park Medlešice

Pardubice/Chrudim - Pardubický kraj investoval celkem sedm a půl milionu korun do pořízení tří nových sanit, které začne nyní využívat Zdravotnická záchranná služba, a to v Pardubicích, Chrudimi a ve Svitavách.

Kromě automobilů převemou záchranáři v tomto týdnu také dva speciální transportní prostředky pro infekční pacienty a další ochranné pomůcky. „Nedávné podezření na výskyt eboly na kolejích pardubické univerzity nás utvrdilo v rozhodnutí pořídit nové biovaky. Je to hrozba, která je dnes více než aktuální už i v evropských zemích,“ komentuje uvedené investice hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Opatovice - Elektrárny Opatovice (EOP) mohly zahájit topnou sezónu už od prvního září. Venkovní teploty byly ale až doposud příznivé, a tak toho nebylo zatím třeba. Stalo by se tak jedině v případě, že by dva dny po sobě klesly teploty ve dne pod 13 stupňů Celsia. Loni se přitom začalo topit už 10. září. Uvedl to tiskový mluvčí EOP Martin Sýkora.

"Samozřejmě sledujeme výhled průměrných denních teplot. V tuto chvíli mohu ale říct, že průměrná denní teplota by neměla tento týden klesnout pod 13 stupňů Celsia. Pokud by však klesla, pak se budeme rozhodovat podle dalšího výhledu," komentuje Sýkora možné proudění tepla do radiátorů obyvatel Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi. Jak Sýkora dodává, EOP je k dodávkám tepla připravena, avšak výkon elektrárny je prozatím regulován podle vývoje venkovních teplot a požadavků jednotlivých odběratelů.

Pardubice/Chrudim - Nezaměstnanost v Pardubickém kraji oproti předchozímu měsíci mírně klesla. Vyplývá to z údajů Úřadu práce v Pardubicích. Na konci srpna se držela míra nezaměstnanosti na hranici 6,1 procenta a bez práce tak bylo přes 21 tisíc lidí.

Nejvíce lidí bez práce bylo přitom během srpna na Svitavsku, kde činila míra nezaměstnanosti 7,6 procenta, druhé nejhorší výsledky zaznamenalo Chrudimsko s 6,3 procenta nezaměstnaných, o něco lépe na tom bylo Ústeckoorlicko s 5,8 procenta lidí bez práce a úplně nejlépe pak Pardubicko, kde činila míra nezaměstnanosti 5,3 procenta. Uvedené hodnoty potvrdil médiím šéf krajského úřadu práce Petr Klimpl.

Chrudim - Úroda ozimého ječmene a řepky je už v Pardubickém kraji sklizena. Tvrdí to předseda Okresní agrární komory v Chrudimi Jaroslav Kopista, podle kterého pozdrželo další žně deštivé počasí. To se prý teď negativně projeví na kvalitě obilovin.

„Kvalita pšenice je špatná, teď už se na tom počasí podepisuje. Nízký je například obsah dusíku. Nemohu říct, že to bude na každém poli, ale leckde to bude znát. V České republice bude proto letos nedostatek kvalitní potravinářské pšenice,“ odhaduje Kopista. Dosavadní výnosy obilovin na úrovni 6,52 tuny z hektaru jsou podle něj rekordní. To ukazuje podle Kopisty na to, že bude dostatek krmného obilí, ale zároveň začne vysoká poptávka po kvalitní pšenici z ciziny. Meziročně zhruba o třetinu vzrostly také výnosy jarní pšenice, dále triticale a ozimého a jarního ječmene, o 45 procent pak ovsa.

Velmi dobré jsou i výnosy řepky, která je už v celém kraji sklizena. Loni jí zemědělci sklidili z hektaru 3,45 tuny, letos 3,98 tuny. Vedle toho je v Pardubickém kraji zatím sklizeno 80 procent ploch osetých obilovinami. Nyní se čeká na to, zda se v příštích dnech zlepší počasí, aby mohly být žně zdárně dokončeny. U některých nesklizených obilovin se totiž už začínají objevovat poléhavost a plísně.

Pardubice - Pardubický kraj doporučí svým příspěvkovým organizacím, zejména jídelnám v krajských školách a nemocnicích, nakupovat kvůli ruským sankcím české potraviny. Uvedl to v reakci na výzvu ostatních krajů hejtman Martin Netolický (ČSSD), který však dodal, že to nemůže uvedeným organizacím nařídit.

"Všechny totiž podléhají zákonu o veřejných zakázkách," argumentuje hejtman Netolický s poukazem na to, že je povinností těchto příspěvkových organizací vypsat v případě všech větších dodávek potravin na jejich nákup tendr. Asociace krajů České republiky chce tímto krokem podpořit české zemědělce a výrobce potravinářského zboží, kteří jsou nejvíce ohroženi současným zákazem dovozu do Ruska. Moskva totiž zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny ze Západu jako reakci na předchozí sankce USA a EU, které obviňují Rusko z podpory proruských separatistů na Ukrajině.

