Spačice

Dagmar Krčilová získala ocenění Učitel roku!

Pardubický kraj – V poličském Tylově domě včera získala ocenění Gustava Habrmana učitelka z mateřské školky v Řestokách a do Síně slávy byla uvedena chrudimská učitelka z MŠ Svatopluka Čecha!

[[img:chrn_fullwidth:21762:Dagmar Krčilová z MŠ Řestoky je Učitelka roku 2022! Zdroj: Pardubický kraj]]

Dagmar Krčilová získala ocenění Učitel roku!
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková
Klíčová slova

Pardubický kraj – V poličském Tylově domě včera získala ocenění Gustava Habrmana učitelka z mateřské školky v Řestokách a do Síně slávy byla uvedena chrudimská učitelka z MŠ Svatopluka Čecha!

Učitelkou roku 2022, která přímo získala ocenění Gustava Habrmana, se v kategorii mateřských škol stala Dagmar Krčilová z široko daleko vyhlášené školky v Řestokách! Starosta František Pilný poznamenal po vyhlášení výsledků ankety Pardubického kraje, který ocenění uděluje, že je velmi potěšen z toho, že mezi oceněnými byli nejvíce pedagogové právě z ORP Chrudim: ze Seče, Stolan, z Třemošnice, Řestok i z Proseče.

Jaroslava Ptáčková z MŠ Svatopluka Čecha v Chrudimi byla uvedena do Síně slávy krajského školství. Petra Burešová ze SŠ zdravotnická a sociální Chrudim se zase umístila mezi nejlepšími třemi finalisty v kategorii středních škol.

Přestože šlo teprve o druhý ročník udílení cen, nárůst nominací byl prý značný. Radní pro školství Pardubického kraje, Josef Kozel, doufá, že se akce stane zaběhnutou tradicí.

 

Ocenění pedagogové Cenou Gustava Habrmana za rok 2022

Mateřské školy

· Bc. Dagmar Krčilová – Mateřská škola Řestoky

Základní školy

· Mgr. Miroslav Smolej – Základní škola Svitavy, Felberova 2

Střední školy

· Mgr. Martina Kunderová – Gymnázium Aloise Jiráska Litomyšl

Mimoškolní vzdělávání

· Tomáš Jandl, DiS. – Základní umělecká škola Bohuslava Martinů Polička

Síň slávy

· Jaroslava Ptáčková – Mateřská škola, Chrudim 3, Sv. Čecha 345

· Mgr. Alena Chaloupková – Základní škola Seč; Základní škola Třemošnice

· Mgr. Marie Hladíková – Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice

Cena radního pro školství

· Mgr. Zdeněk Pecina – Základní škola a mateřská škola Proseč

Dopravní peklo obchvat v obci nevyřešil

Chrudimsko/Řestoky – Po více než roce od podání podnětu místních občanů i formou petice a také více než šest let po tragické dopravní nehodě oznámil chrudimský odbor dopravy chystanou úpravu dopravního značení v obci. Ani rok po dokončení obchvatu se totiž provoz na tříbubenské silnici pokračující dál přes obec Řestoky nesnížil.

[[gal:21705]]

Dopravní peklo obchvat v obci nevyřešil
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Chrudimsko/Řestoky – Po více než roce od podání podnětu místních občanů i formou petice a také více než šest let po tragické dopravní nehodě oznámil chrudimský odbor dopravy chystanou úpravu dopravního značení v obci. Ani rok po dokončení obchvatu se totiž provoz na tříbubenské silnici pokračující dál přes obec Řestoky nesnížil.

Přes Tři Bubny a Řestoky jezdí i přes zákaz dál kaminony a někdy dokonce i autobusy. Opravou silnice 3587 se nechtěně propojil chrudimský obchvat s rychlodráhou do Pardubic. Obec Řestoky se před dokončením obchvatu a rekonstrukcí silnice prakticky přes noc ocitla na hlavním tahu ve směru Polička-Pardubice, což citelně narušuje její poklidný chod. Kraj sice opravil tříbubenskou silnici, ale už se neinvestovalo do chodníků nebo opravy zúženého mostu. Iniciátorem petice za vyřešení dopravní situace byl Jiří Sedláček z Řestok. Místostarosta Martin Dian potvrdil, že situace je pro zdejší obyvatele stále tíživá. Už se ale blýská na lepší časy.

