025 se projektová dokumentace v odhadované výši 8,8 milionu dokončí,“ uvedl Aleš Nunvář (Piráti).

Chrudim – Řeč Martina Škrhy prý dle starosty Františka Pilného (ANO 2011) zdolala snad všechny diskuzní rekordy na jednáních zastupitelstva. Zastupitelé u tohoto bodu strávili dohromady skoro 45 minut, i když žádost, tak jak má, nepřišla. Tak dlouho se vysvětlovaly důvody k bezúročné půjčce pro Městský fotbalový klub Chrudim, až ji zastupitelé zamítli. Ani poslední věta generálního sekretáře je neobměkčila.

Martin Škrha zastupitelům řekl, že chrudimský fotbalový klub potřebuje půjčit peníze na ekonomickou stabilizaci klubu, uhrazení nastřádaných pohledávek za poslední tři roky i finanční polštář pro nastávající soutěžní ročník k zajištění odměn trenérům mládeže, dospělých a hráčů. Ručit by mohli jedině svými hráči, kterých je druholigových momentálně dvacet a jejich hodnota se prý pohybuje od 200 tisíc do 2,5 milionu korun. Tabulkové ceny žáků jsou kolem 20 tisíc, u dorostu kolem 60 tisíc a u dospělých amatérských hráčů prý okolo 100–120 tisíc. Hráčů je na 300.

Fotbal je drahý sport

Zajímavé bylo se dozvědět, jak finančně náročné je jedno utkání A týmu dospělých. Vyjde zhruba na 70 až 80 tisíc, z toho například jenom rozhodčímu jde 15 tisíc, oba asistenti dohromady dostávají 16 tisíc, dva delegáti dohromady 6 tisíc. K tomu se hradí navíc v průměru za 5 tisíc cestovní náklady, dalších 5 tisíc stojí pořadatelská služba, zápasové zpravodaje, při rizikovém utkání i bezpečnostní agentura za přibližně 12 tisíc.

„Pokud nebudeme mít peníze na to, abychom druhou ligu mohli hrát, přijdeme samozřejmě o licenci a v tu chvíli (...) nám seberou licenci na mládež, budou hrát jen krajské soutěže a fotbal v Chrudimi skončí,“ řekl Martin Škrha.

Klubu chybí peníze

Nejvíce prý fotbalový klub zasáhla doba covidu. „Vlivem testování jsme se dostali na finanční hranu. Další náklady nám narostly, když jsme neměli atestaci na umělou trávu a museli jsme absolvovat tři zimní období na pronajatých umělých trávách v Pardubicích a Hradci,“ uvedl a vysvětlil, že pojišťovny bez atestace nechtějí plnit pojistné události. Proto se muselo i dojíždět na zápasy do okolí. Další ránou bylo snížení dotací od Fotbalové asociace ČR o 30 procent.

Složí se lidé na záchranu fotbalu?

To nejdůležitější si ale nechal Martin Škrha až úplně na konec. Řekl, že chrudimský fotbal má i svůj fanklub. „Vážíme si těchto občanů a podporovatelů a samozřejmě také naše členská základna čítá něco kolem 400 členů, od dětí až po dospělé, kteří mají své rodiny. Pokud budou všichni tito občané spokojeni s chrudimským fotbalem a městskou pomocí, uvědomme si, že spokojený občan může být i spokojený volič,“ byla poslední pronesená věta jeho proslovu.

Chrudim je finančně na hraně svých možností

Radní se ale i přes to všichni vyslovili nesouhlasně a zastupitelstvo bezúročnou půjčku včera neschválilo. Hlasování se zdrželo 14 zastupitelů, pro byli jen 4 a sedm bylo proti usnesení. Petr Řezníček (SNK-ED) řekl: „Platí jedno zásadní – městská kasa není banka, která by na pusu jednou tak, a podruhé jinak, s penězi zacházela, jsou to peníze všech občanů města,“ uvedl. Přitom i samotné město Chrudim láká nové uchazeče o zaměstnání do svých řad právě i na benefit vzít si bezúročnou půjčku. Proč tedy nepodpořit chrudimský fotbal?

