park Medlešice

Chrudim – Druhé největší město Pardubického kraje a firma Vivantis k sobě patří stejně, jako knedlík ke svíčkové omáčce. Snad každý ve Chrudimi také ví, že firmu už nevlastní Martin Rozhoň. Přesto nyní Vivantis požádal radnici o zablokování dalších pozemků v Průmyslové zóně Západ pro svou další expanzi.

Vivantis patří do skupiny společností, které vlastní internetový gigant „Mall“. Jen v loňském roce prý firma vykázala tržby vyšší, než jedna miliarda korun. Patří proto mezi největší e-shopy v celé České republice. Vivantis roste a skladovací prostory nestačí. Zákazník chce své zboží dostat v co nejkratším čase, proto rostou i rozměry skladů. Vše musí být okamžitě po ruce.

Vivantisu jde o zhruba tři hektary pozemků, které těsně přiléhají k těm, které již v průmyslové zóně vlastní. Ve hře je však i varianta, že nové plochy nebude vlastnit přímo Vivantis, ale developer, který je e-shopu postaví. Ten by si je následně pouze dlouhodobě pronajímal.

Kupní cena 30 tisíc metrů čtverečních je městem stanoven na 19 a půl milionu korun, přičemž se počítá s blokací do 31. ledna 2020. Zastupitelstvo na tento záměr kývlo. Opozice si však přeje mít ve smlouvě ošetřen i případný příchod jiného investora, který by o inkriminované pozemky projevil zájem a nabídl buď lepší cenu, nebo více pracovních míst.

Chrudim – Pokud žadateli o dotaci město neodklepne celou požadovanou částku, obvykle se tento s faktickým stavem věcí smíří a zkusí získat peníze jinde. Existují výjimky. Jednou z nich je spolek „Hurá na výlet“, jemuž v Chrudimi předsedá Tomáš Vlasta Martinek. Osobnost nevšední, osobnost „pirátská“.

Právě s Piráty totiž Martinek spojil své síly. V duchu tohoto spojenectví třeba zasedne v dozorčí radě technických služeb, aniž by bylo zřejmé, jakou kvalifikací na tuto pozici, krom příchylnosti k Pavlu Štěpánkovi, Aleši Nunvářovi a Danielu Lebduškovi (všichni Piráti), disponuje. Za Piráty zasedá i v komisi rady města pro cestovní ruch. Pravidelně také žádá město o finanční „injekce“ pro své bohulibé projekty, v nichž podává pomocnou ruku seniorům.

Spolek, jehož je Martinek předsedou, plánuje na polovinu června důchodcovský festival. V Klášterních zahradách a na Resselově náměstí – obé radnice spolku půjčí, vystoupí Eva a Vašek, kapela Pískomil, chrudimský Big Band a další. Umělci však nebudou účinkovat zadarmo, zdarma není ani zapůjčení techniky a práce brigádníků. Celkové náklady jsou vyčísleny na 441 tisíc korun, 150 tisíc korun měla pokrýt dotace od města. To je částka, o niž spolek žádal. Za městské finance by se částečně pokryly třeba náklady na odměny jednotlivých kapel, částečně též management akce a propagace.

V rámci kulturních dotací radnice spolku „Hurá na výlet“ odklepla na festival 20 tisíc. Martinek však nebyl s částkou podle všeho spokojen, takže zkusil „štěstí“ znovu. Radní proto doporučili svým kolegům zastupitelům schválit dalších 40 tisíc korun. Ani tyto peníze však Martinkovi nestačily, původní částka zněla jasně – 150 tisíc. Těsně před jednáním městského zastupitelstva – údajně v tentýž den, tedy 27. května (přejímací razítko na dopise chybí), doručila pošta jeho další žádost. Spolek chce dalších 110 tisíc korun ve formě návratné půjčky. Termín totiž „hoří“ a peníze chybí.

Přestože se Hana Vránová, šéfka Finančního odboru MÚ Chrudim dušovala, jak nerada „sahá“ do finančních rezerv města, nebylo prý v tomto případě zbytí. Rozpočet je napjatý, jak guma od trenýrek tlouštíka a není kde brát. Tedy, až na rezervy. Podle Vránové částka musí být městu vrácena, přes to „vlak nejede“.

Radniční politici proto svým kolegům zastupitelům žádost spolku „Hurá na výlet“ předložili takzvaně „na stůl“. Opozice neměla čas se s materiálem seznámit. Moc platné by jí to stejně nebylo, protože vládnoucí koalice disponuje většinou, jež jí umožňuje odhlasovat prakticky cokoliv. Což nakonec udělala a to za přispění opozičních zastupitelů.