Aktuální návrh úpravy značení se týká silnice třetí třídy číslo 3587, která vede z Chrudimi do Řestok přes Tři Bubny a silnice číslo 35821 vedoucí z Trojovic přes Řestoky až do Horky. Jestli opatření přinese obyvatelům potřebný klid, snížení dopravní nehodovosti a větší bezpečnost a plynulost provozu, se teprve ukáže. V případě, že to bude prý vyžadovat veřejný zájem, nebo naléhavá situace, chrudimský odbor dopravy si vyhrazuje právo vydané opatření kdykoliv změnit nebo doplnit. Běží třicetidenní lhůta pro písemné připomínky.

Ke svislým dopravním značkám přibude nově značení tvaru křižovatky. V místě, kde se obě silnice potkávají, se přiblíží značení blíž křižovatce a také se dál od obytné zástavby přesunou značky „Obec“ a „Konec obce“ ve směru na Trojovice a  Honbice. Právě zde se stala v říjnu 2016 tragická dopravní nehoda, při které vyhasl jeden mladý život.

Sestry z pardubické nemocnice podaly výpověď. Zaslouženého ocenění se nedočkaly

Pardubický kraj – Sestry a laborantky z pardubické nemocnice podaly v polovině prosince hromadné výpovědi, aby se domohly důstojného ohodnocení za vynaložené úsilí během přesčasů kvůli krizi v chrudimské nemocnici, po náporu pacientů z lůžkového oddělení chrudimské interny, které bylo uzavřeno v červenci 2022. Nelékařský personál za svoje nasazení ale odměny stále nedostal. Iniciativa Nemocnic Pardubického kraje (Iniciativa NPK) o tom informovala i v nejnovějším oběžníku. 

Sestry z pardubické nemocnice podaly výpověď. Zaslouženého ocenění se nedočkaly
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Pardubický kraj – Sestry a laborantky z pardubické nemocnice podaly v polovině prosince hromadné výpovědi, aby se domohly důstojného ohodnocení za vynaložené úsilí během přesčasů kvůli krizi v chrudimské nemocnici, po náporu pacientů z lůžkového oddělení chrudimské interny, které bylo uzavřeno v červenci 2022. Nelékařský personál za svoje nasazení ale odměny stále nedostal. Iniciativa Nemocnic Pardubického kraje (Iniciativa NPK) o tom informovala i v nejnovějším oběžníku. 

Od července se snažili zdravotníci udržet chod za dvě nemocnice. V polovině prosince podaly sestry z ambulancí kardiologie, interny a plicního a hematologických a biochemických laboratoří hromadné výpovědi z ústavní pohotovostní služby (ÚPS) a více než 60 kolegyň z lůžkových oddělení je v tom podpořilo, když podepsaly prohlášení, že za ně nebudou zaskakovat. Směny ale převzaly staniční a vrchní sestry, takže se tento krok minul účinkem. Nakonec většina pracovišť sice svoji výpověď vzala zpět, jen jedno pracoviště stále stávkuje a pohotovosti neslouží. Personální oddělení podle výpovědí sester zareagovalo odpovědí, že nejsou na zvyšování mezd peníze. Management odkázal na odbory. Bez výsledku.

A jak vnímají celou situaci samotné sestry? „To, co u nás po výpovědích a našich vyjádřeních následovalo, mně připomnělo totalitu,“ je jeden z názorů. „Jsme zklamané z toho, jak nemocnice jedná s lidmi, kteří vždy spolehlivě a ochotně pracovali. Jsme znechucené lidsky,“ potvrzuje další. „Už to trvá dlouho, co to táhneme za Chrudim. A sestry už jsou z toho tak unavené, že přemýšlí, že skončí. I za covidu to bylo lepší. Teď se stává, že nám přijedou i tři záchranky najednou a je tam jen jedna sestra,“ shrnuje vše výpověď z iniciativní korespondence, kterou sestry zveřejnily.