Hlinsko - Zdejší mlékárna se díky loňskému navýšení obratu na 2,6 miliardy korun dostala mezi pět největších zpracovatelů mléka v zemi, když "vystrnadila" z první tuzemské pětky firmu Danone, specializující se na výrobu jogurtů.

Podle ředitele Mlékárny Hlinsko Jiřího Tvrdíka se loni podařilo dosáhnout rekordních tržeb a z toho plynoucího zisku ve výši 120 milionů korun, přičemž firma polovinu své produkce vyvezla do zahraničí, a to celkem do 28 zemí světa. Mezi nejnovější odbytiště výrobků s tradiční značkou Tatra patří Nizozemsko, Estonsko, Německo a Španělsko, brzy dojde také k exportu do Číny, která projevila vážný zájem o trvanlivé, sušené a kondenzované mléko z Hlinska. Mezi další exportní artikly hlinecké mlékárny patří vedle toho také máslo a smetana, k nimž by měl přibýt rovněž tvaroh. Velmi dobrým obchodním tahem Hlineckých se ukazuje na tuzemském trhu prodej točené zmrzliny koncovým prodejcům, které by se mělo letos na základě dosavadních výsledků prodat dvakrát tolik než loni.

Mlékárna Hlinsko se chystá co nevidět spustit novou výrobní linku také na výrobu čerstvého tvarohu, který se zatím do České republiky převážně dováží a existuje proto předpoklad, že s ním mlékárna zaplní díru na trhu. Přestože je linka na výrobu tvarohu plně automatizovaná, nabídne její obsluha několik pracovních míst navíc, což je pro Hlinečáky jistě dobrá zpráva. Zatím jich bylo přijato devět na obsluhu linky, expedici a do laboratoře, podle ředitele Tvrdíka se však postupně počítá s dalším rozšířením výroby tvarohu a přijetím dalších deseti nových lidí. Výrobní linka přitom vyšla Mlékárnu Hlinsko na 100 milionů korun.

Mlékárna byla v Hlinsku založena v roce 1939 pod značkou Nestlé, od roku 1964 ale začala používat vlastní značku Tatra, pod kterou ji znají spotřebitelé doma i v zahraničí. Po roce 1989 byla mlékárna zprivatizována bývalým ředitelem Milanem Domáčkem, kterému se podařilo zachovat její proexportní charakter a rozšířit výrobu. Po jeho smrti se ale pozůstalá rodina rozhodla Mlékárnu Hlinsko prodat společnosti Agrofert, patřící Andreji Babišovi, díky čemuž zůstala jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů ve městě, zatímco třeba ETA Hlinsko, jež zaměstnávala v dobách své slávy až tři tisíce lidí, z města nadobro odešla. Mlékárna Hlinska se přitom chystá letos zpracovat až 200 milionů litrů mléka. Co do objemu výroby a dosaženého obratu jsou teď v zemi větší pouze čtyři mlékárny - Madeta (5,2 miliardy Kč), Müller - Pragolaktos (4,4 miliardy Kč), Lactalis - Mlékárny Kunín (3,4 miliardy Kč) a Olma (3,3 miliardy Kč).

Pardubice/Hlinsko - Zdejší vyznavači regionálního piva mohou být potěšeni. Místní pivovary si totiž odvezly z prestižní degustační soutěže Pivo České republiky hned několik titulů. Z toho dvakrát zde přitom bodoval Pardubický pivovar.

Ten si přivezl z Českých Budějovic zlatou medaili za svou třináctku Pernštejn Granát, a to v kategorii tmavých speciálních piv, a vedle toho také bronzovou za Pernštejn s citrónovou příchutí mezi ochucenými pivy. Značka Pernštejn Granát se přitom stáčí do sudů i do lahví a prodává se jak na českém trhu, tak i v zahraničí - na Slovensku, v Maďarsku, na Ukrajině a Estonsku. Pernštejn s citrónovou příchutí je zatím stáčen pouze do sudů, ale i on je úspěšně exportován, především na Slovensko.

Mezi celkem 322 přihlášenými vzorky piva od třiapadesáti pivovarů z České republiky, Slovenska a Ruska uspěl z regionálních pivovarů také hlinecký pivovar se svou jedenáctkou Rychtář Standard, který si přivezl z velmi nabité a sledované kategorie světlý ležák bronz. Druhým místem potěšila mezi světlými ležáky z minipivovarů dvanáctka Škopeček ze Svitavského pivovárku Na Kopečku.