modrý úplněk

Pardubice/Rváčov - Krajský šéf Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), místopředseda této strany, krajský zastupitel a blízký spolupracovník budoucího prezidenta České republiky Miloše Zemana Zdeněk Štengl, který žije ve Rváčově u Hlinska, se stal koordinátorem dopravy na krajském úřadě. Na starosti má evropské projekty, jež se týkají silničních staveb, a je organizátorem veřejné dopravy.

Štengl získal místo ve výběrovém řízení a stal se tak v podstatě podřízeným krajského radního zodpovědného za dopravu Jaromíra Duška z téže politické strany. Společně se teď podílejí na přípravě nového jízdního řádu v Pardubickém kraji, jehož podobu předjednávají s jednotlivými starosty měst a obcí. Podle opozičního zastupitele Ladislava Valtra (ODS) je ale zřízení této funkce ve skutečnosti "trafikou" pro Štengla. "Jde o typickou zpětnou přihrávku trafiky do vlastních řad. Tyto partajní trafiky by měly patřit už minulosti," kritizuje Valtr radního Duška za to, že u sebe Štengla zaměstnal.

Zdeněk Štengl s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že je pracovně v nové funkci plně vytížen. "Trafika je něco jiného, to bych nemusel pracovat. Tohle je ale zodpovědná práce, během které musím se starosty konzultovat veškerá přání občanů na změny v jízdním řádu," namítá politik a nyní také krajský úředník. Podle všeho by měl ale Štengl tuto funkci zvládnout. Už předtím se výrazně podílel na vítězství Miloše Zemana ve volbách, když řídil jeho prezidentskou kampaň ve všech českých krajích, které koordinoval, s výjimkou Prahy.

Štengla může znát chrudimská veřejnost především z jeho dlouholetého působení u Policie ČR, kde posledních 21 let strávil na chrudimské kriminálce, ke konci dokonce v pozici šéfa jednoho z oddělení, které se zabývalo násilnou a majetkovou trestnou činností. Krátce působil také na Policejním prezidiu v Praze, než od policie odešel a začal podnikat. Patří mezi zakládající členy Strany práv občanů - Zemanovci a nelze mu upřít vybudování celé organizační sítě této strany v Pardubickém kraji. Pod jeho vedením náleží tento kraj v rámci SPOZ k nejúspěšnějším a spolu se Zlínským krajem výsledkově uspěl v posledních krajských volbách, když získal místo ve vedení kraje. Podle serveru tn.cz je Štengl nyní horkým kandidátem na místo ředitele komunikace prezidentské kanceláře.

Pardubice/Chrudim - Vedení Pardubického kraje se rozhodlo zastavit prohlubující se ztrátu svých nemocnic a přišlo s řešením, jak ročně ušetřit desítky milionů korun. Pomoci tomu má čtveřice manažerů vedená ředitelem Svitavské nemocnice Pavlem Havířem (ČSSD), která převezme rozhodování o všem podstatném namísto  stávajících ředitelů nemocnic.

"Bylo by nezodpovědné se tvářit, že se nic neděje, protože by to mohlo vést ke kolapsu nemocnic, který nikdo z nás nechce," obhajuje zřízení manažerského týmu krajský radní zodpovědný za zdravotnictví Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj). Pokud by totiž současný trend zadlužování krajských nemocnic pokračoval nezměněným tempem, musel by kraj do deseti let ročně vynaložit na hrazení jejich ztrát miliardu korun, a na to není krajský rozpočet připraven.

Přijde další rušení některých oborů?
Není proto žádným tajemstvím, že připravovaná reforma krajského zdravotnictví, kterou mají krajští zastupitelé schválit 20. června, sebere menším nemocnicím v Chrudimi, Svitavách a Litomyšli některé obory, o které přijdou posílit nemocnice v Pardubicích a Ústí nad Orlicí. Má jít především o obory, které vykazují dlouhodobě největší ztrátovost. Tento proces byl v podstatě nastartován už loni v létě současným hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD), který tehdy z pozice radního zodpovídal za krajské zdravotnictví. Nyní by se měl tento záměr podle Romana Línka urychlit.