Pamětní deska připomíná tragické transporty. Přesně před 80 lety odjel poslední

Pardubice – Na budově pardubické obchodní akademie, kde bývalo seřadiště k mrazivým ranním transportům do Terezína, odhalili včera pamětní desku k uctění všech nevinných obětí. Dnes uplynulo 80 let od posledního transportu.

[[img:chrn_fullwidth:21543:Obchodní akademie před odhalením pamětní desky.  Zdroj: Pardubický kraj]]

Pamětní deska připomíná tragické transporty. Přesně před 80 lety odjel poslední
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková
Klíčová slova

Pardubice – Na budově pardubické obchodní akademie, kde bývalo seřadiště k mrazivým ranním transportům do Terezína, odhalili včera pamětní desku k uctění všech nevinných obětí. Dnes uplynulo 80 let od posledního transportu.

Součástí vzpomínkové akce bylo promítání dokumentárního filmu o přeživším Vladimírovi Munkovi (97). Před Východočeským divadlem připomínají tragické výročí pardubických transportů informační panely. Transporty z Pardubic byly vypraveny celkem tři, 24. června a 5. a 9. prosince 1942.

Židé z Chrudimska, Pardubicka, Vysokomýtska a Litomyšlska čekali na odbavení do Terezína s maximálně 50kilovými zavazadly právě před pardubickou obchodní akademíí. Čekala je cesta vlakem, 3 kilometry pěšky a později vyhlazovací tábory. Ze 1258 lidí, kteří nuceně odjeli do Terezína, nakonec přežilo jen 92.

 

 

Kovbojka na pokračování: Komu dal soud za pravdu v kauze Pilný versus Krňanský?

Chrast – Kolem chrudimského starosty se zamotává nejasná kauza. Kdo bude platit tři čtvrtě milionu? Oprava jihovýchodní zdi zámeckého parku v Chrasti nebo fasáda základní umělecké školy v Chrasti. Obojí prováděly firmy s podobným názvem, ale jen u jedné z nich je prokazatelně starosta František Pilný (ANO 2011) jednatelem. Druhá z firem se ještě v létě kupodivu stihla přejmenovat a změnila majitele. Chrast soudní spor o peníze vyhrála a chtěla by za ně vybudovat dětské hřiště, pokud je vymůže.

Kovbojka na pokračování: Komu dal soud za pravdu v kauze Pilný versus Krňanský?
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Chrast – Kolem chrudimského starosty se zamotává nejasná kauza. Kdo bude platit tři čtvrtě milionu? Oprava jihovýchodní zdi zámeckého parku v Chrasti nebo fasáda základní umělecké školy v Chrasti. Obojí prováděly firmy s podobným názvem, ale jen u jedné z nich je prokazatelně starosta František Pilný (ANO 2011) jednatelem. Druhá z firem se ještě v létě kupodivu stihla přejmenovat a změnila majitele. Chrast soudní spor o peníze vyhrála a chtěla by za ně vybudovat dětské hřiště, pokud je vymůže.

Spor se datuje do roku 2020, kdy jsme čtenáře informovali o tom, že firmy Zahrady LKN s. r. o. a LKN s. r. o., které je starosta František Pilný prokazatelně jednatelem, provedly v Chrasti zakázky v jiné kvalitě, než bylo zadáno. Mezitím došlo k přeprodeji jedné z prováděcích firem, takže někteří, včetně starosty Chrasti Vojtěcha Krňanského, mají obavy, jestli peníze město dostane. Vedení ale rozhodně koná tak, aby se částka vymohla, protože to není málo peněz. 

„Pokračujeme ve vymáhání, předali jsme to exekuční kanceláři a exekuce už měla být zahájena,“ potvrdil Vojtěch Krňanský (Naše Chrast). „Rozhodně se ukázalo, že pravda je na naší straně. Rozsudky byly potvrzeny odvolacím soudem,“ uvedl. „Přál bych si, abychom peníze opravdu vymohli, protože za ně chceme postavit dětské hřiště. Takovou už máme v uvozovkách interní dohodu,“ prozradil. „Je to tři čtvrtě milionu, které městu do rozpočtu chybí, co si budeme povídat. Taková je bohužel doba,“ dodal Vojtěch Krňanský.