Zastupitel Jan Čechlovský (ODS) vznesl těsně před hlasováním o „půjčce“ dotaz, zda nakonec nepůjde spíše o dotaci nebo dar. Starosta František Pilný (ANO 2011) připustil, že s velkou pravděpodobností ano. Čechlovský proto nechápal, z jakého důvodu se kolem půjčky/dotace/daru dělají takové "ciráty".

Pardubický kraj – Pardubický kraj má za sebou čtyři úspěšné výzvy kotlíkových dotací pro vlastníky rodinných domů na území Pardubického kraje. V září tohoto roku bude vyhlášena pátá výzva, ve které bude rozděleno 176,5 milionů korun.

„Podmínkou přijetí dotace bude pořízení vysoce ekologických kotlů výhradně na biomasu, kondenzačních plynových kotlů a tepelných čerpadel. Podpořena bude pouze výměna starého kotle na pevná paliva s ručním přikládáním emisní třídy 1., 2. a bez určení třídy. Celá výzva bude vyhlášena nejpozději v termínu do 30. září letošního roku,“ sdělila radní zodpovědná za regionální rozvoj a evropské fondy a inovace Hana Štěpánová (STAN).

Evropská unie prostřednictvím operačního programu Životního prostředí poskytne finanční prostředky ve výši 176,5 milionů korun. Ve čtyřech předchozích výzvách bylo již podpořeno 3381 žadatelů, kteří si rozdělili částku 367,5 milionů korun.

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny několikrát informovaly, rekonstrukce arciděkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie zdaleka nejsou u konce. Střechy všech tří lodí sice farnost za nemalé finance opravila, péči však potřebují jak obě věže, tak samotné průčelí kostela.

Farnost chce „sáhnout“ do Norských fondů, odkud by mohla teoreticky čerpat peníze. Městské zastupitelstvo začátkem loňského prosince schválilo položku pod názvem „Účelová dotace Římskokatolické farnosti arciděkanství Chrudim na stavebně historický průzkum – kostel Nanebevzetí Panny Marie“. Jde o přípravu na podání žádosti o dotaci z Norských fondů. Zastupitelé tehdy schválili částku 200 tisíc korun.

V polovině dubna Odbor školství, kultury, sportu a památkové péče MěÚ Chrudim obdržel další žádost farnosti, v níž šlo o zpřesnění účelu čerpání dotace. Peníze půjdou na stavebně historický průzkum, geodetické zaměření stávajícího stavu, vyhotovení výkresové dokumentace kostela a zhotovení projektové dokumentace celkové obnovy obou věží a západního průčelí chrámu. Stále jde o přípravu na podání žádosti o dotaci z Norských fondů.

Tyto „kosmetické“ úpravy doporučili radní svým kolegům v zastupitelstvu schválit.

Chrudim - „Vodákům“ ve městě a okolí se nečekaně daří. Plyne to alespoň ze zveřejněné výroční zpráva firmy VS Chrudim. Ta, mimo jiné, uvádí, že společnost od prvního října 2017 do konce září 2018 vydělala o dva miliony více, než v předchozím termínu.

Kompletní výroční zprávu obsahuje příloha pod textem. VS Chrudim v ní uvádí, že čistý zisk jí stoupl na krásných 19 660 000 tisíc korun. Ke 30. září roku 2016 to bylo „pouze“ 17 721 000 korun.

Právě tyto peníze odtékající i do kapes zahraničních majitelů, dělají vrásky na čele některým místním politikům. Podle nich jsou ceny za vodu v Chrudimi neúměrně vysoké. Zisky z vodného a stočného by mohly plnit spíše městskou kasu. Do roku 2030 však jen těžko dojde k nějaké změně, protože právě za 11 let končí platnost smluv, podle nichž město tyto peníze de facto předalo jiným.

Pardubice - Zastupitelstvo Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválilo rozdělení finančních prostředků v celkové v oblasti krizového řízení pro jednotky sborů dobrovolných hasičů, ostatní složky IZS a Krajské sdružení hasičů Pardubického kraje. Celková výše rozdělených finančních prostředků ať už v rámci programových či individuálních dotací přesahuje 20 milionů korun.