Reformu pochopitelně kritizuje opozice, zejména ústy opozičního zastupitele Josefa Janečka (ODS), který krajské zdravotnictví v minulosti dvě volební období vedl. Podle něj by se neměl žádný obor rušit ani přesouvat, dokud nedojde ke změně úhradového systému, který má být spravedlivější a především výhodnější pro zdejší nemocnice. Línek však namítá, že je současný stav nemocnic neudržitelný a je připraven plánovanou reformu uskutečnit.

Koncepce zůstala jen na papíře a tak přišel vyhazov Tauberové
Pardubický kraj se přitom o reformu poprvé pokusil už před pěti lety pod vedením tehdejšího hejtmana Radko Martínka a bývalé radní pro zdravotnictví Markéty Tauberové (oba ČSSD). Vytvořil sice koncepci, ale ta zůstala pouze na papíře. To vedlo později Martínka k odvolání Tauberové, místo které prosadil i přes odpor části především pardubické sociální demokracie Netolického.

A byl to právě on, kdo koncepci oprášil a prosadil za poměrně krátký čas některé její dílčí kroky do praxe. Došlo například k zániku akutních lůžek v Poličce, Moravské Třebové, Červené Vodě a ve Vysokém Mýtě. Nyní se snaží Netolický prostřednictvím svého vlivu tuto reformu ještě více rozvinout a jak se zdá, má na své straně celou krajskou koalici včetně radního Línka.

Krizový tým manažerů povede sociální demokrat
A kdo tedy tvoří čtveřici manažerů, která má krajské zdravotnictví zachránit? Jak už jsme výše uvedli, v jejím čele bude působit jako předseda představenstev nemocnic v Pardubicích, Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí Pavel Havíř z ČSSD, který chtěl loni původně kandidovat na Svitavsku na senátora, ale poté ustoupil Martínkovi. V současnosti je zároveň ředitelem Svitavské nemocnice.

Místopředsedou se stane Jiří Benedikt, který přichází ze Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde vedl až do loňského roku její pobočku v Liberci, než byla zrušena. Zbývajícími členy manažerského týmu budou někdejší ředitel nemocnic v Havlíčkově Brodě a Kyjově Josef Pejchl a jeho dlouholetá spolupracovnice Eva Havlíková. Krizový tým doplní ještě na začátku března ředitelé jednotlivých krajských nemocnic, kteří však přijdou o rozhodující část svých pravomocí. Všichni se pak začnou podílet na scénáři reformy, kterou mají předložit 20. června k posouzení krajskému zastupitelstvu.

Kdo se stane novým ředitelem nemocnice v Chrudimi?
Tým má už první zadání, které dostal od krajských radních. Je označen jako jízdní řád malé reformy krajských nemocnic. Ve skutečnosti půjde o transformaci akutní lůžkové nemocniční péče, která má stanovit optimální počet akutních lůžek v jednotlivých nemocnicích. Z rozhodnutí krajské rady dojde rovněž k vyhlášení výběrových řízení na obsazení funkcí ředitelů nemocnic v Chrudimi a ve Svitavách.

Chrudimskou nemocnici vede prozatímně pověřený náměstek pro zdravotní péči Petr Čichovský poté, co na funkci ředitele rezignoval Tomáš Vondráček. Dočasné vedení má i nemocnice ve Svitavách po rezignaci Pavla Havíře, který jako šéf krizového týmu povede všech pět nemocnic. Ve Svitavách je prozatímně pověřen řízením nemocnice náměstek léčebné preventivní péče Pavel Kunčák.

Chrudim - Historicky první přímá volba prezidenta České republiky rozproudila ve společnosti diskuzi o dalších možnostech jejího využití, například při volbě poslanců nebo starostů měst a obcí. Za tímto účelem vzniklo hned několik občanských iniciativ, které prosazují myšlenku přímé volby, od které si slibují samoočistný proces ve všech oblastech politiky.

A co si o tom myslí Chrumáci? Také se jim nelíbí nejrůznější handly v poslanecké sněmovně a kandidátky s lidmi, které osobně neznají? Pociťovali snad rozpaky po posledních komunálních volbách ze zdlouhavého licitování o podobě nové radniční koalice a osobě starosty? Nastal podle nich čas zamezit přímým hlasováním bojům o nejrůznější "korýtka"? Otevřela jim prezidentská kampaň, při které se nezřídka pralo špinavé prádlo, oči? Přesně to jsme zjišťovali v ulicích města a ptali se: "Uvítali byste přímou volbu starosty v Chrudimi?"