Starosta František Pilný, angažovaný podle databáze Hlídač státu v 11 firmách, se k záležitosti převedení firmy Zahrady LKN nevyjádřil a odpověděl pouze, že jejím jednatelem nikdy nebyl. Zahrady LKN se od 1. září přejmenovaly na Zahrady Vojtíšek a jednatelkou už není ani Marie Pilná, ale firma Capitalia, se společníkem sídlícím až v San Diegu.

Propletenec firem, jejichž majitelem je náš pan starosta Pilný je čím dál zašmodrchanější. Nově teď starosta tvrdí, že firma, která zpackala zakázku a odmítá zaplatit, není jeho. Což je nakonec pravda, protože je, tedy donedávna byla jeho matky. Chudák stará paní, těch starostí, co si musela užít se zakázkami a hádkami s nespokojenými klienty. Dodnes jsem si myslel, že tohle břemeno měl na sobě starosta, když do noci vysedával ve své kanceláři na radnici. No a ono ne, ona to táhla chudák stařenka. No, ale teď už je vše v pořádku, firma byla převedena na dalšího majitele, dlužné peníze jako by nebyly a je klid. Jen děti v Chrasti nebudou mít hřiště.

Realizaci zastávky v Orli nahrál fakt, že tu sídlí Alukov

Chrudimsko – Někteří Chrudimáci mohou být bledí závistí. Po více než roce od schválení názvu nové zastávky Orel drážním úřadem přichází na řadu konečně příjem nabídek na její výstavbu. Správa železnic včera po dotazech posunula uzávěrku z 24. listopadu do 1. prosince. 

Realizaci zastávky v Orli nahrál fakt, že tu sídlí Alukov
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Chrudimsko – Někteří Chrudimáci mohou být bledí závistí. Po více než roce od schválení názvu nové zastávky Orel drážním úřadem přichází na řadu konečně příjem nabídek na její výstavbu. Správa železnic včera po dotazech posunula uzávěrku z 24. listopadu do 1. prosince. 

Nebylo to nic jednoduchého. Vedení obce se v minulosti vypořádávalo s námitkami obyvatel, kteří v místě plánované zastávky byli zvyklí zahradničit. Nelze se ale zavděčit všem. Například obyvatelé Chrudimi by naopak rádi zastávku u sídliště U Stadionu, ale věc se od roku 2013 nikam neposunula a zůstalo jen u studie. Nezanedbatelnou roli v tom, že zastávka právě v obci Orel opravdu vznikne, hraje i podle oficiálních dokumentů fakt, že tu sídlí významný regionální zaměstnavatel – Alukov.

Správa železnic naposledy informovala, že se železniční zastávka v Orli postaví za 16,5 milionu. Nyní se předpokládaná cena u veřejné zakázky snížila na 9,5 milionu bez DPH. Jako obvykle nezvítězí ten nejlepší, ale nejlevnější a otevírání obálek proběhne bez dohledu veřejnosti.

 

Zastávce v Orli pomohl k realizaci obecní úřad, zastupitelé a občané Orle. Možná pomohl Alukov a jeho zaměstnanci. Více obyvatel než Orel i s Alukovem dohromady, kteří by využili zastávky "Stadion", má Chrudim. Chrudim však nemá Městaký úřad se zastupiteli a dopravní komisí, kteří by se o realizaci zastávky zajímali a prosadili ji. Na zastávku stačilo kývnout za starostování pana Řezníčka, když se prováděla rekonstrukce železniční trati. Byla by součástí rekonstrukce trati. Chrudimský MÚ a zastupitelé raději budou řešit následky nikoliv příčinu. Místo zastávky řeší parkování vozidel v centru města u nádraží ČD. Do nákupního centra by šlo cestovat i vlakem, místo autem nebo MAD. MOTO: Není málo parkovišť, silnic a dálnic. JE MNOHO AUT!