„Postupně se dostáváme na finanční prostředky pro dobrovolné hasiče, ale také ostatní složky IZS, které mnohonásobně přesahují stav roku 2012. Uvědomujeme si totiž, že je nezbytné zajistit těmto složkám odpovídající technické vybavení, jelikož jsou při mnoha událostech tou první silou, která zasahuje. Částka 20 milionů korun, kterou schválilo krajské zastupitelstvo, není v letošním roce konečná, jelikož v rámci některých dotačních programů bude vyhlášeno druhé kolo,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Největší finanční prostředky jsou již tradičně poskytnuty v rámci krajské spoluúčasti na dotačním titulu Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, který je určen na pořízení nových dopravních automobilů jednotek SDH obcí. „Celkově bude v letošním roce podpořeno rekordních 47 obcí, přičemž každá získá krajskou podporu 300 tisíc korun, dalších 450 tisíc korun přidá stát,“ řekl Martin Netolický.

V rámci prvního kola programové dotace kraje na požární techniku a věcné prostředky požární ochrany jednotek SDH bylo podpořeno celkem 71 obcí částkou přesahující 4,2 milionu korun. „Mezi podpořenými žádostmi nalezneme například pořízení radiostanic, vyprošťovacích zařízení, elektrocentrál, čerpadel, ale také pořízení cisternové automobilové stříkačky. Výše dotace se pohybuje od sedmi do 500 tisíc korun na jednoho žadatele,“ upřesnil hejtman Martin Netolický.

Kromě těchto dotačních titulů určených pro dobrovolné hasiče schválili krajští radní také dotace pro ostatní složky integrovaného záchranného systému v celkové hodnotě překračující 525 tisíc korun. Částku 100 tisíc korun obdrží Horská služba ČR a Vodní záchranná služba na Seči a na Pastvinách. Finanční podporu obdrží také Záchranná brigáda kynologů Pardubického kraje, RESCUE Pardubice a 201. Pardubice. Po 30 tisících získá v rámci tohoto dotačního titulu každý ze čtyř oblastních spolků Českého červeného kříže.

Zastupitelé v rámci schvalovaného bodu projednávali kromě programových dotací také individuální dotace v celkové částce 1,3 milionu korun. Půl milionu korun získá obec Chornice na výstavbu požární zbrojnice a Sbor dobrovolných hasičů Svinčany na výstavbu nové klubovny, která byla na konci roku zapálena žhářem. Kraj podpoří také Krajské sdružení hasičů Pardubického kraje na materiálně technické a organizační zajištění Mistrovství ČR dorostu v požárním sportu. Konkrétně se jedná o 300 tisíc korun.

Chrudim – O radikálních změnách ve vyplácení politiků a členů komisí rady města, s nimiž přišli zdejší Piráti, Chrudimské noviny již psaly. Předposlední jednání městského zastupitelstva jim dalo zapravdu a úpravy prošly schvalovacím procesem. Snad jen náhodou si jejich prostřednictvím lehce přilepšili oba pirátští místostarostové. Myslel ale někdo na osadní výbory?

Kupodivu, myslel. Politický matador a bývalý starosta města, dnes řadový zastupitel a neúspěšný kandidát na místopředsedu finančního výboru zastupitelstva města Petr Řezníček (SNK – ED). Právě Řezníček se pokusil z předkladatele materiálu, tedy místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) vydolovat informaci, zda navrhované změny a tedy i úspory, počítají s odměnami předsedům osadních výborů. Platby za jejich službu totiž tradičně bývají součástí této rozpočtové položky. Noví členové osadních výborů však v té době ještě zvoleni nebyli, město proto údajně netušilo, kolik přesně jim bude vyplácet.

V pondělí 25. března se však obsazení funkcí v osadních výborech obcí, jež si původně užívaly samostatnosti, nyní jsou však součástí města, řešilo. Žádné velké změny ve složení se tu nedějí – v Markovicích bude členů nejspíše sedm, v Medlešicích také, ve Vlčnově rovněž sedm, v Topoli a Vestci po pěti. Na předsedy je v Markovicích navržena Zdenka Frančovičová, v Medlešicích Daniela Mihulková, ve Vlčnově Petr Ledvina, v Topoli Libor Pilař a ve Vestci Jiří Soukup. Úpravou prošly pouze počty členů osadních výborů. Musí jich být lichý počet, mnohde však členové tvořili sudé číslo.

Výši odměn, které město za tuto službu vyplácelo, radnice nezveřejňuje. Ideálně si však předsedové mohou přijít i na 15 stovek měsíčně, řadoví členové na 700 korun. Místostarosta Petr Lichtenberg v průběhu jednání zastupitelstva přítomné ujišťoval, že vedení města peníze na odměny předsedům osadních výborů najde. Kde je vezme, to už první místostarosta neprozradil.

