Možděnice

Nebojte se, že nějaká skupina využila krátké dovolené současného hradního pána a místo něho tam dosadila rodačku z královského města.
Sochařka Markéta Korečková začala pracovat na severní a západní stěně Svatovítské katedrály. Po nekonečných odkladech začaly restaurátorské práce.

Zpevňuje se značně zdegradovaný povrch pískovce na stěnách a ozdobných artefaktech. Především na chrličích se rozpadlé části nahrazují novým pískovcem. Za příznivého počasí, by se vše mohlo podařit ještě v letošním roce.

V neděli 7. září se po dvacáté hodině vyhoupl nad jihovýchodní obzor obrovský cihlově rudý kotouč Měsíce. Tentokrát byl v zatmění, které trvalo skoro dvě hodiny. Na tento úkaz se čekalo více než šest let. Ve dvě hodiny dosáhl svého vrcholu, kde zářil již jasnou barvou. Příští, částečné, bude za tři roky. 

Швидкі позики доступні у різних розмірах, наприклад кредиту 9 000 гривень. Це оптимальний варіант для покриття непередбачених витрат чи термінових платежів.

Již koncem týdne, kdy šel do úplňku, se začal představovat ve své velikosti. V noci na sobotu se sice obloha zamračila, ale v neděli byla krásně jasná. Zářijový úplněk ve znamení Ryb je příležitostí k uměleckému vyjádření. Meditaci a objevování zákoutí své duše. Je čas ji také očistit. Znamení Ryb je symbolem soucitu a pomoci ostatním.

Подати https://groshi24.net.ua/onlayn-zayavka/ можна в будь-який час доби. Онлайн форма працює без вихідних і дозволяє обробити заявку швидко. Це сучасний інструмент, який спрощує доступ до грошей.

Chrudim – Bezpečnostní opatření jsou v souvislosti s konáním staročeské chrudimské pouti letos tak přísná, že pomalu i holubi se musí kontrolovat, jestli musí mít povolení k letu. Přitom je terpve 7. srpna. Betonové bloky chrání občany obecně před útokem vozidlem. Podle některých jsou tak strategicky rozmístěné, že teď už se tam nedostane nejen terorista, ale ani babička s chodítkem. Je to vůbec potřeba?

Opět tu máme malou ukázku z laboratoře absurdity. Betonové zátarasy musí zablokovat vjezdy všude, kde to jde. Nikdo nesmí projet za žádnou cenu. Nejsou jen kusem hmoty — jsou symbolem doby. Jde o životní postoj, který se rozmáhá už od dob covidu. Bezpečnost je prioritou.

A tedy — jak jinak ji zajistit než pomocí několika tun betonu rozmístěného podle algoritmu „kam se to vejde“? Obchodníci slaví. Městští úředníci ukazují, že něco dělají. Politici mají zase před čím pózovat pro tiskovky. A o události lze bezvýznamně psát, aniž by se autor musel o svůj krk bát.

Tenhle „UrbanBlock“ je tu pro všechny. I pro ty, kteří si jen potřebují bezmyšlenkovitě otevřít pusu pod článkem svým komentářem mimo mísu, aby si ulevili od vlastního hnusu.

Ale některým by to mohlo připomenout, že když se lidé bojí, pro někoho je to velmi dobře. Momentálně je totiž větší šance, že umřete na vlastní cholesterol dřív, než do vás na pouti najede terorista. Někteří to berou s humorem — a bariéry označují za takzvané „preventivní Hepnarové bloky“. Člověk nikdy neví. Někomu stačí i zamávat před očima barevným šátkem. 

Ale otázka je trochu jiná. Jak to celé funguje? V pozadí totiž tiše čeká klasická totalitní taktika: kdyby se totiž náhodou něco stalo, jakákoliv tragédie se svede na zlé demokraty. A to je ta odpověď.

Den otců se slaví třetí červnovou neděli. V Americe ho založila Sonora Doddová na počest svého otce, který se obětavě staral o své děti. Přichází po Dni dětí, Dnu matek a MDŽ. U nás se moc neslaví. V mém okolí neznám jediného otce, kterému by někdo blahopřál.