Veřejné projednání kvůli spalovně proběhne v Ideonu

Pardubický kraj – V pondělí 14. listopadu od 15 hodin se bude konat v pardubickém Ideonu veřejné projednání kvůli obnovení provozu a navýšení kapacity spalovny nebezpečných průmyslových odpadů v Rybitví společností AVE CZ. Jen díky aktivitě občanů v roce 2009 dosud obnovení spalovny neprošlo.

Veřejné projednání kvůli spalovně proběhne v Ideonu
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Pardubický kraj – V pondělí 14. listopadu od 15 hodin se bude konat v pardubickém Ideonu veřejné projednání kvůli obnovení provozu a navýšení kapacity spalovny nebezpečných průmyslových odpadů v Rybitví společností AVE CZ. Jen díky aktivitě občanů v roce 2009 dosud obnovení spalovny neprošlo.

Město Pardubice i Rybitví, stejně jako Pardubický kraj a dalších 50 tisíc občanů, kteří vyslovili nesouhlas v petici, nadále odmítají modernizaci spalovny. V lednu 2022 vyjádřil nesouhlas s obnovením spalovny za chrudimský odbor životního prostředí i nynější uvolněný radní Aleš Nunvář (Piráti). Jestli bude mít svoje oficiální zástupce na veřejném projednání i Chrudim, zatím není známo. Předseda stavebního výboru obce Rybitví, Darek Horník, upozornil, že není důležité stihnout začátek nebo vydržet do konce, ale zúčastnit se. Poslední již legendární veřejné projednání, kterého se v roce 2009 účastnilo osobně skoro pět tisíc rozvášněných lidí, trvalo do rannich dvou hodin. Online projednání letos v únoru trvalo přes deset hodin, do půl druhé ráno.

Nejzajímavější názory a postřehy přibývaly do pozdních nočních hodin, kdy se ke slovu dostali občané. Padla nakonec i  myšlenka, že by bylo nejlepší, kdyby se uspořádala sbírka jak na Národní divadlo. „Vykoupili bychom tu ruinu a měli bychom klid a žili bychom ve zdravém ovzduší a bez problémů," uvedla jedna žena. V současné době ale žádná nabídka ani zájem o výkup ze strany AVE CZ není na stole. Situace se mohla vyřešit v roce 2017, ale zastupitelé se tenkrát neshodli a neodhlasovali potřebnou částku. „Musíme stále v rámci zákonem daných možností udělat maximum pro to, aby nám v budoucnu spalovna neznepříjemňovala život," uvedl nový primátor Jan Nadrchal, který se online projednání také účastnil. Pokud by se provoz spalovny obnovil, nově by obyvatelé Pardubic a okolí museli k již stávajícímu průmyslovému zatížení a z toho vyplývajícím zdravotním rizikům a jejich dopadům snášet ročně navíc až 20 tisíc tun spáleného nebezpečného odpadu z celé republiky.

Více souhrnných informací ke spalovně nabízí webové stránky Arnika nebo Proti spalovně Rybitví.

Viděli požár, ale linku 150 nevytočili

Luže – Nedělní požár v Luži odhalil strach z planého poplachu a placení za výjezd. Bylo to ale zbytečné a  škody možná mohly být menší. Požár bývalého mlýna využívaného k bydlení se musel hasit celou noc. Lidé, kteří oheň zpozorovali, nevytočili rovnou tísňovou linku 150, ale kontaktovali raději členy výjezdové jednotky.

Viděli požár, ale linku 150 nevytočili
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková
Klíčová slova

Luže – Nedělní požár v Luži odhalil strach z planého poplachu a placení za výjezd. Bylo to ale zbytečné a  škody možná mohly být menší. Požár bývalého mlýna využívaného k bydlení se musel hasit celou noc. Lidé, kteří oheň zpozorovali, nevytočili rovnou tísňovou linku 150, ale kontaktovali raději členy výjezdové jednotky.

Místo toho aby lidé hašení požáru urychlili, dostavil se opačný účinek. Když konečně přijela první jednotka na místo, už se propadala střecha i strop. Osobě, která byla uvnitř, se podařilo zavčas utéct. Jedna část historického objektu v hodnotě 4 milionů sice neshořela, ale celková škoda se i tak vyšplhala na 6 milionů korun. Požár likvidovalo 9 okolních hasičských jednotek, včetně těch dobrovolných. Na pomoc přijeli i hasiči z Chrudimi, Hlinska, i Vysokého Mýta a hasilo se až do osmé ráno. Požár způsobila podle vyšetřovatele závada na komínu.