Podle názoru právního a finančního odboru by se totiž k bezúročné půjčce nemělo přistoupit hlavně proto, že je město Chrudim se zbývajícími 40 miliony už na spodní hranici svých finančních možností. Zároveň ale hrozí, že jestli chrudimský fotbalový klub, který je v současnosti z 3,5 tisíce klubů mezi 32 nejlepšími profesionálními kluby, nesežene peníze, po 120 letech prý fotbal v Chrudimi zanikne.

Chrudim – Na pondělním jednání zastupitelstva města upozornila Hana Vránová při komentování závěrečného účtu města Chrudim za rok 2022 na některé problémy. Čerpalo se z rezerv, nejvíce za poslední období, a provozní výsledek ukazující, jak dovede město hospodařit v průběhu roku, dobře nevyšel. Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) a starosta František Pilný (ANO 2011) okomentovali vše druhý den na tiskové konferenci z úplně jiné stránky. 

Hana Vránová si ze své pozice vedoucí finančního odboru nebrala na pondělním jednání servítky. „Provozní výsledek byl jen 5,9 milionů korun, to je málo. Protože běžný provozní výsledek se pohyboval kolem 25 milionů,“ uvedla. „Při propočítávání výsledku hospodaření se přičítají konsolidované příjmy, odečítají konsolidované výdaje a tak se dojde k provoznímu výsledku, což je běžný výsledek roku, a ten říká, jak si na tom město Chrudim stojí z hlediska toho, jak běžně se v průběhu roku hospodaří,“ vysvětlila. „Zaplať pánbůh, že jsme měli našetřeno hodně peněž na rezervách, protože jsme si hodně z rezerv minulých let brali. A vzali jsme si celkem 101 milionů korun za loňský rok. Proto i ten provozní výsledek je nízký, protože je vidět, že běžný rok jako takový příliš dobře nevyšel,“ dodala.

Zpráva o přezkoumání hospodaření za minulý rok žádné chyby v hospodaření nezjistila, ale čerpalo se z finančních rezerv, a to nejvíce za poslední období. Jako potíže, které museli překonávat, zmínil místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) pandemii covidu, vysokou inflaci, energetickou krizi i dopady války na Ukrajině. K výsledku hospodaření v hodnotě přes 125 milionů korun, čehož se ale dosáhlo velkým čerpáním z rezerv ve výši 101 milionů, jak zmínila i vedoucí finančního odboru Hana Vránová a nakonec to potvrdil i Petr Lichtenberg, uvedl: „Výsledek hospodaření dosáhl slušných kladných čísel, a to i přesto, že jsme se potýkali s doznívajícími nepříznivými vlivy. Město loňský rok sáhlo na rezervy nejvíc za poslední období.“ Starosta František Pilný (ANO 2011) přesto k výsledkům hospodaření za rok 2022 uvedl stručně: „Jsem rád, jak jsme dobře hospodařili. Je to další z dobrých kladných výsledků za naše vládnutí na radnici.“

Účetní výsledek, který ukazuje, jak je město stabilní z hlediska obnovy majetku, se oproti minulému období podle vyjádření Hany Vránové sice zlepšil z 25 milionů na 57 milionů. „Ale účetní výsledek není provozní, prosím,“ vysvětlovala zastupitelstvu Hana Vránová. „Vždycky musíme srovnávat, že účetní je papírový výsledek,“ uvedla. „Co je pro nás striktní, jsou provozní a finanční výsledky. Ty jsou to nejdůležitější. Takže to číslo 125 milionů a zůstatek na bankovních účtech,“ upozornila.

Na konci roku se město dostalo na 338,2 milionů, v rezervách bylo 207,7 milionů, s výsledkem hospodaření ve výši 125,5 milionů korun. Minulý rok to bylo 111 milionů korun. Fond obnovy majetku činil 2,8 milionu a 2 miliony zbyly na sociálním fondu. Počáteční stavy na bankovních účtech města byly 313,8 milionů korun. Po zúčtování finančního vypořádání a zapojení peněz do rozpočtu na rok 2023 ve výši 70,2 milionu byl k 1. lednu 2023 konečný zůstatek na bankovních účtech 262 milionů, z toho 257,1 na běžných účtech a 4,9 tvořily fondy. Z 257 milionů korun ale má město momentálně volných už jen 44,5 milionů korun.