Taková přišla doba. Otec, hlava rodiny. Dávno před Doddovou byl u nás otec ctěn. Vzpomeňte - pantáta na statku, pan otec ve mlýně. První prezident Tatíček Masaryk. Otec vlasti Karel lV. Na vlastního tátu se dost často zapomíná. Dodatečné přeji pevného zdraví všem fotrům, na které zapomněli. Napadlo mně přidat k jeho názvu další slovíčko. Třešňový den otců.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) bude opět na pondělním jednání chrudimského zastupitelstva 16. června předkládat zastupitelům návrh smlouvy na odkoupení dalších 4 výdusků v celkové částce 680 tisíc korun. A to i přesto, že argumenty, které měly jejich nákup v očích veřejností a zastupitelstva ospravedlňovat a podpořit, byly už dávno vyvráceny. Nákup výdusků a jejich tvrdohlavé umístění v blízkosti Muzea barokních soch do Klášterních zahrad poškozuje celou koncepci, která přitom byla právě v roce 2011 oceněna na světové souteži LivCom Awards.

Nápad nepodporuje, ale poškozuje oceněnou koncepci MUBASO

Na začátku přišlo město s bombastickou zprávou, že do Chrudimi dostane kopie originálů soch od Matyáše Bernarda Brauna, jak starosta poprvé informoval novináře na tiskové konferenci před čtyřmi lety. To by i odpovídalo koncepci Muzea barokních soch podle Luboše Jelínka, aby se v expozici návštěvníkům prezentovala vysoká úroveň místní sochařské dílny srovnáváním s těmi nejlepšími díly českého barokního sochařství, tedy originály od věhlasných umělců Brauna, Brokoffa, nebo Pacáka. Jenže se ukázalo záhy, že autorem není slavný Matyáš Bernard Braun, ale spíše regionální sochař František Adámek, který jeho styl jen napodoboval. 

Neví se, kdo je autorem, ale věhlasný Braun to není ani omylem

Autorství Brauna nepotvrdili nakonec jak profesor Martin Pavlíček, který jako jediný nezávislý odborník, co nikdy nebyl placen z chrudimských městských peněz a nákup výdusků ani nedoporučuje, tak i městem zaplacený docent Pavel Panoch, který byl kdysi při zakládání muzea velkoryse osloven Lubošem Jelínkem, aby mu pomohl vytipovat vhodné sochy do expozice a aby o nich také sepsal popularizační text. Ale odbor školství, kultury, sportu a cestovního ruchu zastupitelům v poslední důvodové zprávě Panocha reprezentovalo jako autora konceptu MUBASO, kterým je přitom sám Luboš Jelínek.

Odborné posudky věc jednoznačně nepodpořily, neshodnou se

Ani argument kvalitně provedených výdusků jednoznačně neobstál a obhajuje ho jen Pavel Panoch. I když na výduscích soch je přitom podle sochařské a restaurátorské legendy Jana Hendrycha poškození už teď jasně vidět, ve formě prasklin a výkvětů. Protože, jak uvedl Jan Hendrych, když se dusá beton do formy, tak nikdy nesmí být řídký, jinak popraská a časem se rozpadnou, jak poznamenal při své návštěvě Chrudimi. 

I umístění v klášterních zahradách vyvolává otázky. Kapucínské zahrady mají být místem klidu a duchovního rozjímání, což zámecké sochy nenaplňují. Přesto architekt Aleš Brychta ani Pavel Panoch proti jejich umístění nejsou.

Městu už došly všechny argumenty

Odbor školství tvrdí, že originály jsou chráněné jako památky. Ve skutečnosti však jednotlivé sochy chráněné nejsou – mají hodnotu jen jako celek na svém původním místě v zámeckém areálu Bezno.

Poslední pokus odboru školství, kultury, sportu a cestovního ruchu byla ještě argumentace, že "v otázce nákupu výdusků je dle názoru OŠK zásadní skutečnost, že originály jsou natolik ceněným dokladem barokního umění, že jsou památkově chráněny." Jenže je tomu právě naopak, jsou tak obyčejné a průměrné, že ani není chráněna každá zvlášť, nýbrž mají hodnotu a cenu jen v rámci celku na svém původním místě, v zámeckém areálu Bezno a proto samostatně chráněné právě vůbec nejsou.

Starosta ale záhadně prosazuje odkup dál

Zůstává tedy otázkou, proč i přes to všechno starosta František Pilný (ANO 2011) stále trvá na odkupu výdusků? Jakými je obklopen poradci? Je snad možné, že se město dostalo do podivné situace a za sporné výdusky zaplatit musí?  Podívejte se sami, jak pečlivě se o ně město už teď stará. Zůstane jediným argumentem kompletnost této pochybné sbírky? Co na to řekne v pondělí chrudimské zastupitelstvo?