Hasiči z Luže i Proseče dnes večer po zásahu apelovali na občany, aby příště opravdu volali přímo linku 150. „Pro připomenutí, včerejší požár v Luži ukázal, že někteří lidé se stále ještě bojí zavolat tísňovou linku. Není čeho se bát, pokud se opravdu nejedná o úmyslné zneužívání linky, nic volajícímu nehrozí,“ uvedli například dobrovolní hasiči z Proseče. A hasiči z Luže vysvětlili, že jednotky stejně musí vyčkat na svolání požárního poplachu a nemohou vyjet bez ohlášení. Dispečer tísňové linky také ví nejlépe, kolik poslat na místo jednotek a jakou techniku.  „Ještě než vy slyšíte sirénu, hasiči jsou už o výjezdu informováni přes telefon SMS zprávou nebo telefonátem,“ dodali.

 

 

 

 

Režisér Hřebejk chce točit komedii v Pardubickém kraji

Pardubický kraj – Produkce Actressfilm jednala se zástupci Pardubického kraje o možném natáčení připravovaného filmu od režiséra Jana Hřebejka a scénáristy Petra Jarchovského s názvem Dceruška.

[[img:chrn_fullwidth:21287:]]

Režisér Hřebejk chce točit komedii v Pardubickém kraji
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková

Pardubický kraj – Produkce Actressfilm jednala se zástupci Pardubického kraje o možném natáčení připravovaného filmu od režiséra Jana Hřebejka a scénáristy Petra Jarchovského s názvem Dceruška.

„Nyní jsme, společně se zastupiteli Pardubického kraje, ve fázi výběru vhodných lokací,“ uvedla pro Chrudimské noviny Adéla Gregorová z produkce Actressfilm. S výběrem vhodných lokalit pro film pomůže filmařům nezisková regionální filmová kancelář East Bohemia Film Office.

Kde všude se bude točit, zatím ještě není jisté a obhlídky teprve začnou, ale jak Adéla Gregorová dodala: „Vzhledem k ději filmu se bude, mimo jiné, jednat o hokejový stadion a letiště v Pardubicích.“

 

Pokuty rostly jak houby po dešti

Pardubice – Že je v Pardubicích o parkování nouze, opět prokázalo pořádání pouhých dvou velkých akcí naráz. Ve městě byl nebývalý rozruch a provoz, a tak se tvořily kolony. Spousta návštěvníků se totiž přijelo pobavit na Velkou Pardubickou a jiní zase na hokej. Pokuty rostly jak houby po dešti, což připomnělo důležitost vybudování slibovaného parkovacího domu.

Pokuty rostly jak houby po dešti
Od sousedů
Původní autor (cross-post)
Petra Vintrlíková
Klíčová slova

Pardubice – Že je v Pardubicích o parkování nouze, opět prokázalo pořádání pouhých dvou velkých akcí naráz. Ve městě byl nebývalý rozruch a provoz, a tak se tvořily kolony. Spousta návštěvníků se totiž přijelo pobavit na Velkou Pardubickou a jiní zase na hokej. Pokuty rostly jak houby po dešti, což připomnělo důležitost vybudování slibovaného parkovacího domu.

Městská policie v Pardubicích informovala o rekordním počtu porušení pravidel parkování. Za ráj parkování se proměnil hlavně lesopark Dukla, kde podle strážníků rostly pokuty jak houby po dešti. Někteří řidiči parkovali na zeleni, jiní na chodnících. Během jednoho jediného dne rozdala policie 219 lístků za stěrač.

Kvůli tomu už v roce 2021 schválili pardubičtí zastupitelé záměr postavit parkovací dům u zimního stadionu za 193 milionů korun.

Ono dát v pátek 180 Kč za parkování ve městě (ani pardubická, ani hokej, ani slavnost) se mi zdá dost. Byly doby, kdy jsme za parkování dali víc než útratu. Snad za ten vývar město udělá něco užitečného.