Pětasedmdesátiletý chrudimský penzista František Tichý na to má jednoznačnou odpověď. „Jsem pro. Přímá volba prezidenta se ukázala být dobrou možností pro všechny - jak pro voliče, tak i pro kandidáty,“ míní vitální důchodce. Zato mladé maminky s kočárky - Iveta, Markéta a Andrea se v odpovědi neshodnou. Iveta si není jistá korektností případné předvolební kampaně. „Nevím, spíš mi přijde, že se díky tomu začala vytahovat kdejaká špína,“ říká Iveta. Markéta si ale myslí úplný opak. „Zavedla bych přímou volbu úplně všude. Strany jsou stejně jen o kamarádíčkování a domluvách,“ je přesvědčena Markéta. Sedmadvacetiletá Andrea by nebyla proti, pokud by bylo podle ní z čeho vybírat. „Já jsem volit prezidenta nebyla. Nevybrala jsem si žádného z kandidátů a nejdůležitější je právě nabídka - vybírat si ze zajímavých a poctivých lidí, což mi v politice chybí,“ zdůrazňuje Andrea.

Dvojice nezaměstnaných Jiří (45) a Jitka (42) má prý v životě trochu jiné priority, než jsou volby. Jiří by spíše uvítal větší nabídku pracovních míst. „Nevím, čemu to pomůže. Já hledám práci už čtyři roky a žádný prezident, poslanec nebo starosta mi k místu nepomohl,“ stěžuje si Jiří do diktafonu. Podle Jitky se dá obejít i přímá volba. „Oni si to stejně zase nějak domluví a nebude to mít žádný smysl,“ argumentuje Jitka.

Markéta Filípková je osmnáctiletá studentka. Nejen, že by přímou volbu uvítala, ale má už dokonce i svého favorita na starostu. „Volila jsem Karla a přímou volbu starosty bych také uvítala. Volila bych asi zase pana Řezníčka, protože je to hezkej chlap. Hezky se usmívá na volebním plakátu u výjezdu z Chrudimi na Pardubice,“ vyzdvihuje Řezníčkovy přednosti studentka Markéta.

Třiačtyřicetiletá žena s nákupním košíkem nechtěla své jméno prozradit. Přesto i ona ví, kdo by si zasloužil její hlas v případné přímé volbě. „Volila jsem teď Zemana a těší mě, že i můj hlas měl váhu. Přímou volbu proto určitě chci i tady ve městě nebo do poslanecké sněmovny. Jako starosta města by se mi líbil třeba pan Trávníček a poslancem by mohl být zase pan Tejkl,“ vyjmenovává zákaznice obchodu svoje favority.

A právě první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) by proti přímé volbě prý rozhodně nebyl. Dokonce si myslí, že taková změna prospěje klimatu ve městě. „Neuznávám polovičaté řešení. Myslím, že pokud už, tak by měla být zavedena přímá volba všech starostů i primátorů - přičemž nemusíme vymýšlet vymyšlené a lze použít prostě model od nám nejbližšího státu - Slovenské republiky. V partnerském městě Svídnik samozřejmě mají přímo voleného primátora - jako jinde na Slovensku, a podle informací, které jsem získal při osobní návštěvě, jednáních s ostatními místními politiky a podle svých vlastních dotazů vůči obyvatelstvu na toto téma, se mi zdá, že to tamějšímu klimatu ve městě prospělo,“ myslí si Tejkl.

Stejně tak opoziční zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) se myšlence na přímou volbou starosty nebrání. „Nemám problém s přímou volbou starostů, ale v této souvislosti je nutné se nejdříve zamyslet nad úlohou starostů a jejich pravomocemi - starosta volený v přímé volbě by měl mít větší kompetence než ve volbě nepřímé. Takže nejdříve by se měla zahájit diskuze a na jejím základě stanovit kompetence starostů. A teprve až poté je možno zavádět přímou volbu starosty,“ uzavírá Lichtenberg.