Snad není nikdo, kdo by neznal květnové zmrzlé. Pankrác, Servác a Bonifác přicházejí vytrvale a pravidelně. Svět se opravdu otepluje? Nebo je to další ze současných bludů a lží o počasí. Předkové věděli své. Zmrzlíci, ledoví muži, letos ukazují svoji moc. Poslední. Bonifác, staročeši mu říkali Dobroděj, je slaven jako mučedník. Třetí ledový světec se podle legend narodil v Římě. Byl vyslán se svými druhy do Arsu v současném Turecku. Tam měli vyhledat ostatky prvních mučedníků.       

Stal se svědkem pronásledování, hrůzných mučení a zabíjení křesťanů pro svoji víru. Sám se veřejně ke své víře přiznal. Byl zajat a vězněn. Po krutém mučení byl hozen do kotle s vařící smolou. Zděsení přátelé nakonec přinesli do Říma jen jeho ostatky. Vše se podle legend událo kolem roku 306. Na konec jedna pranostika říká: Studený máj, ve stodole ráj.  Podle kalendáře starého hospodáře by se teploty měli trochu zvednout v druhé dekádě.        

Dvanáctého května, v den prvního ledového muže Pankráce, je květnový úplněk. Je ve vodním znamením Štíra. Někdy se mu říká květinový, kukuřičný nebo mléčný. Astronomové ho považují za mikroúplněk. Je nejdále od Země. Přináší čas proměn, nejen přírody. Očistí tělo, ale i duši. Může nás vést k zamyšlení. co nás trápí a co opustit, abychom se mohli pohnout kupředu.

Po půl deváté večer nad jihovýchodním obzorem vystupoval obrovský rumělkový kotouč Měsíce. Klidně by se nechal zaměnit za zapadající slunce. Snad nejoblíbenější fotografický námět. Jak stoupal, tak postupně měnil barvy. Kukuřice a mléka, zmíněné na začátku. Nejjasnější byl na vrcholu, po půlnoci. Zároveň se zmenšoval a obloha kolem něho se tyrkysově zjasnila. Je to poprvé v letošním roce, kdy se nechal pozorovat na úplně jasné obloze. Třeba je to signál, že se konečně vyjasní současná situace.

Chrudim – V pokladně Regionálního muzea v Chrudimi je ke zhlédnutí malá výstava, která spolu s vybranými fotografiemi připomíná okupaci i události prvních dnů po osvobození roku 1945.

Chrudimské Regionální muzeum vystavilo včera při příležitosti oslav 80. výročí ukončení 2. světové války u pokladny mimo jiné exponáty i kolekci fotografií zachycujících chrudimské květnové okamžiky roku 1945. Ke zhlédnutí budou až do 29. června. Podávají celkový obraz o květnovém průběhu osvobozování Chrudimi a dokumentují tehdejší dobu i náladu ve společnosti. Fotografie, které pocházejí nejen od Oldřicha Komůrky, ale i jiných autorů, si po rozkliknutí všech devíti základních fotografií v kolekci vybrané muzeem můžete prostřednictvím portálu Klíč ke sbírkám prohlédnout online detailně sami.

Fotografie Oldřicha Komůrky.  Zdroj: Klíč ke sbírkám

V zajímavých prostorách Obecního úřadu a knihovny v Mrákotíně probíhá výstava Mrákotínské jaro. Obrazy Jaroslava Korečka s jarní tematikou a s velikonoční výzdobou vytváří příjemné očekávání největšího svátku křesťanů, Velikonoc.

Poprvé je zde vystaven malovaný Mrákotínský betlém. Otevřeno je denně od 8 do 16 hodin.V sobotu od 13 do 16 hodin. Mimo tuto dobu si lze domluvit návštěvu na telefonnich číslech 774026651 nebo 777969750. Tato možnost je opravdu jedinečná, díky ochotě zdejších nadšenců.

Pokud již Mrákotín navštívíte, nezapomeňte na strom roku 2023 — Mrákotínskou hrušku. V plném květu ji spatřil málokdo. Ani fotografii jsem ještě neviděl.

Možná je to typ na velikonoční výlet cyklistů, ale i pěších turistů, s kombinací dopravy vlakem na trati Pardubice—Havlíčkův Brod. Ta zde vytváří obrovský oblouk, který by stál za to, ho pěšky protnout.