Chrudim - „Skejťáci“ zajásali, když město ohlásilo ne rekonstrukci, ale rovnou výstavbu celého nového skateparku. Areál vyroste pár kroků od zdejšího Tesca a stát bude miliony. Nyní je zřejmé, že přijde městskou kasu na víc, než původně plánovala.

Rozpočet výstavby skateparku byl stanoven na pět a půl milionu korun. S touto částkou počítala zpracovaná studie. V lednu 2019 došlo na dokončení projektová dokumentace a rozpočtovaná částka je vyšší než se čekalo.

Městští zastupitelé v pondělí 25. března proto dostanou na stůl rozpočtovou změnu, v níž radnice navrhuje převést jeden půl milionu korun – tyto peníze byly původně určeny na zřízení městského sadu Na Větrníku. Finance poputují na účet Sportovních areálům města Chrudim. Celkem tedy město do své firmy „nalije“ sedm milionů korun určených na výstavbu skateparku.

Chrudim – Církevní restituce a jejich potenciální zdanění hýbou částí politické scény. Především levicově orientovaní občané mají pocit, že Církev mnohdy jen dostává a nic zpět společnosti nedává. Jak hospodařila tedy chrudimská farnost v loňském roce?

„Po deseti letech se nám podařilo dokončit opravu střechy a také výměnu tesařských a klempířských prvků nad hlavní lodí kostela Nanebevzetí Panny Marie, v roce 2018 bylo proinvestováno 2 856 745 korun Máme velkou radost, že se podařilo tuto část opravy dovést do konce, byla odvedena dobrá práce. Na opravu kostela přispívá ministerstvo kultury, Pardubický kraj a Město Chrudim, bez těchto prostředků bychom nemohli kostel opravovat. Stále složitější je také obdržené dotace jednotlivým subjektům správně vyúčtovat,“ uvádí na svých webovkách zdejší arciděkanství.

„Na faře jsme opravili poškozené sokly a vrata, na střeše fary je opravená a pozlacená věžička a byl instalován elektrický pohon na vrata – celkem za 712 658 korun, v kostele Nanebevzetí Panny Marie byl nákladem 282 900 korun zrestaurován epitaf Fontina Klatovského, z kostela sv. Kateřiny jsme na tříleté restaurování odvezli oltář sv. Kateřiny, který visel u vchodu do sakristie, letos byly provedeny první práce za 312 500 korun, na kostelech v Pouchobradech a u Třech Bubnů se natřely střechy po 70 a 75 tisících korun, ke Třem Bubnům se po opravě po napadení dřevomorkou vrátila dvě zastavení křížové cesty,“ uvádí dále farnost.
V loňském roce roce z vlastních zdrojů – mimo dotační peníze - investovala do oprav 1 191 912 korun a nemá žádné dluhy a nedoplatky.

Pardubice – Vzhledem k nedostatečným financím na sociální služby ze státního rozpočtu pozastavil Pardubický kraj rozvoj sítě služeb na rok 2020. Problém s financováním sítě sociálních služeb je však i v dalších krajích. Radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola (KDU - ČSL) proto připravuje na čtvrteční jednání komise Asociace krajů České republiky návrh společného postupu krajů k zajištění potřebných finančních prostředků.

„V letošním roce nám účelová dotace na sociální služby ze státního rozpočtu nepokrývá potřeby kraje,“ říká Pavel Šotola. „Výše dotace totiž nezohledňuje navýšení platů a zvláštních příplatků schválené vládou a dále nepokrývá výpadek financování některých služeb sociální prevence z evropských zdrojů. Zároveň chybí finance na rozvoj služeb pro seniory, osoby s autismem i osoby s duševním onemocněním. Lze také předpokládat nárůst poptávky po terénních službách sociální péče v souvislosti s navýšením příspěvku na péči ve III. a IV. stupni,“ dodává radní Šotola.

Zastupitelstvo Pardubického kraje z tohoto důvodu minulý týden přijalo usnesení o omezení rozvoje sítě sociálních služeb pro rok 2020. Rozvoj kapacit bude umožněn pouze u služeb s vysokou prioritou a potřebností nebo u služeb, které převezmou kapacitu po zrušené sociální službě jiného poskytovatele. Další rozvoj bude samozřejmě možný po zvýšení státní účelové dotace na poskytování sociálních služeb, případně po zvýšení alokace ve výzvě Operačního programu Zaměstnanost.

V síti služeb Pardubického kraje je registrováno na 130 poskytovatelů a 300 jednotlivých sociálních služeb.